koubin007
přečtené 257
Nové povídky
2011,
Zdeněk Svěrák
Ze Svěrákových povídek dýchá taková domácká atmosféra. Má osobitý styl, který je pro mě velice příjemný.
Kniha o medovině
2004,
Libor Dupal
Začal jsem vařit medovinu a musím podotknout, že mě to pohltilo. Tato knížka je velmi pěkně napsaným průvodcem do světa výroby kvašených nápojů. Jde zde najít i řadu užitečných receptů, postřehů a rad získaných na základě osobní zkušenosti autora.... celý text
Clevelandský "Smrtihlav"
1922,
Léon Clifton (p)
Jednoduché a nenáročné čtení po dlouhém a namáhavém dni, kdy nemáte chuť rozebírat složitosti současného světa, ale chcete se jen tak odreagovat.
Cynik
1997,
Jiří Kulhánek
Bezva, boží, beru, super, bomba, nářez, úlet, krmelec jako prase na výletě, ale ten děj je fakt tak námrdovej, že se to ani nedá popsat. Spojler! Prostě je to fakt psina si jen tak v pralese po ránu ufiknout vlastní nohu a sežrat pár obrovskejch chlupatejch pavouků, potkat obřího africkýho dvoutisícitunovýho tanka African Superkillera a nakonec přežít jadernej výbuch bez mrknutí oka. Tyve, pane Kulhánek vy ste fakt třída, tohle by nevymyslel ani McGyver s Chuckem Norisem v zadku. A jak si pořád píchá ty triády a žere kinetinový drogy aby to rozdejchával, to je fakt supr. Dejte to Holywoodu ať z toho udělá 3 dílnej film!!... celý text
Dobrák
1996,
Jiří Kulhánek
Je to prostě takový extra krvavý, postapokalyptický, tatarský biftek servírovaný přímo do postele, s krvavou nádivkou a koňskou hlavou jako předkrm. Děj ujíždí jako Mika Hakinen s prskavkou v zadku a garantuju, že na jediné stránce nenajdete zívací část, popisující jak kdysi před léty létaly vlaštovky tak nízko, že za chvíli přišel jarní deštík a pak Adéla ještě nevečeřela, protože měla spoustu práce s pečením koláče pro strýčka Gandalfa. Je to sice staré ohrané téma se spoustou zombií, vampírů a podobných nesmyslů, ale vzhledem k tomu, že děj se odehrává v jednu chvíli v Plzni, zombiím se říká "mrtváci" a mimozemským stíhačkám "popelnice", autor si mě dostal na svoji stranu. Pokud hledáte úlet do jiné reality, reálné asi jako pevné čtyřky modelky Erbové, pak tato kniha je přesně to pravé pro vás.... celý text
Zámek
1997,
Franz Kafka
Na mě román působil jako dílo schizofreního nevyrovnaného člověka, který není schopen v noci usnout a má potřebu svou rozpolcenost ventilovat psaním, aby se úplně nezbláznil. Neustálé narážky na to, že už několik nocí nespal, že si půjde zdřímnout v hostinci kamkoliv a neustálé hledání něčeho, co je vlastně naprosto jednoduché, to jen dokazuje. Navíc nedokončenost románu je znakem toho, že nechce vytvářet žádnou pointu ani dějovou linku, prostě píše svoje myšlenky. Ale K není schopen řešit problémy, ani logicky myslet, to je jeho základní problém. Jako můra, kroužící kolem rozsvícené lampy, snaží se někam dostat, ale jeho cesta je stejně tak nesmyslná. Občas, když nemůžu pár dní spát, honí se mi hlavou podobné "iracionální" dialogy jaké vedl K. Prostě prázdnota a deprese z románu jen čiší, tedy nic pro mě. Jak píše JP, když není nálada, nečtěte to. Jinak nezpochybňuji uměleckou stránku Kafky, jen jsem se s ním chtěl seznámit a nevyšlo to.... celý text
Metro 2034
2011,
Dmitry Glukhovsky
Souhlasím s Aildrin. Taky jsem se těšil! Ač jsem velký fanda žánru post apo, tato kniha zapadne do šedivého balastu nevýznamných knih. Jako pokračování úspěšného prvního dílu postrádá dvě základní věci: 1. nerozvíjí předchozí díl nebo 2. nepřichází s ničím novým Ad1)to je velká škoda, protože bylo zatraceně na čem stavět. Stačilo jen rozvíjet původní příběh, nasadit na něj novou zápletku a všechno by šlapalo jako dobře namazané soukolí. Každého přece zajímalo na konci jedničky, co bude s Arťomem po vyhlazení The Dark ones. Ad2) nový děj nikterak nepohltí. Celý příběh se zdá tak omšelý jako sedačka v obýváku mojí babičky. Atmosféra odfláknutá a to na rozdíl od jedničky dost výrazně. Namísto toho zaměření se na chatrně splácané postavy - sebepohlcující monstra s krvavými rukami, kteří se rozhodnou na stará kolena sepsat knihu! Co to mělo být? Ta přesvědčivost byla právě v tom pragmatismu, jednosuchosti, navrácení se opět ke kořenům lidství, boj o přežití a proti nelítostným šelmám, ať už lidem nebo příšerám. Z Huntera vyrobil mašinu na zabíjení, která se ztrácí sama v sobě a začíná mít výčitky svědomí. Příběh ztratil veškerou reálnost, hned od začátku víte, že Huntera nikdo nezastaví, že přesně ví co chce udělat a dosáhne toho. Tenhle týpek prostě bez mrknutí oka zabije deset strážných s kalašnikovama jenom svýma holýma rukama.:)) Na druhou stranu se to přečíst dalo, ale všechno uteklo tak rychle, že to vlastně ani nezačalo bavit. Kouzlo první série bylo v tajemnosti, napětí a atmosféře, která tady chybí. Glukhovski měl k dispozici vytvořený dokonalý post-nukleární svět s anomáliemi, tajemnými artefakty, radiací a spoustou příšer. Nechápu proč nic z toho nevyužil!! Dávám 40%... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2008,
Stieg Larsson
Prvních 200 stran nuda nuda šeď šeď. Typická Kingovina, rozvleklý začátek, desíky postav z nichž je pro děj důležitá sotva pětina. Nemám rád knihy, kolem kterých se vytváří mediální šílenství. Uznávám, že 150 stránek bylo vážně strhujících, ale posledních 150 je zase nuda nuda šeď šeď, něco jako bezhlavé tlachání venkovského strýce. Takže ve finále to až zase taková bomba nebyla, ale je fakt, že autor umí pracovat jako Jára Cimrman s momentem očekávání a zklamání. Nakonec se konečně dozvíme kdo že to byl vlastně ten "tajemný", ale bylo to zase až moc brzo. 300 stránek blafů a neustálého pití kávy (hlavní postavy vypijou asi tak dvě cisaterny kafe, než se doberou výsledku), pak 150 stránek pecka a pak zase pomalý dojezd. Takhle nějak si asi představuju výlet na TRIPU. Možná to je taky ten důvod, proč tolik lidí z téhle knížky tak blázní - je to jako DROGA, která vás pomalu nažhaví, pohltí a pak pomalu vrátí do šedi reality.:)... celý text
Černá sanitka a jiné děsivé příběhy
2006,
Petr Janeček
Z počátku nudná teenagerovsky ublafaná coolárna, ale později a hlavně po přečtení povídky o čínské restauraci a pavoukem na rýži, musím uznat, že je to prostě jednoduše řečeno: ZÁBAVA! Možná zde najdete i pár takzvaných pravd, o kterých vás u piva přesvědčoval Franta Vopička, že jsou natuty pravda, a vy, jelikož máte mozek v hlavě větší než pomeranč ze Španělska, jste mu tvrdili, že je to blbost - a vystavovali jste se tak veřejnému posměchu a pohrdání, komentovanému slovy: "no jo, jako vždycky zase nevěříš (úšklebky)". (SPOILER!!!) Prostě "doprdele, já sem vám to řikal, že je nesmysl, aby někdo dával do párků lidský maso a cákal do kebabu :)) Ať už naložíte s knížkou jakkoli, nenecháte si potém aspoň věšet nosy na bulíka.... celý text
Včelařství krok za krokem
2009,
Kaspar Bienefeld
Ideální kniha pro začínajícího včelaře. Plná obrázků a praktických návodů jak začít. Nejlepší kniha do začátku.
Noc trifidů
2008,
Simon Clark
Noc trifidů nezklame. Klasický post-apo románek se vším všudy co k němu patří. Hlavní hrdina, klaďák s názory Václava Havla a naproti němu arciďábel v podobě záporáka, silného jako stehno Sereny Williamsové. Do toho smrtelně jedovaté chodící rostliny, které mají zálusk na ovládnutí Modré planety - všechno umocněné civilazačním úpadkem, smíchané do jednoho poháru, dává čtenáři ochutnat dokonalý koktail, u kterého bude jen a jen spokojeně vrnět. Pokud ještě vezmu v potaz, že jste fanoušci Wyndhemova originálního prvního dílu, tak vás toto pokračování nezklame. Samozřejmě jsou zde i stinné stránky, děj se občas zbytečně vleče a všechno je až moc lineární. Zvratů a nečekaných momentů je poskrovnu a celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že čtu pohádku Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni, kde žádná voda neteče nahoru a nakonec se Stázinka dostane Kubovi za ženu. Podtrženo sečteno: hezkých 80 procent.... celý text
Tma
2007,
Ondřej Neff
Tma, neboli Vodní svět bez vody a elektřiny. Zlí „Čmoudi“ v podání Jindry Hřivnáče alias Kapitána, který se po výpadku elektřiny chopí moci a tvrdě ji prosazuje až příliš nápadně připomíná kapitána zlotřilé bandy neméně známeho výpravného filmu, ve kterém tak moc chybí půda pod nohama. Honza Kryl, vlastně jediná opravdu kladná postava románu - opět přímá analogie pana Kostnera v témže filmu, který na svůj katamarán - zde jízdní kolo, naloží jednu malou dívku, jež je klíčem k záchraně světa. Celkem nic nového pod sluncem až na to, že se vše odehrává v matičce Praze a dalších hezkých českých městech, což pro mě osobně, bylo příjemným osvěžení. Dále musím konstatovat, že především střední pasáž knihy inklinuje chvílemi k popisnému vyprávění jakéhosi venkovského kronikáře. Autor často odbíhá od jednoho faktu ke druhému a málo se soustřeďuje na detaily. Zbytečně se zaměřuje na zobrazování dějové linie ve velké šířce a leckde trochu opomíjí klasické vykreslení post-apo světa. Čtenář zde opravdu musí hodně sáhnout do nitra svojí fantazie a iluzorní svět si vytvořit samostatně ve své mysli. Ke konci díla do sebe všechno začne hezky zapadat, což sám autor vysvětluje tím, že původní verze románu vznikla samostatně bez konečného rozuzlení a vysvětlení si musel „vymyslet“ až mnohem později. Navzdory drobným nedostatkům, jako fanda žánru post-apo, musím konstatovat, že celková koncepce, zápletka a její rozuzlení jsou napsány na výbornou. Skvěle vystihuje animální chování lidské populace, touhu po moci, systém jejího prosazování a udržování- jak jinak než pomocí zastrašování. Prostě ve světě bez pravidel se bez pořádné bouchačky a kuráže neobejdete. Zde neplatí, že ten kdo má peníze má i moc. Spíše naopak. Zde se navrátíte zpět do nejhlubšího středověku, kde „ženy konečně přestanou držkovat a začnou zase poslouchat jako za starodávna“. Kde přežijí jen ti nejsilnější a kde právo na život má jen ten, kdo si ho taky sám vybojuje. Naše historie je plná brutálních tyranů, které lidstvo buď opěvuje a nebo zatracuje. Vyberte si na které straně barikády chcete stát.:) Nemůžu si pomoct, ale záporný hrdina mě zde imponoval ze všech nejvíc, navzdory jeho ohavnosti a extrémnímu chování. „Tenhle svět je pro pořádný chlapy, Klausi, a ne pro takový poseroutky, jako jsi ty nebo Venca Havel!“... celý text
Dveře do léta
1995,
Robert A. Heinlein
Kniha o jednom vynálezci, který za pomoci hibernace a stroje času přeskakuje z jedné doby do druhé a napravuje svoje životní omyly a přešlapy. Taková jednoduchoučká četba k vodě nebo na chalupu, když zrovna prší. plusy: +inteligentní zápletka +první polovina knihy velmi čtivá, +dějové zvraty +napínavá atmosféra +dobré nápady - Leonardo da Vinci byl cestovatel v čase, který se marně snažil zkonstruovat ve středověku vynálezy 20.století mínusy: -perverzní strýček, který jede po své neteři...nevím, mě to přišlo trochu úchylné -příliš zjednodušený popis funkce a konstrukce vynálezů -hlavní hrdina vynalézá jako slepice snáší vejce -závěr trochu slabší, působí zrychleně a odflákle -čekal jsem větší rozuzlení, tohle bylo až příliš laciné -kniha je staršího data a proto dost úsměvné představy o civilizaci po roce 2000. -chybělo mi podrobnější vykreslení atmosféry Velkého Los Angeles a jeho obyvatel Nesouhlasím s Petroffem, že by to byl zvláště poutavý film. Je to až příliš klišé, hodný, ublafaný a chudý vynálezce, který má rád svou kočku a zabouchne se do svojí 11ti leté neteřinky - nakonec dojde svého štěstí a žije spokojeně až do smrti. Mě to připomíná spíše béčkový film, který dávají v dopoledních hodinách na nově. Já dávám 3 hvězdy - závěr byl odfláknutý.... celý text
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
1994,
J. R. R. Tolkien
Úžasný relax, odpočinek, oddech, zábava a především únik mimo realitu - někam kde jste jenom vy a vaše fantazie. Nikdo vám nemůže přikázat jak vypadá zlobr, hobit nebo Temný hvozd. Jsem proti masově hysterické zábavě v podobě Pána prstenů, který jsme sledovali několik let zpátky. Proto jsem se rozhodl, že ač je prý kniha žánrově směřována spíše k dětským čtenářům(že PJ?), nesmím si ji nechat ujít dříve, než se objeví na stříbrném plátně - jako další (vlastně první) pokračování veleprojektu od režiséra LOTR P. Jacksona. Chci si pamatovat kraj tak jak ho ztvárnil jeho "vynálezce" v mé fantazii a ne gigantické filmové studio. Už vím proč jsou knihy LOTR a Hobit tak oblíbené u všech mladých i starých čtenářů. Není to totiž jen fantasy. Naopak! Já bych to spíš žánrově zařadil mezi dobrodružný román, western, historický román nebo tak něco. Tyhle všechny žánry totiž tato kniha stmeluje dohromady. Umístění je ve fantasy světě, kde nejsou žádná omezení, ale to je jen obal - uvnitř se skrývá mnohem víc!... celý text
