Ann98
přečtené 595
Blue: Kdekoli mě najdeš
2023,
Nikola Hotel
Po prvním dílu jsem byla nadšená a měla jsem velká očekávání. Obálka je stejně nádherná jako u prvního dílu, anotace mě zaujala, naváděla k tomu, že se bude jednat o hate to love příběh. Bohužel ve finále tomu tak vůbec nebylo. Hlavní hrdinové k sobě chovali sympatie hned od začátku, jen si to nechtěli přiznat. Jane jsem si zamilovala. Alexe jsem si oblíbila díky jeho ironickému přístupu, někdy je to více než potřeba. Líbilo se mi, že autorka vytvořila křehkou a zlomenou mužskou postavu, která potřebuje najít oporu v podobě silné partnerky. Je to hezká změna oproti všem hrdinům s velkým egem. Jejich vztah byl hodně kamarádský (žádná hate to love). A hodně pomalý (opravdu slow burn). Možná to díky tomu trošku působí, že tam není žádný vývoj vztahu. Líbilo se mi Janino dobírání Alexe, kdy mu přála, aby ho potkaly samé nepříjemné a obtěžující věci. Bylo to svým způsobem krásně roztomilé. Takové špičkování. Alexova rodina byla šílená, málem jsem nad stylem výchovy vyletěla z kůže. I jeho bratra mi bylo líto ve finále. Nechoval se rozhodně fér, ale je jasné, že to byla jen ochranná vrstva. Doufám, že se jeho vztah k Alexovi zlepšil. Jak je zvykem, kniha se zabývá mnoha důležitými tématy jako je homofobie, sexismus nebo objektifikace žen. Proto má děj lehce melancholický nádech. Návod na origami nesmí chybět :)... celý text
Vládci chaosu
2023,
Amo Jones
Amo Jones a její šílenství v každém řádku. Její styl psaní, příběh, zápletka .. Dost často se pozastavuji, jestli je to opravdu tak, jak jsem to pochopila. Je to prostě šílená jízda. Většinou je to dost napínavé a příběh obsahuje plno překvapivých tajemství, ale tady jsem se ztrácela. Většinu věcí jsem nechápala a nedávala mi smysl. Kdo s kým a všechny ty zvraty čtyřech otců.. Možná kdybych četla všechny díly po sobě a nemusela vždy čekat na další díl a půlku informací mezitím nezapomněla, asi by to bylo lepší. Upřímně další díl, který by měl být pravděpodobně o Dove a Kohenovi, mě nijak neláká. Ti dva mě během série nijak nezaujali.... celý text
Odstín smrti
2023,
Bianca Iosivoni
Jeden z nejslabších dílů zatím. Bylo to fajn zakončení série z pohledu Roxy a Shawa, budou mi jako hlavní hrdinové na jednu stranu chybět. Ale věřím, že o nich bude zmínka ještě v posledním dílu série. Celé už mi to přišlo moc natahované. Tak nějak se tam řešilo všechno a nic zároveň. Nikam se od minulého dílu vlastně neposunuli, nic prakticky nevyřešili. Bylo to fajn, bylo to napínavé, konec zase klasicky otevřený, kdy si člověk říká, co to sakra je. Ale.. Přišlo mi to celé jedna velká vycpávka před závěrečným finále. Celé to odsypávalo. Všechno bylo jak má být, jak jsme od autorky zvyklí. Ale vlastně mi to nedalo nic nového. Škoda. Samozřejmě se na poslední díl těším, jak to celé dopadne a že dobro zvítězí nad zlem.... celý text
Zmizelé dívky
2015,
Lauren Oliver
Kniha se četla dobře, rychle mě příběh pohltil a vtáhl do děje. Celá kniha směřovala jednou cestou, ale pak nastal zlom a všechno bylo jinak. Hlavní postavy byly fajn. Sestry, tak podobné, ale zároveň tak odlišné. Bylo to zajímavé. Nick mi byla určitě sympatičtější a možná díky ní jsem fandila i Parkerovi a přála si happyend. Ale už chápu, že to nebylo účelem knihy. Nick celou dobu žila ve stínu své sestry až do osudného dne, kdy se stala nehoda, pak se všechno změnilo a bylo to naopak. Najednou Dara byla ta šedá myška. Bylo zajímavé sledovat celý přerod sester. Detektivní zápletka mi tam nevadila, ale asi bych se bez ní klidně obešla. Konec překvapil a smekám před autorkou. Vůbec jsem něco takového nečekala, celou knihu nás autorka vezla na jedné vlně, skoro až dokonce, a pak je všechno jinak. Ale příjemný šok teda. Najednou mi spoustu věcí dávalo větší smysl. Také se mi moc líbilo, že je příběh doplněn o různé články, emaily, deníkové zápisky a fotky. Krásně to oživilo děj.... celý text
Domek u jezera
2021,
Jasinda Wilder
Kdo má rád smutné příběhy, ze kterých bolí, tak tohle je kniha přímo pro něj. Příběh jedné velké lásky, která končí smutně. Hlavní hrdinka se tak musí vypořádat se smutkem v podobě další lásky. Moc hezky a s empatií popsáno, jak moc dokáže bolet odchod milujícího partnera a jak moc je těžké se s tím sama vyrovnat. Příjemná oddechovka, leč velmi smutná. Bylo to velmi srdcervoucí čtení, mnohdy jsem u čtení i brečela. Těch emocí bylo prostě moc. Konec příběhu byl předvídatelný, ale vůbec mi to nevadilo, užila jsem si to i tak. Adrian byl milující manžel. Svoji lásku dával Nadie najevo i po smrti tím, co pro ni naplánoval, aby se lépe vyrovnala s jeho odchodem. Líbilo se mi, že příběh byl psán i z jeho pohledu, lépe jsem dokázala pochopit, co prožívá a proč se rozhodl udělat to co udělal. Tess byla přítelkyně s velkým P. Sama neměla zrovna lehké období, ale byla tu pro kamarádku a to obdivuji. Kniha krásně ukazuje, že ať už se stane cokoliv, člověk musí jít dál, nemůže jen přežívat.... celý text