alekis
přečtené 616
Nepodařilo se mi "se blejsknout" :-) a napsat k posledním třem dílům těchto z pěti zatím vydaných čínských thrillerů zvláštní hodnocení, natožpak ve verších :-). Ale ačkoliv už mám delší chvíli toto čtení za sebou, aspoň na závěr bych chtěla nějaké zhodnocení dodat. Tak bych to řekla asi takto: jsou knihy, které prostě nedočtu, ztráta času, nebaví. Pak jsou takové, které baví a čtu je s potěšením až do konce. A pak jsou takové, od kterých se nedokážu "odervat" a čtu je kdy a jak se dá, a mezi ně patří tyto detektivky Petera Maye. Přečetla jsem Ostrov Lewis - opravdu výborná série, Ostrov Entry - ještě lepší, pro mě, Umrlčí cestu - no, přečetla jsem... a těším se samozřejmě na další - až přijde zase čas detektivek, páč teď je pro mě čas romancí :-)... Samozřejmě, že bych našla mouchy, May není génius, je to "jen" spisovatel. Ale proč je mám hledat, proč mám šťárat v h...., když mohu jen zkonstatovat, že jsem se prostě dobře pobavila! A taky poučila (Čína). Na naší drahé Databázi jsem už našla tolik inspirací od "spolučtenářů/-řek", že bych si sem troufla něco podstrčit: podobně jako tato skvělá pětice nedovolily mi odervat se od sebe svého času například Kroniky Fey Kristin K. Rusch (píšu popaměti, snad to nepletu) a potom Království Boží Paula Kearneyho, ale obojí je fantasy, vím, že teď jsem mezi čtenáři detektivek... Přesto mi to nedalo. Tož tak.... celý text
Muž ze středověku
2009,
Janet Chapman
Díky Levným knihám, kde vycházely tyto úžasné romance, mám celou sérii Highlander, dnes už trochu pozapomenutou. Tak jsem si dala opáčko a ejhle, prvotní nadšení se úplně neopakovalo. První díl mě tentokrát až tak neuchvátil, zato druhý, už jsem tak v půlce, je o dost lepší. Celkově když to shrnu, je to pěkná série, Skotové jsou prostě bez konkurence, aspoň v románech. Kdo tam byl, ten ví, jaká je pravda, jestli jsou fakt takoví :-). Na you tube je skotské duo The Corries, bohužel, nahrávky jsou staré moc let, protože jeden člen už tu dávno není a druhý je docela starý. Přesto myslím, že většina písní by se milovnicím Skotska mohla líbit, zdůrazňuji tady baladu Loch Lomond, která má mnoho verzí, ale v podání Roye Williamsona je to prostě krása. Roy Williamson je také autorem neoficiální (?) skotské hymny The Flower of Scotland. Možná, docela bych tomu věřila, že když Roy na nebesích zazpívá, andělé přeruší na chvíli své chorály a Pán se zaposlouchá.... celý text
Vyprahlé srdce
2008,
Elizabeth Haran
Za zápletku nemůžu dát pětku, čtení totiž neproběhlo v nijak zvláštním zápalu... Ale za těch pár info o Austrálii, co mě jinak docela míjí, dávám paní autorce pochvalu! :-)... celý text
Ztracená nevěsta
2009,
Linda Needham
Tato úžasná, neskonale naivní, naprosto neuskutečnitelná a nemožná romance dokonale splnila svůj účel... Pobavila, rozptýlila... a vo tom to přece, lidičky, je! :-)
Ve stínu zlaté hory
2005,
Colleen McCullough
Pro mně opět skvělá kniha, samozřejmě, když budu chtít najít to, co nebaví, najdu to. Spousta informací o době a o mně neznámých místech. Autorka si se svými knihami zjevně vždycky vyhrála. Bohužel, už žádná další nebude. A to jsem kromě této četla zatím jen Morganův úděl. Takže, kdo chce číst o neobvyklých charakterech, o rodinných a citových propletencích a trápeních, o Číňanech v Austrálii, o zlatě, o Skotsku, o puritánech, o cílevědomosti, o těžkém údělu nadaných studujících dívek v té době, o rozhodnutích, která my bychom možná neudělali, i když, kdo ví... A teď nastupuje ta drobná perlička:-). Časově předchází Morganův úděl Zlaté hoře. Richard Morgan, alespoň se to tak jeví z dodatku autorky v závěru knihy, skutečně žil a byl snad prapradědem autorčina manžela, či tak nějak. Byl to zdá se málem zářný charakter :-). Každopádně, musel být schopný - přežil co se dalo a měl děti, stvořil rod lidí, kteří se stali Australany. V závěru M.ú. čeká jeho žena Kitty druhé dítě (nejsou sezdaní, první dcera není Morganová, ale to zřejmě dořešili), a mluví se o tom že to bude syn William Henry. Ruby, jedna z hlavních postav Zlaté hory, je nemanželskou dcerou Williama Henryho Morgana, syna bývalého trestance, který už měl ženu a rodinu. O této souvislosti se v knize mluví ještě jednou, později, a tam - musela bych se znovu vrátit, ale tuším, že je jasně řečeno, že je vnučkou Richarda Morgana. Tudíž, lze předpokládat, že aspoň něco ze Zlaté hory má reálný základ, a to mě těší. To, jak je život úžasný, jak stále pokračuje dál, jak se to všechno splétá a zas rozplétá dohromady. Naši vzdálení předkové jsou nám neznámí. I kdybychom probádali všechny matriky, pod 16. století se asi nedostaneme, pokud nejsme potomky šlechticů, kteří své rodokmeny mají zmapovány stovky a stovky let dozadu. To by mě zajímalo, jak by nás vnímali ti naši dávní praotcové a pramatky. Svoje prapravnuky a prapravnučky. Myslím, že by je těšilo, že jejich větev má pokračování, že ohniště nevyhaslo, že oni zde byli a my jsme nyní zde. Těším se, až začnu číst další knihy této úžasné autorky. :-)... celý text
Morganův úděl
2002,
Colleen McCullough
Příběh vychází z reality, Richard Morgan je skutečná osoba - a nejen on, pravděpodobně velké množství jmen v knize patřilo skutečným živým lidem. Je to dlouhé a začátek se navíc někomu bude zdát nudný, rozjezd je pomalý - díky tomu se ale čtenář může obeznámit s prostředím a s postavami. Cesta na druhý konec světa - žádný psaný text a žádný film nedokáže doopravdy čtenáři - divákovi přiblížit skutečnost. Přesto někteří dokázali přežít a dokonce se pozvednout z toho nejnižšího stupínku znovu do života. Anglosaské obyvatelstvo Austrálie je zhusta potomstvem trestanců. Co my víme, kdo a jací byli naši předkové? Důležité je, že byli životaschopní, a že díky jim jsme zde i my. Mám pár literárních srdcovek - už je jasné, že Morganův úděl se zařadil mezi ně :-).... celý text
Hora mezi námi
2017,
Charles Martin
Cesta má zákruty, všichni chcem natuty vyhrát tu nejvyšší sázku. Cesta je daleká, co nás na ní čeká? Dostanem štěstí a lásku? Chceme to nejlepší, to není hřích. Možná, že dostanem jenom mráz, sníh, špičaté skály, co zraní nám nohy. Můžeme proklínat, či prosit bohy, či jenom sedět a čekat na pomoc... Nebo se zapřáhnout do saní, doufat, že v dálce stále zvon vyzvání... a chtít žít! Jít, dýchat sluneční svit, milovat, radovat se, pomáhat, učit se dělat cokoliv, co nás a ty kolem nás těší... prostě žít! Než přijde noc... Kniha je to celkem jednotvárná. Téměř celá je jen ve dvou rovinách: buď se plahočí sněhem - teda, ona si veze zadek na saních, on se plahočí a táhne ji za sebou, ačkoliv ji vůbec nezná a mohla by mu být ukradená, nebo on mluví ke své ženě - nechává jí na záznamníku zprávy o tom svém plahočení a o tom, jak ji miluje. Ve filmu je prý i sex (zdroj: komentáře na ČSFD), ale v knížce dokonce ani ten sex není! No prostě hrůza! A pak ten banální sladký konec, no prostě hrůza! A jak mohl zastřelit losa nějakým podivným lukem? Odbornice na lukostřelbu - viz níže - nám to jistě vysvětlí, to prostě nejde. Vůbec ten příběh je celý postavený na hlavu, nic takového se prostě stát nemůže, těch XX událostí, které jsou zdokumentované, jak lidé přežili nejnemožnější situace a dostali se z nich, to jsou jen fantasmagorie. Nechci bránit autora ani vyzdvihovat knihu, i když stojí za nejvyšší hodnocení, aspoň pro mě. Ale pokud to není úplný pitomec, a to asi není, když podle něj natočili i film, a to s hvězdami velkého formátu, tak je jasné, že si to nejdřív zhruba zkusil, prošel, vyzkoušel, aby věděl o čem píše. Je to dobrá kniha a to nejen pro ženy. Rozhodně to není románek na zvednutí nálady, naopak, je to na zamyšlení. To, jak Ben miluje svou ženu, to jak Ashley touží se s ní seznámit a poznat ji, tam nejsou žádné odporné postranní myšlenky a děje, je to subtilní, čisté a solidní a férové, byť je naznačeno, že by si to spolu třeba i rádi rozdali. Ten sladcebolný konec: no, lidi, co byste chtěli? Prožili spolu měsíc života, takového, jaký se málokdy prožije. Poznali se až na dřeň, došlo až na vyměšování, které autorky romancí zhusta opomíjejí zmiňovat, nejspíš jim "tahlo z kotla" jako z kanálu, byli špinaví, smrděli, možná si sem tam před sebou i uprdli, Ashley pokud vím blila, a bůhví, co ještě. Stali se jedním člověkem. Přes všechny ostatní z jejich okolí, přes všechny vazby a předcházející plány a životy - myslím, že nic jiného jim nezbývalo. Dopadlo by to jinak, kdyby... kdyby. To si přečtěte. Ale i kdyby - v reálném životě, po tom všem, by se od sebe, podle mého, už nikdy, alespoň vnitřně, neoddělili. Je to román, je to fikce, ale věřím, že jsou mezi námi osmi či kolika miliardami lidí na planetě jedinci, kteří něco podobného zažili a vyšli z toho jako jiní (zní to blbě, ale řekla bych - lepší) lidé. Jo, a stejně jako spolučtenářka ElenaM níže: film nechci vidět.... celý text
Píseň hor
2005,
Nora Roberts
I Nora Roberts, jedna z nejlepších, nemá někdy svůj den. Toto byl její snad nej... vlastně nechci říct nejhorší, spíš nejnudnější románek, jaký jsem od ní (nedo)četla. Ale napsala toho opravdu hodně, počítám, že příště sáhnu líp. :-)... celý text
Stůj při mně
2014,
Daniela Sacerdoti
Mohla bych tu opsat pomalu polovinu knihy citacemi. Utkvělo mi jediné, že whisky je usměvavá tvář, která drží v ruce nůž. Asi skotská průpovídka. (Dovolím si sem přidat jednu americkou, obdobu našeho "černá ovce rodiny". "V každé rodině se najde nějaký zloděj koní" - no není to kouzelné? Řekla bych, že zdrojem mi byla taky nějaká - tentokrát americká romance :-). Zpět ke knize. Je to romance, je ale tak inteligentně a krásně napsaná, že toužím přenést na všechny čtenářky (možná i některé čtenáře?), které oblibují tento žánr, svoje dojmy a pocity. Je to klišé, hledali se, až se našli, ale nehledejte v tom nic, čeho se přehršle nachází v jiných románech. Je to příběh ze života a o životě, o rodině, o vzájemné lásce (a občasné vzájemné nenávisti v rodině), o trápení a osamění, no, je tam toho docela dost. Už jsem dočetla, už jsem zas v jiné, ale úplně jiné knížce, a pocity brzo vyprchají... Ale je to dobré čtení, doporučuju a počítám, že si to jednoho dne zopáknu :-). Ještě taková ta "duchařská rovina" - od úplného popírání kdysi, jsem se otočila úplně opačně: neexistují žádné "nadpřirozené" věci a děje. Všechno je přirozené. To, co my chuďátka malí lidičkové nevidíme, co nevnímáme - neznamená, že to neexistuje. Možné je úplně všechno, o čem se domníváme, že je to úplně nemožné. Už se těším, až to jednoho dne (snad) poznám :-). Musím sem připsat: autorka je zdá se Italka, a přitom napsala krásnou knihu ze Skotska, asi má skotskou duši... Kdo by si chtěl poslechnout skotskou baladu v nejlepším vůbec možném podání na you tube: The Corries, Loch Lomond. Roy Williamson už je dlouho mezi nejzářivějšími hvězdami, ale nejkrásnější hlas Skotska, naštěstí, je pořád ke slyšení.... celý text
Elvenbane
1996,
Andre Norton
Při prvním čtení... okouzlení:-)! Při druhém čtení - zase potěšení! Mám pocit, že v této knížce nejsou žádná velká slova o boji dobra se zlem... a přesto to tam všechno je a po čase, nejspíš, ji vyhledám znova :-). Nebude to vzápětí (je tolik dobrých knih ke čtení) ale určitě se k ní jednou zas vrátím, už potřetí :-). O čem to je? No, příběhy o dracích mě prostě moc neberou, zdá se mi, že je už předrakováno. Tak nevím, proč zrovna tento - mluvím o obou dílech samozřejmě, mě strhl a to docela dost :-). Ve světě, kde žijí tři druhy inteligentních tvorů: elfové, draci a lidé (pouze lidé jsou původní, draci a elfové se sem dostali jakýmsi průchodem mezi světy - zmíněno celkem okrajově) , zachrání dračice novorozené dítě - míšenku elfího lorda a lidské konkubíny a vychová ji jako svoje dítě (už tento čin je úplně mimo všechny zavedené zvyklosti, a že jich tam pak hodně přibude!). Dítě, jako i všechny ostatní takové míšence, odsouzené k smrti. A tím to všechno začne!... celý text
Oběť - svazek 1
2003,
Kristine Kathryn Rusch
Tak nevím, co je horší a co je lepší. Čtu znovu, potřetí (!), tuto vynikající sérii, a zjistila jsem, že jsem tolik věcí už zapomněla! Myslela jsem si, že vím... a nevím nic a znovu se kochám a děsím zároveň, neboť je to opravdu věc nadmíru skvělá a hodně dramatická! Na to, že má na DK tak málo čtenářů. Takže tohle je to lepší. Horší je to proto, že jsem (ne poprvé) odložila na neurčito všechny rozečtené a plánované knihy... A vůbec nejhorší je že souběžně s Kronikami čtu ještě další vynikající sérii, a to je Království boží Paula Kearneyho a musím dbát na to, aby se mi nic nepletlo. Neplete :-). Dvě poměrně složité věci, obě nacpané dějem až po střechu. Kroniky se naštěstí odehrávají téměř výhradně jen na Modrém ostrově, byť přecházíme i tam z místa na místo, zato Království, tam je všeho přehršle, postav a říší a náboženství a politiky... Nelituji. Asi nepřečtu, nestihnu některé další pecky, a kdo ví, co čeká za rohem, možná nedočtu ani tyto věci, třeba mě srazí tramvaj jako onehdy nějaké lidi, a konec se čtením... Naštěstí u nás tramvaje nejezdí! Píšu komentář ke Kronikám, už jsem rovnýma nohama ve druhé části, ale zároveň doporučuji i Království, ať je to tedy jedním vrzem. Někteří lidé nečtou vůbec fantasy - což respektuji, prostě jim nesedí, chtějí něco, co je reálné, co by se určitém případě doopravdy mohlo odehrát i ve skutečnosti. Fantasy je pro ně cosi neuskutečnitelného. Kdo ví? Co když třeba někde v paralelním vesmíru...?... celý text