HanaNov přečtené 240

Lovec draků 2007, Khaled Hosseini

Tak tohle byla fakt jízda!! Nemám příliš v lásce příběhy z východních zemí obecně, proto jsem k Lovci draků přistupovala spíš vlažně. Leč chtěla jsem zjistit, co na tom příběhu všichni mají. Po prvních stranách jsem si říkala, že to asi nebude nic pro mě, ale rozhodla jsem se, že se tím zkusím prokousat. Jenže hned na následujících stranách mě to polapilo, a to cele, totálně a úplně. Celý den jsem strávila nad stránkami a když jsem nečetla, tak jsem o tom přemýšlela. Nemohla jsem se od strhujícího příběhu odtrhnout... Tak opravdický, živý, silný příběh jsem dlouho nečetla! Příběh a jeho myšlenky se mi vryly pod kůži, bylo to fascinující sledovat křehkost nerovného "kamarádství", krutost, povrchnost na jedné straně, ale zároveň i lásku, ryzost, věrnost, oddanost na straně druhé. Úžasně vykreslené charaktery, syrový popis drsné reality a nádherný dojemný příběh o přátelství, zradě, lásce, odpuštění a vykoupení. Bolestivě pravdivé, plné rozporuplných emocí, mrazivé, často nepochopitelné, a přece plné naděje... Khaled Hosseini je geniální vypravěč, protože dokáže vyjádřit příběh, svět hrdinů i jejich vztahy a vnitřní život tak, že každé slovo má svůj význam, nic zde nechybí a nic zde není navíc. Jsem ten typ čtenáře, kterého jen tak něco dojme, nicméně u Lovce draků se slzy hned několikrát nedaly zastavit...... celý text

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben

I když poezii nemusím, protože jí ve většině případů vůbec nerozumím:), tak tohle jsem brala jako zavzpomínání na studentská léta a jako oživení toho, co mi dodnes uvízlo v hlavě, když jsme se tenkrát jednotlivé balady učili zpaměti.. Asi k tomu musí člověk dozrát, protože teď jsem konečně pochopila všecko to, co je v jednotlivých baladách ukryto:)... celý text

Růže pro Algernon 2000, Daniel Keyes

Skvělé! Experimenty s lidskou inteligencí jsou zajímavé a lákavé, při domýšlení důsledků však eticky hodně na hraně, což reflektuje i tahle knížka. Jak dokázat, aby pacient plně souhlasil s jakýmkoli testováním, když nechápe význam toho, co se bude dít, co mu to přinese, jak ho to změní a co se mu může stát? Kniha je skvěle napsaná - strašně mě bavilo sledovat změny v Charlieho písemném projevu tak, jak odrážejí jeho momentální mentální úroveň. Tleskám!... celý text

Erebos – Hra, která zabíjí! 2011, Ursula Poznanski

Vraždy podle Grimmů 2011, Craig Russell

Kniha pro mě byla rozhodně velkým (a milým) překvapením. Po všech těch Larssonech, Keplerech (a spol.) jsem nečekala žádné zázraky a nakonec jsem našla po dlouhé době zase knihu, o které se mi v noci zdálo... Craig Russel ukazuje, že klasické detektivní postupy stále fungují a že onen ověřený postup, směřující od jedné mrtvoly přes další až ke strhujícímu finále, pořád ještě zaručuje úspěch. Autor dokáže vnést do života čtenáře ten neuchopitelný neklid, který je u napínavých knížek vyžadován, a rozehrává zajímavou a až do samého závěru nepředvídatelnou hru.... celý text

Nejsem sériový vrah 2012, Dan Wells

Mlhy Ölandu 2011, Johan Theorin

Mlhy Ölandu, propagované jako "nový Larsson", z mého pohledu larssonovské směřování nenaplnily a jsou tak jenom dalším nijak zvlášť výjimečným zástupcem takzvané severské krimi. Kniha je spíše psychologicky zaměřená, plyne od začátku do konce stále stejně nevzrušivým poklidným a pro mě naprosto neutrálním tempem. Už na prvních stranách padne jméno domnělého vraha a celý následný děj pak spíše jen vysvětluje, co a jak se vlastně tehy stalo. I když - závěr je překvapivý (nic není tak, jak se zdálo)..... celý text

Smršť 2012, Johan Theorin

Tak tohle je pro mě oříšek, opravdu nevím, co napsat:) Smršť je bravurně vyprávěná, ucelená, sleduje určitý cíl, k němuž postupně směřuje, je naprosto logicky vystavěná, postavy doslova vystupují ze stránek, zdánlivě nesouvisející příběhy jsou geniálně propojené, ale... Podle mě je ve Smršti celkově málo akce a co mi hlavně nesedělo (a podle mě to do knížky nepatřilo, protože to tam nemělo žádný smysl), byla duchařská linka. Takže: Smršť je skvělá knížka, určitě stojí za přečtení už kvůli tomu, že se vymyká tradičnímu schématu vražda - pachatel - policista - indicie - pátrání po vrahovi - jeho dopadení. Tady je všecko maličko jinak, protože si zpočátku nejsme jistí, jestli vůbec k nějaké vraždě došlo. Skvělá psychologie postav a prostředí, propracovaná historie samotného místa poskládaná dohromady pomocí útržků minulých příběhů, to vše čtenáře ohromí. Jenom kvůli duchům, které prostě nemusím, ubírám jednu hvězdičku:)... celý text

Strach a chvění 2004, Amélie Nothomb

Pentagram 2011, Jo Nesbø

Tématika symbolů a šifer má vždycky co říct a je sama o sobě tajemná, záhadná a čtenářsky přitažlivá, proto si myslím, že pokud šikovný autor nezaváhá a tento potenciál vhodně využije, musí vzniknout výborná detektivka. A to se v Pentagramu skutečně podařilo. Pentagram je postavený na několika základních bodech, které dohromady tvoří delikátní koktejl napětí, které čtenáře nenechá vydechnout až do závěrečného (a zcela překvapivého) rozuzlení. V první řadě je to kontroverzní hlavní hrdina, který není jednoznačně kladnou postavou. A i když je tenhle detektiv alespoň ze začáku naprosto nesympatický, stejně se nakonec přistihnete, že mu spolu s ubíhajícím dějem fandíte víc a víc. Za druhé je to zmiňovaná práce s mystikou a symboly, třetím pilířem je pak skvěle prokreslená psychologie postav, s nimiž je poměrně snadné se ztotožnit a vžít se do jejich jednání. Čtvrtým stavebním kamenem je geniální práce s časovou posloupností - autor se na několika místech naprosto bez přípravy a jakéhokoli upozornění vrací k dějům, které se již staly, čímž vzniká vynikající matoucí disproporce, protože čtenář si myslí, že vložená událost se děje v reálném čase. Posledním pátým elementem, který přispívá k funkčnosti zvoleného mixu, je autorova vynalézavá hra se čtenářem, který se hned na několika místech nechá lehce "napálit", když si v hlavě sestaví obraz, který by podle indicií v textu měl následovat, psychicky se na takový vývoj událostí připravuje a autor nakonec děj vede úplně jiným směrem. Pentagram považuji za jednu z nejlepších napínavých knih, které jsem v poslední době četla.... celý text

Paganiniho smlouva 2011, Lars Kepler

Paganiniho smlouva je výborně napsaný thriller, bravurně dávkující napětí. Tempo od samého začátku neustále narůstá geniálně vystavěným postupným rozkrýváním propletených skutečností. Děj nezdržují ani retrospektivní pasáže týkající se pohnutek hlavních aktérů, ani odkazy na hudební svět, spíše naopak - dotvářejí atmosféru a k samotnému (byť zajímavému) příběhu přidávají ono pomyslné něco navíc. Je to subjektivní hodnocení, ale dle mého názoru je Paganiniho smlouva o něco lepší než Hypnotizér, který po mistrovském začátku směrem ke konci stále více "upadá" a pro ostřílené detektivkáře nepřináší nic objevného.... celý text

Hypnotizér 2011, Lars Kepler

Já jsem byla z Hypnotizéra maličko zklamaná, čekala jsem něco opravdu excelentního, bravurního, ale nakonec mi nepřišel až tak výjimečný. Ano, je to skvělý thriller, perfektně se rozvíjí a graduje, ale jako avizovaná bomba mě nezasáhl.... celý text

Svědkyně ohně 2012, Lars Kepler

Pro mě zatím nejlepší "Keplerovka", která mě asi nejvíc zaujala. Navíc je evidentní, že otevřený konec povede k nějakému dalšímu rozvinutí. Pozoruju zatím rostoucí tendenci, takže se těším na další příběhy:)... celý text

Ďáblova slza 1999, Jeffery Deaver

Má první kniha od Jefferyho Deavera, která na mě zapůsobila tak, že jsem v jistém období tohoto autora doslova hltala:)... Kniha mě chytila od první stránky, četla jsem ji až do konce jedním dechem a poměrně dlouho ve mně v myšlenkách ještě doznívala. Příběh se točí kolem velice zajímavé problematiky písmoznalectví, se kterou se v thrillerech a "napínácích" moc nesetkáme (i když je to jistě škoda, protože potenciál pro dobrou detektivku toto téma v sobě jistě má). Je to klasický skvěle "deaverovsky" rozehraný děj s postupně dávkovaným napětím, který čtenáře nutí (a nejlépe bez přestávek) pokračovat dál a dál.. Ďáblova slza je kniha, na kterou vzpomínám trochu nostalgicky, protože mě uvedla do světa skvělých napínavých knih J. Deavera.... celý text

Hodinář 2010, Jeffery Deaver

Hodinář je typická "deaverovka" ze série s Lincolnem Rhymem - napínavá, vynalézavá detektivka s mistrně gradovaným dějem. Zápletka a konečné vysvětlení je možná až příliš překombinované a uměle šroubované, ale to nic nemění na faktu, že se kniha skvěle čte, ihned vtáhne do děje a nepustí, dokud ji nedočtete. Knihu od knihy stále více obdivuji Jefferyho Deavera pro jeho rafinovanost ve vymýšlení zápletek a pro jeho výborné uchopení příběhu a schopnost jej mistrně podat.... celý text

Hořící drát 2010, Jeffery Deaver

Skvělé počtení, ostatně jako bývá u deaverovek zvykem... Lincoln Rhyme opět nezklamal, donutil mě číst snad každou volnou minutku a v ostatních chvílích o příběhu přemýšlet. I když jsem se trochu ztrácela u popisů technických věcí souvisejících s fungováním a manipulací s elektrickou sítí (přece jen nejsem ten pravý technický typ), to mi ale radost z další rhymovky vůbec nezkazilo. Tahle série je prostě geniální - napínavý děj se vším všudy, strhující zvraty, rychlé tempo, nádherné kombinace, praktická nemožnost jakkoli odhadnout vývoj příběhu (natož pak vraha a jeho motiv!). V tomhle je prostě Deaver opravdovdový velmistr. Baví mě sledovat, jak jednotlivé knihy nenápadně propojuje využíváním momentů z předchozích dílů nebo odkazováním na postavy z jiných knih (třeba i z jiné série). A všechny tyhle detaily dokáže dále mistrně rozvinout ve fascinující hru s dychtivým čtenářem. Buďte si jistí, že u Deavera nic není zmíněno jen tak jako výplň, vždycky když se vám něco zdá nepodstatné, zbytečné nebo s dějem nesouvisejícící, vždycky se s tím ještě někdy někde (třeba i v jiné knize) setkáte. V Deaverových knihách je totiž všechno dokonale promyšlené. Ano, někdy je to hodně překombinované a trochu přitažené za vlasy, ale to je právě to, co mě na tomhle autorovi baví - to, jak geniálně a nápaditě zachází s materiálem a jak si tak se čtenářem hraje až do poslední stránky. V neposlední řadě je úžasné sledovat vývoj, jakým procházejí jednotlivé postavy, protože to je to, co je jakoby vytahuje ze stránek a oživuje. Jsem zvědavá, jestli bude série s Linclnem Rhymem pokračovat ještě nějakým dalším dílem. Sice se na první pohled v Hořícím drátu jakoby uzavřela jedna éra, to by ale do dalších knih mohlo přinést nové možnosti a motivy.... celý text

Sběratel kostí 1998, Jeffery Deaver

Je to první Deaverova kniha ze série s Lincolnem Rhymem. Četla jsem ji už dávno, ale naprosto mě uchvátila a pravděpodobně i na dlouho zformovala můj knižní vkus. Geniální, rafinované, výborně vystavěné, se skvělou gradací a s naprosto překvapivým závěrem. Po této knize jsem Lincolnu Rhymovi doslova propadla, protože taková postava tu ještě nebyla.... celý text

Spící panna 2007, Jeffery Deaver

Další deaverovka se skvělým dějem, který má spád. Tentokrát ze série s Kathryn Danceovou... Jak je u Deavera zvykem, hned na prvních stranách je čtenář doslova vhozen do vody, protože děj prakticky od první strany pokračuje tak zběsilým tempem, že není čas si ani oddechnout. Skvěle vymyšlené hlavní téma tak provází nečekané zvraty, překvapivé komplikace, propracovaná psychologie postav a hlavně naprosto šokující rozuzlení, které je (jak jinak) opět trochu překombinované. Vyšetřování je oproti rhymovkám vedeno úplně jinak, Kathryn Danceová je totiž odbornicí na řeč těla. Proto honba za vrahem není postavena na titěrných a mikroskopických kriminalistických důkazech, ale především na psychologickém profilování a uvažování v širších souvislostech. Čtenář se tak na věc dívá úplně jinýma očima a opět si trochu rozšiřuje obzory, tentokrát z oblasti kinezie. Na stránkách se ale samozřejmě dočkáme i geniálně vsunutého odkazu na Lincolna Rhyma:))... celý text

Dvanáctá karta 2005, Jeffery Deaver

Oproti jiným knížkám z pera J. Deavera je Dvanáctá karta možná trochu překombinovaná podobně jako v "rhymovské" sérii následující Hodinář - u obou knížek jako falešný motiv figuruje terorismus! Díkybohu autor zápletku s terorismem používá pouze pro odvedení pozornosti a vytvoření kličky v dějové lince, proto se i motiv terorismu dá s přimhouřením očí tolerovat;) U knížek J. Deavera nikdy nic není takové, jak se na první pohled zdá. Ve vrstvení falešných motivů je tento autor opravdový mistr a Dvanáctá karta to jenom potvrzuje.... celý text

Rozbité okno 2008, Jeffery Deaver

Další geniální kniha ze série "rhymovek". Povinná četba pro všechny, kteří existují na sociálních sítích a kteří si nedávají pozor na své údaje... Rozbité okno je skvělou detektivkou, zajímavou, nápaditou, nevšední, napínavou až do posledního okamžiku. Námět a základní myšlenka (založená na potenciálu informačních databází, konkrétně pak vycházející z představy důsledného sledování všech lidí a sestavování jejich úplných profilů včetně pohybu minutu po minutě) mi sice přišla až moc paranoidní, ale co my vlastně víme?? Protože mám detektivky s Lincolnem Rhymem ráda, dávám (i přes jisté výhrady k nadsazenosti tématu) plný počet bodů. Jeffery Deaver čtivé a komplikované detektivky prostě umí, to se musí nechat:)... celý text