moonell
přečtené 358
Ústav
2020,
Stephen King
Jsem zatím přibližně ve čtvrtině knihy a velice zvědavá, jak se bude po dějové stránce vyvíjet dál, ale do háje, kdo tohle překládal a redigoval? Jedna věc je, že překladatel naprosto zjevně nezvládá ani základní idiomatické fráze (No shit přeloženo jako Ani hovno, například), občas jsou přeložené názvy písniček a podniků, ačkoliv k tomu vůbec nemělo dojít (Denny's, Mambo no. 5), celkově nechytá Kingův vernakulár a kvalita překladu občas přímo brání porozumění a mění význam původních myšlenek, ale že to prošlo i přes redaktorku a korektora v takové podobě? To si toho vážně nikdo nevšiml? Vůbec nemluvě o překlepech, zdvojených pomocných slovesech, zájmenech a podobně. Beta nemá až tolik tahajících autorů a King je bezesporu největším z nich, věřím tomu, že by redakční posádka měla věnovat mnohem víc času a pozornosti někomu tak klíčovému pro svůj provoz. K obsahu, který je značně zprzněn překladem a editací: King zvolil slušný rozjezd, ale myšlenky nedotahoval, neutahoval a postupně se mu rozmotávala příze, konec uspěchaný a vyznívající naprázdno. Škoda, je to bohužel můj dojem z většiny jeho tvorby posledních let. Nějak to skřípe, brachu.... celý text
Magistrála
2019,
Tim Postovit
Kdysi v pravěku jsme si s Timem komentovali a kritizovali básně na psancích. Teď je z něj slamer a ze mě knižní redaktorka; různý konce téhož lana, životní dráha dokonána (?), ale jeho poezie pořád dští známou melancholickou nostalgií a obrazy, které občas musím zkoumat natřikrát, abych si byla jistá, že se mi nerozkutálejí jako skleněnky mimo zamýšlený cíl.... celý text
Veslovat ve slovech
2011,
Andreas Patenidis
Kdyby to tak šlo víc do hloubky, víc rozdráplo povrch a vykrvácelo, vyhnisalo ven. Možná je ve sbírce málo kusů? Možná úspornost poskytuje menší prostor hnusu? (Ha, nechtěný rým.) Těžko říct. Náznaky solidní.... celý text
Dámský gambit
2021,
Walter Tevis
Trochu tomu v koncovce došel dech, to mi bylo líto, i linka se závislostmi mi přišla lehce nedotažená, možná nedomyšlená. Ale jinak velice nečekaně intersekcionálně feministické dílo od bílého muže v osmdesátých letech, nestačila jsem zírat. Šachové pasáže byly velice umně zvládnuté, s trochou snahy bylo možné si některé partie přehrát víceméně celé. Nesouvisející, ale přece trochu - byla jsem velice příjemně překvapená tím, jak málo netflixové zpracování zasáhlo do děje i myšlenek, až na pár výjimek víceméně šlo obraz od obrazu (konec vynechme, tam to ujelo někam mimo).... celý text
Zmizet
2009,
Petra Soukupová
Soukupová mě vyfackovala ze čtenářské letargie, takže jsem jí vděčná už jen za to. Zhltala jsem všechny tři novely v rozmezí několika dní a z každé odcházela s jinou příchutí slovanského zoufalství a deprese. Způsob psaní, který tu někdo kritizoval, mi připadá naopak dokonale podtrhující, sedící k lehce chaotickým skokům v myšlenkových i vyprávěcích procesech, ladící s celkovou náladou textů. Pokud by po mně někdo chtěl, abych vybrala jeden z kusů jako oblíbený, zaboha bych nebyla schopná, všechny mají něco svého, něco dokonale rozbitého, nedotaženého, smutně skutečného. Zůstává se mnou po dočtení pocit, kterému nedokážu dát patřičný tvar.... celý text
Bezvýznamná žena
1927,
Oscar Wilde
Podezřele feministické na svou dobu, zvlášť pokud vezmeme v potaz to, že hru napsal muž (byť tím mužem je Wilde). Je to možná příliš melodramatické v nějaké momenty, ale to snadno odpouštím vzhledem k době publikace.... celý text
Nesmíš všechno vidět tak černě (a jiné hloupé řeči)
2022,
* antologie
K osvětě dobré, myslím si. Zvlášť pro lidi, kteří nemají s duševní nemocí zkušenost, případně se s ní sami potýkají v ne zrovna ideálním prostředí. Těžko objektivně hodnotit, i vzhledem k počtu autorů a témat, takže hodnotím záměr.... celý text
Přece se to nevyhodí
2018,
Anatol Svahilec (p)
Jasně, že tomu bez přednesu něco chybí, ale Vaškův hlas mám po všech absolvovaných slamech zaražený v uších jako třísku pod nehtem, takže jsem se celkem bavila i různými vlastními imagivariacemi. Anatol na hraní do každé domácnosti.... celý text
Tracyho tygr
2018,
William Saroyan
Bylo mi dvanáct, když jsem seděla na lavici ve třídě našeho skvostnýho gymnázia, houpala nohama, který nedosáhly na zem a nahlas četla pospávajícím spolužákům, kteří se mi tehdy jevili jako ignoranti, Tracyho tygra. Slova plynula z úst a já jsem měla pocit, že vycházejí ze mě samotné, že jsem našla to ono, s čím se spojíte a zůstane vám přišité v hrudi a hřeje poznáním, souzněním. To, co chápe a vy chápete. Zdálo se správný to napsat, po těch osmi letech. Vzpomínka zakonzervovaná v čase, neměnná. Moje. Tygří.... celý text
Restaurant na konci vesmíru
2008,
Douglas Adams
Polovinu knihy naprosto nechápu, co se děje, na konci to dává ještě menší smysl než na začátku. Je to zábavný, i když většinu času absolutně netuším, co čtu anebo proč. Možná mi něco uniká. A možná je nemožný hledat narativní logiku v příběhu, který se systematicky snaží nebýt lineární ani koherentní. Významy a jejich významy. Douglas Adams.... celý text
Zkáza a naděje
2021,
Leigh Bardugo
Psaní Leigh se rozhodně posunulo zase o kus dál, ale příběhové linie se mi od druhé půlky zdály podivně nedotažené, konec hrozně uspěchaný. Autorka vytvořila zajímavý svět, ale jako kdyby ho nedokázala využít, totéž i s postavami. Obrysy, kterým chybí obsah.... celý text
Bouře a vzdor
2021,
Leigh Bardugo
Hodně velký posun ve spisovatelském umu autorky, je zábavný to pozorovat. Pořád to narativně kulhá, sklouzává ke klišé a romantická linka příběhu mě neuvěřitelně otravuje, ale těším se, kam se Leigh bude vyvíjet dál.... celý text
Světlo a stíny
2021,
Leigh Bardugo
Je to strašně špatně napsaný, ale fakt strašně. Proč to čtu furt dál?
Nemluvím, aby nebylo ticho
2020,
Lenka Hronová
Všechno jen naťukávky, těsně před substancí potenciál odbočuje do klišé. Škoda.
Stopařův průvodce Galaxií
2002,
Douglas Adams
Dokonalý chaos a chodící definice arbitrárnosti, jen aplikovaná na sci-fi. "Forde, stává se z tebe tučňák. Nech toho, prosím tě."
Druhé město
2005,
Michal Ajvaz
Myslím, že není potřeba věnovat tolik pozornosti konkrétnostem bizarností Druhého města. Jsou to jen okraje. Někdo tu napsal, že jde o fantasmagorický trip, a svým způsobem ano, ale koncepčně nezáleží na rituálech a mytologiích světa ve stínech, spíš na filosofii s nimi spjaté. Alespoň za mě. Podívat se zeshora, ne zevnitř.... celý text
