Jessea Perry

Avery Williams · pseudonym

Populární knihy

Alchymie věčnosti

Nejistý zítřek

Nové komentáře u autorových knih

Nejistý zítřek

„Začátek pomalý ale pak to šlo“
— Luigi1

Alchymie věčnosti

„Moc dobře napsané Rád jsem si početl a těším se na další díl“
— Luigi1

Alchymie věčnosti

„Tahle knížka mě velmi mile překvapila. Přesvědčila mě hned o několika věcech: a) Opět se potvrdilo, že i když si spisovatel vybere ne příliš originální téma neznamená to, že kniha nebude dobrá. Občas je téma úplně skvělé a originální, ale kniha se nedá číst a k postavám si nejde najít vztah. Tohle byl opak. Moc mi sedl spisovatelčin styl psaní a k postavám (i k těm více záporným) jsem si našla vztah ještě něž skončil prolog (!?) a to se mi už dlouho nestalo. b) Že i když už mi nějaký čas není náct a automaticky bych řekla, že kniha o šestnáctiletých studentech mě tudíž už nebude tak bavit jako kdyby mi samotné bylo šestnáct, tady bych se hodně spletla. Ačkoli postavy jednají úměrně svému věku, tak to působí tak nějak přirozeně a nejedná se o nijaký extrém, takže mi vlastě vůbec nepřišlo, že je mezi mnou jako čtenářem a jimi nějaký rozdíl. Prostě různí lidé, v různých etapách svého života. c) Že dobrá kniha, aby obsahovala vše nemusí mít sedm dílů po pěti stech stranách. Ačkoli jsem v několika komentářích četla, že je mrzí, že kniha díky nízkému počtu stran nešla do hloubky a občas byla uspěchaná (ano, taky jsem se toho před začátkem četní trochu obávala), na mě to bylo přesně akorát. Bylo řečeno vše, ale nebylo to uspěchané, ale zároveň se nic zbytečně neprodlužovalo. Nakonec se mě tahle kniha dotkla, jak už dlouho žádná ya ne. Bylo to velmi příjemné, konec jsem teda absolutně neodhadla, nemohla jsem přestat číst. Moc se mi líbily i Serafininy krátké proslovy, se kterými se loučila se svými blízkými. Nutně potřebuju další díl.“... celý text
— *-*Kleny*-*

Alchymie věčnosti

„Čtivý příběh, který bohužel nešel do hloubky. Hlavní hrdinka sice tvrdila, že už nechce, aby kvůli ní někdo další zemřel, na mě spíš působila znuděná životem. Fakt, že se 600 let stará duše zamiluje do 16 letého kluka bych připisovala tomu, že celou dobu žila s manipulátorem, takže obyčejný kluk, co se k ní chová normálně musí být bůh. Připsala bych to i tomu, že se chová dost naivně, ale co mi vadí je, že všechny zaráží, proč "Kailey" nedochází nějaké věci, ale celkem rychle to vezmou a dál se ničemu nediví. Každý člověk má přeci svoje typická gesta, svou typickou mluvu, obzvlášť ten, co žije již 600 let, čekala bych, že se nadtím bude její okolí víc zarážet. Co mi od Sery dál chybí jsou nějaké hlubší emoce, jak už jsem řekla na začátku, působí na mě spís znuděně, než že ji to opravdu mrzí. To jí jako trvalo 600 let, než jí došlo, že bere životy nevinným lidem, co mají vlastní rodiny a bude je někdo postrádat? Možná měl být ten časový úsek trochu kratší. Další moje výtka se týká překladu. Příběh je chvílemi vyprávěn v přítomném čase, chvílemi tak jak má v minulém a někdy dokonce i v budoucím. Takový časový mišmaš. Nicméně, přes veškeré moje výtky se kniha čte rychle a je i celkem napínavá. Námět mi přijde zajímavý, jen chtěl víc rozpracovat. Pro puberťačku si myslím ideální.“... celý text
— tereza5675

Alchymie věčnosti

„Výborná kniha.“
— Kabuky

Přejít na knížky autora