Yogi
přečtené 401
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
Mimo básníky českým dílkům moc prostoru nedávám - "Bábovky" jsem zkusila proto, že už mi nějakou dobu ležely v knihovničce, proto, že se hodily do čtenářský výzvy a taky proto, že jsem chtěla být přece jen trochu v obraze s tím, jak na tom ta naše spisovatelská tvorba v současný době vlastně je. A podle anotace to vypadalo na fajn odpolední počteníčko ke kafi a k... bábovce. První, co mě uchvátilo, byl styl psaní, docela si mě podmanil, nevím proč, ale tenhle tok myšlenek mi k ženský kebuli prostě sedne, sama vim, jak to je, žejo. A jestli je něco dalšího, co mě na knížce bavilo, tak taková ta všudypřítomná lidskost, co z toho vyzařovala, jako že se jedna z hrdinek nakloní rozpačitě k zrcadlu a když se prohlíží, napadne jí, že by si měla vytrhat obočí nebo přemítání, co udělat k obědu, aby to ještě zbylo na večeři nebo kam jsem dala tyhle a tyhle papíry a věci, kam jsem je založila, najdu je? Je to takový neobyčejně obyčejný, číst tyhle proudící asociace, protože přesně tohle k tomu životu jako takovýmu patří, stejně jako ty nekonečný kejkle s penězma, šťastný i nešťastný příběhy, překvapivý odhalení a zvraty a pečení bábovek. Ty vztahový propletence kolikrát už asi nepůsobily tolik reálně, ale když to člověk vezme kolem a kolem - dějou se i věci, který snad nemůžou bejt pořádně "real", co už na tom, a svět je malej. I s otevřeným koncem jsem spokojená, nečekala jsem žádný velký vyvrcholení, žádnou enormní pointu nebo dokonce ponaučení, takhle to bylo prostě akorát.... celý text
Mléko a med
2017,
Rupi Kaur
Básnický sbírky obvykle nekomentuju, přestože jsem velký milovník poezie. Popravdě, tomuhle jsem se nějakou dobu vyhýbala, protože jsem fanda spíš starých dobrých autorů a klasik, zvlášť pak těch našich českých, a moderní básně mě tolik netáhnou. Myšlenky se v tom najdou zajímavý, občas i takový, který stojí za to připomínat si nebo si číst každý den, což je vlastně hrozně fajn. Naopak něco ale působí až moc lacině a "teenagerovsky" - já vím, asi unpopular opinions - prostě jako něco, co bych si jakožto třináctka vylepila do deníčku. Ale jako zkušenost, proč ne. A doporučuju přečíst v angličtině - nejen, že to zní všechno mnohem líp, ale taky člověk zachytí opravdu ty prvotní významy a myšlenky.... celý text
Prohnaný
2012,
Kevin Hearne
Zpočátku jsem se do knihy vůbec nemohla začíst, bylo to až úmorný - spousta divnejch názvů, co já jen těžko louskám, protože vesměs jde o irský slova a jména a irskou mytologii a božstva a s tím se přece jenom člověk nesetkává tak často jako s děsně probíranejma řeckejma a římskejma. Navíc, veškerý pozadí smyšlenýho světa a dalších reálií vyplývá tak nějak útržkovitě, z pár dialogů, a to já upřímně zas tolik nemusím, protože jakmile se jedná o příběh ne úplně profláklej (jako je HP nebo LOTR nebo ASoIaF), tak se zkrátka lehce ztratim, ale to je moje chyba. Občas tam třeba byly jména nějakejch potvor a najednou vůbec netušíte, kdo, kdy, co, jak, kde. Ale celá moje rodina tuhle sérii zbožňuje, tak jsem vytrvala a nelituju. Po takových 150 stránkách se to přehoupne a krásně se to rozjede, vy se chytnete a to je prostor na to, začít si konečně užívat fajnově odlehčenej humornej styl psaní, kterej mi dost sedne, vtípky, co mě na těhle moderních fantasy, dělajících si legraci samy ze sebe, bavěj, a několik fakt dobrejch nápadů, včetně vlkodava Oberona, kterej furt loudí klobásu a vrtí ocasem a chová se vlastně jako úplně normální pes, co má za páníčka starýho druida a co umí "mluvit" - a k tomu si dovolím úryvek: "Tak co by sis dnes ráno dal k snídani?" "Klobásu." "To říkáš vždycky." "Protože mi vždycky chutná." "Klobásy už došly. Co takhle vepřová žebírka?" "Já ti nevím. Jedl je Čingischán?" "..." "Tak dobře. A nemohli bychom si potom podmanit třeba Sibiř?" V nejbližší době se pustím do dalších dílů a doufám, že bude co nejdřív vydaný i zbytek série v češtině!... celý text
Cena nevinnosti
2014,
Rebecca James
Knihy tohohle typu - takový víceméně young adult s temnejma zápletkama, postupně se odkrývajícíma tajemstvíma z minulosti, psychickýma poruchama a sem tam s nějakou tou mrtvolou - mám hrozně ráda. "Cenu nevinnosti" jsem si chtěla přečíst hned po "Krásném zlu" (který mě totálně dostalo), a nevím, jestli je to tím, že jsem se k ní dostala po tolika letech a nebo tím, že jsem starší (i když, jinak mě, jak už jsem psala, podobný záležitosti furt táhnou, takže tím to asi nebude), ale zkrátka jsem se nebavila. Jo, četlo se to rychle, je to napsaný svižně a nikde to nijak výrazně nedrhne, ale příběh jsem hned odhadla, dokonce i ten údajně "překvapivý" konec. Mrzelo mě, že nebyla nijak víc vykreslená Annina nemoc, mohla tam ztropit ještě nějaký větší neštěstí, takhle mi tahle linka přišla skoro až prázdná. Ani to nebylo moc strašidelný, potenciál toho starýho obrovskýho baráku naprosto nevyužitej, to to mohlo udělat zajímavější. Jako oddechovka asi dobrý, ale větší intelektuální žrádlo bych v tom nehledala.... celý text
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
Taková menší černobílá (nebo spíš šedobílá) nuda. Je vážně hodně znát, že toho autorka ještě moc nenapsala, a že to bylo dřív - co jsem tak pochopila - publikovaný jako nějaká internetová sranda. Tudíž netuším, jestli má být zrovna tohle kniha, která nutí čtrnáctiletý holky ke čtení, přestože nikdy předtím neotevřely ani časopis, a starší ženský si nad tím řešej nějaký svý dlouholetý neukojený touhy. Ten příběh ukazuje případ dost toxický "lásky", násilnickýho vztahu - o žádný BDSM tam fakt nejde, nebo alespoň tak to na mě působilo. Nicméně, jako odpočinková četba to posloužilo, proti tomu nemůžu říct nic. Nepotřebujete to ani moc vnímat a stejně naprosto přesně víte, co se tam asi tak děje - na utahaný cesty ze školy nebo z práce ideální. Mám k tomu ale jednu poměrně stěžejní výhradu - na román koncipovanej jako erotickej je tam toho sexu docela málo. Brala bych to spíš jako klasickou romanťárnu, která občas trochu přitvrdí. Knihu jsem četla po Palahniukově Zalknutí - a ve srovnání s tím se o žádnym přelomovym románu fakt nemůžeme bavit. Hodnotit hvězdičkama nechci, ale myslím si, že si to přinejmenším označení "odpad!" nezaslouží, protože člověk prostě občas nemá chuť na nic intelektuálně obohacujícího a přesně v takovym případě šáhne po věcech jako je tohle - proto se to píše a je to tak dobře. (Ale stejně slovo BEJBY už nechci v životě vidět ani slyšet, děkuji pěkně.)... celý text
Kříďák
2018,
C. J. Tudor
Popravdě pořád nevím, jaký pocity ve mně tahle kniha vyvolala. Zaprvý - nepřišlo mi to moc jako thriller, no, a ani jako detektivka. Spíš jako vyprávění o jednom dost zkaženym městečku - a takovejch je habaděj. Prostě se pár věcí nepovedlo a několik lidí na to doplatilo. Žádnej velkej zázrak, už vůbec ne žádnej velkej horor. Jestli autorka obšlehla "To"? Netuším, jelikož Kinga nečtu. Ani jsem neviděla film (jak ten starší, tak ten novej). Já spíš říkám, že to má takovej stranger-thingovskej hipster nádech. Pořád moc nechápu název - jestli je to dělaný jen na oko, nebo aby to mělo styl, aby se to dobře pamatovalo, nebo proto, že z Kříďáka se nakonec vyklube někdo trochu jinej, než si člověk zprvu myslí, a to má bejt právě ta pointa? Nápad s křídovými panáčky je fajn, ale přišlo mi, že byl až tak jako na pozadí - podle anotace jsem čekala, že tam budou hrát ještě trochu jinačí roli. Nějakou zrůdnější, výhružnější - jako pomerančový jadérka. Ale vlastně se mi ta knížka stejně líbila. Odsejpala jak hodinky - přečetla jsem jí během jednoho dne a hltala až dlouho do noci, i když jsem měla ráno brzo vstávat - jen abych věděla, jak to skončí. Takže účel to asi splnilo a to se počítá. Vraha jsem odhadovala už od poloviny knihy, ne-li dřív - vyčuhuje tam jak... no, jak hlava z listí. (:D) Ale i přes to, že tahle část vyprávění byla víceméně jasná, mě autorka dokázala udržet v napětí. Nejspíš proto, že se jednalo o jeden z mnoha dílků skládanky. To, jak se ty osudy lidí v městečku Anderbury propletly, mi připadalo docela zajímavý. Takovej butterfly effect trošku, no. Jasně, že je to jen další počin ze zástupu spotřební literatury. Ale proč ne. Nelogičností tam pár najdete, co už naděláte. Na tu pátou hvězdu to není, ale 4* jsou asi akorát. A shrnutí? Pokud máte zrovna dlouhou chvíli, klidně se do toho dejte. Rozhodně kniha ze sorty těch lepších "světovejch bestsellerů".... celý text