pavčape
přečtené 402
To by se zvěrolékaři stát nemělo
1999,
James Herriot (p)
Po mnoha letech jsem se znovu pustila do Zvěrolékaře a musím uznat, že tato kniha neztratila nic na své kráse. Jednotlivé příhody, které autor tak poutavě vypráví, vás na jednu stranu rozesmějí na plné kolo (a já se mnohokrát smála nahlas a nepokrytě), na druhou stranu přinutí k zamyšlení. A jednotlivé postavy jsou tak skvěle popsány.... Ať už se jedná o farmáře a nebo Jamesovy přátele. Úplně vidím Siegfriedovu asketickou postavu a tvář, vážně se tvářící, když cokoli svému kolegovi vytýká, aniž by tušil, že to co pranýřuje mu právě nedávno doporučil. A také si naprosto živě představuju hezkou tvář jeho bratra Tristana, který svou lehkovážnou nepoučitelností zadělává na žaludeční vředy svému okolí. ... Krásná kniha, stačí se začíst... celý text
Dívka ve vlaku
2015,
Paula Hawkins
Knihu jsem právě dočetla a dojem tak trochu rozpačitý... Rachel mě celou dobu rozčilovala. Věčně v lihu, věčně si nic nepamatující a věčně se za vše omlouvající. Megan i Annu jsem vnímala jako sobecké bytosti. Knihu jsem přečetla za pár dní. Nechci tvrdit, že byla špatná, že by se mi nelíbila, ale nesplnila moje očekávání stran světového bestselleru. Nelituji však, že jsem ji četla a pachatele jsem tušila až někdy v poslední třetině knihy. Dívku ve vlaku jsem si pustila i ve filmové podobě a musím uznat, že zde byly všechny tři hlavní hrdinky vylíčeny trochu sympatičtěji. Pochopila jsem zřetelněji trápení a prapůvod problému Megan a Rachel mi bylo v mnoha okamžicích upřímně líto. Na Annu jsem názor nezměnila, i když v úplném závěru mě mile překvapila. Kdo má rád knižní thrillery, ať si knížku směle přečte, neurazí!... celý text
Vražda s vůní mandlí
2013,
Camilla Läckberg
Autorka se jistě nechala inspirovat Agathou Christie, ale bohužel s jejími brilantními příběhy nemá tato kniha pranic společného. Celkem nudná a nezáživná zápletka a to rozuzlení... Ještěže na kvalitě neztrácí Patrik a Erika. Jinak nevím, nevím, Camillo!... celý text
Smoliar
2011,
Camilla Läckberg
Knihu jsem četla pod názvem Vlastní spravedlnost. Všechny knihy ze série Erika a Patrik se mi líbily, četly se jedním dechem a nerado se od nich odcházelo. Jen pokud mohu doporučit, čtěte chronologicky. Děj všech příběhů se vyvíjí s tím, jak se vyvíjí vztah Patrika a Eriky. Já vím, není to snadné, pokud si knihy půjčujete v knihovně jako já. Též jsem přeskakovala v čase. Líbí se mi styl, který spisovatelka používá, tedy prolínání současnosti s minulostí, někdy dosti dávnou minulostí. Vždy jsem s napětím očekávala, kdy a při jak se obě časové linie protnou a jak minulost ovlivní současný příběh. Pokud Camillu neznáte, doporučuji přečíst si .... celý text