S.monika
přečtené 308
Papírová princezna
2017,
Erin Watt
Musím přiznat, že kniha se mi líbila v rámci tohoto děje. Přicházela jsem k této knize skepticky a bála jsem se (upřímně) tupého nápadu. Ale podání se mi zalíbilo. Přišlo by to jakoby takové Hana yori dango v sourozeneckém podání :D (asi nikdo nezná japonskou mangu/anime/J-dorama). Knihu jsem vlastně přečetla za jeden den a těším se i na další díly. Tenhle žánr čtu na odreagování. Nečekám složité děje, zápletky, hluboké postavy či propracované detaily. Ale když děj je dobrý, vyprávěcí linie není vysloveně nudná a neoriginální, tak jsem spokojená. Jediné co mi vadilo, bylo to množství zbytečných postav, které jakoby k ději nejsou k ničemu a vy čekáte, jestli jako budou něco dělat nebo znamenat. Viz pět bratrů (dvojčata vlastně v příběhu nemají místo, ani důvod, a dohromady řeknou asi 5 vět), rodinný šofér, hospodyně, všechny vyjmenovaní spolužáci apod. Ale třeba jejich smysl se projeví v pokračování. Kniha je takovým brakem. Ovšem ne v tom ošklivém slova smyslu. Je čtivá, taková lepší romaňtárna o chudé holčině, která vpadne do jiného světa a snaží se udržet si své hodnoty.... celý text
Marie a Magdalény
2017,
Lenka Horňáková-Civade
Já dávám pět hvězdiček z pěti. Kniha mě opravdu velice zaujala. Nejprve jsem ke knize byla skeptická, neboť anotace na mě působila velice zdlouhavě a obsáhle. Říkala jsem si, že to všechno se do dvě stě stran prostě nemůže vejít. Ale po pár stránkách jsem byla ponořen v knize až po uši! Silný příběh, silné ženské postavy, který se se životem perou, jak to jen jde a vždy stojí při sobě. To rodinné ženské pouto, to prokletí bastardů a svobodných matek (jakoby to i dnes pořád bylo prosté slovo) mě zkrátka uchvátilo. Trefně vybraná ženská jména, od Marie Magdalény, přes Evu a Libuši. Jen ty samotná jména dávají sílu a značí velké činy. Ale zkrátím to - tohle je přesně ten typ literatury, který mám ráda a o který je nouze. Nenápadně silný příběh, který se mi stále přehrává v hlavě. A jestli historicky něco nesedí (viz další komentáře, jestli něco bylo/nebylo možné) no což, nečekala jsem faktografický román. V knize je spousta silných vět a až dostanu sílu si knihu přečíst znova, někam si je zapíšu.... celý text
Selský baroko
2005,
Jiří Hájíček
Kniha se četla vcelku dobře a svižně. Děj mi přišel zajímavý a hodně propracovaný. V této úzké knihy se vyskytovalo poměrně dost postav, ale kromě par hlavních nebyly nijak rozpracované a hluboké. Mě, jako rodilému Pražákovi, problémy na vesnici a jejich vztahy přišly klišé. I rozhadani bratři byli celkem klišé. Ale velice oceňuji, jak se "zločin" minulosti táhne až do současnosti a stále bolí a najít viníky občas nelze jednoznačně určit. Hodnotím půl na půl, neboť se mi líbila ta průzkumnická složka, ale za postavy a vedlejší děje a dialogy srazím par bodu... celý text
Život bez pšenice
2013,
William Davis
Po knize jsem sáhla, protože chci změnit životní styl. A jelikož autorem je doktor, věděla jsem, že mnohá fakta budou velice dobře podloženy . Nejprve mě vcelku prekvapil ten útočný tón, který jsem z textu cítila. Přišlo mi, že pan doktor je dost anektovaný na toto téma, ale nemyslím to nijak zle. Líbily se mi mnohé případy ze života, kdy změna jídelníčku ovlivní celkový zdravotní stav a myšlení. Je pravda, že po přečtení si dám menší pšenični půst, ale nevím, jestli v mém případě lze žít zcela bez pšenice. Ale rozhodne je to skvěle na otevření očí a zamyšlení se.... celý text
Kniha o Baltimorských
2017,
Joël Dicker
Velice, velice dobrá kniha. Kniha se mi do rukou dostala na doporučení, že "prej konec tě zničí". A byla to pravda. Asi půlku knihy jsem dočetla od odpoledne do noci, protože jsem nemohla přestat. Postavy, pomalý vyprávěcí styl a plynulý, časově zpřeházený děj se mi pomalu vkrádaly do srdce. Postavy byly úžasné! Mě by stačila jen kniha o dětství hlavních bratranců Goldmanů a byla bych šťastná. Nejhorší je, že čtenář ví, že se schyluje k Dramatu. Kniha byla hlavně o lásce. O lásce, která má různé podoby, různě se prožívá a různě se z ní žije. Stejně jako závist, nenávist, úspěch a neúspěch. Opravdu mě kniha nadchla a možná, škoda, že jsem ji přečetla tak rychle a dostatečně jsem si ji nevychutnala.... celý text
Dvůr mlhy a hněvu
2017,
Sarah J. Maas
Prvním "Dvorem" si mě Maasová získala. Umí napsat rozporuplné, zajímavé postavy. Knihy jsou neskutečně čtivé a čtou se tak rychle, že prostě nevěříte, že šest set stran máte za tři dny přelouskané. Děj je ve finále jaksi na druhé koleji a zásadní scény ubíhají rychle a nejsou podle mého názoru tak propracovány/prožity jako třeba popisy koupelí a dobrého jídla. Nicméně!! Tohle nic nemění na faktu, že Maasová vás upoutá a nepustí než drtíte stránky a říkáte si, co bude ksakru dál. Mám pocit, abych si neprotiřečila, ale kniha mě celkem dějem neuchvátila. Chápu všechny pocitové zvraty, kterými si postavy prošly, a spíše si nechám finální názor, až vyjde trojka a já uvidím, kam to celé směřuje. Bojím se až moc velkého, finálního klišé a velkých gest. Ale i tak tohle je jedno z nejlépe napsaných YA fantasy, které jsem četla.... celý text
Neobyčejní
2017,
V. E. Schwab (p)
Přiznávám se, podvádím. Tuto knihu jsem četla již v angličtině a díky ní jsem se zcela zamilovala do stylu psaní VESchwab! Když jsem ke knize přišla, netušila jsem co mě na jejích stránkách čeká. Tato kniha mě nadchla, zranila a uchvátila. Jelikož jsem ji četla před pár lety v angličtině, chvilku mi trvalo se zorientovat v ději a příběhu. Ale děj je prostě dobrý. Překvapivý, neočekávaný, není nudný! Schwabová totiž nemá černou a bílou pravdu, hrdinové nejsou hodní nebo zlí. Nutí mě přemýšlet a vyčíst z každého slova maximální význam a jinotaje. Můžu jen doporučit a pět oslavné písně!... celý text