jaryn přečtené 162

Paměti kata Mydláře 2004, Josef Svátek

Kniha nikterak strhující, psaná docela věcně... Je taky vcelku zajímavé, jak se autor vyhýbá jakýmkoli sebeméně detailním popisům Mydlářovy práce: měl popravit toho a toho, a tak ho tehdy a tehdy popravil. Tečka. Naopak nejvíce se však autor rozcamral, když se jednalo o Mydláře (jak otce, tak syna) zamilovaného. J. Svátek byl evidentně "dítětem" své (romantické) doby.... celý text

Barbora neboli Zbožnost 1997, Franz Werfel

První fragment (hrdinovo dětství) je, řekněme, hezký; druhý (1. svět. válka) je pak přímo strhující... třetí je spíše nezáživný se svým politickým tlacháním; a čtvrtý: neslané nemastné, a jaksi povinné, rozloučení s Barborou.... celý text

Brněnské metro 2006, Bogdan Trojak

Příběh dosti volně pojatý, téměř lyrický, rozhodně recesistický, v podání Arnoštka Goldflamů snad i kouzelný.

O Paní Vševládné 2005, Bohumil Nuska

První povídka byla ucházející, ale dále se to zvrhlo v megalitickou nudu, před kterou ostatně varuje sám autor - tedy před sáhodlouhými popisy, které zcela zadusily příběh nebo cokoli mu podobného.... celý text

Heteronyma 1968, Fernando Pessoa
odpad!

Blbecká poezie 2002, Ivan Wernisch

Evangelium podle Wernische.

Růžovejch květů sladká vůně (Virtuos na prdel) 2003, Ivan Wernisch

Tohle byl tuším "můj" první Wernisch. A spíše až po letech mi došlo, že tahle nenápadná poezie (někdy téměř ne-poezie) je pro mě to pravé ořechové, potažmo - jak to tak alespoň vidím - pravdivé, upřímné, čisté a až dětsky naivní, ale o to moudřejší a dojemnější.... celý text

Haprdáns 1981, Ivan Vyskočil

Tohle je geniální! (Hru jsem nečetl, "jenom" viděl, ale to snad není na škodu, možná naopak). Vyskočil znovu dokazuje, jak je podstatný samotný příběh (a taky jeho chytrá forma), a ne jakékoli efekty. Dva herci + "uvaděčka" nemají kostýmy (oblečeni však jsou!), scéna nemá kulisy - inu, nedivadlo. A herci jsou navíc něco jako loutkoherci, protože všechny postavy představuje kuchyňské nádobí!... celý text

Sběratel 1988, John Fowles

Psychologický thriller, který chytne a nepustí... potvora.

Smrt na úvěr 1999, Louis Ferdinand Céline (p)

Ferdáček je vskutku živelný vypravěč, který za svou lidovostí až vulgaritou chce jakoby skrýt svůj nesporný talent, ale kdepak, na mě si nepřijde! - Ovšem, abychom nepropadali příliš bezhlavé euforii: Ferdík, když se rozcamrá, tak je mu někdy jedno o čem. Na četných stránkách dokáže např. popisovat, jak manželka nadává manželovi, a takové odstavce a stránky se prostě přeskakují.... celý text

Nekropolis 2012, Santiago Gamboa

Jó, je to strhující kniha, což o to, ale autorova závěrečná adorace pornohvězdy Vedovelliové mě uvedla kapku do rozpaků: a nejde ani tak o vyzdvihování její civilní lidskosti, jako spíš jejího olbřímího "hereckého" talentu - ruku na srdce: i kdyby to byla nejlepší herečka v celé Mlíčné drážce, jak to mohl Gamboa poznat z jejího pouhého nastrkování všech možných tělních otvorů?... celý text

Básník (Román o Ivanu Blatném) 2014, Martin Reiner

Čarodějův učedník 2005, Tahir Shah

Kniha je nanejvýš čtivá až strhující, a navíc autor přidal ještě jednu hodnotu, hodnotu fantastického odhalení (ať už se k těm faktům postavíme, jak chceme).

Nejlepší loupákův zážitek 2007, Pablo Tusset

Čtivé to na jednu stranu je, to jo, ale po přečtení bezmála tří set stran jsem nucen konstatovat, že tzv. "děj" knihy se zatím skládal pouze z toho, že hlavní hrdina hulil jeden joint za druhým, nalíval se kafem, o alkoholu nemluvě; a s gustem si to rozdával, v docela pravidelných intervalech, s více či méně lehkými děvami. (Možná mu trošku závidím, kdoví, a) nemohu tedy s čistým svědomím nazývat dějem to, co se doposud v knize událo. Osud jeho pohřešovaného bratra je mi už docela ukradený - ať si to dočte, kdo chce, já ne. Adios, Pablo!... celý text

Já, Claudius 2006, Robert Graves

Kniha má hutný a vskutku výživný děj, není v něm žádná zbytečná vata, a autorovi není třeba ani jakýchkoli stylistických či kompozičních extempore.

Konec světa & Hard-boiled Wonderland 2008, Haruki Murakami

Tenhle Murakami mě zklamal. Začátek byl mnohoslibný, ale nakonec došlo jen na jakýsi béčkový běh podzemím tam a zpátky. ;-(

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami

Ostrov včerejšího dne 2001, Umberto Eco

Tohle je jediný Eco, kterého jsem dočetl (i když i zde byly pasáže, které nešlo nepřeskakovat). Jedna rovina knihy - na moři - má opravdu kouzelnou a trošku děsivou atmosféru; druhá rovina, kde se hrdina knihy vrací ve svých vzpomínkách na různá kolbiště, ať už vojenská či politická, je pro mě daleko únosnější než v jiných autorových opusech.... celý text

Temné papežství 1997, Peter de Rosa

Doporučuji každému, kdo stále a napořád (a tolik, tolik rád) žasne nad lidskou - resp. církevní - zhovadilostí. Kniha má velmi široký časový záběr a úměrně k tomu popisuje nepřeberné množství přerozličných zvěrstev. Ale vážně: Podstatné je zde poznání lidských dějin - tedy kniha ne pro devianty (jenom o nich).... celý text

Murphy 1995, Samuel Beckett

Beckettovu prvotinu mám rád podobně jako povídky Woodyho Allena (snad mě pámbů neztrestá). P.S. Pozdější Beckett už byl někdo jiný - miluji třeba jeho Krappa v (rozhlasovém) podání Miloše Nedbala.... celý text