Maitter
přečtené 385
Mezi láskou a smrtí
2012,
Meg Cabot
To je tak ukrutně nevyrovnaná kniha. Mentalita protagonistky sebou kymácí mezi zbrklou, vyjukanou Miou a sarkastickou, adolescentní Suze a stejně tak sloh. V jednu chvíli se chechtám za čtyři hvězdičky, v další scéně ohrnuji ret nad přílišnou chaotičností. Meg Cabotová oddalovala vysvětlení vždycky, pokud si dobře vzpomínám, ale tady to nestálo za to... I tak si nejspíš přečtu další díly, co kdyby se zlepšily, že? A... meh, třeba aspoň vytáhnou na tu čtvrtou hvězdu. P. S. Pierce je skvělé jméno. SPOILER, NEČTENÁŘI, NEČTĚTE Nadchla jsem se pro představu, že jde o Háda... a nič.... celý text
Jantarové oči
2013,
Vilma Kadlečková
Tímto přestávám přehlížet české autory. Vilma Kadlečková ví, co znamená "poutavý, čtivý sloh", a ví, jak nalákat mě. Libuji si v mimozemských civilizacích, cizích řečích (a především písmech!), zvycích a účincích drog a svým způsobem i v těch houbách, když počítám svůj takřka panický strach z parazitů. Jak bych jen mohla odolat Myceliu? Pokaždé, když jsem jeho díly dřív v knihovně míjela, jsem se bála, že výraz mycelium zneužila autorka pouze pro jeho hezký zvuk. Koneckonců, je poněkud krkolomné představovat si děj sci-fi série o podhoubí. Nesouvisející název? Ha. Ani náhodou. Mycelium sedlo jako... Kadlečková naznačila nový vesmír, představila postavy sympatické i nesympatické. Uhranula mě psychologickými extrémy, tedy Gilesem Hildebrandtem, Lükeasem Lusem a jistým gleewarinem. Relativismus je super. Rozčílila mě nešťastnicí Pinkertýnkou a zpropadeným Robertem Travisem. Poněkud jsem se ztrácela v mentalitě Össeanů a rozčilovalo mě, že netuším, jak číst ë. (Rë Akkütlix, Kamëlëmöernu!) Zaujalo mne, že se Kadlečková uchylovala především k anglickým jménům, a pak z písmen vyletěla stanice Neo Brno. Před otevřenou propastí po otevřeném závěru mě zachránil druhý díl po ruce v knihovně. Kruci, Mycelium je dobré.... celý text
Saeculum
2014,
Ursula Poznanski
O velké čtivosti a atmosférické kvalitě knihy není pochyb. Už ji nikdy nechci číst znovu. Skvěle jsem se bála!
Abarat
2004,
Clive Barker
Mé první setkání s Clivem Barkerem. Pro další díl si do knihovny poběžím brzy. Ne tak energicky optimistické jako Oksa Pollocková, leč ani tak temné jako jiné příběhy. Prostě správně vyvážené. Sympatická hlavní hrdinka se zdravou mentalitou. Poutavý, nápaditý svět i vedlejší postavy. Rozhodně vtipné. Originální. Bizarnost střídá hravost, zvlášť v autorových ilustracích, které si můžete a nemusíte přiřadit k vlastní představě. Příjemná absence děsivého kulturního šoku u protagonistky. Místy mi tu chybělo trochu víc omáčky nebo dialogů nebo myšlenek, nevím, jednoduše NĚCO. Sloh je čtivý, nenáročný. Záporáci jsou také pěkně vystavění. Scény, ze kterých by se dal udělat horor (jenž, koukám, je autorovým běžným polem působnosti), tu docela lehce proplují a mrazí čistě proto, že čtenář dobře ví, jak mrazivě by se popsat DALY. A Carrionův límec je vážně něco. Ani všecky mapy světa by mi nepomohly orientovat se v prostoru. To ovšem nemohu celé dávat za vinu autorovi. Mimochodem, vytisknout knihu na křídový papír je vražda. Váží snad přes kilo!... celý text
Cvrček a mravenci
1985,
Jiří Zdeněk Novák
Jedna z nejmilejších knih mého dětství. Škoda, že skončila s tolika fleky a čmáranicemi. Ach, ti skřítci...
