Pablo70 přečtené 505

Džátaky 1992, Dušan Zbavitel

Jde zřejmě o nejstarší sbírku folkóru na světě. Bodhisattva vypravuje příběhy z minulých Buddhových životů. Přitom nejstarší džátakou je z jedné stúpy z 3. století př.n.l. To svědčí o prastarosti džátak. Pro naše čtenáře je upravil Dušan Zbavitel - znalec Indie. Indové milují takové příběhy a džátaky v nich rezonují vědomím reinkarnace. Samozřejmě lze v některých příbězích najít silný didaktický apel. V mnoha minulých životech byl Buddha Šakjamuni zvířetem. Jako králík se vrhl do plamenů, aby poskytl potravu hladovějícímu mudrci. Jako slon potkal sedm mužů ztracených v poušti a hladovějících. Jako princ spáchá sebevraždu skokem z útesu, aby tygřice mohla jeho tělem nakrmit svá mláďata. Jako kupec jednou s pěti společníky ztroskotá na moři a všichni jsou odsouzeni k záhubě. Vzpomene si, že mrtvé tělo oceán nechce nést a vždy je vyhodí na břeh. Proto řekne svým společníkům, aby se ho chytli, a prořízne si hrdlo. Milovníkům starých příběhů a bajek vřele doporučuji.... celý text

Politika 2005, Adam Thirlwell

Když je vám pětadvacet (jako autorovi), díváte se na sex očima přímého účastníka. Jste v tom. Jestli sex vnímáte skrze "sebevědomé postřehy otravného vypravěče", jak tu píše čtenář Matty, je to vaše věc. AT se jen snaží říct, co si o něm myslí. Vtipné je, že odhaluje rozdíl mezi bezprostřední akcí a skutečným vnímáním. Protože tak to opravdu chodí. On má za vzor Kunderu a nepokrytě mu fandí i Václavu Havlovi navzdory, ale to je u začínajícího spisovatele omluvitelné. Kundera je na spisovatelském nebi opravdu vysoko. A je zajímavé, že AT dává srovnávací úryvky z dějin zemí postižených komunismem. Asi ho to fascinuje, stejně jako sex samotný. Hodně odvážný je pak závěrečný dialog otce s Nanou. (Ten bych teda nedal.) Fascinace sexem prostupuje celým románkem. Nezlobte se, ale bavil jsem se, protože tak to opravdu chodí: je to lehké čtení. A Adamův styl můžete milovat, nebo se vám může zajídat - nic nového pod sluncem...... celý text

Za rozcestím 2001, Philippe Djian

Čekal jsem furt na to, jak spisovatel bude šílený zármutkem, ale nedočkal jsem se. Děj se odehrává za života jeho manželky Edity, nikoli, že "šílený bolestí a samotou se pohrouží do sexuální opilosti", jak se praví na záložce, sama jeho žena ho k sexuálním stykům mimo manželství povzbuzuje. Kdybych ztratil ženu a děti, určitě bych byl tím pohlcen. On se o tom letmo zmiňuje na pár řádcích. Jestli tohle má být to francouzské vnímání světa, potěš bůh. Souhlasím se čtenářkou níže: proč byla kniha napsána? Špatné dialogy, i když má překladatel velké zkušenosti. Redaktor špatně knihu přečetl? NEDOČTENO.... celý text

Žízeň po životě 2009, Irving Stone (p)

Stone prošel Vincentův život celkem věrohodně. Vylíčil i průběh jeho nemoci uvěřitelně. K nejslabším místům knihy bych dal ta místa, kde musel opravdu fabulovat: pobyt v Paříži, kde rozmlouvá s ostatními malíři, scéna s Májou, nezmínil se ani o tom, že se od Sieny v Haagu Vincent nakazil kapavkou, jak píše de Vries v knize Vincent v Haagu. Celkově uvěřitelné a dobře sepsané. 500 stran s Vincentem! Nadávali mu bláznivej Vincek - nakonec ho život přece jen zlomil...... celý text

Město v slzách 1979, Jaroslav Seifert

To byl ještě Seifert mladý a radikální. Verše měly změnit svět ale nezměnily. Wolker mu vyčítal (jakož i Nezvalovi a Bieblovi), že ve svých básních koketuje s Bohem, namísto aby použil opravdu revolučního slovníku. Co naplat, roku 1929 Seifert KSČ DEFINITIVNĚ opustil. Ale to již byl radikál Wolker dávno po smrti. Jaroslav Seifert se jako muž více než sedmdesátiletý vrátil k hodnocení svých mladistvých postojů a k rozporu mezi básnickými výzvami k revolučnímu násilí a jeho reálným výkonem. Porevoluční moc si prý nebere k ruce snílky, nýbrž knechty. Tímto slovem označil básník tvory neštítící se žádné špinavé práce, kterou "den druhý" vyžaduje, počínaje zabavováním majetku třídních nepřátel, jejich vystěhováním z domů a bytů, přesunem do táborů nucené práce a jiných internačních zařízení, případně do koncentráků, odkud je návrat nežádoucí, a konče obžalobami obětí, jejich usvědčením a uvězněním, střežením anebo popravou. Čtěte jako dokument doby...... celý text

Vincent v Haagu 1975, Theun de Vries

Není pochyb o tom, že Vincent pobýval v Haagu. Jaký však byl ve skutečnosti? Když čteme o umělcích té doby, najdeme zde zmínky o jeho prudké letoře. Jeho spasitelství zobrazené v této knize dosvědčuje o nesmlouvavosti jeho povahy. Vincent kroužil ve svých kruzích myšlenek a chudoby a nedokázal se z nich vymanit. Tak to bývá: každá krize má svůj nájezd, expozici a dojezd. Bylo už od počátku jasné, jak celý příběh dopadne. Jeho zarytost byla příslovečná. Lezl skoro po kolenou, ale stále kupředu. Prozřít mu pomohl jeho bratr. Vždyť ho podporoval celý život. Vincent s kreslením začal až pozdě: ze svého okolí znám takové lidi, co začali s uměním až v dospělém věku a jejich umění bylo nakonec hodně originální, i když nekonvenovalo zvyklostem. Kniha nese nános bolestného hledání sebe sama. Je to těžký proces pro každého a většinou se za výsledek tvrdě platí. Tak tomu bylo i u Vincenta. (Omlouvám se za svou familiérnost, ale je jedním z nás zaplatil nakonec cenu nejvyšší...)... celý text

Muži a stárnutí - hormonální revoluce 2004, Siegfried Meryn

Starý pán na mostě hledí do řeky, ta řeka plyne jako život... Nezastavíš ji. Už je to tady - stáří. Leccos je v knize už za mnou, dobré rady se vždy hodí. Hormonální revoluce se nekoná, ale ještě žiju. Tý revoluce se u nás asi nedožiju. Ale aspoň si o ní můžu počíst. I moji kámoši zestárli, to je realita. Jo, bývali jsme taky mladí, na to pamatujte! Tahle kniha se může hodit.... celý text

Slovanské pohádky 1974, Karel Jaromír Erben

Mám vydání z r. 1940. Jsou to pěkně drsné pohádky. Hned na straně 41 zabíjí otec své děťátko a dává je upéct. A vůbec pečou se tu lidi moc často! Bída zařízla a upekla krejčího, finta Sedej na lopatu je tu v několika verzích. A upečená dcera Jaga- Bura stojí za to! To je počteníčko jako z dnešních thrillerů! A ještě ji baba Jaga snědla České pohádky nejsou až tak syrové a vůbec: pro pozdější vydání byly ty nejdrsnější pohádky upraveny. Erben požadoval autenticitu a dosáhl ji. Od doby, kdy žil, se svět hodně změnil. Jak asi vypadaly původní verze pohádek tak 100/200 let před Erbenem?... celý text

Vřeteno osudu 2015, Otomar Dvořák

Beletristický pokus vylíčit Erbenovo mládí, jeho děsy. Přihlédneme-li k jeho torbě, přicházel opravdu do styku se syrovou skutečností, ať již osobně, nebo když zapisoval lidovou slovesnost. Jeho Slovanské pohádky jsou opravdu drsné a taky v Kytici se to hemží hrůznými činy. Dvořák měl z čeho čerpat o rozbor Erbenovy tvorby se v minulosti pokusili už jiní. (Dnešní pohled na Erbena z hlediska psychologie najdete v diskusi.) Myslím, že by si Erben zasloužil pozornost seriózních vědců. Jeho dílo je z větší části stále živé a dočkalo se mnoha zpracování.... celý text

Prostonárodní české písně a říkadla 1937, Karel Jaromír Erben

Erben je nasbíral, setřídil a zařadil. Budiž mu za to sláva. Zkoumal jsem, co ještě znám a opravdu jsem pár kousků našel. Koledy, pomlázku, hry s dětmi Ale co z nich znají dnešní děti? Přesto je tato kniha dobrou inspirací o tom, co bylo. Tento svět již zanikal za Erbena a on a jemu podobní přišli za pět minut 12 a zachytili lidovou slovesnost...... celý text

Sběratel 1988, John Fowles

Víte, že jméno Kaliban je přesmyčkou slova kanibal? Tak to chtěl ve své Bouři Shakespeare (hned jsem si zkusil Bouři přečíst). Byl jsem zvědav, jak z děje vybruslí autor. To nejmíň namáhavé, to se dalo čekat. Ale možné pokračování bude asi děsivé, jen co je pravda. Brrr! Když odhlédnete od toho dobového levičáctví, je Miranda docela věrně vylíčená. Noví lidé jsou opravdu děsiví. Snad se s nimi nepotkám... celý text

Bouře 2007, William Shakespeare

Hra, jak má být: plná kouzel, úkladů a také lásky. Dovedu si představit, jak se publikum bavilo. Prý to je poslední Shakespearova hra. Hodně odlehčená. Kdyby se tak všichni zloduši mohli nechat ztroskotat na nějakém ostrově, to by se to napravovalo! Jména některých postav nesou měsíce Uranu je tam Miranda, Kaliban a Prosper. Jméno Kaliban je vytvořeno přesmyčkou z kanibal. Měl jsem k dispozici hodně letilý překlad, to mé čtení znesnadňovalo. Četl jsem jako reakci na Fowlesova Sběratele.... celý text

O mlčení 2005, Anselm Grün

Škoda, že se autor tohoto spisku zabývá jen křesťanskou mystikou. Mlčení jako přístup sám k sobě, se vyskytuje i v jiných naukách. Tady zejména jako možný přístup k Bohu. Křesťanští mniši hledali Boha a to, jak mu sloužit. Ale abyste toho dosáhli musíte se vzdát světského života. To není pro každého. Zde se vám nabízí alternativa bez Boha . Zen buddhismus. Pro zen je typické introvertní hledání, tiché meditace v ústraní (zazen) či mlčení. Zatímco tibetští mistři dokážou roky uvažovat o přesném významu jednoho slova v sútře, zen tvrdí, že osvícení nelze dosáhnout pochopením filozofie, slova pro něj nejsou důležitá. Osobní prožitek hluboké meditace, který mění myšlení člověka, je cestou k probuzení. Autor zjevně pouze čerpal z křesťanských spisů. I když je tento materiál podnětný, není to jediná cesta jak se stát člověkem přítomnosti (teď a tady). Když se nechcete stát mnichem, zkuste to se zenem. Ten je bez Boha, jste jen vy. Ale i tak je knížka o mlčení podnětná.... celý text

Nebe pod Berlínem 2002, Jaroslav Rudiš

Kolega Rudiš se pokusil o punkový román. Zažil dobu, kdy punk frčel, ale přiznává, že stejně hrál Dylana a Lennona. Je to legrace, pronásledovali ho zastydlí hippísáci! To my chtěli naopak být hippísáky, ale pronásledovali nás za to zastydlí fízlové. Berlín byl tenkrát přeraženej a na Západ se nesmělo. Na pódiu řádily Plameny s Liškou (kapela ÚV SSM) a Hutka o tom zpíval: Proč sbíráš ty kameny, no táto, řekni proč? Ale přijedou k nám Plameny, proto, pro dobrou noc. Proč velryba nezazpívá, no táto, řekni proč? Asi ji to nenapadlo, proto, pro dobrou noc. A proč ji to nenapadlo, no táto, řekni proč? Protože má zadarmo žrádlo, proto, pro dobrou noc. A proč zpívá Karel Gott, no táto, řekni proč? Nekecej a natírej plot, proto, pro dobrou noc. Ulicemi Berlína se valili efdéjot (idiot) s bubínky a flétnami stejně jako dřív Hitlerjugend. A my na to čuměli s očima navrch. Kolik že bylo Rudišovi? A mimochodem: na vlaky si on potrpí vydal o nich tři knihy. A Nebela už najdete v téhle storce. Ale dobrej pokus! Má to atmosféru, to jo. Nic jinýho v tom nehledejte.... celý text

Zazen satori 2005, Sandó Kaisen

Možná Kaisen není tak rezolutní jako Seung Sahn. Ale jeho Zen upřímnosti také stojí za to. A při setkání s ním se ukázalo, že má skvělý humor. V této knize podává tresť buddhismu se sezením (úvod od meditace zazen). Řekl: "Možná se vám zdá, že za 42 let co sedím, musím mít zadek do krychle, ale ne,dnes ráno jsem si ho prohlížel v zrcadle: je stále jak dvě půlky pomeranče!" Při svých kusenech nás rozesmával. Byl skvělý. Někdy mluvil polsky a tlumočili to do pěti jazyků. Jsem rád, že jsem se s ním setkal. Ale Zen upřímnosti vám poví víc (najdete ho v diskuzi). S touto knížkou vám dá základní představu, proč chodit na meditace. Zazen totiž není náboženství. Může se vám stát Cestou. Kaisenovo pojetí je velmi střízlivé a opravdu upřímné. Můžete praktikovat bez nějakého náboženského pozlátka a to je v dnešní době, kde se vám nabízí kde co, opravdu mnoho. Samotné sezení vám dá mnoho, přivede vás k sobě. Ani nemusíte spasit celý svět.... celý text

Hory a řeky bez konce 2007, Gary Snyder

Široce koncipované básně taky skoro bez konce konce se mlží v nedohlednu! A přece jsou psány jasným a pevným jazykem. Složitěji než psával třeba Nanao. Nechci zde opakovat, co už napsali jiní. Ale našel jsem půvabnou fotku, na které Snyder knihu podepisuje Květě Krhánkové, která české vydání ilustrovala. Je celá uzardělá. Bodejť ne, setkání české učitelky výtvarky se Snyderem muselo být zážitkem! K básním se kontinuálně vracím ta směs přírody, indošství a přírody je velmi inspirativní: vzpomínám přitom na skalky Barrandienu u Litně, kde žila moje babička. Ty rozhodně bez konce nebyly, ale jsou mi stejně milé.... celý text

Hippie encyklopedie 2010, John Bassett McCleary

S hippies to bylo tak: na střední jsme všichni chtěli být hipíci, nosili jsme květované košile a dlouhé vlasy a protože byla tolerantní doba, učitelé nám to trpěli. Pak přijeli Rusáci a se sny byl konec. Ale za normalizace jsem bydlel na koleji s Chrisem z Anglie a ten mě zásoboval čtením o hippies a drogách. Musel jsem pracně hledat slangové výrazy, kterým jsem nerozuměl. Proto jsem neváhal, když jsem spatřil tuto objemnou bichli nabitou informacemi. Dnes už nechci být hippie a kniha je jen připomínkou mladých let. Takoví čeští hippíci jsme byli, ach jo. Všechno, co chcete o hippies vědět.... celý text

Kniha o čaji 1999, Kakuzó Okakura

Toto krátké pojednání je z pera Kakuzó Okakury, který zachycuje japonskou společnost jaká by měla být. Je zde zachycena zen buddhistická podstata čajového obřadu. Sukija čajová chýše je zde prezentována jako útulek představ, úkryt básnických podnětů. Tedy součást umění. S tím souvisí i Okakurovo hodnocení umění: "V mládí jsem oceňoval mistry, jejichž obrazy se mi líbily, dospěl jsem a dnes oceňuji sám sebe, že se mi líbí mistři, které jsem si vybral, že je budu mít rád." V okamžiku setkání milovník umění transcenduje sebe samého. V jednom okamžiku zároveň je a není. Zachycuje okamžik Nekonečnosti. Umění je cenné pouze do té míry, do jaké k nám promlouvá. Tolik o tradiční japonské estetice. Zamyslete se nad tím popisujete zde své zážitky nad knihami - má pravdu! Spis dále hovoří o aranžování květin jako o uctívání přírody. O rozdílu chápání květin na Západě a v Japonsku. O čajových mistrech, kteří ovlivnili celou japonskou kulturu položili důraz na přirozenou náklonnost k jednoduchosti a ukázali Japoncům krásu skromnosti. Přiložen návod, jak poznat kvalitní čajovou keramiku. Doporučuji vaší pozornosti. Knihu, která vyšla jen v tisícovém nákladu najdete na Uložto.... celý text

Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových 1979, Marcel Proust

Tak jsem si říkal, alespoň jeden díl. Podařilo se! Četl jsem dlouho a pomalu, ale našel jsem na síti mnoho reálií, ukazujících na Prousta. Předně: víte, že městečko Illiers přijalo i jméno Combray z Proustova Hledání ztraceného času? Na netu najdete spoustu fotek, můžete navštívit místa, o kterých Proust píše. Ke kouzelným reáliím patří i madlenky (madelaines), které náš hrdina pojídá. Madelines jsou malé houbovité dorty známé svým tvarem připomínajícím mušle a ikonickým hrbem, který vzniká při pečení v troubě. Způsob, jakým se těsto šlehá a míchá dohromady, má za následek vzdušný a lehký koláč při pečení v troubě a je lehčím druhem těsta než tradiční piškotový dort. Dnes je jejich výroba už pouhý byznis. Ale turisté je žádají. Swannova láska popisuje poněkud nešťastný vztah Swanna k Odettě. Jak se dozvídáme v poslední kapitole, nakonec se vzali a jejich dceru si zamiloval autor. Musíte číst pomalu a soustředit se. Některé pasáže jsou na nic, jiné kouzelné, jak už to při vzpomínání bývá. Vydržet! Snad se podívám na další díly, stýská se mi po ostatních knihách...... celý text

Obnovení pořádku 1990, Milan Šimečka

Prožil jsem v reálném socialismu většinu života. Vím, o čem Šimečka píše, dobře si to pamatuji sedmdesátky byly k nepřežití a do toho ještě pak Černobyl V osmdesátkách makat v textilce, vozit jako vysokoškolák bedny s bavlnou Také jsem byl svědkem toho obnovení pořádku, vlastně jsem byl jeho předmětem. Myslím, že dnešní mladí by si měli knihu přečíst, aby poznali, jak taková státní mašinérie funguje. Rozbor doby je přesný. Tedy skoro přesný. Vypadá to, že na Slovensku byly měkčí podmínky: mého kamaráda, co byl v podzemní církvi, dokonce StBáci zmlátili na ulici, nebylo to tak neškodné, jak Šimečka píše. A kdyby režim nepadl, moje děti by nesměly studovat (viz příslušná kapitola) a já bych byl podřadným dělníkem. Dnes nám hrozí nové nebezpečí z Ruska. Nechci už žádné nové obnovování pořádku! Pan Šimečka už není mezi námi, ale jeho kniha je stále aktuální. Díky.... celý text