Dave_Jame
přečtené 364
Stardance
1992,
Spider Robinson
Teď trochu kritiky. Kniha působí značně nesoustředě. Pohrává si s myšlenkou prvního kontaktu a technického sci-fi, aby se nakonec ukázala jako soubor idealistické filozofie autorů. Ani v jednom z těchto oborů nevyniká nad minimální standard. Technické věci budí i v mém neznalém mozku pochybnosti. Samotný tanec je cílně abstraktní aby náhodou nenutil k zamyšlení. Filozofická část je uspěchaná a působí až nuceně kladně. Na závěr jen dodám, že si každý sám může utvořit názor na knihu, která neironicky, a opakovaně, používá pojem Homo-novus.... celý text
Prokletý Dilvish
2004,
Roger Zelazny
Moje první setkání s tvorbou pana Zelaznyho. Krátce po otevření knihy na mě dýchla atmosféra 80. let, kdy se příběhy ubíraly nevyzpytatelnou cestou, od jedné fantastické scény ke druhé. Je jedno zda dané setkání zapadá, nebo nezapadá do celkového děje, hlavně že má jiskru. Co nevyřeší síla, vyřeší udělátko tajemného původu, kterých má hrdina zdánlivě nevyčerpatelné množství v rukávu, a kdy se kouzelný předmět nutný pro záchranu situace zázračně objeví přesně v tu správnou chvíli. Kniha krásně zapadá do doby ve, které vznikla. Pokud vám na obrazovce běží Pán šelem, na stole leží rozehraná partie Talismanu, a na nočním stolku čeká značně ohmataná kopie Labyrintu smrti, najde si tato kniha u vás své místo.... celý text
Služebník temného boha
2012,
John Brown
Tak jako několik dalších čtenářů níže, sdílím názor že knize něco chybí. Námět má potenciál, a jde vidět, že autor, i překladatel, se snažili vytvořit zajímavý a nápaditý svět. Přesto je výsledek poněkud planý. Zkusím vyjádřit domněnku, proč tomu tak je. 1. První půlka knihy, a práce s časem. Víc jak polovina knihy sleduje dění několika mála dní, ve kterých se stane nemalá řada událostí. Málokteré z nich však budí dojem že je pro děj opravdu důležitá. Výsledkem je více jak 200 stran, kde děj působí přecpaně, uspěchaně, ale zároveň zbytečně roztáhle. 2. Talen Talen na mě osobně působil jako značně nudná a nezajímavá postava. Z důvodu že se jedná o ústřední postavu knihy, která spadá do archetypu "vyvolený", je to poněkud problém, například tím, že je až příliš dlouho ponechán ve stavu nevědomí v otázce věcí, které se kolem dějí, přesto sleduje autor zejména jeho pouť, a zatím co osudy těch znalých, a schopných postav se čtenář dozvídá zkratkovitě, a často zpětně. 3. Mnoho povyku pro nic. Kniha má škaredý zlozvyk vytvářet zajímavé scénáře a postavy, jen aby je z dramatických důvodů nechala vyšumět, nebo na valnou část děje zmizet. Je jen omezené množství plánů a nadějí, které je čtenář schopný vidět selhat, nebo být zapomenuty, než se stane otupělým. Z knihy se pak stane zdlouhavé vyčkávání na "zásah vyvoleného", jehož pasáže jsem trpěl jen z důvodu, že příběhy ostatních postav dokázali udržet mou pozornost.... celý text
