nelcisko nelcisko přečtené 54

☰ menu

Příliš hlučná samota

Příliš hlučná samota 1989, Bohumil Hrabal
3 z 5

Kniha mi přišla dost nudná s porovnáním knihy "Ostře sledované vlaky", jelikož jsem tuhle knihu četla dřív a měla velmi komické prvky, natož "Příliš hlučná samota" byla úplně jiná. Celkově jsem se nudila, protože kniha je celou dobu popisuje jednu věc stále dokola, jen jinými slovy. Knihu akorát zachraňuje to, že se občas objeví nějaká vzpomínka hlavního hrdiny. Možná někoho z Vás bude kniha zajímat, mě přišla dost slabá :)... celý text


Ostře sledované vlaky

Ostře sledované vlaky 2000, Bohumil Hrabal
4 z 5

Musím říct, že mě kniha docela upoutala. Sice není to můj typ, který bych si vybírala z hloubi duše, ale zajímalo mě, jaká je knížka oproti filmu. Celou dobu mě kniha bavila, byla komicky podtržená a tím se mi nezdála nudná, jako většina knih z povinné četby. Dokonce mě vtáhla do děje a konec byl pro mě napínavý a velice zajímavý. Můžu dokonce říct, že některé myšlenky se mi zdály tak podobné, že nakonec usuzuji, že kniha je velice dobrá.... celý text


Únik

Únik 1991, Daphne du Maurier
5 z 5

Je asi taková, že vás nenechá se odtrhnout. Člověk má pocit, jako by vyprávěla o něm samotném, jako by to sám prožíval. Určitě doporučuju, nadchla mně a mám z ní krásný pocit :)... celý text


Kytice

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben
5 z 5

Poezii moc nemusím, ale tahle kniha se čte jedním dechem. Navíc se mi dost zalíbila, je jednoduchá a zároveň skvostná. Můžu jen doporučit.


Stmívání

Stmívání 2005, Stephenie Meyer
5 z 5

Prvně jsem viděla film a byla jsem ním poblázněna jako spousty jiných holek v mém věku. Ale pak jsem si přečetla knihu a ta mě docela nadchla! Nikdy bych neřekla, že film může být oproti knize úplný propadák, ale tady to tak je. Kniha se mi úplně zalíbila, nadšená jsem byla hlavně z toho, že dílo je psáno v ich-formě, takže jsem mohla dopodrobna číst Belliny pocity. Vřele doporučuji.... celý text


Hostitel

Hostitel 2009, Stephenie Meyer
5 z 5

Asi prvními sto stranami jsem se musela nějak prokousat, ale pak přišlo to nejlepší. Nemohla jsem se od knihy hnout, jak byla napínavá a provázená různými emocemi. Moc se mi líbila.... celý text


Jana Eyrová

Jana Eyrová 2006, Charlotte Brontë
5 z 5

Ani nevím, jak jsem se k této knize dostala, ale jsem za to ráda. Miluju tuhle knihu, úplně jsem do ní poblázněna a je má nejoblíbenější. Kdo nečetl, jenom ztrácí čas :)... celý text


Na Větrné hůrce

Na Větrné hůrce 2009, Emily Brontë
5 z 5

Nevím proč, ale i když byl v knize Heathcliff líčen jako nesprávný člověk, já si ho oblíbila. Nelíbilo se mi, jaké konal činy po smrti Kateřiny, ale soucítila jsem s ním. Proto si myslím, že kniha je velmi dobře napsána, jelikož jsem se dokázala vžit do hodně postav a dokonce i do této. Je to moje srdeční záležitost :)... celý text


Oliver Twist

Oliver Twist 1966, Charles Dickens
5 z 5

Asi víc než do role Olivera jsem se vžila do role Nancy, jelikož žila v prostředí, které mě děsilo, ale zároveň tak fascinovalo a přitahovalo, že jsem se od něho nerada v knize odlučovala, což se stávalo díky Oliverovi. A taky asi víc než postavu Olivera jsem si ze všech nejvíc zamilovala Fagina :) Jinak se mi kniha velmi líbí a nemohu si ji vynachválit. Dokonce mi ukapla slza, když se na konci loučil Oliver s poblázněným Faginem :D No...vřele doporučuji :)... celý text


Zachráníš mě ráno

Zachráníš mě ráno 2008, Joy Fielding
5 z 5

Přečetla jsem ji během pár dnů a klidně bych si ji přečetla znovu, i když vím, kdo je vrah. Prostě fantastická! :)


Já nebyl u tebe, když přicházelo jaro

Já nebyl u tebe, když přicházelo jaro 1997, Mary Westmacott (p)
5 z 5

Knihu jsem tentokrát četla podruhé, asi po dvanácti letech, možná delší době. Tehdy jsem velmi souznila s Rodnym, tentokrát jsem stála někde uprostřed ve zvláštním rozpoložení. Hlavní postava mě zprvu děsně prudila, pak jsem s ní po delší době začala mít konečně sympatie, až mi ji bylo i líto. Vnímala jsem ji jako ženu, která chtěla blaho pro ostatní, i když si neuvědomovala, že je činí nešťastné. Poslední kapitola skončila přesně tak, jak jsem si myslela (knihu už jsem si od prvního přečtení moc nepamatovala), ale epilog mě překvapil. Poslední věta je naprosto odzbrojující, až směšná, jak je život občas matoucí a zároveň tak jednoduchý... troufala bych si říct, že dílo je existencionalni dílo nebo realismus, nebo alespoň má k tomu hodně blízko. Za mně skvělá četba, možná se k ní zase někdy za pár let vrátím.... celý text