Nofar197 přečtené 569

Dvacet tisíc mil pod mořem 1937, Jules Verne

Krásná kniha mého dětství. Verneovky obecně moc nemusím až na výjimky : A toto je jedna z nich. Některé kapitoly jako Všechno elektřinou jsem vynechala, byly příliš technické, ale milovala jsem líčení podmořských kras i různých nebezpečí, které ohrozily Nautilus i životy hlavních protagonistů. Dodnes mi ale není jasné, kdo byl záhadný kapitán Nemo.... celý text

Misery 2003, Stephen King

K přečtení mě inspiroval film s výbornou Kathy Bates v hlavní roli. Kniha vynikající, prostě King. Jen se divím, že ty romantické kecy pana Sheldona mohla soudna žena číst. Ale každý má svůj vkus.... celý text

To 2019, Stephen King

Klauny nemusím obecně, tohle mě ale kdysi dostalo. Výhrady bych měla snad jen k přílišnému používání vulgárních vyrazu.

Vekslák 1988, Pavel Frýbort

Smutný příběh inteligentního a nadaného člověka, jehož vnitřní svět se smrskl pouze na jedinou věc, totiž prachy.

Metráček - I.a II.díl 2010, Stanislav Rudolf

Sice mi - aspoň v první části knihy - neseděl styl psaní, místy připomínal text telegramu, ale jinak mám tu knihu rada. Více se mi líbí druhý díl, kdy Jitka, budoucí zdravotní sestra, už neřeší jen problémy s vahou nebo domácí peripetie, ale zejména problematický vztah k Honzovi, své první lásce. Jitcin dialog se sebou samou ve chvíli, kdy čeká před domov nimi dveřmi na Honzu, si pamatuji dodnes.... celý text

Kopretiny pro zámeckou paní 1973, Stanislav Rudolf

Prázdninový příběh budoucí opticky Kateřiny, dcery kastelána na hradě Krabonosi, a studenta historie Petra patří dnes už ke klasice. Ve svém věku má Kateřina sice jakési právo být "prastena pavlaci", ale už by také mohla vědět, že žena se mužům zásadně nevnucuje, a pokud už tolik touží upoutat jeho pozornost, pak nějakým pozitivním výkonem. Během večeře by se mohla aktivně účastnit diskuse o historii, pozadat Petra o doporučení vhodných knih....... Jenže podle knihy se mi zdá, že Kateřinu nic nezajímá, aspoň není nikde ani zmínka, že by měla nějaké koníčky. Tento typ holek - a lidí vubec- mi leze dost na nervy.... celý text

Všechny mé lásky 1985, Stanislav Rudolf

Výborný roman pana Rudolfa, tentokrát pro "dospělé", nikoli dospívající, je sondou do života pracovnice výpočetního střediska Hany Markové, která je ve svých sedmactyriceti letech matkou dvou dospělých dětí a dokonce babičkou. Což si mimochodem neumím představit - jsem stejně stará, můj syn se ale teprve chystá k maturitě. Hana žije celkem spokojený život, bohužel se začínají s manželem jeden druhému odcizovat - důvodem je manželovo výhradní zaujetí mladsim bratrem, který se stal invalidou, jeho problémy v zaměstnání, i chladný vztah k synovi, který je pro Marka zklamáním, protože se rozhodl žít jinak, než si otec nalajnoval. Řekla bych, že hlavním problémem ve vztahu Hany a Marka je nedostatek komunikace. Čtenář se chte nechte musí celou dobu ptát, zda jejich dlouholeté manželství ustojí zkoušky, kterým je vystaveno.... celý text

Den pro Šakala 1975, Frederick Forsyth

Tato kniha je pochopitelně fenoménem, jen mi trochu vadilo, že nakonec nebyla odhalena skutečná totožnost vraha.

Kruh 2004, Kodži Suzuki

Reprodukce....... Reprodukce...... Reprodukce... To tedy byla jízda. Mrazivé zjištění, že mou odpovědnosti může, ale nemusí být zkáza lidstva, pokud obětuji či neobetuji svou rodinu... To bych tedy nechtěla řešit. Kniha i poukazuje na fakt, že váš život může změnit i nevinné rozhodnutí nejet metrem. Vynikající thriller.... celý text

Babička 1984, Božena Němcová

Babičku jsme měli jako povinnou četbu v páté třídě a asi bude zbytečné zmiňovat pochopitelný fakt, že nikoho z jedenactiletych školáků nenadchla. A ani nemohla - v tom věku jsme jen těžko mohli porozumět poněkud zastaralému jazyku, kterým paní Němcová psala, ani době, v níž se příběh odehrával. Ale kdyz jsem po této knize sáhla po více než třiceti letech, přečetla jsem ji během několika dní. Freska venkovského života rodiny Proskovych měla svůj nesporný půvab, podobně jako dnes už zapomenuté tradice a náboženské poutě. To samozřejmě neznamená, že si onu dobu idealizuji.... celý text

Manka 1979, Václav Čtvrtek (p)

Manka, Rumcajs, Cipisek - na jedné straně celkem sympatické postavy, na straně druhé naprosto matoucí. Rumcajs je nazýván loupeznikem, přitom nikoho neolupuje, Manka vleze do chomoutu se zarostlým chlapem, kterého vidí prvně v životě a který si nevšimne, že je jeho žena těhotná. Manka prostě vyjde z jeskyně a oznámí : Narodil se nám synek a budeme mu říkat Cipisek. To měla tedy páru. Já jsem dvanáct hodin po porodu sotva došla na záchod. Knizepan a kněžna nemají na práci nic jiného, než proti těm dvěma pleticharit, na straně druhé kdyby to nedělali, tak se nic zvláštního neděje. A střílení zaludy, to je prostě blbost.... celý text

Nemodlenec 1976, Karolina Světlá (p)

Hezký příběh o tom, jak těžké je zbořit metaforicke zdi a vystoupit z řady.

Noční autobus 1978, Per Wahlöö

Výborná krimi, potvrzující latinske přísloví, které v překladu praví, že aby prosperovala moje rodina, jsem sto zavést do zkázy všechny ostatní lidi. Jinak k této knize se pojí dnes už celkem úsměvná historka, i když tenkrát jsem si nadávala, že jsem nedržela pusu. Nevinná otázka, kdy probíhala válka ve Vietnamu - v létě 1991 byl internet hudbou daleké budoucnosti - a nakonec z toho byla hádka jako dva hromy.... celý text

Dům na samotě 2011, Michaela Klevisová

Výborná krimi, ale zdaleka mě neoslovila tolik jako ostatní knížky paní Klevisove. Patrně kvůli tomu, že svět dostihového sportu je mi cizí.

Děvčata a řeka 1959, Eduard Petiška

Lidka válčící se zeměpisem a přísnou babičkou, vsevedka Danuše, sportovkyně Věra, budoucí operní zpěvačka Fanynka a smutná básnířka Olga, která se přistěhovala do malého města z Prahy, tvoří jádro pribehu, který se odehrává během prvního prázdninového týdne. Kánoe na řece, noční hlídání švestkové aleje spojené s taborakem, cesta na kole na pouť, ale i náhle probuzena touha objevovat neznámé světy a psát.... Připomíná mi prázdniny v jižních Čechách, na které mám hezké vzpomínky.... celý text

Tajemství proutěného košíku 1978, Markéta Zinnerová

Opět knížka pro všechny generace. Desetiletá Klárka z Prahy vyrůstá u babičky v Janovicích, neboť oba rodiče jsou velmi vytížení - otec ekonomický náměstek, matka uznávaná loutkoherecka. Klárka je nadaná kreslirka, maluje si něco jako tajný malovaný deník a své malované prihody ukrývá ve velkém košíku na půdě pod tramem coby největší tajemství. Zároveň miluje dobrodružství, která prožívá spolu s kamarády Tondou a Vláďou. Zvlášť Vláďa má trápení - otec s matkou se rozešli a otec si našel jinou ženu se stejně starým synem, který k dovršení vsi smůly začne chodit do jejich třídy v Janovicích. Trvá dlouho, než k sobě najdou se Zdeňkem cestu. Vladovou velkou oporou a mužským vzorem se v té době vstává lesak Ondřej. Koho jsem v této knížce měla obzvlášť rada, byla rázná a moudra babička Vavruskova. Naopak otec Vavruška mi lezl hrozně na nervy, jak Klarce skákal po hlavě s tím kreslenim. Možná je dobré, že vyrůstala tak daleko od něj, jinak by tuto krásnou činnost možná začala nenávidět. I maminka Miriam si po návratu z pracovního zajezdu uvědomi, co je důležité. "Najednou se jí zdálo, že ji země utíká pod nohama. Z malé Klárky vyroste velká Klárka, a místo zážitků s ní si z dětství bude pamatovat pohlednice s podpisem máma. Všechny zájezdy, jeden druhému tak podobné, ztratily smysl. Kdo ji nutí, aby vyjížděla ven? Může přece hrát jen v Praze. Dny s Klarkou a Vojtiskem ji přece nic na světě nevynahradí. "... celý text

Zmizela v mlze 2017, Michaela Klevisová

Inspektor Bergman přijíždí strávit rybářskou dovolenou na norské fjordy, ovšem místo zaslouženého odpočinku se nachomytne k vyšetřování vraždy. Zároveň se seznamuje s obyvateli vesnice - dvěma letitymi přítelkyněmi provozujicimi ubytovnu pro rybáře, psychopatem a grafomanem Alexem, odpadlou leostadiankou Bente, psychosomatickou Katrine, i s příběhem tragicky zemřelé Alexovy manželky Ann - Solveig. Podobně jako v Ostrově šedých mnichů i zde vykresluje autorka přímo plasticky krásu severské přírody nebo atmosféru norské vesnice. Skvělé, dávám pět hvězdiček.... celý text

Dáma s kaméliemi 2008, Alexandre Dumas, ml.

Už v mých šestnácti letech, kdy jsem tento příběh četla poprvé, mi Armand Duval připadá poněkud naivní. Viděl Marketu Gautierovou poprvé v životě, ale hned se stala jeho životní láskou, aniž by o ní cokoli věděl. V podstatě neměli Armand a Markéta absolutně nic společného. Kurtizana mladého muže jen využívala. Mimochodem dnes by se řeklo, že hlavní hrdinka nebyla finančně gramotna. Je to smutný příběh.... celý text

Jobova noc 1977, František Hrubín

"Prastará metafora venkova : Celou noc hrmi a celou noc se blýská, besove si nás prohlížejí zblízka. Té noci se říká noc Jobova. Jobova noc, Jobova noc.... " " A stará země stejné jedy mísí, jež na ubohem Lelianu kdysi zkoušela, až mu otevřela hrob, a zahalen do Verlainova pláště, bez jeho srdce, něhy, lásky, zaste jen aby zpíval, zpívá básník Job. Poslední hvězdo, hvezdo zbloudila, poslední hvězdo, svitis-li mu, zhasni. A básník je tu sám a sám a básní a zpívá ženě, která nežila... " " A stará země na smích snům chce vidět blázny na kolenou a staví před nás prázdný dům a lampu v dešti s bludnou ženou.... " " A v opuštěných domovech hrůzou se na zdi sráží dech, dech zabitých, dech zavražděnych, a do zahrádek lehá pláč kolebek čerstvě vyloupenych - zač je to všechno, Bože, zač? - a ve svetnicich rodných praska podlaha, po níž přešla láska, podlaha, po níž drhne vztek. Co rakvi a co kolebek zvážila spravedlivou měrou! Kolébka-rakev. Ale kterou nalezne lehčí tento věk? Ach, Čechy krásné, Čechy mé, opanku tvrdě uchozeny, v uvozu nebes pohozený, ty nejsi ztracen poprvé. Kolikrát vlast, když tma ji stvala, remenky řek si rozvázala a bosa šlápla do krve. Ach, Čechy krásné, Čechy, mé. " "V utrpení, jež bratry láme, zapomínáme na naše, a když se večer převlékáme, bereme si už rubase. Ach, Čechy krásné, Čechy mé, obraze rámu prastarého, kolikrát vytrhli tě z něho, že odpryskaly barvy tvé až po tmu hrobů. A v den slavný znovu pro zraky žárlivé napne tě ramar starodávný. Ach, Čechy krásné, Čechy mé. " "... A buďte na něm krutě potrestány zločiny země, vypálené dnes! Do pekel vedou vyvrácené brány, tvé brány, země hříchu, prokletí. Buď vymazána z lidské paměti! " Co dodat? Nadčasové a dnes obzvlášť aktuální.... celý text

Stříbrný vítr 1985, Fráňa Šrámek

"Slyšíš? " "Co? " "Stříbrný vítr....... " Nadčasový roman o problémech dospívání a zranitelnosti mladí, vzpouře, ale i víře v to hezké a dobré. "Jeho láska ke kraji vzrostla ještě doma o prázdninách. Neboť tu byly lesy; co by kamenem dohodil, kol kolem soumalo zelené vlnobití lesů. Tu se mohl ztratit, tu mohl sniti závratný sen svého pohnuteho života. Čím vším nechtěl býti.. .. " "Vy musíte lhati, neboť oni nejsou hodni pravdy..... " Kolik bylo v této knize pokřivené malomestske morálky a pokrytectví. Ale přesto ji dokázala přebít čistota a prostota okolní přírody a víra v budoucnost.... celý text