Profesorskey
přečtené 144
Frankenstein
2008,
Mary Wollstonecraft Shelley
Příběh, který byl nespočetněkrát zfilmován, parafrázován i knižně zpracován. Příběh, jehož myšlenky jsou aktuální do dnešních dnů a nejspíše i aktuální budou. Je člověk zodpovědný za své dílo? Má člověk právo zničit to, co vytvořil? A kdy nám dojde, že i ten nejlepší vědecký výstup může být využit k ničení? Za mě osobně nutné přečíst.... celý text
Metro 2035
2016,
Dmitry Glukhovsky
2033 - supr prostředí, čišící zlo, skvělá atmosféra, dobré zakončení. (3-hvězdy) 2034 - pain in ass, děj krkolomný a romantická linka k zeblití (1-hvězda) 2035 - A teď k poslednímu dílu. Má prvotní myšlenka byla "Hej kámo, sice je život příliš krátkej na to, abys četl knihy, co tě nebaví, ALE už jsi se prokousal tou dvojkou, tak tu trilogii prostě doklepeš". A jsem za to hrozně rád. Jestli máte za sebou 2033, tak 2034 klidně přeskočte a vrhněte se rovnou na 2035. Je tam sice pár návazností na předešlý díl, ale ty vážně nestojí za čtení druhého dílu. Za mě je tento díl odklon od strachu a atmosféry prvního dílu do společenství, soužití, politiky a akce, což nepokládám za nějak zásadně negativní. Je to prostě trochu jiná kniha, s trochu známými postavami, kterým se děje něco trochu jiného. Určitě stojí za přečtení.... celý text
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Vždy, když jedu metrem, si představuji Arťoma s náboji v kapse a s puškou ve zpocených, roztřesených rukách. Záhadné dunění z potrubí, které značí temnotu... a ta se blíží... cítíš ji i ty za sebou. Tak utíkej! První díl Metra se mi při čtení hodně líbil. Stále se něco děje, příhody jsou svižné, atmosféra výživná, vyvrcholení je parádní. Ale po rozležení děje v hlavě po dočtení jsem přišel na zajímavou věc. Každá stanice je jako krátká povídka, která má svůj začátek, konec, a příběh. Ono to při čtení funguje náramně - "hej kámo, další stanice, tahle je zaplavená, paráda. Lidi tu nemají co žrát, hustý, co se tady asi stane..." a pak "cože, tady se kradou děti? A co se to pohybuje ve stínech...". Jenže při pohledu na dílo jako celek je to spíše negativum. Každá vedlejší postava je totiž absolutně plochá, protože přechází z jednoho příběhu (z jedné stanice) do druhé a z mého pohledu si nenese vůbec nic. Je to jako hrát hru, ve které řešíte v každé epizodě nějaké jiné rébusy (to jsou jednotlivé stanice), ve kterých vám občas pomůže nápověda se jménem vedlejší postavy. Za mě osobně tedy lehká oddychovka s pronikavou atmosférou.... celý text
