Jedna z nejohmatanějších knih v naší knihovně. Četla jsem poprvé ve 3. třídě a pak několik let pořád dokola, než jsem dorostla k něčemu podrobnějšímu a původnějšímu. Spolužáci přede mnou zdrhali, protože jsem si pořád chtěla hrát na připoutaného Prométhea, čištění Augiášova chlévu apod. Dnes tu knížku čte – taky už poněkolikáté – moje stejně staré dítě.
Petiška to převyprávěl skvěle. Myslím, že je to do velké míry jeho zásluha, že si český národ uchoval poměrně slušnou základní orientaci v řecké mytologii.... celý text