hana.hanigerova přečtené 289

40 dní pěšky do Jeruzaléma 2015, Ladislav Zibura

Moudrost vlků: Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe 2018, Elli H. Radinger

Sněží, sněží... 2015, Lauren Myracle

Nádherná vánoční kniha, která je opravdovým pohlazením po duši. Všechny tři povídky jsou krásně napsané a moc mě bavily. Krásně se mezi sebou proplétají. Určitě ji vezmu do ruky znovu, až si budu chtít užít vánoční atmosféru. I když jsou poslední české zimy spíše blátivé, máte při čtení této knihy pocit, jako by kolem vás vše ztichlo, zahalilo se do sněhové pokrývky a přišly vánoce z vašich dětských let. Doporučuji ke knize ujídat cukroví, ohřát si svařák a užít si příjemné chvíle.... celý text

V lese visí anděl 2015, Samuel Bjørk (p)

Tři přání 2016, Liane Moriarty

Nejtemnější hodina 2014, Barbara Erskine

Další úžasná kniha od Barbary Erskinové. Tato autorka mě prostě dostala! Tentokrát se vracíme do období druhé světové války. Což není u autorky až tak časté, protože se většinou věnuje době nám vzdálenější. I přesto to bylo ohromující dílo, které mě neustále drželo v napětí a musela jsem číst dál a dál. Ačkoliv jsem od začátku tušila, co přinese závěr příběhu, takže se žádné velké překvapení nekonalo.... celý text

Půlnoční slunce 2015, Jo Nesbø

Druhý díl série Krev na sněhu se mi líbil o něco víc, než první, byť hodnotím stejně. Odehrával se v zajímavějším prostředí a byl opět plný zvratů a naprosto šílených (někdy nechutných) událostí. Postava hlavního hrdiny byla mnohem uvěřitelnější, než v dílu prvním. Bylo tak pro mne jednodušší s ním sympatizovat. Stále je to však ze severské krimi spíše slabší dílo. Jako jednohubka opět dostačující.... celý text

Krev na sněhu 2015, Jo Nesbø

Jo Nesbo prostě umí psát velmi čtivé knihy. To mu nemohu upřít. Ale ne vždy se povede příběh, který dává smysl. S čím jsem měla největší problém, to byla postava hlavního hrdiny. Na jednu stranu hloupý a poměrně jednoduchý chlapík, který byl skoro negramotný, na druhou stranu inteligentní, neustále filozoficky smýšlející o životě. Protiřečím si? Ano, protože toto mi hlava moc nebrala. Podobně jako u Jozefa Kariky zde pozoruji snahu, mít hlavního hrdinu za každou cenu téměř geniálního a zároveň psychicky narušeného. A to mi prostě připadá nedůvěryhodné. Každopádně by mne zajímalo, co k tomu oba autory vede. Příběh byl někdy až přehnaně nepravděpodobný, ale fajn, plný zvratů a s povedeným závěrem. Četlo se to dobře, jako jednohubka to kvalitou postačí, a tak jsou tři hvězdičky, myslím, plně odpovídající.... celý text

Království za story 2012, Petr Šabach

Šabach mi prostě nesedl, ale i tak ho musím stále zkoušet. No... ne, nic mi jeho povídky neříkají, jsou zvláštní, nevidím v nich nic, co by mě zaujalo. Ani se nedá říct, že by to byla jednohubka. Čte se mi to tak špatně, že se s knihou peru déle, než bych vzhledem k jejímu rozsahu čekala. V povídkách nevidím humor, napětí, myšlenku - žádnou přidanou hodnotu, kvůli které bych mohla knihu hodnotit lespoň o trochu lépe.... celý text

Dům ozvěn 2017, Barbara Erskine

Úžasná kniha! Jedna z nejlepších, co jsem v poslední době četla. Autorka píše krásným, někdy téměř poetickým jazykem. Děj je posazený do starobylého venkovského sídla, jehož historie je plná tajemných událostí a až příliš mnoha "náhodných" úmrtí. Po vsi se říká, že v domě žije samotný ďábel a je s ním spojeno jen samé neštěstí. Joss, která dům zdědí po své zesnulé biologické matce, se spolu se svými přáteli snaží záhadě přijít na kloub a pochopit, s čím mají tu čest. Zároveň se však potýká s nebezpečím, které může její rodině hrozit a zároveň s nedůvěrou, s níž k ní její nejbližší přistupují. U knihy byly momenty, kdy jsem ani nedutala. Prožívala jsem u ní spoustu emocí, s hlavní hrdinkou jsem velmi sympatizovala a byla mi svou povahou opravdu blízká. Naopak její sestra by zasluhovala občas proplesknout za to, jak se chovala. V knize bylo spoustu zajímavých postav, navíc se mi moc líbilo zkoumání minulosti, při kterém Joss a její přítel David zjišťovali, kde je zdroj negativní energie v tomto domě. Barbara Erskine se jednoznačně stala jednou z mých nejoblíbenějších autorů, byť se jedná o teprve první knihu, kterou jsem od ní přečetla. Další jsem si hned musela půjčit v knihovně a pustím se do ní co nejdříve. Knize bych přesto pár věcí vytkla. Většinou se ale netýkají autorky samotné. Bohužel mělo vydání z roku 2017 obrovské množství chyb. Ať už překlepů, nebo vyloženě hrubek. Vydavatelé si dokonce pořádně nezkontrolovali ani rodokmen rodiny hlavní hrdinky, který je na první straně a i tam udělali velmi hloupou chybu v roce narození jednoho z jejích předků. Sem tam se objevily i chyby překladu a věty, které nedávaly úplný smysl. Do toho byl text na stránkách nahuštěný tak, že když jsem knihu poprvé otevřela, hned jsem ji zase zavřela a vůbec jsem nechtěla začínat se čtením. Autorce bych vytkla to, že v závěru knihy načala pár událostí, které podle všeho zapomněla do končit. To hlavní, na co celou dobu čekáme, je zakončeno, proto se člověk nejspíš ani nezamyslí nad zbytkem. Mě to však s odstupem trošku tíží, že některé věci zkrátka zůstaly otevřené, respektive nedozvěděli jsme se, co se tedy vlastně stalo. I přes negativa hodnotím knihu nejvyšším počtem hvězd a jsem moc šťastná, že jsem na tuto autorku narazila!... celý text

Zmizelý 2017, C. L. Taylor

Skvělá kniha, velmi čtivá a napínavá. Nejvíc mne děsily části, kde měla matka výpadky paměti. Rozuzlení poměrně jednoduché, avšak pro mě nepředvídatelné. Čekala jsem možná něco trošku zajímavějšího. Za ten konec jsem také ubrala jednu hvězdičku z hodnocení. Protože jak byla kniha skvělá a utíkala velmi rychle, konec byl už velmi natahovaný. Poté, co jsme se dozvěděli, kde tedy Billy je a jak to s ním dopadlo, považovala autorka za nutné z toho vyvodit spoustu poučení. I popis toho, co se dělo poté byl takový nijaký. Nechala bych to buď zcela otevřené, nebo bych osud rodiny uzavřela úplně. Takto mi to přišlo naprosto zbytečné a bez posledních třeba 10 stran bych se obešla. Knihu hodnotím velmi vysoce. Původně jsem myslela, že ode mne získá 100% hodnocení, ale už ke konci jsem si říkala, že se mi do toho úplně nechce, ale nenapadlo mne nic, za co jí tu jednu hvězdu strhnout. Tak právě díky tomu natahovanému konci jsem konečně měla důvod. ! POZOR MOŽNÝ SPOILER ! Musím říct, že mě velmi pobavilo to, jak moc se liší anotace na Databázi knih od obsahu. Z ní máte pocit, že celá záhada se točí kolem matky. Ale v knize tomu od první do poslední strany naprosto nic nenasvědčuje. Ano, náznaky tam jsou. Ale kromě nich je celý zbytek vyprávění postaven tak, že je jasné, že se jí to absolutně netýká. Takže být vámi, nečtu text na obálce knihy ani anotaci. Byli byste z toho naprosto zbytečně zmatení a příběhu to jedině uškodí.... celý text

Dopisy z ostrova Skye 2014, Jessica Brockmole

Úchvatná kniha! Pořídila jsem si v Levných knihách, a nevím proč jsem si zafixovala, že má na DK špatná hodnocení, ale přesto jsem se rozhodla, že ji zkusím. Teď vidím, že je hodnocená velmi vysoce a já naprosto chápu proč. Jedná se o romantický příběh z ostrova Skye, a to už je výborný základ pro to, abych byla z knihy nadšená. Britské ostrovy miluji - zbožňuji jejich historii, lidi, jazyk, pověsti, přírodu... Prostě naprosto všechno. Skotsko je má srdeční záležitost a když se k tomu všemu navíc přidá milostný příběh z počátku 20. století, je to téměř záruka dobrého čtení. Navíc je kniha psána v dopisech, takže se čte velmi svižně a já jsem ji tak měla přečtenou za víkend. I proto, že jsem prostě potřebovala vědět, jak to dopadne. Knihu hodnotím jen pozitivně, ale jednu poznámku si přeci jen neodpustím. Trošičku mě mrzelo, že motiv v této knize je VELMI podobný jiným románům, které jsem již četla. Ten základ - nešťastná a zakázaná láska, které není osud nakloněný, úplně zbytečné nedorozumění... To už jsem vícekrát četla a dokonce jsem četla i téměř totožný konec. Nemění to však nic na tom, že jsem byla z knihy naprosto nadšená a jednoznačně ji doporučuji dál.... celý text

Tíživá láska 2018, Elena Ferrante

Tak tento příběh se mi nelíbil natolik, že ani nevím, jak mám své konečné dojmy interpretovat. Hlavní hrdinka mi přišla jako psychicky narušená žena, která od mládí vzhlížela ke své matce a snažila se jí rovnat. Zároveň však byla ovlivněná chováním vznětlivého a násilnického otce a některé z jeho emocí přebírala. Takže se v ní odehrává velký rozpor. Kniha se sice četla celkem dobře, ale zároveň byla velmi náročná. Přechody z přítomnosti do minulosti někdy nedávaly smysl a musela jsem spoustu vět a odstavců číst znovu. Celkově na mě kniha udělala velmi negativní dojem a dočítala jsem ji jen s nechutí. Pokud takto fungují rodiny v Itálii (jak je zobecněně napsáno v anotaci), tak mi jich je fakt líto. Podotýkám, že nesrovnávám s Geniální přítelkyní. Tíživá láska je první kniha, kterou jsem od autorky četla.... celý text

Tisíc polibků 2017, Tillie Cole

Kolik krásy a bolesti je možné dát do jednoho příběhu. A je to vlastně jedno a totéž. Bolest a láska jako jedno. Pukání srdcí pro štěstí i zoufalství zároveň. Je to krásný příběh, plný radosti, smutku, ale i naděje. "Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce." Tento citát příběh v knize naprosto dokonale vystihuje. Trošku jsem se bála, co se mnou udělá a jak se budu po dočtení cítit. Občas mě některé knihy zasáhnou natolik, že jsem ještě měsíce ve velmi špatném rozpoložení. Ale tentokrát ne. Naopak si myslím, že mi pomohla - připomněla mi, že pro mě je to nejdůlěžitější na světě hluboká láska. "Navždy a věčně. A moje srdce málem puklo."... celý text

Ledaže se spletu 2018, Michael Třeštík

Fajn jednohubka, kterou jsem prostě musela mít, když jsem ji viděla v knihovně, a přečetla jsem ji za jeden den. Rodinu Třeštíků (celou) sleduji a zajímá mě jejich práce. Od Michaela Třeštíka jsem si dlouho plánovala něco přečíst a kniha Ledaže se spletu "vyhrála" prvenství. Škoda, že mi nedošlo, že půjde z většinové části pouze o sbírku jeho "fejsbukových statusů". Sice jsou vtipné, trefné a vždy se u nich pobavím, ale v knize to pro mě tak dobře nefunguje. Zvlášť, když jsou řazené chronologicky (alespoň to na mě tak působí) a tematicky na sebe vůbec nenavazují, ačkoliv se občas vrací k něčemu, co napsal už dříve. Také je z textu znát, že komunikuje se svými pravidelnými čtenáři. Tím spíš si myslím, že by knize pomohla grafická úprava - něco ve stylu Deníku fejsbukové matky. Na druhou stranu mi je jasné, že by v tu chvíli kniha trochu poklesla na úrovni a měla by úplně jiný formát. Co se mi na knize hodně líbilo, byly delší kapitoly, kde pan Třeštík buď vypráví zážitky z minulost, nebo se zamýšlí nad různými tématy. Ty mé hodnocení celé knihy rozhodně vylepšují. Ale abych nebyla z větší části jen kritická, je fakt, že autorovy glosy jsou velmi vtipné a když jsem si konečně zvykla na styl, jakým je kniha napsána, několikrát jsem se od srdce zasmála. Pan Třeštík má smysl pro humor, který je mi velmi blízký, a já se moc těším, že si přečtu nějakou další jeho knihu. Snad už nesloženou ze statusů. (Má takovou vůbec?)... celý text

Dům na Páté avenue 2009, Candace Bushnell

Opět skvělá kniha, tato autorka mi prostě naprosto sedne. Moc ráda si čtu příběhy ze život na Manhattanu a tyto jsou navíc velmi hořko-sladké. Nečekejte přeslazený románek s americkým koncem, spoustu peněz, romantiky a zábavy. Toho se v této knize opravdu nedočkáte. Zato zde najdete smrt, nenávist, intriky, bohatsví (které vás ale zkazí), psychické problémy, manipulaci, nevěru... no myslím, že dál už vyjmenovávat nemusím, je toho až dost. Candace Bushnell píše přesně tím stylem, který mě nutí číst dál a dál, až 440 stran dlouhou knihu přelouskám, ani nevím jak. I přesto, že byla tato kniha "nabušena" velmi náročnými tématy, četla se mi velmi dobře a s lehkostí. Nezapůsobila na mě tak, že by mě psychicky vycucala, což oceňuji. Naopak pro mě byla takovým pohlazením, protože jsem si říkala, že když máte "všechno" může vás to naprosto zničit. A asi je lepší, když si naopak člověk projde "dnem" a má všeho tak střídmě, protože pak si života a všeho kolem sebe váží mnohem víc. Ale nebojte se, není celá kniha pouze tak "temná", jak to z mého komentáře nejspíš vyzní. Dočkáte se i pár happy endů, které vás nejspíš potěší. :-) Pro mě je to báječná kniha, už asi 5. od této autorky a moc se těším na další!... celý text

Solaris 2009, Stanisław Lem

Vynikající kniha, která mě prakticky uvedla do světa Sci-Fi. Pár knih tohoto žánru jsem již četla, ale žádná zatím neměla takové kvaity a nebyla tak uvěřitelná, jako tato. Vzhledem k popisovaným detailům, týkajících se objevů, ale i teorií o Solarisu, by člověk opravdu věřil, že se jedná o skutečnost. Všechny tyto informace mě fascinovaly a měla jsem chuť hned jít do knihovny a začít se věnovat výzkumu čehokoliv. V druhé části knihy už však bylo teorie moc a prokousávala jsem se těmito pasážemi čím dál tím pomaleji. Čím víc z historie výzkumu Solarisu jsem se dozvídala, tím více jsem navíc předpokládala velkolepý závěr příběhu. K tomu bohužel nedošlo a celkově byla zápletka vlastně velmi slabá, což jsem si uvědomila až když jsem knihu dočetla. Co však oceňuji je, že chvílemi byl příběh tak ponurý a děsivý, až jsem přemýšlela o tom, jestli nejde spíš o horor. I přesto, že jsem ke knize trošku kritická a bylo to pro mě náročné čtení, oceňuji genialitu tohoto díla. Sci-Fi asi nikdy nebude můj nejoblíbenější žánr, přesto se těším, až se mi do rukou dostane další kniha podobných kvalit. Autor pro mne otevírá úplně novou teorii o možné podobě mimozemského života.... celý text

Nabíječ 2014, Alice Clayton

Kniha se mi velice líbila, ačkoliv jsem od ní původně čekala něco úplně jiného. Myslela jsem si, že jde o erotický román, ale té erotiky tam moc nebylo, jen trochu na konci :-) Nabíječ a Košilka se mi jako pár velice líbili, bude se mi po nich teď nějakou dobu stýskat, než se pustím do Roštěnky. Tahle knížka je prostě takový milý, vtipný a vzrušující román. Člověk by se kvůli ní nejradši znovu do někoho zamiloval! :-) Málokdy se mi u knížky stane, že se směju, ale tady jsem se uculovala od začátku až do konce.... celý text

Rosemary má děťátko 2009, Ira Levin

Další skvostné dílo od geniálního autora. Ira Levin je prostě "mistr svého řemesla" a umí napsat čtivé a zároveň děsivě fascinující dílo. Příběh je tak děsivě odporný (a prostě to tušíte, i když se ještě nic neděje), že jsem ho musela před spaním odložit a dočíst až ráno. Noční můry by byly zaručeny. Původně jsem však očekávala rozuzlení trošku jiné a to, co přišlo pro mě bylo příliš přehnané a neuvěřitelné na to, abych knihu ocenila nejvyšším možným hodnocením. Navíc mi Rosemary v některých chvílích přišla docela pitomá, protože některé věci už jí prostě měly dojít mnohem dřív. V anotaci je napsáno, že ty děsivé věci, které se v knize dějí, jsou vyvolané Rosemaryinou psychózou a jejími představami. To ale moc nechápu, protože tak mi teda ten příběh nepřipadal. Chvílemi jsem o tom tedy přemýšlela (i Rosemary sama to přeci několikrát napadlo), ale na konci se přeci ukázalo, že je vše pravda. Navíc existuje druhý díl a dle popisu se mi zdá, že to potvrzuje. Takže teď jsem po dočtení knihy a přečtení anotace (většinou ji před čtením knihy nečtu) naprosto zmatená... Asi si ten druhý díl budu muset přečíst, abych se alespoň dozvěděla, jak to tedy je. Byť dle hodnocení není tak skvělý, jako tato kniha. * POZOR SPOILERY * Nebudu sice zacházet do úplných detailů, ale i tak by to mohlo někomu dojem z knihy zkazit. Na knize mě ani tak nedostal ten satanismus, jako to zneužití ženy. Čert vem (haha) tu satanistickou komunitu, ale jak se zachoval Guy, aby si zajistil skvělou kaiéru, to je prostě strašné. V těchto chvílích je mi až fyzicky zle a opravdu to velmi špatně snáším. Zneužití Rosemary v bezvědomí, z toho mi bylo zle, i když jsem ještě nevěděla, o co přesně jde.... celý text

Couchsurfing v Rusku - Aneb jak jsem málem začal rozumět Putinovi 2018, Stephan Orth

Pro mě je tato kniha skvostem. Cestování miluju, ale ne takové to tupé - vyfotit se u památek, dát to na Instagram a jet zase domů. Miluju komunikovat s místními, dozvídat se více o zdejší historii, toulat se zapadlými uličkami a poznávat místa, která nejsou tak "profláknutá". Couchsurfing v Rusku mi přesně tento typ zážitků zprostředkovává, a tak mohu být jen nadšená. Navíc musím uznat, že nakladatelství Kazda si s překladem neskutečně pohrálo a doplnilo knihu o několik důležitých upřesňujících poznámek. Autor mě naprosto dostal a inspiroval k tomu, abych se taky tímto způsobem někam vydala. A já už pomaličku plánuji kam to bude. Jediné, co mě trošku mrzí je, že knihy tohoto žánru čtu pomalu a mnohokrát se musím v textu vracet zpět. Chci, aby mi totiž neunikl ani jeden jediný detail a díky tomu, že občas myšlenkami vypnu a čtu, ale nevnímám, si musím některé věty přečíst několikrát. Autor mě nadchnul natolik, že jeho v ČR nově vydanou knihu Couchsurfing v Íránu si musím jít co nejdříve koupit. Jeho Couchsurfing v Číně tu snad bude vydán brzy :-)... celý text