Inutihar
přečtené 476
Spolčení hlupců
1995,
John Kennedy Toole
Není to vtipné na první dobrou. Formálně vzato je to spíše román pikareskní než humoristický. Postavy jsou většinou nesympatické a ten humor či satira se objevuje až mezi řádky a podle toho, jak znáte americká 60. léta, hnutí za lidská práva, rasové bouře a tak dále. I ten překlad, se mi zdá, docela zastaral, minimálně v pohledu na některé reálie.... celý text
Petrohradské povídky
1970,
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Petrohradský magický realismus? Ale i tak je tam vidět ten nekonečný ruský marast.
Mlhy na Blatech
1985,
Karel Klostermann
Lyrizované popisy krajinek Klostermannovi jdou dobře, ta atmosféra je z toho opravdu cítit, jako bych se tam procházel sám, ale ty postavy a děj... To se mi zdálo celé jaksi rozplizlé. První půlka byla docela zajímavá, ještě ta scénka na hrázi a u soudu vypadaly, že se to pěkně rozjede a... A nic. Jako by najednou autor nevěděl jak dál, jak to ukončit a zároveň se tam snažil narvat "happy end". Napsal bych víc k hlavním postavám a co mi na nich vadilo, ale nechci to zkazit případným zájemcům spoilerováním. Edit: už jsem četl další knihy od Klostermanna a zdá se, že všechny trpí tím samým - popisy krajiny jsou super, ale ty postavy a jejich chování jsou jaksi strašlivě umělé... celý text
Ďábelský rok
2021,
Michail Michajlovič Gorělov (p)
Jak to hodnotit? Jako zábavný a naivní brakový sci fi román? Je to radikální antiutopickou vizi? Jako varování před totalitou? I samo objevení v podstatě zapomenutého autora, který má dle některých zdrojů dokonce vazby na prvorepublikové Československo, může být pro čtenáře přínosem. I když poučené čtenáře žánru nemá kniha čím překvapit, je pravda, že většina obecně známých antiutopických děl vzniká až po Ďábelském roku, což tomuto spisku dává přece jen punc originality. A nakonec mě to bavilo.... celý text
