azzies přečtené 219

Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami 2019, Michio Kaku

Mjöllni 2019, Olivier Peru

Se svým komentářem se připojím ke skupině čtenářů, kteří považují děj tohoto komiksu za jeho slabší článek. Příběh jako takový by mohl být výborný , kdyby měl třetinovou délku. Samotná zápletka je sice založená na severské mytologii, ale je originální. Ale těch zbytečných písmenek, co tam je... Kreslíř musel chtít opravdu hodně moc tuto knihu zpracovat, protože děj je hodně, hodně natahovaný a ve spoustě oken je namalováno vlastně to samé. Kresba jako taková je velmi dobrá, nápaditá, barevně vkusná, až na tváře postav, které jsou nevýrazné a možná až nesympatické. První večer jsem knihu dočetl do cca poloviny, další den jsem zbytek prolistoval a knihu nachystal k vrácení do půjčovny.... celý text

Kolosální Conan z Cimerie 2019, Timothy Truman

Povídky jsem nečetl, filmy jsem viděl (sic mě moc nebavily pro svoje pomalé tempo). Komiksová verze je naproti tomu velmi dobrý zážitek, byť tento svazek obsahuje povídky s menším podílem magie a o to větším podílem bojů a vítězství Conanova. Tempo je solidní, nejsou tu nudné či zbytečně ukecané pasáže. Kresba je zdařilá, odpovídá charakteru vyprávění. Zatím jsem v ruce nedržel mnoho takhle velkých a těžkých (váhově) knih, ale je pravdou, že na její čtení si člověk musí udělat čas a hlavně prostor.... celý text

Knihy džunglí 1965, Rudyard Kipling

Tu knihu si pamatuji z dětství jako ten divný přebal co leží na poličce a který mě svou modročernou barvou ke čtení nikdy nenalákal. Všechno má svůj čas a já mohu spokojeně konstatovat, že to je dobrá kniha. Děj je tak trochu na přeskáčku, některé příběhy (jednotlivé knihy džunglí) jsou z naprosto jiného soudku, než jsem čekal. Ale styl vyprávění je zábavný, nenudí a je i poučný. Některé pasáže jsou hodně dramatické a popisované násilí je přirozenou částí života v divočině, což se člověku panelákovému může jevit jako trochu nemístné. Asi tak jako příprava králíka z králíkárny u babičky na dědině na nedělní oběd. A to by mělo každé děcko aspoň jednou zažít, no ne? Tak to přece v přírodě chodí...... celý text

Ozymandias / Karmínový korzár 2014, John Higgins

Moje první kniha z poličky "před strážci". První část pojednávající o Ozym mě překvapila svojí propracovaností a uceleností. Podrobné seznamování s historií postavy je zábavné, zajímavé, ale ne překvapivé (asi logicky). Kresba byla moderní, ale vkusná. Jsem rád, že jsem ji četl, nebyla to ztráta času, ale zbytek knihy jsem jen prolistoval a vrátil ji do knihovny.... celý text

Bílý Láma 2016, Alejandro Jodorowsky

Moje první setkání s Jodorowskym, a nedopadlo vůbec špatně. Pozor, možné spoilerojdní informace! První třetina je takový roztahaný úvod do popisovaného světa (měl jsem občas chuť přeskakovat psaný text - prostě nudil a příběhu nijak nepřispíval), druhá už funguje velmi dobře, příběh nabírá správné tempo a závěrečná třetina už zase ztrácí dech. Nicméně, tolik twistů a "cože" momentů v jedné knize jsem dlouho neviděl. Takže jsem se bavil, přestože některé z nich svojí NElogikou zcela popírají jinak promyšleně vystavěné dějové linky. A užíval si i tu kresbu, která je, alespoň z počátku, než jsem si zvykl, dosti nepříjemná. Proč? Kreslíř zobrazuje svět až přehnaně realisticky, ve tvářích se zrcadlí povahy postav a že to jsou většinou povahy nedobré, to nás autoři ubezpečí hned na začátku. Zvolené potemnělé barvy pak podtrhují celkovou náladu komiksu. Takže, kniha baví dobře, poučení, či spíš zamyšlení nad životem, dobrem a zlem atd. ano, ale ten konec...ten konec.... celý text

Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda / Markheim / Kumpáni 1958, Robert Louis Stevenson

Prsten Nibelungův 2018, P. Craig Russell (p)

Tak jo, už vím, kde se vzal "milášek"... Na knize jsou pro mě nejzajímavější dvě věci - seznámení s německými mýty a pak kresba, která je většinou nádherná. Příběhy, tak jak nám jsou představené, jsou evidentně spojené se severskou mytologií, takže tu je jednooký bůh Wotan, Donner s kladivem, Loge je vypočítavý stejně jako Loki, kouzelné předměty mění podobu nositele a pak prokletý prsten, po němž všichni touží. Občas je příběh trochu nelogický, jindy nepřehledný a natahovaný. Ale ne natolik, aby začal vysloveně nudit. Kresba je vesele pastelově barevná, zvýrazněna tenkou linkou, s odstínem pozadí podle potřeby. Je hodně obsáhlá, každá stránka je přesně vyskládána jednotlivými okny a každé okno je detailně vykresleno a znázorňuje přesně to co má. Některé stránky jsou (podle dodatku autorů na konci knihy) adaptací hudební složky předlohy a jsou poznat podle toho, že sice pěkně vypadají, ale jsou jaksi zbytečné. Napadá mě jen málo komiksů, které mají tak jako tento kresbu líbivou, ale ne natolik, aby byla podbízivá, nebo dětinská. Klobouk dolů před autorem, skoro 500 stran, to musela být fuška. Celkově tedy velmi hezká kniha, která se pěkně čte, ale není to na jedno dopoledne.... celý text

2061: Třetí vesmírná odysea 2003, Arthur Charles Clarke

Tohle je úplně jinak napsaná kniha, než předchozí díly a nelíbila se mi. Od poloviny jsem se do četby musel nutit. Proč? Namísto vyprávění vizionářsky napínavého příběhu se jedná spíše o popis různých autorových fantazií o tom co by, kdyby. Jestliže jsem se u prvního dílu podivoval nad chybějícími "naivními nápady, možná typických pro dobu svého vzniku", tady jich dostáváme požehnaně. Ano, popis komety po přistání je právě tak dobrý, jak jsem si už u autora zvykl, ale jinak je příběh jaksi uměle tlačen a podivně rozpleten. A závěrečné setkání se známými postavami je to, co jsem chtěl, ale na víc, než 3 stránkách. Takže ano, donutím se k poslednímu dílu a ne, není to dobrá kniha.... celý text

Blaník 2001, Zdeněk Svěrák

2010: Druhá vesmírná odysea 2008, Arthur Charles Clarke

Druhá kniha pana ACC, kterou jsem četl. A opět jsem se bavil náramně. V několika ohledech je velmi odlišná od 2001-ky, jiných ne. Začnu těmi společnými znaky - velmi dobrá čtivost a budování napětí (druhá polovina rozhodně), myšlenky, které lze označit jako existencionální. Možná proto ty rozporuplné komentáře, každý si může vybrat z opravdu široké nabídky témat, které autor předkládá, někdy velmi nenápadně (nechat pilotování tak důležité mise stroji kterému nelze věřit, vzájemná důvěra lidské posádky, potažmo lidstva, víra ve stvořitele, atd, atd...). V čem je "druhý" díl jiný? Není to přelomové dílo v tom smyslu, jak vnímáme 2001-ku. A zřejmě ani být nemělo a nemohlo. Na mě působí jako její sedmá část, vše se odehrává v reálném čase, přestože tu jsou příběhové skoky, (které ale fungují jak mají). Nevím, kolik bylo před 2010-kou napsáno knih o přežití a návratu malé posádky lodi, po ní jich bylo jistě daleko víc. Takže ano, je to dobrá kniha a ne, komentáře dalšího dílu mě neodradily.... celý text

2001: Vesmírná odysea 2008, Arthur C. Clarke (p)

Některé knihy se čtou lehce, některé ne. A jsou knihy, které čtenáře vtáhnou do děje a působí natolik sugestivně, slova a věty plynou samovolně a utvářejí zcela jasnou realitu. Čím to je? V tomto případě promyšleným dějem a velmi dobře vyprávěným příběhem s minimem dialogů. Těžko pro mě posoudit, jak moc dobrou práci odvedl překladatel, ale jazyk knihy je neobvyklý (slovosled, termíny) a přesto dobře čtivý. Jednotlivé části na sebe navazují volně, bavilo mě čekat, kdy se objeví souvislost, ale jsou kvalitativně nevyrovnané. První část patří k nejlepším úvodům, které jsem kdy četl. Autor rozhodně věděl, co chce (říct), otázkou zůstává, jestli to věděl na konci. Možná přesnější vyjádření bude, že konec neskýtá žádné překvapení, je pouze ukončením celé plejády myšlenek a nejen filozofických úvah, které kniha obsahuje. Pokud pominu několik nepřesně předpovězených (čti "popsaných") vynálezů (komunikátor na každé zdi = dnešní mobil), tak není poznat, že kniha byla napsána před půl stoletím. Nevšiml jsem si žádných naivních pasáží, či nápadů, které jsou pro toto období možná trochu typické. Kolik tento příběh (román+film)asi ovlivnil dalších projektů? Namátkou mě napadají pojmy jako Hal 9000, Červený trpaslík (ahoj Dejve, úvodní melodie...), hibernace, (Hvězdná)brána do jiné části vesmíru, inteligence která se zbavuje hmotného těla, rozumnost snahy navazovat kontakty s jinou civilizací, zkratka E.T. (mimozemšťan) atd, atd...A to se nepovažuji za geeka. Update: při čtení druhého dílu jsem s překvapením zjistil, že kniha obsahuje sousloví " Vzpomínka za Zemi" :-)... celý text

Bivoj běsobijce 2008, Juraj Červenák

Kniha Běsobijce je pro mě velkým překvapením. Ukazuje, že v naší historii jsou témata, která mají velký potenciál pro novou a původní tvorbu. Je až s podivem, jak málo jsou využívána. Úvod knihy, cca 100 stran jsem se velmi dobře bavil a těšil se na další stránky. Občas drhly dialogy a lovestory byla dosti okatá, ale příběh včetně soubojů byl zajímavý. Ve třetině knihy už se drive vytrácel a za polovinou jsem se začal nudit a knihu odložil. Bohužel. Fantasy prvky byly akorátní, některé artefakty originální, Ašiga proklatě nebezpečná a zasazení do našich reálií bezkonkurenční. Ale na mě zbytečně natahované.... celý text

Conan: Zrozen na bitevním poli 2019, Kurt Busiek

Překvapení roku. Ano, viděl jsem film s Arniem, ne, této knize se v ničem nepodobá a těžko uvěřit, že mají stejnou předlohu, povídky R.E. Howarda, a stejně jako film, tak i tento komiks není přímým převyprávěním konkrétní povídky. Příběh je poeticky pochmurný a na mě působil velice promyšleně, děj má hlavu a patu, motivace postav jsou logické, prvky fantasy jsou přítomny (čekal jsem je tedy ve větší míře) a vůbec na mě kniha působí jako léty prověřená kvalita. Kresba je skvělá. Mohl bych tady vypsat všechny možné superlativy, místo nich napíšu, že ze začátku jsem se v ní trochu ztrácel, ale tak , jak jsem se nořil do příběhu, tak jsem se kochal kresbou víc a víc. Na každé stránce je na co se dívat, emoce a nálady postav jsou velmi dobře zpracované. Jediné zklamání bylo zjištění, že další díly nedělal stejný kreslíř. Update - tento díl je prequel, proto vznikl až jako poslední, děkuji za upozornění.... celý text

Vyjednavač 2010, Brandon Sanderson

První kapitola knihy mě skutečně velmi bavila (o postavách se stovkami Dechů bych se rád dozvěděl víc) a začal jsem se těšit na další čtení. Vyprávění pak začalo skákat od jedné postavy na další, vysvětlování jejich motivací se stalo jedinou náplní stránek a to, bohužel není čtení pro mne. Takže odloženo, nedočteno.... celý text

Čarojízda 2017, Ben Aaronovitch

Svět Petera Granta jsem si během čtení celé serie hodně oblíbil. Bavily mě zápletky, postavy i policejní humor. Pravidla fungování fantazy světa jsou celkem jednoduchá a celé to tak nějak i dává smysl. To se o komiksu Čarojizda říct nedá. První třetina pro mě byla záhadou (neustálé nesmyslné skoky v příběhu + co ta stránka s tankem, nebo ta s textem začínajícím na @), druhá třetina taková...nudná a závěr ? Vlastně ani nevím, kdo nebo co. Možná, že takhle nejak může vypadat pokus o zkrácení 300 stránkového románu na x-stránkový komiks, nevím. Kresba je trochu víc mainstreamova, hlavní postavy velice přesně odpovídají svým knižním predobrazum, možná až moc. Naproti tomu, Molly je sice velmi sexy, ale nevypadá, že by měla "příliš mnoho zubů ". Knize dám ještě druhou šanci, pak se rozhodnu, zda si jí nechám, zatím jen pouze proto, že patří do série. Tak trochu.... celý text

Pán se stříbrným lukem 2009, David Gemmell

Navzdory vysokým hodnocením jsem se do knihy nedokázal začíst. Příběh skáče v čase, prostoru i mezi postavami a sotva se začtu, hned se začíná zase znova. Škoda. Přečteno 100 stran.... celý text

Ranhojič 2004, Noah Gordon

Doporučení kamaráda znělo, ať se podívám na film Ranhojič. Než jsem se k tomu dostal, dostal jsem do ruky knihu. A bavil jsem se náramně. Příběh vyprávěný očima chlapce, dospívajícího a nakonec dospělého muže chytí hned na začátku a nenechá vydechnout. Nejdříve cestujeme po středověké Anglii a zjišťujeme, jak (přibližně) takový život vypadá. Hlavní postava pak pomalu dospívá a prochází si problémy s tím spojenými, staví se na vlastní nohy a rozhoduje se jak naložit se svým životem ( a se svým "darem") a vyráží na konec (tehdejšího) světa za svým snem. Autor umí velice barvitě a zajímavě vyprávět o lidech, krajině, nemocích, náboženstvích, zvycích... a spoustě dalších věcí. Mě tím donutil ke spoustě (příjemně) zadumaných chvil, kdy jsem uvažoval nad nesmrtelností chrousta. Je reálné, aby někdo mohl cítit, že někdo další je plný energie a život má před sebou, nebo že je naopak na konci své cesty? Pokud je podle proroka každá kniha, která neobsahuje to, co je napsáno v Koránu škodlivá a taková, která to obsahuje zbytečná, jak vlastně takové knihy vůbec mohou vzniknout? Má být každý sen splnitelný? Možná, jen ten závěr byl takový...jako ze života?... celý text

Spin 2006, Robert Charles Wilson

Spin, je kniha, jejíž námět s velikým potenciálem nebyl využit. Autor od začátku knihy čtenáři předhazuje vějičky, které lákají k dalšímu čtení - mimozemský objekt na Zemi/nad Zemí, obydlení Marsu, hypotetičtí mzáci atd., tedy dost, aby se čtenář prokousával vyprávěním hlavní postavy. Ta je sama o sobě nezajímavá a přesto, že je celou dobu v centru dění, slouží čistě jako - vypravěč. Rozvleklý vypravěč. Dovídáme se o něm a od něj spoustu věcí, které jsou pro příběh zbytečné a pouze natahují čekání na posledních pár stran, kde se (konečně) dočteme něco skutečně podstatného. Netvrdím tím, že zajímavého. Tak nějak může vypadat kniha, pokud někdo vymyslí zápletku Sci-fi příběhu a napíše kolem ní román, kde se ta zápletka sice objeví, ale nemá řešení, logiku, napětí. Proč lidstvo neprovádělo výzkum ve vesmíru v blízkosti Země nad Spinem, kam mohlo posílat raketoplány a komunikaci zajišťovat právě těmi ? Proč po obydlení Marsu neposílalo na Mars vesmírné lodě, když to bylo možné a cesta (tzn. výměna informace) by vzhledem k rychlosti času vně spinu trvala zlomek pozemského času? Jak je možné, že lidstvo neudělalo žádný technologický pokrok (vůbec žádný)? Tak by se dalo ještě chvíli pokračovat. Pokud by se jednalo o 20 stránkovou povídku, nemuselo by být špatná.... celý text

Plamenonosič 2017, Bernard Cornwell