Jill
přečtené 174
Dar vlka
2012,
Anne Rice (p)
Na Anne Rice docela zklamání. Ne že bych čekala něco akčního a strhujícího, spíš pomalejší knihu s filosofickým nádechem, nicméně tohle se vleče opravdu vražedně pomalu. Stále tytéž popisy, které se v jednom kuse opakují, nedivím se, že to spousta čtenářu vzdá dřív, než dojde do poloviny. Je pravda, že pak už je to trochu záživnější. I tak je to ale jedna z horších knih Anne Rice.... celý text
Alchymie věčnosti
2013,
Avery Williams (p)
Moc příjemná jednohubka. Možná trochu moc stručná, ale pouze v tom smyslu, že kdyby toho bylo mnohem víc, určitě by to nebylo na škodu :)
Barva srpna / Anna 11. března
2011,
Paloma Pedrero
Četla jsem jen Annu 11.března. Především jsem ale viděla inscenaci ve Slezském divadle v Opavě a musím říct, že byla skvělá ;)
Pandemonium
2013,
Lauren Oliver
Jsem mile překvapená. Po prvním díle jsem byla především zvědavá jestli bude kvalita stoupat, protože jsem v Deliriu spatřovala nějaké nedostatky. Pandemonium mě ale přesvědčilo, že Lauren Oliver je dobrá. Byla jsem nadšená z prostředí, postav, příběhu, má to grády a má to všechno, co chci od pořádné young adult dystopie! :) Navíc, střídaní Teď a Tehdy se tu vážně povedlo.... celý text
Anna krví oděná
2013,
Kendare Blake
S politováním musím říct, že číst Annu byl pro mě boj a kdybych ji dočíst nemusela, nejspíš bych se na to v polovině i vykašlala. Tahle kniha je špatně napsaná. A pokud není špatně napsaná, pak je špatně přeložená. Tříhvězdičkové hodnocení jí dávám díky závěrečným kapitolám, které měly docela grády a četly se o mnoho příjemněji než zbytek knihy. Už od samého začátku jsem se musela prokousávat kostrbatými větami, které mě neskutečně rozptylovaly. Hlavní postava si nebyla schopná získat moje sympatie, především proto, že z toho, jak autorka Case prezentovala vycházel jako arogantní nevěrohodně popsaná postava, které se chvílemi snažila až moc násilně podstrčit nějaké ty vlastnosti správného pubertálního kluka, což ale nefungovalo. Právě naopak, nedalo se přehlédnout, že tuto postavu napsala žena. Celá kniha je nedotažená. Postavy nemají hloubku, jejich jednání je především v první polovině knihy nereálné a nevěrohodné. Jednají nelogicky a nelogičnosti všech možných a nemožných druhů a velikostí se proplétají celou knihou. Nevěřím autorce skoro nic z toho, co se mi tady snažila vsugerovat. A to si většinou nechám vsugerovat prakticky cokoliv, jen abych si mohla vychutnat skvělý paranormální příběh. Ale tohle? Tohle byla marná snaha její i moje. Postavy a děj prostě nefungují. Jediné co pohání knihu kupředu je Anna. Scény, které s ní nesouvisí pro mě byly nudným utrpením a ztrátou času. S každou Anninou intervencí se ale vrátila i motivace číst dál, čistě jen proto, abych věděla, co je tahle jediná skutečně zajímavá postava zač. Co se autorce doopravdy povedlo byla vize Anniny minulosti. Jedna z mála pasáží knihy, které nepostrádají schopnost strhnout své čtenáře. Škoda, že celá kniha nemohla být taková. Vztah Anny a Case, ten potom nedává smysl vůbec. Nevím, jak si to autorka představuje, ale k podobnému vztahu se musí člověk propracovat postupně a tady nic takového není ačkoli se to autorka snažila naznačit. Oba do toho prostě spadli a já jim to bohužel nemám proč věřit. Anna krví oděná je zklamání. Nevystrašila mě, nerozesmála mě, nedojala mě. Ačkoli pro všechno z toho měla předpoklady, zkrátka se jí to nepodařilo.... celý text
