Covenant
přečtené 1124
Nic pro hrdiny / Bernhard Dobyvatel
2004,
Sam J. Lundwall
Nic pro hrdiny bylo pro mě na absolutní špici v humorné sci-fi (pravda je, že humorné sci-fi jsem moc nepřečetl). Je to taková delší povídka, u které jsem se opravdu nasmál a neměla chybu. Až po létech jsem se odhodlal, přečíst si Bernharda Dobyvatele. Bylo mi vysvětleno, že je to hrozná blbost. Nicméně jsem se rozhodl, udělat si vlastní obrázek. Musím říct, že to tak do poloviny knihy opravdu vypadalo, když se hl.antihrdina objevoval každou chvíli jinde, až to svým způsobem nudilo, protože to bylo jako sled nudných reklam. Potom, ale po těchto nevydařených kotrmelcích, jako by autor našel pevnou půdu pod nohama a děj začal naplno, vtipně, nenuceně a dával smysl (podle toho, jak na smysl, kdo nahlíží). Co mě praštilo do očí hned několikrát, byla úzká spojitost s mými oblíbenými seriály - Červený Trpaslík a Futurama. Nevím, jestli je to náhoda, že Naylor a Grant měli podobnou šílenou vizi nebo se nechali inspirovat, ale styl vyprávění byl hodně podobný. A ta pointa to opravdu korunovala. Co se týče Futuramy, tak tam byli např. roboděvky, nebo dokonce liga robotů pro vyhlazení lidstva, nebo takový vesmírný poslíček... No nic, třeba je to i jinde a jsem zaujatý. Ale že Ludwall napsal humornou sci-fi, která koresponduje s humorem zmíněných seriálů (potažmo knih), pobavil mě velmi. PS: jestli je takovýchto knih (sci-fi + humor) víc, dejte mi prosím někdo tip do pošty. Díky... celý text
