Margherita_N
přečtené 704
Nebreč, Lucie
1977,
Stanislav Rudolf
Nedávno jsem se snažila kamarádce přiblížit, o čem je tahle knížka, kterou jsem četla snad před dvaceti lety. Že tenkrát mohla chytrá holka skončit v patnácti bezprizorně doma, protože byla nervózní u přijímaček a dokázala se jen podepsat. Žádné další možnosti nebyly, takže rok pomáhala rodičům doma a srovnávala se s tím, že je na okraji společnosti. Může se tohle dneska vůbec stát? Že premiantka třídy propadne u zkoušek na gympl a skončí v patnácti jako hospodyňka? Mám ale pocit, že tam hrála hodně roli urputnost její matky, která nepřipouštěla jinou školu než rybínské gymnázium a všechny další možnosti uzavřela. Takže to možná bylo i v Rudolfově době trochu přitažený za vlasy. Každopádně to byla milá knížka, sama jsem dost senzitivní člověk, nebo spíš jsem v Luciině věku byla, a představa, že se tak ztrémuju, až totálně vybouchnu, pro mě není úplně mimo.... celý text
