bouncer přečtené 234

Anansiho chlapci 2006, Neil Gaiman

Původně jsem čekal spíše pokračování Amarických bohů v podobném duchu, ale Anansiho chlapci jsou spin-off, který má úplně jiné parametry, jde o komornější příběh, který se pomalu rozbíhá a má pár divných míst, ale druhá půlka knížky to zachraňuje, takže za 4*.... celý text

Oceán na konci uličky 2013, Neil Gaiman

Opět skvělá kniha od Neila Gaimana.

Sicilián 2006, Mario Puzo

Skvěle napsaný příběh.

Špeky 2008, Rob Grant

Nijak objevné, většina motivů by vás dříve či později jako námět knihy o pohledu na tloušťku napadla, ale Rob Grant (najděte si nějaké jeho fotky, dodá to další rozměr...heh) umí psát velmi čtivě, trefně a vtipně. Celé to dohromady dává velmi dobrý dojem. Snad jen závěr je až moc sladký happy-end vzhledem k úvodu, který sliboval trochu temnější podtext.... celý text

Američtí bohové 2001, Neil Gaiman

Geniální do každého detailu. Hlavně přečíst před seriálem, který by vám to mohl zkazit.

Upírské příběhy 2012, Arthur Conan Doyle

Tyhle nové příběhové kompilace AC Doylea mě většinou moc neoslovily, ale Upírské příběhy se povedly - nejde totiž jen o souhrn povídek na jakési téma (často velmi široké), ale je zde navíc i úvod, krátký rozbor u každé povídky, závěr, seznam literatury a povídka od jiného autora, která je myslím povedeným rozšířením.... celý text

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti 2012, Ransom Riggs

Dobře čitelná knížka. Škoda, že jsem už před tím viděl film, který mě při čtení okradl o všechna překvapení.

Dům na pobřeží 1992, Daphne du Maurier

Příběh vypadal velice lákavě a po pár přečtených knížkách od Daphne Du Marier, které se mi četly velmi dobře, jsem měl vysoké očekávání. Ty se bohužel nenaplnila, především proto, že do knihy jsem se až do samotného konce nedokázal začíst, děj mě nevtáhl a hrdinou jsem pohrdal. Příběhová linka v historii byla lepší, ale bohužel jí nebylo věnováno tolik prostoru a Richard Young v současnosti, to bylo spíše utrpení.... celý text

Z kroniky dobrodružství 2013, Arthur Conan Doyle

Povídky především o boxu a válce. Styl A. C. Doylea je skvělý a některé povídky stojí za to, ale obecně mě témata povídek moc neoslovily. Také jsem čekal, že v této knize budou doposud v češtině nevydané povídky, ale několik povídek bylo v Dobrodružství brigadýra Gérarda a již jsem četl i Úžasný Brown-Pericordův motor.... celý text

Veselé Vánoce 2010, Jiří Žáček

Závoj smutku 2014, Tommy Donbavand

Není to ono... strašně to připomíná seriál, člověk se vcítí do děje, ale je to strohé a až tristně krátké (použití velkých písmen a okrajů je spíš trik na větší počet stran u bakalářky, nečekal bych to u knihy). Český překlad se taky úplně nepovedl, někdo tu zmiňoval "sonáč", což je hrozný výraz a divných obratů je v knize více.... celý text

Poslední teorém 2009, Arthur Charles Clarke

Výborné sci-fi, kde je krásně cítit vliv obou autorů, vlastně toho nejlepšího z jejich tvorby. Je ta vše - mimozemské civilizace, matematika, pohled na lidstvo a jeho snahy o napravení napravení problému, odkazy na Orwella...... celý text

Potopa 2011, Stephen Baxter

Téma a název je spíš odstrašující. Potopa je sice téma časté v literatuře už od starověku/Bible, ale nyní spíše evokuje béčkové katastrofické romány či filmy. Baxter se toho ale chopil po svém a vše má perfektně vědecky podložené, vše má nastudované a řekl bych, že krásně odhadl i jak by se lidstvo chovalo. Když sek tomu přidá výborná čtivost (což je u Baxtera také zvykem), tak se jedná o výbornou knihu. Možná mohla být kniha o trochu kratší a začátek záživnější, takže ve výsledku 4*.... celý text

Příběhy pilota Pirxe 1978, Stanisław Lem

Spíše minimalistické sci-fi, které sleduje příhody celkem obyčejného pilota. A v tom je krása téhle povídkové knihy. Skvělý úvod do Lemovy tvorby.

Ledový drak 2008, George R. R. Martin

Kniha hezká, ale krátká. A mám trochu obavy pro koho je vlastně určena. Pro nejmenší je docela drsná, pro starší zase moc krátká a příběh velmi jednoduchý.

Proti pádu noci / Po pádu noci 1999, Arthur Charles Clarke

Proti pádu noci je úžasná kniha. Silná v jednoduchém, ale fantastickém příběhu. Skoro až s podivem, že jde o prvotinu, kterou bylo těžké vydat a sám autor ji pak přepracoval do podoby Město a hvězdy. Po pádu noci už není tak dobrá kniha. Není to dané fantazií, protože úžasné nápady z každé stránky přímo tryskají, ale nejsou zabaleny v tak silném příběhu a je jich popravdě až tolik, že se to nečte tak lehce. Ve výsledku ale dobrá dvojkniha, díky druhé části ještě více oceníte Clarkeovu prvotinu.... celý text

Nikdykde 2006, Neil Gaiman

Viděl jsem kdysi seriál a ten se mi strašně líbil. S odstupem času, kdy už jsem zvládnul většinu děje zapomenout, jsem se dostal ke knize a opět jsem nadšen. Rozšířená (poslední) verze Nikdykde je pro nelondýňana asi ideální a je to kniha, která stojí za to přečíst.... celý text

Terry Pratchett: Fantastická duše 2017, Craig Cabell

Nakonec z toho mám poměrně rozpačité dojmy. Na jednu stranu je fajn, že se nejedná o rozsáhlý klasický životopis popisující každou situaci kdo s kým, kde a jak, ale tohle zase bylo dost povrchní a často velmi subjektivní z pohledu pana Cabella, někdy až s Pratchettem úplně nesouvisející. Třeba když první deset stran rozebíral rozdíl mezi sci-fi a fantasy, tak jsem měl chuť knihu zahodit. Popis rané tvorby a Pratchettova mládí je ale dobrý, zvlášť když se jedná o méně známé období pro běžného fanouška Zeměplochy. Oceňuji nevměšování se do soukromí Terryho Pratchetta, protože tak by to on chtěl. Ve výsledku ale ta kniha neobsahuje mnoho, seznam děl si najdu na internetu a zajímavé poznatky vydají na pár stránek.... celý text

Folklor Zeměplochy 2010, Terry Pratchett

Moc pěkná kniha, která dává do souvislosti legendy a folklor Země s příběhy ze Zeměplochy, které jak se ukazuje jsou velmi ovlivněny. Jacqueline Simpsonová má obrovský přehled a myslím si, že tahle kniha i díky ní bavila Pratchetta. Není to jen přehled postav a zvyků na Zeměploše se zdroji z naší Země, ale mnohem víc.... celý text

Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) 2016, Jonas Jonasson

Mám rád Jonassonův styl a od Zabijáka jsem po přečtení recenzí moc nečekal, takže ve výsledku mě to spíše pozitivně překvapilo. Ano, je to pořád na "jedno brdo", ovšem to nemusí být nutně na škodu - mnoho žánrů (detektivka, špionážní, fantasy) produkuje spisovatele, kteří napíšou 20 téměř stejných knih a tohle je Jonassonova teprve třetí. Zabiják je velmi dobře čitelný, snad ještě lépe než Analfabetka, ale možná je kniha uspěchaná a není tak propracovaná jako Stařík. Každopádně příjemné počtení do vlaku nebo na dovolenou.... celý text