Axmannova
přečtené 147
Hranice stínu
1935,
Jan Čep
Kniha mi spíš než dějovou zápletkou přijde zajímavá různými úvahami, které se honí různým postavám hlavou, různými možná až psychologicko-filozofickými zamyšleními. Zaujala mě např. citace Jana Šimona o naději: "Nikdy jsem v sobě nemohl zabít naději. Je ve mně jako pramen tiše bublající pod kůrou ztvrdlou dlouhým suchem, jako něžný paprsek, který se prodírá vrstvami studené tmy. Stalo se mi už, že jsem po něm šlapal jako pominutý. Ale paprsek se nedá udupat."... celý text
