GabrielaSim
přečtené 9
Dokonalé stopy
2018,
Helen Fields
odpad!
Dokonalé stopy byly mou druhou knihou od Helen Fieldsové. Byla jsem ráda, že jsem po Dokonalém tichu objevila další autorku a další sérii, která se mi dobře čte. No, pokud bych Dokonalé stopy četla jako první, už po Helene Fieldsové nesáhnu, takto jí dám- možná- ještě jednu šanci. Nejspíš proto, že jsem ty dvě knihy četla bezprostředně po sobě, mě muselo okamžitě trknout, že tato autorka- aspoň u těchto dvou titulů- vykrádá samu sebe. V obou případech nám tu řádí šílený misogyn, sériový vrah. Jeho vyšinutost si ale - bohužel- užijeme od prvních stran, protože je hned na začátku odtajněn a velkou část knihy je tedy čtenář oblažován/otravován úvahami fanatického sadisty. No, a tak jsem si vcelku brzy a asi zdravě v polovině knihy řekla, že lze čas krátit i lépe, než ho zabíjet bláboly úchylného vraha. Ještě by mě zajímalo, co vedlo ženu-spisovatelku k napsání něčeho tak nepřátelského ženám...Očekávala bych to od Mastertona, kterého raději už nečtu, ale u spisovatelky je toto téma a ta maximální brutalita s podivem. Co se té druhé knihy týká, je opravdu hodně podobná, i tady máme co do činění s extrémní vyšinutostí, a zase- jako by autorka nevěděla co už... Ale kdo je vrah a co se mu hodí hlavou naštěstí do posledních stran nevíme, aspoň že tak.... celý text
