Kekik
přečtené 880
Okno plné strachu
2006,
Petra Nachtmanová
Nadherna kniha pojednavajici o tezkem zlocinu - sikane. V druhe polovine knihy ( nechci spoilerovat u ktere sceny presne) jsem temer brecela. Smutny pribeh s ponaucenim. A palec nahoru pro Hanku !!!... celý text
Daň ze štěstí
1996,
Blanka Chlupová
Druhý díl Daň ze štěstí (první je Prázdniny na vodě) jsem dlouho oddalovala, než jsem si ho přečetla. Věděla jsem už tak trochu, co mě čeká. Nakonec mě příběh zaujal, ale opět mi vadila "dokonalost" postav. Konec bych si možná představovala jiný, ale pak, když jsem si přečetla Taxis, který nepřímo navazuje na knihy, jsem s koncem spokojena.... celý text
Taxis
2001,
Blanka Chlupová
Taxis... již z komentářů zde na DTB knih jsem věděla, že bude mít kniha smutný konec. No, konec smutný byl, ale nevyvolal ve mně takové emoce, jak jsem předpokládala. Možná kdyby autorka napsaná konec lépe, trochu emočněji, nevím, jak to nazvat. Prostě jiné knihy mě rozbrečely, tato ne. Příběh se mi líbil, ze všech třech knih od autorky asi nejvíc. Moc mě potěšilo, že se zde objevil i Robin, i když tady byl většinou jmenován jako pan Hádler (škoda, Robin je tak krásné jméno), i se se svojí chotí, a mihlo se tady i pár jeho studentů z jeho první třídy. Ale jak jsem napsala, od autorky se mi tato kniha líbí nejvíc. (Hlavně celkem dost odpadla "dokonalost hlavních postav", ale stále je tam mnoho "suprovosti")... celý text
Prázdniny na vodě
1995,
Blanka Chlupová
Na styl psaní autorky jsem si musela nejdříve zvyknout. Co se mi moc líbilo byla hra, kterou vymyslel jejich třídní učitel Robin. Dále ta síla přátelství v kolektivu. Naopak se mi nelíbila ta absolutní dokonalost postav, zvláště u Veroniky, ta tedy byla dokonalá naprosto ve všem. To mi trochu kazilo čtení. Ale první díl se mi líbil více než druhý Daň ze štěstí.... celý text
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Rozhodně doporučuji přečíst. Napětí, akce. Setkání s oblíbenými hrdiny. A samozřejmě nesmí chybět Pán zla :) Kniha psána ve formě scénáře divaldení hry se četla skvěle. Rozhodně jsem se v ději neztrácela. Vše je popsáno. A Scorpius pro mě nejlepší ze všech. Jednou mě Harry naštval a to při rozmluvě s Brumbálem. Ale nakonec jsem mu to odpustila :) I když přeci jenom mám Harryho raději jako studenta Bradavické školy čar a kouzel než jako otce od rodiny. I tak jsem ráda, a to hodně, že jsem si knihu přečetla.... celý text
Nabíječ
2014,
Alice Clayton
NE, NE, NE, NE !!! POZOR, SPOILER. Bez něho bych komentář nemohla napsat. Kde začít ??? Asi tím, že jsem po přečtení zhruba 5-6 kapitol byla vážně, ale vážně moc nadšená z knihy. Vtip, originalita (no, trochu) a celkem fajn hrdinové, způsobili, že jsem si objednala i další 2 pokračování románu a 2 jiné knihy od této autorky. To jsem ještě netušila, jaké PEKLO mě čeká !!! A to doslova. Peklo, které mi málem vytrhalo všechny vlasy, peklo, které mě málem dostalo do blázince, prostě PEKLO. Od počátku románu zjistíme, že Caroline je až neuvěřitelně NADRŽENÁ. Zřejmě autorka nechápe, co to znamená, když má někdo chuť na milování, a nebo je hlavní hrdinka neskutečně HLOUPÁ. Protože jinak nechápu, jak může člověk, který promlouvá ke svému přirození, neustále oddalovat to, na co čtenář čeká. Milování s úžasným, sexy dokonalým (njn, jak jinak) mužem jako je Simon. To její neustálé zmiňování óčka (až už mi to bylo protivné), to neustálé popisování té samé situace (několikrát k tomu mělo dojít, no vždy z toho sešlo, a to o sobě Caroline tvrdí, že je nadržená?) To, jak jí stále nervy vibrovaly v těle společně s rozmluvou se spodní Caroline, to zase přivádělo na nervy mě !!! Protahování děje z kterého se postupně vytrácel vtip, to NESKUTEČNĚ DLOUHÉ ČEKÁNÍ na jejich milování, mě dokonale odradilo, zhnusilo, přivádělo k zoufalství. Měla jsem chuť knihu vzít a spálit. Zhruba u 18-té kapitoli, když byli ve Španělsku a TAM KONEČNĚ mělo dojít k posunu děje, to bylo peklo ještě horší. Nuda, trapárna, nuda, prý nadržená, pche. Mně se chtělo ze zoufalství už i brečet. Caroline i Simon, oba se shodli, že na to půjdou pomalu. No, to fakt tedy šli. I šnek z Prahy do Brna není tak pomalý jak průběh děje. Zklamaná, zklamaná, zklamaná. Nemyslím to tak, aby na to skočili hned při prvních stránkách ale přeci jenom, čeho je moc, toho je příliš, a když už z toho potřetí sešlo, potřetí !!! (a ne naposledy), co ve vás autorka vyvolává pocit vzrušení a že konečně dojde ke spojení, a ono nic, to už bylo na mě moc. Ke čtení jsem se nutila, a to se pak špatně čte kniha, Dokonce jsem se přistihla, že Caroline přeji, aby to svoje "ztracené óčko" (orgasmus) už nikdy nezískala zpět (mnoho nechybělo a...) za to, jak mě celou dobu trapně napíná, a za to, že mě fakt nudí číst ty stejné situace dokola. Ano, kniha, která získala druhé místo v kategorii nejvtipnějsí kniha roku, mě postupně začala nudit. A to zpočátku byla tak krásně rozjetá, vtipná. Jak mě tehdy nadchla a jaký názor mi nakonec zanechala, až se za něj stydím. Clive jsem si zamilovala ze všech nejvíc. I když na kočku měl až neobvyklé schopnosti, no budiž... A jak to vlastně dopadlo??? To si snad i přes tento nepříliš hezký komentář, přečtěte sami, To co nesedlo mně, může (a taky to tak je) ostatním sednout jako poklice na hrnec :)... celý text
