ferdada
přečtené 504
Nová doba
2020,
Marie Lamballe (p)
Inu, nebylo to špatné čtení, pokud si chci hlavu vyvětrat a vyhodit z ní změť A - Z, třesk a nálety přítomnosti, je vhodné sáhnout po této knize. Ne přimhouřit, ale zavřít očka nad pro mě těžko pochopitelným kamaráčoftem němců s amíka jen pár chvil po skončení války. Mít na paměti, že se jedná o smyšlenku a ne dokument. Nakonec mi z toho vyjde, že jiná doba, jiné zvyky, jiné postavy, jiné národnosti. Jiný svět. Ač v době těžké, zdá se mi však jednodušší, přehlednější. Takže děkuji za chvíle oddechu, kdy nemusím být zpruzelá z těch direktiv, která se na nás z médií, ať už nenápadně vlezle, či přímo sprostě hrnou.... celý text
Úterní ženy
2012,
Monika Peetz
Oddyyyyych. A asi nemá větší ambice. I takového čtiva je třeba, si myslím. Tak to beru.
Dědina
2018,
Petra Dvořáková
Kniha ze života, o životě. Živé dialogy, absence smyšlenek, žití ve své syrovosti, bez příkras. Zkrátka, růžové brýle nejsou vždycky k mání. Přiznejme si to.
Tak trochu lesana
2019,
Veronika Hotová Roncová
Kniha mě nepřekvapila, ani neohromila. Téma mi není vzdálené, spíše milé. Nejvíce se mi líbil krátký úsek, kdy promluvil Daniel. Ano, tato slova bych si z knihy půjčila pro ty, které podpoří a mohou jim i pomoci. Ona slova mohou být i životním krédem ("Z hlediska vesmírné rovnováhy bychom měli být šťastní i sami," usměje se Daniel. Neměli bychom se k nikomu cítit připoutaní. Úplně oukej je, když jsme s někým, bez koho bychom se klidně obešli, ale víme, že s ním je to ještě zajímavější. Že s ním nejsme proto, že bychom se bez něj neobešli.")... celý text
Stanice odložených lásek
2011,
Hana Marie Körnerová (p)
Skvěle napsaná kniha s uvěřitelným dějem, uvěřitelnými, živými dialogy. Naprosto mne dokázala vtáhnout do příběhu, stala jsem se jeho součástí. A necítím se být podvedena - jako se mi v poslední době už stalo, u jakýchsi pseudoatorů (byť jsou jejich knihy označovány jako bestsellery). Děkuji mnohokrát autorce.... celý text
Dokud se budeš smát
2012,
Hana Marie Körnerová (p)
Skvěle napsaná kniha se dvěma uvěřitelnými dějovými liniemi, s uvěřitelnými, živými dialogy. Naprosto mne dokázala vtáhnout do příběhu, stala jsem se jeho součástí. A necítím se být podvedena - jako se mi v poslední době už stalo, u jakýchsi pseudoatorů (byť jsou jejich knihy označovány jako bestsellery). Děkuji autorce za velmi příjemný čtenářský zážitek.... celý text
Co neodvál ani čas
2018,
Hana Marie Körnerová (p)
Skvěle napsaná kniha s uvěřitelným dějem, uvěřitelnými, živými dialogy. Naprosto mne dokázala vtáhnout do příběhu, stala jsem se jeho součástí. A necítím se být podvedena - jako se mi v poslední době už několikrát stalo, u jakýchsi pseudoatorů (byť jsou jejich knihy označovány jako bestsellery). Nejspíš se mi líbilo i to, že kniha je o obyčejném životě se všemi jeho plusy a nepodařenostmi, s ránami osudu. Ano, nebyla akční ve smyslu "řev-bum-bác- au_prásk-a-konec", to mi vážně nechybí, nevyhledávám (i tak se takové děje odevšud valí). Dováděla k zamyšlení. Děkuji autorce za velmi příjemné chvíle při čtení, na které jsem se moc těšila. - Až přijdu z práce, "poflákám" domácnost a sáhnu zrovna po této knize. :-)... celý text
Pláž v Chorvatsku
2020,
Julie Caplin
Prima oddech. Nenáročná četba, předvídatelný děj - přesto však příjemné čtení probouzející chuť k výletům a vyzkoušení nových dobrot v kuchyni.
Jsme přece sestry
2014,
Anne Gesthuysen
Inu, docela pěkný příběh. Ač reálný popis života tří sester, přesto autorka nechává prostor pro čtenářovu vlastní mysl, chcete li - fantazii. A to mám ráda. Když si s účastníky děje mohu povídat, domnívat se a odhadovat, a knižní postavy se tak nenásilně stávají součástí mého blízkého okolí, rodiny. Při čtení jsem nezažívala iritující momenty, jaksi jsem se přenesla i přes válečné období (to totiž dnes, jak zjišťuji, musí být nezbytně zmíněno, aby kniha vůbec mohla přijít mezi čtenáře). Povinnosti naštěstí učiněno zadost jen nízkým procentem. Kniha mi vyvolala množství pocitů a zamýšlení mezi čtením. Obdivuji entuziasmus tří letitých žen. Jejich pragmatismus, víru a naději. Žádné pofňukávání. Jak příkladné!... celý text
Panský dům
2017,
Anne Jacobs
Dneska se medailičkou "Bestseller" označuje kde co. Pro někoho tato značka může být poněkud zavádějící. Protože ono slovo neznamená knihu z nejlepších, skutečně dobrou. Ale nejprodávanější. Z vlastní zkušenosti vím, že mezi těmito pojmy vskutku nemusí být rovnítko.¨ Tedy - kus takové pohádky před spaním mě nezabije, naopak, je lepší, než počítání nekonečného zástupu ovcí, nijak mě nepoznamená, nevyšťaví, nevyždíme, zkrátka neublíží. Za týden už asi nebudu vědět, kdo tu bojoval :-)... celý text
Najdi Rebeccu
2020,
Eoin Dempsey
Tak takové čtení už ne. To se nedá. Snažila jsem se a sbírala v sobě sílu, abych knihu dočetla, protože mi byla doporučena. A radost mi nedělala. Asi každá jsme přečetla (a jak ráda a s chutí) alespoň jeden příběh s takovým tím klasickým scénářem o lásce. Veliké, nevšední, obohacující. Útěšlivé a snivé čtení. Zasáhne však osud a zamíchá životy zúčastněných. Vždyť tak to v životě bývá. Vůbec se mi však nelíbí takovéto téma s prominutím namastit zase do období druhé světové. Z válečné tematiky hojně prolínané "židovskou problematikou" se dneska, bohužel, stal hnusný kšeft. Tyto dva atributy jsou v současné době nejspíš podmínkou veleúspěšnosti nové knihy, nového filmu… Fantazii nejsou kladeny meze; že se občas (dost často) něco překroutí, převymyslí, překombinuje, to nejspíš někomu nevadí nebo je to možná jeden z trpělivých příspěvků v národní výchově. A jestli mi chce někdo namluvit, že tímto, či jiným obdobným počinem vzdává hold obětem války - to si tedy rozhodně nemyslím. Spíš krutý žert vůči těm, co už nejsou a vůči hrstce těch, která ještě žije. A to je mi hodně líto. Styl knihy jakýsi školácký, nevěrohodný, celé to působí tak nějak jako... Jako liquid - vlezlé a umělé.... celý text
Slavík
2016,
Kristin Hannah
Říkala jsem si, že Slavík bude jednou z těch, kterých už jsem iks… Ale nějak se to vymklo a odvíjející se příběh - příběhy - přinášel(y) překvapení, poněkud se lišily od očekávané linie. Radosti v životech málo. Jen pár vteřin… Tedy, dočetla jsem. A pláču. Kniha mi dobu bude v hlavě bublat, nevyspím se. Budu znovu prožívat příběhy Slavíka a její sestry. A až se trochu otupím a Slavík dozní, budu zas potřebovat číst. Pak musím sáhnout po nějakém braku, abych se trochu srovnala, neb té války je v literatuře nějak přespříliš. Je to jako rok jíst zdravě a pak muset sprásknout hranolky s hořčicí, brambůrky a navrch cokoliv - v rámci rovnováhy.... celý text
