Pebra přečtené 357

Dámský krejčí 1972, Georges Feydeau

Malinko zašmodrchané, ale když si to člověk představí na jevišti, vidí úsměvnou komedii. A když si člověk představí, že by se takto skutečně žilo, odpouštělo a milovalo, byl by na světě ráj.... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Dobré čtení. Mě osobně by bavilo, kdyby do děje byla víc zapletená rodina hraběte Larische, nebo aspoň drby, které jistě kolovaly :). Zmínky o něm jsou jen negativní, to se mi nezdá. Dal tisícům lidí práci, to každý neumí.... celý text

R.U.R. 2004, Karel Čapek

Při čteních Čapkových knih nejvíc obdivuju jeho schopnost psát neuvěřitelně trefné přímé řeči. Jako by chodíval mezi lidmi s diktafonem v kapse a sbíral repliky na ulici, v kavárně, v hostinci či na trhu. Lidi a jejich chování má zmapované vynikajícím způsobem. R.U.R. mě už kdysi spíše děsilo, snad proto, že je tak pravdivé.... celý text

Lvi hladovějí v Neapoli 1934, Johan Fabricius

Ačkoli je kniha skutečně jen o tom, že po krachu jistého cirkusu, ke kterému přispěla světová krize ve třicátých letech minulého století, nepřízeň počasí a touha Neapolitánů po nové zábavě: biografu, lvi hladovějí na předměstí Neapole, je napsaná tak barvitě a napínavě, že člověk slyší ty lvy řvát. Fabricius zkrátka uměl psát. Bůhví, kde tenhle autor čerpal tak detailní informace o cirkusové branži, ale svůj um proniknout do duše kohokoli, mi prokázal v jiných svých knihách. V knihách miluju detaily a nečekané momenty, v knihách Fabricia si je užívám.... celý text

Stoletá holka 1997, Jana Knitlová

Kéž by bylo tak jednoduché cestovat časem! :) Bavit se s vlastními praprarodiči a v případě potřeby vklouznout zpátky domů... úsměvný příběh, škoda, že se taková kniha najde v knihovně mezi vyřazenými. Smutná pravda je, že příběhy bez mobilů a techniky dnešním dětem přijdou staré a nudné.... celý text

Tonek z Napoleonovy armády 1981, Johan Fabricius

Jako bych tam s Tonkem byla, mrzla a měla hlad, snášela útrapy všeho druhu, ale měla hlavu plnou snů... Co ti stateční kluci museli tehdy všechno vydržet, to si dnes stěží umíme představit. Není to jen o bitvách, ale o klučičím srdci. Fabricius tu vypráví lehkým jazykem, nezaobírá se detaily, dobré je to!... celý text

Jeli tudy komedianti / Melodie dálek / Tanec kolem šibenice 1973, Johan Fabricius

Báječná kniha. Netuším, jak mohl Fabricius tak dobře prostudovat život v 18. století v Benátkách, ale i kdyby si to celé vymyslel, uchvátilo mě to. Zvrácené vztahy, hýření až do rána, láska za láskou, rána za ranou. Nic sladkobolného, naopak. Pletichy všeho druhu, uf! Poslední stránky jsem četla jako malá s přivřenýma očima, abych je mohla kdykoli zavřít, když scénu na papíře neunesu. Dobré je to! Plasticky popsané, člověk vidí i mouchy, co usedají na rozpálená čela hlavních hrdinů. Chápu, že někdo není trpělivý číst takové barvité popisy, ale já jsem staromódní a v literatuře velmi konzervativní. Knihu jsem našla pohozenou mezi dalšími potrhanými na poličce jisté dekadentní kavárny a nelituju, že jsem ji začala pro zkrácení chvíle číst u kávy, a odnesla si ji domů. Fabricius se dostal do čela mého soukromého peletonu spisovatelů!... celý text

Sedm kolem Tomáše 1961, Herma Svozilová-Johnová

Dětské knihy vydané před více jak padesáti lety nemůžeme hodnotit dnešníma očima. Kniha mě bavila před mnoha lety, když mi bylo devět a dostala jsem ji od táty za vysvědčení, dnes jsem ji četla s nostalgií, a emoce vzbudila skoro stejné. Příběh kluků a holek z jednoho smíchovského činžáku by se dnes takhle nemohl udát, a navíc by ani nešel tak svobodně popsat, vzhledem k menšině, o které se autorka zmiňuje - a velmi laskavě, to podotýkám. Přestože se týká krádeže obrazu a jeho znovunalezení, tak bohužel jen okrajově, mnohem víc se autorka rozepisuje o postupném přátelství mezi dětmi, stmelené společnými zážitky a prací... Kam se takové děti poděly? :)... celý text

Nový Gulliver 1987, Bohumil Říha

Našla jsem vydání z roku 1973 ve vyřazených knihách. Ještě by nebylo špatné, kdyby osmnáctiletí kluci v daleké budoucnosti uvažovali jako Alan. Upřímně se bojím, že tak moudří nebudou ani náhodou...... celý text

Lída a Pavel, kamarádi z páté obecné 1935, Jaromíra Hüttlová

Život dětí za první republiky. Není to nezábavné, ale co naplat, chybí tomu určité kouzlo, které mají třeba nesmrtelné Děti z Bullerbynu. Každopádně mě bavily dobové reálie a detaily, věřím, že tehdy se tak skutečně žilo, ačkoli dnešním dětem by to přišlo jako sci-fi - například případ malé Anči, které se maminka chtěla vzdát v její lepší budoucnost, a nechat ji vychovávat u bohaté paničky, které umřela dcerka... Ale jako vzpomínka na dobu, kdy k sobě byli lidé uctiví a doma si rodiče říkali "maminko" a "tatínku", děti byly vychovávané k pokoře a skromnosti - to je krásné a je mi líto, že se doba tak proměnila.... celý text

Jak voní tymián 1975, Marcel Pagnol

Elegantní Marcel Pagnol, typický šaramantní Francouz a jeho úsměvné vyprávění nejen o dětství. Z řádek čiší vůně léta, horké Provence, a hlavně dětství prožité v laskavé rodině, pod křídly milované maminky, které malý Marcel tak často, rád a tajně, chodil líbat ruku... Doba před víc jak sto lety, logicky jiná, i s tím, že malí kluci v létě létali venku od rána do večera, lezli po skalách a zkoumali cikády a podobnou havěť, aniž by jim vadilo, že ji trápí. Příběh o velkém citovém poutu k rodině, k rodné zemi, k přírodě. Příběh o hlubokém klučičím přátelství, o lásce, i o ironii osudu.... celý text

Staropražské romance 1973, Vladimír Kovářík

Historie Svorné sedmy 1990, Jaroslav Foglar

Jednoduchý a krásně nereálný příběh o kamarádství docela nesourodé skupinky správných kluků a docela malých holek, určená pro nejmladší čtenáře. I když jedna z postav, která vydává během všech akcí výkřiky "čiky, čiky", je dost možná opravdová, tipuji, že si ji Foglar nevymyslel a potřeboval toho malého otravu zaznamenat.... celý text

Štěstí má jméno Jonáš 1985, Eliška Horelová

Knížku jsem si vzala z hromady vyřazených v jedné knihovně. Sáhla jsem pro ni s radostí jako pro řetízek se srdíčkem, který jste ztratili v dětství... Pamatuji se dobře, jak jsme ji četli v šestce společně, jak jsme se smáli, a já pak o ní napsala do čtenářského deníku zápis, který pak paní učitelka četla před celou třídou :). Jo... Ani já neměla jako dítě psa, ale kniha mě bavila z jiného důvodu - děti tam spolu kamarádí s příjemnou úctou a opravdovostí. Spíš než Jonáše jsem si jako malá přála spolužačku Pechtu :). Jen musím dodat, že mám vydání z roku 1977, příběh se odehrává v roce 1972, jak se píše v jedné kapitole.... celý text

Ostrovy uprostřed proudu 1972, Ernest Hemingway

Hemingway se musel zastřelit už proto, že cítil, jak vymírají muži citliví, stateční a moudří. Viz např. některé komentáře zde. Kniha je vydaná po jeho smrti, bůhví, jakou prošla úpravou, ale příběh je dobrý.... celý text

Sestry 1969, Olga Scheinpflugová

Olga Scheinpflugová skvěle popisuje nejen, jak mocně působí sugesce a manipulace, ale jak skutečně vypadala doba obdivované první republiky a smutných let po ní. Zápletka je vlastně jednoduchá, dvě sestry brzy osiří a ze strachu z budoucnosti a z vlastního života se vzájemně zničí. Napsané bravurně, s mnoha působivými detaily, až je z toho člověku zle. Scheinpflugová je moderní autorka, i když dávno opustila tenhle svět.... celý text

Kašpar Lén mstitel 1928, Karel Matěj Čapek-Chod

Život v Praze před více jak sto lety. Lidi, s kterými jsme se minuli v čase, ale obýváme stejný prostor. Bída, jakou popisuje autor, je bezesporu pryč, ale pokleslá morálka v mnoha směrech nezmizela, to mě fascinuje. Příběh vlastně velmi jednoduchý, ale popis pochodu myšlenek hlavního hrdiny, je obdivuhodně rozpracovaný na stopadesáti stránkách a mě osobně nenudil. Prodírání se složitým vyjadřováním autora chce ale trpělivost.... celý text

Na východ od ráje 2006, John Steinbeck

Skvěle vyprávěné, až mě z některých scén bolelo břicho. A zajímavá pravda je, že ženská bestie může mít báječné dítě a naopak.

Město šťastných lásek 1978, František Kožík

Dobrý den, Slunce, kde to jsem? Neznabohu, jsi v Telči! ...příběh Petra a Markéty z doby dávno minulé je tak živý, jako by se stal dnes. Prolnutí minulosti se současností vzbuzuje mrazení, které tam cítím při každém kroku. I já jsem díky Kožíkovi objevila tohle kouzelné Město, kterého se nemůžu nabažit.... celý text

Na plechárně 2002, John Steinbeck

Zajímavé, že člověk rád čte o lidech, kteří se potulují, nepracují, celý den se válejí na slunci, hulí a popíjejí pivo. U toho tlachají nesmysly, která zní jako lidová moudra, a baví se tím, jak život kolem nich poklidně pluje, zatímco ostatní se honí za výdělkem. A ve skutečnosti nám tihle lidé pijou krev. Steinbeck je skvělý vypravěč.... celý text