NikolSeven
přečtené 460
Žít s tebou
2023,
Antonie Nováková
Od téhle knihy jsem neměla příliš velká očekávání, protože autorčina prvotina pro mě byla spíše zklamáním. Do čtení "Žít s tebou" jsem se tedy pustila čistě ze zvědavosti, abych zjistila, zda se autorka od své první knihy někam posunula. K mému velkému zklamání tahle má představa nebyla naplněna. Jedna věc, kterou musím autorce nechat, je fakt, že umí (ať už záměrně, či nikoli) napsat postavy, které nejsou čtenáři sympatické. Přestože jsou zde postavy o něco lépe vykreslené než v "Být s tebou" a o něco více pronikáme do jejich psychologie, stále jsou dosti nesympatické a povrchní, a to zejména Mia. Ze začátku jsem do téhle postavy vkládala velké naděje, před očima se ale pak začala měnit v hrdinku, jíž jsem na konci vůbec nefandila – a potopil ji i samotný konec knihy. Děj se točí kolem Mii a Aidena a zavede nás opět do Bostonu, kde se odehrála i kniha "Být s tebou" (dokonce se zde objeví i Val – nebyla to náhodou v první knize Vala? – a její přítel). Val pro mě byla velkým překvapením, protože zde byla snesitelnější a sympatičtější než ve své knize. Stejně jako v předešlém románu (i když se zdráhám tuto knihu řadit do sekce románu) i zde mají protagonisté své démony a děj odehrávající se v přítomnosti prokládají dlouhé kurzívní pasáže vzpomínek, u kterých bych snad jen ocenila trochu chronologie. Nečekejte zamotané klubko nití s překvapivým koncem, pokud jste čtenáři "betovin" nebo knih od Colleen Hoover, bude vám rozuzlení známo už od samotného začátku. V mém případě neurazil, ale ani nenadchl. Tedy… jak se to vezme. Z úplného konce cítím autorčinu snahu čtenáře šokovat, což se jí do jisté míry povedlo. Na druhou stranu samotným koncem však pohřbila vlastně celou knihu a vše, co si tak pečlivě stavěla. Rozuzlení pro mne tedy bylo obrovským zklamáním. Po přečtení "Žít s tebou" ve mně tedy zůstává jen několik pocitů: 1. Autorka nepíše knihy, které by byly mým šálkem čaje, a proto byla tato kniha poslední, jíž jsem věnovala svůj čas. 2. Snaha za každou cenu se vyhnout mainstreamu a klišé bývá někdy na škodu. 3. Nějakou chvíli nechci slyšet hudbu od Maroon 5, protože té se během čtení nezbavíte. Redakční práce na knize bohužel také nepatří k nejlepším. Časté jsou překlepy, chybějící slova a zejména nejednotnost užití výrazů. Pochopila bych, kdyby v knize byl systematicky (i když chybně) užit nějaký výraz, bohužel jsem ale narazila hned na několika po sobě jdoucích stránkách na chybně napsané spřežky, názvy písniček a podobně. To vskutku není dobrá vizitka ani pro redakci, ani pro autorku. Aby má slova nevyzněla příliš kriticky, uznávám, že čtenáře si tahle útlá knížka najde. Autorka má potenciál, musí se ale ještě hodně vypracovat. Kniha je spíše sledem filmových scén než soudržným dějem a občas se člověk ptá, co se odehrálo mezi koncem jedné a začátkem druhé "kapitoly", protože se vztah postav proměnil, a on neví, jak k tomu došlo. Jak tady již někdo psal přede mnou, připomněla jsem si alespoň roky, které jsem trávila na Wattpadu. Autorce bych tedy doporučila nejprve na svých textech zapracovat, vyzkoušet nějaké on-line platformy, a až následně představit své příběhy širší čtenářské veřejnosti.... celý text
Pán nočních můr
2022,
Jana Kvičerová
Jak tady již psal někdo přede mnou, zhodnotit tuhle knihu bude trochu složité, protože z ní mám mnohé pocity. V prvé řadě chci ocenit autorčin jazyk a styl. Je vidět, že si s psaním dala opravdu záležet, má cit pro češtinu a mnohdy si s větami opravdu hrála. Za to tedy velký palec nahoru! Dále bych mohla vypíchnout fakt, že se v knize vlastně skoro nenajdou pasáže, kde by se nic nedělo. Žádné moc velké vycpávky, prakticky v každé kapitole je nějaká akce, která děj posouvá dále. To může být pro někoho dobré, pro druhého však na škodu, záleží jen na tom, jaký jste čtenář. Na druhou stranu díky tomu čtení poměrně rychle plynulo. Negativem této knihy jsou ale postavy. Počínaje velkým množstvím postav se jménem na S, které se mi mnohdy dost pletly, konče hlavní hrdinkou Viou, k níž jsem si nenašla vůbec žádnou cestu většinu času na mě působila jen jako ukřivděné dítě, které kolem sebe jen kope. Na opačném pólu mé hodnotící škály stojí její manžel Gamron, který si mě získal hned od začátku. Trošku mi také vadila nejednotnost v podávání doplňujících informací. Líbil se mi styl na začátku, kdy byly některé informace (ne úplně důležité pro děj) uvedeny v poznámce pod čarou, postupně jich ale ubývalo na úkor delších objasňujících popisů přímo v samotném textu. Osobně bych ocenila spíše právě poznámky pod čarou. Kdybych to měla shrnout, knihu hodnotím jako lepší průměr (34 hvězdičky, zde dávám 4). Děj jde pořád dopředu, nezadrhává se, procházíme s hrdiny dalšími a dalšími částmi Sedmisvětí. Přesto je tady pár drobností, které by autorka do budoucna měla vyšperkovat. Na první počin ale hodnotím vcelku povedeně.... celý text
