ALadin1905
přečtené 112
Válka světů
2005,
Herbert George Wells
A true masterpiece of a visionary man, who - in this probably most famous work of his - depicts human as a fragile being and mankind as still-evolving consiousness, instead of some UFOs attacking Earth from the Mars, as it may seem at first sight... O:)... celý text
Cantervillské strašidlo a jiné prózy
1965,
Oscar Wilde
[Čteno v originále.] (Dů)vtip a ironie, satirická reflexe kulturních rozdílů mezi Novým světem a Starým kontinentem - konkrétněji britskými Ostrovy - či lehká parodie některých manýrů a zvyků tehdejší aristokratické společnosti, ovšem také příměs mysteriózna a kladení hlubokých otázek po roli Osudu a hodnotě skutečného Štěstí v existenci lidské.... .... a Láska - nikdy nechybějící Dobro, všudypřítomné v každé z dotyčných povídek či novel - takový je bystrý duch velkého spisovatele Oscara Wildea....;)... celý text
Takzvané zlo
1992,
Konrad Lorenz
Otec-zakladatel moderní etologie, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a především moudrý a pokorný člověk (vzdor určité stinné kapitole jeho minulosti z období Druhé světové války) v této své zřejmě nejznámější populárně-naučné knize demýtizuje mnohé z představ o lidském druhu, jeho chování, zvycích, rituálech a boří řadu iluzí, vyobrazujících člověka jakožto cosi odlišného, unikátního a speciálního v biologické říši této naší ,,modré, nikoli zelené planety":-D Přestože je publikace takřka šedesát let stará a některé objevy či teze v ní předestřené zaznamenaly v následujících dekádách upřesňující vývoj (či eventuelně i posun jiným směrem), doporučil bych ji jako povinnost každému čtenáři, zajímajícímu se jak o vědy přírodní, tak i ty společenské, potažmo humanitní - Lorenz nejednou odkazuje na filosofy jako Kanta, Nietzscheho, ale i vědecké velikány typu Einsteina, o badatelích z oboru jeho zaměření ani nemluvě; oproti všem těm dnes tak trendy psychologickým zkratkám a poučkám lze pak v mnohdy humorně podaných pozorováních autora nalézt SKUTEČNOU a hlubokou psychologii, ať už budeme hovořit o psychologii vývojové nebo behaviorální...:-)... celý text
Život v době Periklově
1981,
Robert Flacelière
Význačný francouzský učenec, znalec antického Řecka a jeden z původních členů archeologických výprav v Aténách a Delfách ve třicátých letech minulého století, profesor Robert Flacelière, pojednává v této populární knize o historii kolébky evropské kultury z trochu jiné perspektivy, než by někteří čtenáři (navzdory názvu titulu, jenž jim jasně napovídá) čekali a možná i chtěli: jeho popis starořeckých reálií ve vrcholném období a vyprávění takzvaných "malých dějin" či "dějin každodennosti" (spíše než líčení oněch významných, učebnice dějepisu plnících událostí a historických milníků a věnování se téměř až héroiům se podobajícím osobnostem) je sondou pokrývající širokou plochu všech možných oblastí života starých Řeků, a to sondou, jež je nadmíru zajímavá a bezpochyby poučná i pro dnešní společnost... Od charakteristiky geografického, sociálního a ekonomického rozložení přes popis fungování všech možných sfér antického "soustátí" jednotlivých Polis a ostrovů - výchovy mládeže a vojáků, života řemeslníků a umělců (bližších si a méně od sebe rozlišovaných, než si dnes představujeme), dělníků, námořníků, kurtizán (čili hetér), ale též věštců, politiků, soudců atd. - vše je podáváno nenáročným, nikoli však neinformativním způsobem. Asi nejpodstatnější poselství knihy tohoto stoupence "nové školy" historiografie, jež se snaží o určitou interdisciplinaritu při nahlížení dějin z vícera úhlů, ať už demografických, socio-ekonomických či kulturně-antropologických, se nachází na samém konci čtení: onen romantický, respektive ROMANTIZUJÍCÍ pohled na prosluněné starověké Řecko plné harmonie, krásy a nejhlubších myšlenek - pohled, který se objevuje a de facto přetrvává již od dob renesance a bezpochyby reflektuje mnohé pravdivé - není plnohodnotným způsobem zkoumání a FÉROVÝM zhodnocením skutečné a neoddiskutovatelné síly řeckého odkazu a významu, jenž leží uložen téměř ve všem kolem nás, aniž bychom si to povětšinou vůbec uvědomovali...... celý text
Povídky I
1988,
Jaroslav Hašek
Soubor de facto chronologicky (se)řazených povídek Haškova plodného působení coby přispivatele do všech možných tiskovin je do určité míry také kronikou české, respektive československé (a v širším kontextu též evropské) historie: od těch raných, z období Rakouska-Uherska, přes prvoválečnou tematiku (kde se objevují základy jeho pozdějšího opus magnum a vynořuje se poprvé démonická postava Josefa Švejka, byť ještě jaksi neforemná) až po éru První republiky, všemi prostupuje Haškův břitký, leč inteligentní a jemný humor a ironie, častokráte se obouvající do politických půtek jeho současníků a solící různé významné postavy tehdejšího veřejného života, a především skutečná, hluboká znalost lidí, jejich charakterů, jejich směšnosti, jež vyplouvá na povrch (to platí i o samotné osobě autora, který si - jako opravdu dobrý humorista - umí s nadhledem činit legraci i sám ze sebe :D) Jedním z typických znaků těchto krátkych próz je, že Hašek - vynikající spisovatel s takřka absolutním citem pro své řemeslo - často zničehonic utne povídku, jež tak končí jaksi abruptně: to je způsobeno zcela jistě tím, že jakožto tvůrce na zakázku měl předem daný počet slov / stránek - byl takřečeno placený od slova, tudíž se kolikrát nemohl (či event. nechtěl) rozepisovat sáhodlouze dál. Za zmínku stojí ještě velmi zajímavý doslov či epilog zřejmě největšího znalce a editora Haškova díla, Radka Pytlíka - pikantním pak může být pro někoho neznámý (tak trochu bulvární) fakt, že tento postavou drobný Radko Pytlík je otcem známého, snad dvoumetrového zpěváka Viktora Dyka :-D ;)... celý text
Duna
2020,
Frank Herbert
Ač jsem imaginární svět jedinečné planety Arrakis (Duny) a jejího ekosystému, nomádských Fremenů, magické melanže a odnepaměti o moc válčících velkorodů Atreidů a Harkonnenů poznal již někdy ve svých dvanácti letech, těsně po přelomu milénia, bylo tomu jen díky dnes už legendární videoherní strategii Dune 2000, k níž mě přivedl můj dávný kamarád-vrstevník (který měl, mimochodem, onoho času první Herbertův román již načtený)... Já sám jsem se ke knize dostal až o téměř čtvrtstoletí později - a sice díky mému aktuálně nejoblíbenějšímu (a troufám si říci, že v současnosti zřejmě i v hollywoodském průmyslu nejlepšímu) režiséru Denisu Villeneuvovi, který mne svou mistrovskou adaptací úvodní poloviny prvotního díla F. Herberta uchvátil a jenž jí nastavil laťku moderního sci-fi mnohem výš, než se v posledních dlouhých letech odvážil kdokoli byť jen vzhlédnout... Musím se přiznat, že samotný styl a jakýsi “spisovatelský um" či řemeslná práce mi u autora připadly poněkud chabé (ovšem nutno dodat, že podle mého soudu je na vině opravdu nepříliš dobrý překlad i samotná redakce textu u posledního vydání, které jsem si zakoupil); na druhou stranu jsem byl ohromen tím, kolik vrstev a jaké množství inspirace v sobě titul ukrývá... Otázka sugestivní síly náboženství a "institutu" proroctví, prvky východní filosofie stejně jako vlivy arabské kultury a mystiky, problematika ekologie a provázanosti životního prostředí s jeho živoucími obyvateli, hrozba i požehnání supermoderních technologií, intriky a působení „iluminátských" dynamik (těch stojících „behind the curtain"), psychedelie a vliv psychoaktivních látek na proměny vědomí a vnímání vesmíru kolem sebe...; je toho tolik, a co je k neuvěření (a bylo mi při prvním zjištění šokem): Herbert byl se svou Dunou v první půlce šedesátých let naprostým průkopníkem novobdobé sci-fi - pionýrem, který svými nápady přímo i nepřímo definoval takové značky, jakými se později stali Vesmírná Odysea S. Kubricka (z pera A. C. Clarka), Hvězdné války G. Lucase či Vetřelec (Alien) R. Scotta - o mnohých dalších ani nemluvě... Idejí, vhledů, nápaditých detailů - toho všeho je v knize tolik, že u mne převládá pozitivní pohled a fascinace nad touto fantazijní ságou - nehledě na fakt, že samotná literární kvalita není nikterak valná... (a dle četných referencí ještě výrazněji upadá s dalšími pokračováními...) P.S. Po shlédnutí Villeneuvovy Duny: části druhé musím konstatovat, že nejen že je film jakožto celek (naštěstí) maximálně věrný své předloze a pracuje s ní opravdu s citem a grácií, ale v mnohém ji povznáší ještě výš – a nakonec snad i překonává...;)... celý text
Třeštící New York: retroaktivní manifest pro Manhattan
2007,
Rem Koolhaas
Spousta metafor - studnice architektonických, převážně však kulturně-historických zajímavostí.... Vřele doporučuji všem čtenářům se zájmem o západní kulturu, nikoliv jen studentům architektury... :-)... celý text
Vzpomínky na budoucnost
2008,
Erich von Däniken
Ve své první a nejslavnější publikaci - z níž se postupem času stala jakási Bible "UFOlogů" světa všeho druhu - přináší dnes často vysmívaný (a nutno uznat, že sám svým vystupováním v duchu často šílených teorií poprávu značně zprofanovaný) švýcarský hoteliér ve fialovém saku mnohdy svěží, překvapivé a revoluční myšlenky a vznáší palčivé, výjimečně i hluboké otázky související s podstatou problému jménem „lidstvo"...:) Několikrát jsem se přistihl být fascinován tím, jak se některé jeho predikce či vědecké vize ukazují více jak padesát let po vydání „Vzpomínek na budoucnost" reálné a aktuální... Stranou řady ztřeštěných "důkazů" a fantasmagorických interpretací historických nálezů a událostí, jádro jeho úvah - a především jeho apel v duchu nejhlubšího přesvědčení Giordana Bruna NEBÁT SE (nejenom) na poli vědy ptát po bláznivých, nepravděpodobně se jevících či v určitých kruzích nepopulárních záležitostech - se mi alespoň v této knize jeví jakožto zdravé a v posledku i racionální... ;-)... celý text
