kniznistranky přečtené 365

V rozkvětu 2022, Kristina Haidingerová

Trošku bizárek. Moc jsem nevěděla co očekávat, ale Zrnka temnoty jsou pro mě jak droga a tak jsem ani tomuto neodolala. Začetla jsem se hned a jako vždy, i tuto čtvrtou knihu z edice jsem slupla na posezení. Zahrada, ve které se většina knihy odehrává, na mě působila kouzelně, tajemně a děsivě zároveň. Střídají se tu krásné popisy barevných rostlin, jejich vůní a květu se sexuálními scénami s obřím hmyzem, nad kterými valíte oči. Musím říct, že scéna s pavoukama byla opravdu nepříjemná a arachnofobikům (obzvlášť těm silným) bych tohle moc nedoporučovala číst. O několik nočních můr by nejspíš měli postaráno... Celkově na mě kniha udělala dojem. Je to skoro jako taková Alenka v říši divů, akorát verze pro dospělé a otrlé, se silným žaludkem. Zahrada tu opravdu funguje jako taková říše divů, kde i nemožné se stává možným a bizarností se tu nešetří. Obdivuju autorčinu fantazii, jak tohle celé zvládla vymyslet. Kniha rozhodně není pro slabé povahy, ale ostatním otrlým doporučuju. Je to zajímavý kousek, který dokáže znepokojit a to je dle mého známka dobře napsaného hororu.... celý text

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Kniha o blbcích, jednom bytě, mostu a králíkovi. Proč ne? Měla jsem náladu na něco praštěnýho, u čeho se budu smát tak moc, až mě budou bolet všechny mimické a břišní svaly. Takže jsem sáhla po Backmanovi, který tohle všechno sliboval. Co myslíte, dostál svých kvalit? Začátek mi svým stylem připomínal černé historky. Absurdní zdánlivě nevysvětlitelná scéna je nakonec naprosto logicky vysvětlena, i když o nic méně absurdně - dává to smysl nebo si spíš protiřečím? Hm... Řeknu vám jedno. Smála jsem se? Rozhodně! Ale není to jen o tom, že se čtenář bude smát blbcův v knize. Ony jsou tu i témata, která jsou dost vážná a k zamyšlení (to já v knihách ráda). Uznávám, že občas vyvstanou z dost bláznivé a absurdní situace, ale o tom ta kniha prostě je, to už jsme si řekli na začátku. Objevuje se tu hodně téma rodičovství, všechny trable a pochybnosti s tím spojené. To, že i rodiče jsou jenom lidi a mají právo dělat chyby - kolikrát chyby ne o moc praštěnější než dělají jejich pubertální děti. Vlastně bych to nazvala jako takovou vtipnou sondou do lidské společnosti, do trablů a úzkostí lidí a to všechno se řeší na pozadí jedné bankovní loupeže, kterou to všechno začíná. Jo, a taky králíkem! Na toho nesmíme zapomenout!... celý text

Pěšky mezi buddhisty a komunisty 2016, Ladislav Zibura

Ladislav Zibura si mě svými zážitky z cest a humorem získal už u své první knihy ,,40 dní pěšky do Jeruzalém'' - což byl také první cestopis, který jsem kdy četla. Tak jako ta první, i tato druhá kniha je plná úžasných barevných ilustrací a spoustou zážitků tentokrát z cesty po Nepálu a Číně. K Asii, a cestopisům právě z ní, mě to poslední měsíce hodně táhne. Těšila jsem se na spousty informací o Číně. Bohužel těch informací tu zase až tolik nebylo, spíš zážitky s místními obyvateli, vesničany... Ale i to mělo své kouzlo. Bohužel jsem ale čekala asi trochu víc. Část o Nepálu, kterým vyprávění i pouť začíná, mě až tolik nebavila. Dokonce mi přišlo, že ani ten autorům smysl pro humor nebyl tak barvitý a vtipný jako v předchozí knize. Čtení ale rozhodně nelituju. Prostřednictvím Láďových zápisků z deníku a zajímavostí týkajících se obou národů si rozhodně nepřijdu nijak ochuzena a čtení mě bavilo - i když Čína byla za mě lepší (čistě subjektivní pocit - asi hlavně proto, že Čína mě jako země zajímá a láká více než Nepál). Určitě se plánuju pustit do všech dalších Ziburových knih a už teď se těším, kam díky němu a jeho cestopisům ještě zavítám!... celý text

Nebe po bouři 2021, Sabaa Tahir

Bezkonkurečně nejlepší díl z celé série a hned za ním ten první! Nedovedu si představit lepší zakončení série! Tento díl mě v mnohém překvapil. Předem se omlouvám za sentiment, ale asi se bez něj při hodnocení této knihy neobejdu. Je to silné, drsné, pravdivé. Když čte pozorný čtenář mezi řádky, najde tu tolik úžasných a pravdivých myšlenek. Věcí, nad kterými se může skoro na každé straně hlouběji zamyslet. Nad kterými by se dalo diskutovat hodiny. Stačí jedna věta! A zjistíte, že místo, abyste pokračovali ve čtení zíráte z okna autobusu na ubíhající krajinu a místo polí si představujete duny písku a celým svým duchem jste v příběhu, ne v realitě, aniž byste si to uvědomovali. Až tak na mě tato kniha zapůsobila! Pojďme si tuto sérii nějak shrnout. První díl byl úžasný už když jsem ho před těma několika lety, když vyšel, četla prvně. Bylo to něčím jiné. Drsný svět. Škola, která cvičí a vychovává zabijáky... Celé to mělo své kouzlo. Ten svět byl prostě úžasně vystavěný, až reálně... Druhý díl, ten byl maličko jiný. Asi by se dalo říct, že by mohl někoho zklamat, protože je jiný než ten první. Je tu víc fantastiky, víc magie a dalo by se říct i víry. Ve druhém díle se to začíná ubírat trochu jinou cestou, než se u prvního dílu zdálo. Třetí v pořadí, ten mi sedl asi ze všech čtyř nejméně. Nějak mi to nepřišlo tolik dobré jako ty předchozí a byla jsem zvědavá, jestli tento čtvrtý celou sérii v mých očích pohřbí a nebo ji vynese do nebes. Jsem ráda, že se stalo to druhé! Nebe po bouřila mě šokovalo a chytlo hned od samého začátku! Každá stránka, každý kousek skládačky, který se odkrýval a zapadal do celého příběhu jedné učenky, strážce duší a krkavce. Bylo to kouzelné a zároveň drsné. Bylo to chvílemi zdrcující a v další nadějeplné. Bylo to... prostě geniální! Těžko se popisují pocity po dočtení takhle úžasné knihy, která se mě dotkla skoro každým svým písmenkem. Ty myšlenky byly neskutečné. Poselství, kterým autorka na konci završí celou tu dlouhou cestu... Uff. Pořád nemůžu najít ta správná slova a to jsem měla během čtení tolik myšlenek, o které jsem měla potřebu se se všemi kolem neustále dělit a rozebírat je hlouběji. Kromě úžasných myšlenek jsou tu i charakterní a propracované postavy. Každá je jiná, každá bojuje se svými vlastními démony a zkouškami, se kterými se musí vypořádat. Nikdo není dokonalý. Jsou to všechno silné postavy, za které budete skoro až dýchat. Budete bojovat za svobodu s Učenci a Domorodci. Budete potit krev na cvičištích a v bojích o města s Válečníky. Budete velet vojskům a chránit lid Impéria... Je tu toho moc, nedá se to všechno popsat pár slovy! Rozhodně doporučuju celou sérii. Je to silné kvalitní čtení, i když chvílemi to možná budete chtít odložit. Pořád je to ale v porovnání s tím co vychází dnes, hodně dobré čtivo! Ten svět vás vtáhne, zakousne se do vás a nepustí vás! Znovu začnete vnímat svět až po dočtení a vůbec se vám nebude chtít do reality vracet. Minimálně mě ne!... celý text

Ozvěny záhrobí 2022, Veronika Fiedlerová

Krádež vzácného tisku. Únos malého chlapce. Sebevražda mladé dívky. První tři věty anotace, které mě okamžitě nalákaly ke čtení dalšího příběhu nekromanta Benedikta. Děj začíná tam, kde Pozdravy záhrobí končí a hezky navázal na další díl. Těžko se mi hledají slova, protože tohle bylo skvělé! První díl byl fajn rozjezd, ale tohle bylo lepší, chytlavější, zajímavější děj. Také už jsem věděla alespoň přibližně co čekat, i když ten konec?! Ale nepředbíhejme... Čtivost se ani jedné z autorčiných knih nedá upřít. Hned se čtenář dostane do děje, který hezky plyne. Dialogy jsou reálné a nejednou i vtipné, což se mi moc líbilo. Stejně jak tomu bylo i u prvního dílu, není to úplně horor, u kterého byste si okusovali nehty a v noci nemohli usnout. Řekla bych, že tohle je zkrátka a dobře pro každého. Klidně jako příjemná oddechovka pro čtenáře hororů, ale i pro ty, co se nebojí rádi, ale chtějí zkusit nějakou tu duchařinku. Sympatický hlavní hrdina, čtivý text, poutavý děj... V tomhle díle je toho tolik skvělého a nového! Líbilo se mi to moc! Nemám co vytknout. Jednička byla v porovnání s Ozvěnami malinko slabší, ale oba díly jsou skvělé! Moc se těším na další pokračování, protože bez něho si to nedovedu představit. Benedikta jsem si moc oblíbila. V tomto díle ještě o něco víc a jsem moc zvědavá co bude dál. Konec ten byl... wow! Nevím jak jinak to popsat. Tohle jsem nečekala a posledních asi 50 stran, to byla jízda! Nemám slov. Maximální spokojenost a natěšenost na pokračování!... celý text

Smrt před branami 2019, Sabaa Tahir

DRUHÉ ČTENÍ Dlouho jsem přemýšlela, jestli ponechat tomuto dílu to pětihvězdičkové hodnocení, které jsem mu po prvním čtení dala, a nebo snížit na čtyři. První polovinu knihy jsem si jakž takž pamatovala. Přibližně jsem věděla o co v ní šlo a taky jsem se celou první polovinu snažila přijít na to, proč se mi ta kniha tenkrát tolik líbila, když teď se tak moc vleče. Začátek se jevil jako napínavý, ale nedělo se v něm prakticky nic. Občas mě štvaly všechny tři hlavní postavy, z jejichž pohledů je příběh vyprávěný a to pak nastávalo hodně velké přemáhání číst dál. Několikrát jsem si přála mít to už dočtené, abych se mohla pustit do posledního dílu. Druhou polovinu jsem oproti první zvládla v podstatě skoro celou na jeden zátah. Bylo tam víc akce, míň jsem si pamatovala, co se v ní dělo, takže mě to i víc bavilo a nutilo číst dál, abych se dozvěděla jak to skončí. Říkala jsem si čím to je, že u první poloviny to tak vázlo a druhou jsem zhltla na posezení. Ona totiž autorka píše skvěle, líbí se mi její styl, ale trvá mi, než se do něj začtu. I po odložení a opětovném začtení to chce pár kapitol, abych se do příběhu dostala zase zpátky. A to bude nejspíš ten kámen úrazu. Hodnocení nakonec snížím a ponechám si rezervu k poslednímu dílu. Nelíbilo se mi, co autorka udělala z jedné mé oblíbené postavy, kterou jsem v prvním díle měla tolik ráda. Osud, který Eliasovi autorka vymyslela je teda pěkná podpásovka, ale uvidíme, co nabídne poslední díl. Teorie mám, tak kdo ví? Třeba se mi potvrdí, třeba ne.... celý text

Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR 2017, Nina Špitálníková

Těžko se nacházejí slova k popisu tohoto cestopisu. Mezi dvěma Kimy je kniha o postřehách mladé české studentky koreanistiky, pobývající na studijním pobytu v KLDR. Studující na tamní prestižní Kim Il-songově univerzitě. Knížečka je to útlounká, ale těch informací v sobě ukrývá hodně. Pro mě, jakožto běžného člověka, který o KLDR věděl jen takový ten základ, že žít v této zemi, v totalitě, která tu panuje, je něco, co asi nikdo dobrovolně a trvale nechce. Nina nás prostřednictvím svých zážitků, postřehů a vědomostí získaných během studia, seznamuje s režimem. S tím jak je propaganda úplně všude a ve všem, jak jsou obyvatelé KLDR postupně už od malička cvičeni jak roboti k poslušnosti a k vyjmenovávání všelijakých Vůdcových životních událostí. Kromě jiného se dozvíme o hierarchii společnosti, o bydlení, platech, partnerských vztazích, ale i významných památkách a historii Severní Koreje. O tom, jak se k cizinci v KLDR chovají a sledují každý jeho krok... Najde se tu i pár fotek, které doplňují celé vyprávění. Je to drsná a krutá realita. Musím říct, že celou dobu autorka vše vypráví takovým tím hezkým stylem, že si člověk občas říká, že to vlastně není tak hrozný, ale tamní režim si umí dobře pohlídat, co jako cizinec všechno můžete vidět a co už je přes čáru. Bizarních situací je tu popsaných hned několik. Mě nejvíc dostalo povídání o studentce, která při sesuvu půdy zachránila Vůdcův portrét a přišla při tom o život. Na základě tohoto jejího hrdinského činu po ní byla na její počest pojmenovaná škola, na které studovala a její rodina a profesoři sklidili poctu a vyznamenání. To jen na ukázku, jaký extrém ten tamní totalitní režim je. Rozhodně doporučuju přečíst všem. Je to stručné seznámení se Severokorejskou nemilosrdnou krutou realitou.... celý text

Nelituju ničeho 2020, Colleen Hoover

Už od začátku mi v této Colleeniné knize něco nesedělo - nebo chybělo? - a nemohla jsem za celou dobu čtení přijít na to, co to bylo. Bylo to jiné. Řeší se tu další vážné téma, jak jsme u této autorky zvyklí. Ale není to zas až tolik závažné, jako v jiných autorčiných knihách. Tohle bylo zatím asi jen po druhé, co se mnou Colleenina kniha nijak nezacloumala a nechala mě v podstatě úplně chladnou. Na pomalejší rozjezdy jsem si už zvykla, i na klidnější první poloviny knihy. Vlastně vím, že Colleen mě nejvíc vyždímá až na posledních stránkách a od poloviny knihy do konce mě drží a ja hltám slova. Tady tomu tak nebylo. Abychom se ale nepochopili špatně! Kniha je napsaná skvěle! Primárně se tu řeší vztah matky a dcery a do toho se zamíchá fůra tajemství a lží. Z té pocitové a dejme tomu nějaké psychologické stránky postav, to bylo napsané skvěle, to autorka prostě umí bez debat. Ale co se týče děje a jeho věrohodnosti... Přišlo mi to jako hodně špatných náhod, tragédií, nepřízní osudu a podobných věcí najednou až už to bylo spíš nereálné. Taková zkouška autorky, kolik toho jeji postavy snesou než to odpískají. V celé knize se střídají kapitoly matky Morgan a dcery Clary. Nevím, jestli bych dovedla říct, která mi byla sympatičtější nebo se kterou jsem víc soucítila, ale Morganina část mě asi bavila víc. Celkově bych ocenila víc vysvětlit to "tajemství", co se v její lince řeší. Bylo by fajn, kdyby tam bylo nějaké pátrání po tom, jak to bylo... Prostě víc nějaké akce a možná trochu míň řešení vztahových problémů mezi matkou a dcerou, ale to už bychom se dostali asi dál od nějaké romantiky. Celkově jsem spokojená ale ocenila bych ještě trošičku něco navíc. Asi už jsem Colleen přemlsaná, jak jí mám načtenou a už mi chybí jen "To nejlepší v nás". Takže za mě super, ale je to trochu jiné a ne tolik sladké, jak by se od této autorky dalo čekat.... celý text

Zůstanou jen skvrny 2022, Ross Jeffery

Přečteno na jeden zátah, protože jinak to ani nešlo. Úžasně napsané! Kniha s tématikou zneužívání dětí, kterou autor dle svých slov vylíčil s velkou opatrností a ohleduplností. A já musím jedině souhlasit. Příběh dvou malých chlapců, kteří si prošli doslova peklem, se kterými budete soucítit a bude vám jich líto. Je to silné, kruté, bezcitné a surové. Spousta věcí je tu naznačena, autor se drží svých slov z úvodu a nezabíhá do žádných detailů, což je jedině dobře. Pro slabé povahy toto určitě není, ale na druhou stranu je tu vše popsáno tak, že to je stravitelné a jisté věci jsou tu spíše naznačeny a dále záleží na čtenáři, do jaké míry si je sám domyslí... Musím říct, že tohle je asi nejsilnější kniha z celé edice Zrnka temnoty, kterou jsem dosud četla. Není to ani tak děsivé a hororové, ale spíš kruté a ve čtenáři kniha vyvolá spoustu emocí: hněv a frustraci z toho, že tohle se opravdu ve světě děje; lítost a smutek nad těmi zmařenými životy dvou malých chlapců. Je to úžasně napsané a každý, kdo má alespoň trochu koule na to se do knihy s touto tématikou pustit, říkám běžte do toho! Autor se tohoto tématu zhostil důstojně a ohleduplně a rozhodně neměl zapotřebí pitvat se v detailech. Klobouk dolů před autorem!... celý text

Čekanka 2021, Julia Quinn

Další odpočinkový díl romantické série Bridgertonovi. Na tento díl o Colinovi jsem se moc těšila. Penelope a Colina jsem si už v předchozích dílech oblíbila. Hlavně tedy Colina, který nikdy nešetřil vtipnými hláškami a byl příjemným zpestřením každého dílu. Musím upřímně říct, že jsem ale čekala něco trošku víc. Celý díl se tu zaměřuje hlavně na drama ohledně odhalení lady Whistledownové, autorky novin o klepech ve společnosti. Tato lady je čtenářům série dobře známou osobou a zpestřením všech dílů. Bohužel díky seriálu, který totožnost lady vyzradil snad hned někdy v polovině první série, jsem nebyla ani překvapená ani šokovaná. Bylo to předvídatelné úplně ve všem, což Bridgertonovi sice bývají tak jako tak, ale v tomto díle to bylo nějak víc cítit. Colin mě tu taky trochu zklamal. V předešlých dílech to byl vždy veselý, vtipný a milý Bridgerton. V tomto se z něj stal trochu morous. První polovina knihy byla super, pak to šlo trochu dolů. Chybělo mi tam víc vtipu a takové té pohody a bylo to spíš jedno velké drama. Asi jsem čekala, že se u tohoto dílu budu víc smát, než tomu tak nakonec bylo, i když to zezačátku měla dobře našlápnuto. Odpočinkové letní čtení je to stále, ale víc si knihu podle mě užijí ti, kteří seriál ještě vůbec neviděli a jako první začínají knihami - a dělají dobře! Těším se na pátý díl o Eloise, ale asi bych měla těšení trochu krotit, protože po Čekance, na kterou jsem se taky hodně těšila, se bojím, abych nebyla znovu zklamaná.... celý text

Plamen v temnotě 2017, Sabaa Tahir

TŘETÍ ČTENÍ Pokračování re-readingu, který si dávám před čtením posledního dílu této série. Z prvního dílu jsem byla po těch letech taková rozpačitá a občas jsem se do čtení nutila. Spoustu věcí jsem si pamatovala a tudíž mě nic nepřekvapilo. Tento druhý díl už jsem si pamatovala méně a některé zvraty mě tu překvapily! Tato série umí být drsná a Plamen v temnotě je oproti Jiskře ještě o něco drsnější. Už při prvním čtení tenkrát, když před několika lety vyšel, jsem z něj byla nadšená. Z toho, jak mě svým světem, příběhem i postavami vtáhl a unášel daleko mimo realitu. I tentokrát se mi Plamen v temnotě moc líbil. Víc než první díl. Bylo tu více akce, zvratů, surovosti. S postavami se tu nikdo nepáře a je úplně jedno jestli jde o muže, ženy nebo malé děti. Také se tu objevuje více fantasy prvků. Jedním z nich je tu Stinný hvozd a Ševa. Tahle ta část příběhu točící se kolem Místa čekání mě před těmi několika lety zas až tolik nebavila co si mlhavě vzpomínám, ale teď mě tento nápad a místo zaujalo o to víc. Nebudu se zbytečně moc rozepisovat, jde o druhý díl série, která je skvělá! Loni vyšel poslední díl, ale já mám pocit, že takové bum, jako když vyšel ten první jsem nezaznamenala. Jako by celá série, v té záplavě všech těch fantasy světů a knih, co teď vychází, úplně zapadla. Je to škoda. Zjišťuju, že mě hodně baví fantasy knihy odehrávající se někde na poušti, nebo minimálně když tam poušť a písek hrají velkou roli a děj se odehrává převážně tam. Je to něco, co za mě dodává na atraktivitě příběhu. Loni jsem četla JAL, fantasy odehrávající se v Egyptě a ten mě taky hodně bavil.... celý text

Jiskra v popelu 2016, Sabaa Tahir

TŘETÍ ČTENÍ Poprvé jsem tuto knihu četla asi rok po jejím vydání a byla jsem z ní tak moc nadšená jako všichni ostatní. Podruhé jsem ji četla krátce po vydání třetího dílu, abych si připomněla o čem to bylo. Teď jsem se konečně rozhodla dát si re-reading a přečíst si čtvrtý díl, abych se dozvěděla jak celý tento příběh dopadne. Musím říct, že mi trvalo než jsem se do čtení ponořila. Hodně jsem to odkládala a vždycky přečetla jen pár stran. Asi za to mohl fakt, že z tohoto prvního dílu jsem si pamatovala více méně vše a tudíž tu nebylo nic, co by mě překvapilo a nad čím bych se mohla rozplývat. I když omyl! Jedna věc tu byla! A to ten svět! Sabaa Tahir vymyslela tak úžasný propracovaný svět, kde je plno písku, násilí a ožívají tu přízraky jako džinové, ifriti a celé to má takovou zvláštně kouzelnou a drsně pohádkovou atmosféru. Před těmi neuvěřitelnými sedmi lety, kdy se mi tato kniha dostala poprvé do rukou, jsem hltala každé slovo, každou stránku a užívala jsem si ten svět. Spalující horko a písek, špínu a nemilosrdnost Šerosrázu. Masky. Učence. Odboj bojující za svobodu. Bylo to nostalgické připomenout si to všechno. Těším se na re-reading druhého dílu. Ten už si v podstatě nepamatuju skoro vůbec takže věřím, že si to čtení budu užívat víc.... celý text

Jeden z nás 2020, Shari Lapena

AUDIOKNIHA Po dlouhé době jsem sáhla po audioknize a tato byla tedy načtená parádně! Většinou mě moc nebaví audioknihy poslouchat. Utíkají mi u jejich poslechu myšlenky do všech stran a nevnímám pak příběh. Audioknihy jsem zatím - včetně této - doposlouchala až do konce pouze dvě (asi ze 4). Sedly mi hlasy Martiny Hudečkové i Libora Hrušky, kteří tuto knihu takhle ve dvou načetli. Oživilo to celý poslech a líp jsem se pak orientovala i v ději a v tom, čí linku zrovna poslouchám, protože příběh je to zamotaný. Víc než psychothriller to na mě působilo jako vztahové drama s vraždou na pozadí, místy až skoro jako parodie na intrikaření, lži, tajnosti a klepy mezi sousedy na vesnici nebo malém městě. Prostě ve stylu: jedna paní povídala a teď se toho pojďme všichni chytnout. Asi se chápeme kam tím mířím... Nevím co to o mě vypovídá, ale bavilo mě to právě kvůli všem těm teoriím a klepům (hold ženská, co byste chtěli :D ). Jak bylo všechno propojené. Kdybych to četla, nevím jestli bych měla z příběhu stejný pocit a jestli bych to po pár kapitolách neodložila. Opravdu velký vliv na to, že jsem chtěla vědět víc, mělo to, jakým stylem to bylo načtené. Rozhodně to není thriller, ze kterého by si sedl na zadek ostřílený čtenář mrazivých thrillerů a ani bych nikomu nedoporučovala mít od knihy tato očekávání - byl by zklamaný. Je to spíš kniha pro příležitostné čtenáře, čtenáře romantických knih, kteří chtějí občas zabrousit i do napínavějších vod a nechtějí nic extrémně krvavého, brutálního nebo úchylného po čem by nemohli v noci spát. Doporučila bych to i těm, kteří s thrillery začínají, třeba mladší čtenáři, kteří z YA chtějí pomalu přejít k nějaké "dospěláčtější'' literatuře řekneme. Na dovolenou si myslím taky dobrá volba. Řekla bych, že pro některé asi nebude problém slupnou ji za jeden den, protože se tu řeší tolik věcí a je tu tolik tajností, že vás samotný příběh prostě bude nutit číst/poslouchat dál (já jsem se sluchátky v podstatě nonstop na uších takhle strávila dvě odpoledne),i když vraha asi každý trochu ostřílenější čtenář thrillerů uhodne dost rychle. Fajn strávený čas. Asi ještě zkusím nějakou další knihu od autorky, ale v tomto případě se budu držet spíš těch audioverzí čtených Martinou Hudečkovou a Liborem Hruškou - tahle dvojka mě nalákala dát audioknihách další šanci.... celý text

Kronův odkaz 2021, Pavel Bareš

Důstojné zakončení geniální série a ještě k tomu od českého autora! Co víc si může čtenář přát? Do třetího - závěrečného - dílu jsem se pustila trochu nepřipravena. Četla jsem si jen spoilerové poznámky, které Pavel Bareš ke dvěma předešlým knihám sepsal a musím říct, že díky bohu za ně! Kéž by to takto fungovalo s každou sérií, aby člověk po tom všem čekání nemusel všechny díly načítat znovu aby pochopil ten konečný. Prvních pár desítek stran mi trvalo než jsem se zorientovala, utřídila si kdo je kdo, kdo kam patří, kdo co dělá... a pak už jsem si to užívala stejně jako díly předešlé. Celá tato série je dost zamotaná. Dalo by se říct, že i složitější na pozornost čtenáře a je lepší, když mezi jednotlivými díly nemáte moc velké prodlevy a každý díl čtete bez velkých pauz. Vlastně by bylo úplně nejlepší si všechny 3 knihy vzít, zavřít se někam mimo civilizaci a všechny slupnout po sobě. Ale kdo z nás má tu možnost že? :D Abych tak nějak shrnula celou tuto sérií: První díl byl rozjezdovou, debutovou knihou autora, kterou se dostal do povědomí čtenářů a taky to byl díl z celé série a ze všech autorových knih nejslabší - což asi nikoho nepřekvapí. Každopádně! I tak nasadil vysokou laťku. Představil nám spoustu postav s dobře vymyšlenými charaktery, ale dialogy trochu skřípaly. Ještě to zkrátka nebylo to ONO. Druhý díl, ten ovšem nasadil tempo, které je těžké udržet. Nabídl nám spoustu nových informací, skvělé zvraty, další propletence v příběhu a byla to prostě pecka a pro mě ještě větší bum! A tento třetí, závěrečný díl, ten už se nesl zdá se mi na trochu klidnější vlně než ten druhý co se zvratů týče, ale naopak dost přitvrdil v násilných akčních scénách a bojích. Postupně nám doodkryl všechny tajnosti, vysvětlil všechno co zbývalo dovysvětlit... Co si budeme povídat, další pecka od autora! Jsem maximálně spokojená s celou sérií, se všemi díly a jsem moc zvědavá s čím dalším Pavel Bareš přijde a co si pro nás nachystá, protože co kniha, to větší kvalita a větší čtenářský zážitek! Ten pokrok od Projektu Kronos po Kronův odkaz je znát!... celý text

Baskervillský pes 2016, Arthur Conan Doyle

Spoustu let jsem o této klasice slyšela a učila se o ní ve škole asi jako většina z nás. Nikdy jsem ale po žádném případu proslulého Sherlocka Holmese nesáhla a nečetla ho. Neviděla jsem film ani žádnou seriálovou adaptaci případů tohoto slavného londýnského detektiva. No prostě ostuda, přiznám se bez mučení... Netajím se však tím, že z klasiky mě baví převážně ty začátky hororových, strašidelný příběhů, temnější věci a pak tyhle detektivní a dobrodružné. Baskervillského psa jsem si chtěla dlouho přečíst, ale pořád jsem ho odkládala. Začátek mě vtáhnul. Hltala jsem stránky a začetla jsem se hned. Bohužel jsem udělala chybu v tom, že jsem přečetla první polovinu v podstatě na jeden zátah, ale tu druhou až po týdenní pauze, během níž jsem četla jinou knihu a část důležitých věcí jsem trochu pozapomínala. Jde o krátkou knihu o 200 stranách a ten případ tu odsýpá, takže důležité je tu vše. Příběh je to skvělý! Klasika v sobě skrývá skvělé kousky, jen je potřeba dát jim tu šanci a věnovat čas.... celý text

V zahradě zášti 2022, Camilla Bruce

O Belle jsem před čtením věděla jen to, co se píše na knize. Že pocházela z Norska, žila v Americe a byla to sériová vražedkyně. Už jen to, že tato žena skutečně na přelomu 19. a 20. století žila, pro mě bylo dostatečně velkým lákadlem si knihu přečíst. Autorka píše tak čtivě a poutavě, že není problém se okamžitě začíst. I když je kniha docela velký a poctivý hardback, stránky utíkají rychle a je těžké se odtrhnout. S Bellou se seznamujeme ještě v její rodné zemi, v Norsku, kde nezažívá zrovna klidné a veselé dospívání, které tak nějak spoustu věcí odstartuje... až je najednou v Americe. A to teprve začíná ta pravá jízda! Nechci prozrazovat nic víc, i když jde o reálnou osobu, o které si každý může zjistit vše ještě před čtením pouhým vyhledáním jejího jména na internetu. Autorka v knize proplétá fakta s fikcí a tak je možná lepší nejdřív přečíst knihu a pak pátrat, co byla pravda a co ne. Já jsem tento postup upřednostnila, ale záleží na každém. To vše, co se v knize odehrává postupně graduje. To, co se zprvu zdá jako neškodná obrana slabé ženy, se kterou v jistých chvílích soucítíte a dáte ji za pravdu, se v další chvíli absolutně změní a otočí a vy nevíte co si o ní myslet. Autorka na konci zmiňuje, jak se o této vražedkyni vlastně dozvěděla a jak kniha vznikala. Jsem z knihy nadšená a je mi jasné, že nastudovat si o Belle Gunnessové tolik informací a zjistit jaká byla, muselo zabrat spoustu času i přes to, že některé věci jsou v knize jinak a taky je vysvětleno proč tomu tak je, což velice oceňuju. Příběh je psaný v první osobě, takže čtenář může o to více nahlédnout do uvažování a plánování takového sériového vraha. Několikrát jsem si během čtení říkala, že být mužem, nechtěla bych jí potkat. A taky už se na darované pomeranče budu dívat trochu jinak :D... celý text

Svědectví 2020, Stephen King

Těch 1056 stran už asi jen tak něco nepřekoná. 3,5 měsíce čtení, které rozhodně stály za to! Začátek byl pomalý a zdlouhavý. Spousta postav - v podstatě co kapitola, to nějaká nová přibyla. Sotva poznáme jednu, už je na scéně další a tak to jde dál cca následujících 350 - 400 stran. Chce to zezačátku hodně trpělivosti a nevzdávat se. Nenechat se odradit tím jak se všechno vleče a v podstatě se nic neděje. Každá postava má v tomto obrovském díle své místo. Je tu několik hlavních postav, každá má svůj příběh a s každou prožíváme jak začátky epidemie superchřipky, která v tomto postapu kosí lidstvo po statisících, tak i všechny ty následující týdny a měsíce. Budu se opakovat asi ještě několikrát, ale je to úžasný kus práce! Kdo má rád propracované charaktery postav, bude spokojený. Fascinovalo mě, jak King zvládl každé z nich vdechnout život. Žádná postava nebyla ani dobrá, ani špatná, každá měla své silné a slabé stránky, každá měla svůj věrohodný a opodstatněný charakter. V tomhle je King úžasný a jeho postavy si kolikrát užívám i víc než samotný děj a to se málo kterému spisovateli podaří. Díky tomu dlouhému seznamování s postavami k nim čtenář v průběhu ubíhajících stran více přilne, skoro jako by je opravdu znal a četl o někom známém ze svého života. Záleží mu na tom, co se s každým z nich stane, jaký bude jejich další krok, jaké dobrodružství zažijí, jaká dobrá a špatná rozhodnutí udělají a jak se jim následně případně vymstí... Ten zdlouhavý začátek za mě má svůj význam. Abych jen nechválila... Najdou se tu i místa, která jsou lehce přitažená za vlasy, nejsou věrohodná, občas jsou to i trochu "matlanice toho, co autora zrovna napadlo a šupnul to tam". Ale je to King. Tyhle řekneme "chvilky" v jeho knihách prostě jsou. Za mě to k němu patří, a i když na začátku knihy člověku reálností příběhu skoro běhá mráz po zádech a na konci zase nevěřícně kroutí hlavou, co je to za fantasmagorii, prostě je to vždycky nakonec skvělý! Stephen King mi sedí po všech stránkách a ač to chce občas trochu přivírat oči u některých scén, kniha jako celek funguje skvěle a ten čas za to stojí! Obrovské doporučení! Určitě bych si Svědectví ještě někdy chtěla znovu přečíst. Netuším, kdy najdu zase 3,5 měsíce na to, abych si přečetla takto obsáhlou knihu znovu... ale v důchodu to třeba klapne. :D... celý text

Dítě tmy 2020, Miroslav Pech

Jsem mile překvapena a nadšená! Zaujala mě už anotace - atmosféra staré továrny a záhadný muž z ní. Dítě tmy je hodně čtivé, až tak čtivé, že není problém ho přečíst na posezení. Já jsem si čtení rozložila do více dnů, ale odtrhnout se od příběhu bylo hodně těžké. Čtenáře vtáhne atmosféra, která je za mě spíše napínavá než děsivá, ale pořád skvělá! Bavilo mě číst i ty více fantastičtější a méně reálné části, protože byly popsány tak, že jsem věřila i jim. Věřila jsem autorovi každé slovo. Parta dětí, na kterou číhá zlo, to mi připomínalo Kinga. Hodně jsem z příběhu cítila takovou tu ''kingovskou stopu'', ale vůbec mi to nevadilo. Naopak. Jsem nadšená! Nezaznamenala jsem žádné slepé místo, žádnou nudnou část. Autor mě celou dobu držel ve střehu, zažranou do příběhu a s očekávám a napětím. Co bude dál? Jak to dopadne? Dobře vystavěný příběh, skvělé uvěřitelné postavy, věrohodné dialogy mezi nimi a nefalšovaný hororový zvrácený konec. Líbilo se mi to moc! Určitě se po autorově tvorbě ještě podívám, protože tohle se četlo úplně samo!... celý text

Kouzelníkův únik z reality 2017, Lars Vasa Johansson

Tohle byla tak zvláštní a divná kniha, až byla geniální! Příběh je to úplně jednoduchý, taková pohádka odehrávající se ve Švédsku, v národním parku Tiveden, kde si nikdy nemůžete být jistí tím, na koho vlastně narazíte... Obdivuju autorovu fantazii a humor. Kouzelník Anton, to byl takový morous, věčně nabručený hlavní hrdina, který by mohl někoho štvát, ale mě přišel parádní. Jeho sarkastické poznámky, to je něco co chcete. Magickým realismem jsem do čtení této knihy byla nepolíbena a vlastně ani nevím proč. Bylo to osvěžující, odpočinkové, plné divných tvorů a náhod - i když se říká, že náhody neexistují - a všelijakých zamotanic, kterým je lepší se rovnou zasmát a moc nad nimi nepřemýšlet. Zároveň musím říct, že překlad je dle mého skvělý a věřím, že přeložit některé zvláštní názvy tvorů a jejich jména, to musel být oříšek. Na Hnojanu zvanou Hnojču, lesní královnu, co věčně spí, na tu asi dlouho nezapomenu. Skvělý čtenářský zážitek a osvěžení.... celý text

Nevhodný návrh 2021, Julia Quinn

Popelka v dospělejším kabátku, bez střevíčku a se špetkou zamotanosti a dramatu k tomu. Za mě další super oddechovka a díl Bridgertonových. S každým dílem mám tuto sérii radši. Je to předvídatelné, šablonovité, plné klišé ale tak dokonale u toho člověk vypne mozek a odpočine si, že to líp popsat ani nejde. Je to i poměrně návykové a prakticky hned po dočtení druhého dílu jsem sahala po tomto třetím a teď po dočtení mám chuť pokračovat zase dál. Čte se to samo! Pokud jste vyloženě zastánci jen kvalitní literatury se spoustou duchaplných a hlubokých myšlenek a po dočtení knih máte rádi pocit, že vám kniha něco předala, tak tohle nebude nic pro vás. Ale pokud přijdeme z práce, máte pocit, že vám bouchne hlava a potřebujete chvíli nemyslet vůbec na nic, tak tahle série je pro vás jako dělaná! Pokud vám nevadí romantika sladká jak přezrálý jabka a nějaký ten peprnější odstaveček k tomu - hurá do toho a dopřejte svému mozku chvíli bez práce. Věřte mi, on to ocení a vy taky!... celý text