Elizbeta Elizbeta přečtené 672

☰ menu

O Pavlovi

O Pavlovi 2020, Daňa Horáková (p)
3 z 5

Trpěla jsem? Nevím. Ale přestala jsem se ptát, jaký to všechno má smysl. Proč jsem v Mnichově, proč mě Pavlova existence děsí, proč nejsem schopná ho opustit. Prostě jsem to, co bylo, přijala jako "nářez", který patřil k mým povinnostem, a brala vše, i jeho surovost a podlost jako nezbytnost, ne trest, protože vše, co bylo, bylo předvídatelné, a já přece věděla, že to nebude jinak, ale nalhávala jsem si, že to zvládnu, že se změní, že ho změním - ergo: co bylo, byla moje vina, vina mé nadutosti, mé arogance, mé vůle a kázně. Vždyť už nešlo ani o to, podřídit se, ale přijmout, co je, smířit se s daným. Přestat usilovat. Přestat doufat. Vydržet - aniž jsem věděla proč. Proč oběti domácího násilí prostě neodejdou od jeho původce? Vysokoškolsky vzdělaná, sečtělá a celkově velmi schopná žena, která by se bez manžela více než obešla, nám dává nahlédnout do svého uvažování, což je postupně čím dál více trýznivé. Dokola se opakující situace a (zdánlivá?) bezvýchodnost je už v polovině knihy únavná. Dočetla jsem v podstatě proto, abych se přesvědčila, jak se Daňa "zvedne", jen co se té koule na noze zbaví.... celý text


Slon v pokoji

Slon v pokoji 2016, Earl A. Grollman
5 z 5

Máš pocit, jako by tě vina rozleptávala zevnitř. Vybavují se ti všechny chvíle, kdys nebyla tak laskavá, jak jsi mohla být. Jenže ono není možné být si s někým blízký, a přitom mu nikdy neublížit. Všichni jsme někdy udělali nebo řekli svému tátovi, mámě, sourozenci nebo kamarádovi něco, čeho jsme litovali. ---------------- Náhlá smrt může vyvolat výčitky a pocity viny. Kdybych jen byl s ním, mohl jsem tomu zabránit! Kdybych jen byla s ním, mohla jsem jí hned pomoct! Pořád tě pronásleduje to nešťastné slovo: Kdybych...kdybych... Netrestej se ale za něco, co nemůžeš změnit. -------------- Někteří lidé si smrt milovaného člověka vykládají jako Boží trest za to, že nechodili pravidelně do kostela, málo se modlili nebo řekli či udělali něco zlého. Nepřidávej si víc bolesti, než už máš. Smrt není trest za špatné chování. Každý přece jednou zemře. ------------- Buď chlap. Buď statečný. Buď silný. Mlč a nenaříkej. Nemusí to ale vždycky být to nejlepší řešení. Správná rada zní: Buď sám sebou. Buď sama sebou. Není to vzláštní? Chválíme lidi za to, že svoje břemena nesou mlčky, místo abychom je povzbuzovali k tomu, aby svůj žal projevili a procítili. Nevyjádřený smutek a nevyplakané slzy se v člověku ukládají a vyberou si svou daň později. Těm, kteří se celou dobu chovali silácky, se může stát, že se nečekaně zhroutí po mnoha měsících či dokonce letech. Neprožívej zármutek tajně. Neboj se ho. Buď klidně smutný, máš k tomu důvod. Protože ten, kdo tu býval, už tu není, už spolu nezažijete to, na co jste se těšili.... celý text