Katie* Katie* přečtené 392

☰ menu

Kluci ze hřbitova

Kluci ze hřbitova 2022, Aiden Thomas
3 z 5

Tahle kniha má velkou výhodu v tom, že se zabývá tématy, které se v literatuře až tak často nevyskytují. Mám tím samozřejmě na mysli vyobrazení postav, které patří do LGBTQ+ komunity a také zahrnutí latinskoamerických prvků, ať už je to svátek Día de Muertos nebo slova či celé věty psané ve španělštině. Kluky ze hřbitova jsem si dokázala užít, i když mi to čtení někdy šlo docela pomalu. Postavy mi byly sympatické... ačkoliv možná by bylo lepší spíš říct, že mi tam nikdo nevadil - z hlavních postav mi totiž nikdo úplně nepřirostl k srdci. I autorův styl psaní mi vcelku sedl. Tady ale bohužel můj výčet nějakých kladů končí. Romantická linka, tolik typická a také stereotypní pro YA knihy, mi přišla docela hloupá a spolu s ní mi přišel hloupý i konec, kdy všichni žijí šťastně až navěky. Asi nejvíc mi vadilo, že nikdo z postav moc neřešil odhalení hlavního záporáka (kterého nebylo zase až tak těžké uhodnout), byť šlo o někoho blízkého celé té komunity žijící na hřbitově. Nechci tady nijak spoilerovat, takže víc to asi komentovat nebudu - kdo si knihu přečte, ten snad pochopí. A taky tu máme tu již zmíněnou španělštinu. Byť jde o něco, co dělá knihu o něco zajímavější, tak čtenář, který španělsky nemluví (např. já) může některé věty a výrazy přeskakovat, protože jim nerozumí. Ačkoliv to ve výsledku ničemu nevadí, stejně bych ocenila, kdyby aspoň za těmi větami byl český překlad. Ten by mě totiž zajímal, ale během četby si fakt nechci dělat pauzy na to, abych vše přepisovala do Google překladače. Kniha měla velký potenciál, ale bohužel za mě skončila jako průměr. Takže 3*.... celý text


Ready Player One

Ready Player One 2018, Ernest Cline
4 z 5

Knížka je hodně jiná než film. Dalo by se říct, že film si z ní vzal jen ten základ plus nějaké detaily, a jinak jde o dva skoro úplně odlišné příběhy. Abych byla upřímná, v tomhle souboji kniha vs film u mě s přehledem vyhrává film. Ready Player One v knižní podobě je totiž velice hutný na informace ohledně her, hudby a filmů, kterých je zde zmíněno opravdu požehnaně. Jako geekovi mi tyhle části přišly zajímavé, jako čtenáři ale zbytečně podrobné a obsáhlé. Někdy jsem si až říkala, jestli čtu knížku s přepisy filmů a her nebo knížku, která má mít nějaký děj. Navíc mi některé části, např. ta než Wade získá první klíč a ta, co následuje potom, co ho najde, přišly hodně natáhlé a nudné. Dalším mínusem pro mě bylo vyobrazení postav. Nemůžu si pomoct, ale ve filmu na mě prostě hlavní postavy působily sympatičtěji - a to včetně hlavního záporáka. Ačkoliv ve svém komentáři zmiňuji hlavně výhrady, které jsem ke knize měla, nemůžu jít dát jinak než 4*. Faktem totiž je, že jde o dobrou knihu, která je poutavě napsaná a je z ní silně cítit, že byla psaná geekem pro geeky. Přesto ale nemůžu říct, že bych se k ní ještě někdy v budoucnu vrátila.... celý text


Píseň oceli

Píseň oceli 2019, Michaela Merglová
5 z 5

Abych si dala ruku na srdce, z prvních cca 50 stran jsem byla lehce rozpačitá. Na čtenáře je totiž hned na začátku vychrleno hned několik jmen a já měla problém zorientovat se v tom, kdo že to má být vlastně ten hlavní hrdina a co se to teda děje. Řekla jsem si ale, že knihu neodložím a zkusím jí dát ještě dalších 50 stran. A jak ukazuje mé hodnocení, rozhodně jsem neprohloupila. Píseň oceli se pro mě stala velice milým překvapením a obrovskou bombou. Hlavní hrdiny (teď už vím, že jimi jsou tedy Cuchenan a Minangar :D) jsem si oblíbila poměrně rychle a spolu s nimi i další postavy, které v knize dostaly nějaký prostor. Každý z příběhů mě dokázal něčím upoutat a zapříčinit, že mi mizely stránky před očima a kolikrát jsem neměla problém přečíst 100 stran na jeden zátah. Dovolím si konkrétně zmínit příběhy "Ohava" a "Pravidla hry" jako ty, co mě bavily asi ze všech nejvíc a u kterých jsem byla velice napjatá. Stejně jako někteří ostatní zdejší čtenáři i já jsem si během četby nemohla odpustit jistého srovnání se Zaklínačem, kterému se Píseň oceli v ledasčem podobá. Mně osobně ale styl vyprávění Míši Merglové vyhovoval víc než ten Sapkowského a celkově pro mě kniha byla čtivější a lépe stravitelná. Za mě tedy jedno velké doporučení a už se moc těším, až se v blízké době pustím do pokračování :)... celý text