sarie
přečtené 188
Piko: Junkies' lives matter: Na životech feťáků záleží
2022,
Pavel Šplíchal
úvod mi přišel ale úplně hektickej a nekonzistentní, že jsem přemýšlela, co to je za úplnou divnost, ale pak od další kapitoly už je to úplně v pohodě a dobře se kniha čte, přečetla jsem ji tak za 4 dny. je to koncipovaný jako reportáže z míst - ať už je vězení nebo odvykačková komunita a reportáže/rozhovory s lidma, který pervitin brali občasně, příležitostně, za různým účelem, dostali se z toho nebo ne, hodně různých příběhů, od začátku výroby v česku až po současnost. jsou tam i pasáže úvahový zaobírající se tím, co je to závislost a jak vzniká, rozhovory s lidma, co se snaží pomáhat - popis jednoho experimentu (mně by se asi líbilo, kdyby to bylo o něco víc vědečtější celkově). ale každopádně je to silný.... celý text
Vstup zakázán
1955,
Egon Erwin Kisch
na začátku knihy byla dlouhá socialistká předmluva plná propagandistických blábolů, ta mě ale hrozně otravovala (přitom on byl komunista, je to v knize cejtit, ale takovej ten dobrej). samotná kniha byla výborná, ty reportáže jsou skvělý, se silným důrazem na nespravedlnost dělníků z celý před- i meziválečný evropy, přitom psaný tak akorát s citem a navíc vůbec ne stroze, ale je to plný metafor a ozdobnejch prvků, takže je to i krásný stylisticky... celý text
Životopis černobílého jehněte
2009,
Tomáš Zmeškal
knížka z levných knih asi za třicet korun - poměr cena výkon hodně dobrý. je to o sourozencích co vyrůstají za socialismu vychováváni babičkou - a jejich táta je odněkud z Afriky (ale musel je opustit už jako malý), takže se celou knihu - tedy dětství a dospívání - potýkají s rasismem. ale v ději je to zvýrazněný jen v těch nejzávažnějších situacích (který jsou teda šílený), čímž se to snaží autor asi zmírnit nebo přiblížit, protože se s rasistama potýkají pořád (občas to je zmíněný), nebo jen klade důraz na touhu nebejt "jinej" a zapadnout. občas mi tam přišli sem tam nějaký časový nebo charakterní nekonzistentnosti, ale jinak to bylo fajn - o trochu víc než oddechovka... celý text
Nikdo o tom nemluví
2021,
Patricia Lockwood
nevim, je to napsaný jak twitr, v random krátkejch příspěvcích, který v první půlce skoro nenavazujou, je to plný úvah nad sociálními sítěma, ale jsou to jsou jen výkřiky, jsou to věci nad kterýma lidi uvažujou, nebo absurdní fórky nebo spíš reakce na věci, co se dějou online a proč - ale všeobecně se mi nad tím nepřemýšlelo dobře kvůli tý formě, jakože čtu knížky i kvůli tomu, že jsou to souvislý texty, a ne rozfrkanej výžblecht krátkejch twitrovejch příspěvků... druhý půlce se dostává příběh jinam, hrdinka řeší složitou situaci a je to o něco lepší, a vyplývá z toho trochu, že řešila celou první půlku života sračky, dokud nezačla řešit opravdový životní situace a změnily se jí hodnoty - ale není to patosový, jakože ten kontrast mezi tou první půlkou a druhou je dobrej. ale celkově by mě to bavilo víc, kdyby to bylo napsaný jinou formou - jako normální román nebo alespoň delší texty a i ty myšlenky by tim nemusely tolik utrpět... celý text
