Populární knihy
/ všech 9 knih
Nové komentáře u knih Konrad Lorenz
„Na túto knihu som sa veľmi tešila, zaujímavá téma, autor má nobelovku... Ale ostala som veľmi sklamaná. Viem, že je to staršia literatúra, ale mala som pocit, že to z nej strašne cítiť. Nie len v niektorých názoroch, ktoré sú dnes už prekonané, ale aj v štýle písania. Navyše sa mi zdalo, že autor to píše veľmi blahosklonne. Štýl písania mi nesedel už od začiatku a toto bola snáď prvá kniha, pri ktorej som rozmýšľala, že ju vážne nedočítam. Ale predsa len sa v nej pár zaujímavých informácií našlo, aj keď veľmi málo. Že máme po psychologickej stránke blízko k husiam :D. Niektoré pokusy, ktoré robil, boli zaujímavé. Ale veľa toho mi v pamäti neutkvelo. Navyše z obálky som si myslela, že sa kniha bude venovať iným druhom zvierat, napríklad tigrom alebo nejakým iným väčším mäsožravcom. Ale je prevažne o nejakých rybách a husiach a častokrát písaná veľmi rozťahane a nezáživne. Mne toho teda veľa nedala.“... celý text
— Deia
„Absolutně – boží. A to:
1. Faktograficky. Konrad Lorenz podle svých slov píše „jen“ skromný komentář k fotografiím, který má připomenout městskému člověku, uvláčenému spěchem a mánií výkonnosti, jeho pouto k přírodě. Ve skutečnosti je textová složka knihy nabitá výsledky Lorenzova dlouholetého výzkumu. O husách zjistíte první poslední, především ale to, že bez znalostí o nich byl váš život nekompletní! =)
2. Metodologicky. Podle rakouského nobelisty se ze všech tvorů člověku nejvíc podobají – z hlediska „psychologie a sociologie zvířat“ – pes a husa. Proto se obsáhle zabývá sociální strukturou hejna a vztahy mezi jednotlivci. Popisuje mocenský boj čerstvě vylíhnutých housat stejně jako námluvy, zásnuby, manželství a rozvod (lorenzovská terminologie) dospělých ptáků. Jako jeden z prvních se podrobně věnuje i zvířecí homosexualitě. Všímá si dokonce „disociace lásky a sexu“: někteří ptáci se páří s jiným partnerem, než s kterým budují vztah a provádějí přílušné ceremonie... Myslím, že vzájemná cudná pouta některých houserů by ocenil Platón.
Samotné pojetí badatelského projektu je převratné. Stařeček Lorenz a akademická mládež se usadí v alpském údolí, kde celoročně žijí s divokými husami. Vychovávají je, spí s nimi, plavou, chodí na procházky, ba dokonce je učí létat. Je fajn si připomenout, že dlouhodobý terénní výzkum, založený na akulturaci badatele do zvířecího společenství, byl hlavní metodou už v počátcích etologie. Na Lorenze, zakladatele oboru, navazují třeba slavné „trimátky“ (včetně Jane Goodallové) studující ve volné přírodě lidoopy. To až poslední dobou se etologie zvrhává v laboratorní experimenty, kdy biolog dejme tomu šlechtí co nejagresivnější hlodavce, aby pak studoval „jejich“ agonistické chování, jelikož prý práce v terénu s duševně a tělesně normálními zvířaty „žere čas“.
3. Lidsky. Stařičký vědec vytváří ze svých hus a studentů/absolventů rodinu, jejíž soužití, rámované Alpami, popisuje s hlubokou laskavostí. Fotografie i text, ač to nebyl záměr, vyznívají melancholicky, jako loučení – s alpským jarem, táhnoucími hejny, Konradem Lorenzem samotným. Snímky ho zachycují při práci – třeba při slunění s ptáky, ach, fröhliche Wissenschaft –, a přitom tak křehkého... Je to kniha stesku a odcházení. Nejen odcházení jednoho z největších přírodovědců, ale i staré německé biologie. Po jeho smrti ji na dlouho nahradí paradigmata vítězných mocností, americký behaviorismus a sovětský materialismus, v nichž zvíře nebude figurovat jako osobnost, nýbrž pouze jako res extensa.“... celý text
— JulianaH.
„Kniha obsahuje spoustu podnětů k zamyšlení nad naším okolím i nad námi samotnými. Některé kapitoly mi ale přišly zbytečně zdlouhavé a složité.
Obecně se ovšem jedná o obohacující četbu.“... celý text
— joscer
„Kniha svého času vyvolala velkou kontroverzi. Dnes už jsou některé teorie, které prezentuje obecně známě, ale dovedu si představit, že v době vydání nadšení rozhodně nevyvolala. Mně se osobně srovnání zvířat a lidí moc líbilo, i když je nutná opatrná interpretace vzhledem k vývoji vědy. Je nutné myslet na to, že některé představy jsou již překonané.“... celý text
— KachníPeří
„"Jedním z rozporů, do kterých se civilizované lidstvo vmanévrovalo, je skutečnost, že požadavky na lidský postoj vůči každému jednotlivci se rozcházejí se zájmy lidstva jako celku."
Aplikovat etologické poznatky (z pozorování volně žijících ptáků, resp. chování živočichů) na chování člověka coby člena sociální skupiny je odvážné a vcelku originální. V pravdě mi ale obecně nesedí soudy typu "chová se jako zvíře", jak k tomu probůh ta zvířata přijdou? Nobelova cena ale svým způsobem svědčí o velikosti intelektuální kapacity, a tak jsem se začetla. Osm smrtelných hříchů civilizace představují nekompromisní obžalobu lidského druhu, stejně jako např. nekompromisní odmítnutí moderního vs. osvědčeného.
A tak Lorenz hodnotí chování člověka v situaci, kdy dochází k přelidnění planety; kritizuje jej za likvidaci přírodního prostředí; kritice podrobuje technologický vývoj vedoucí (pouze) ke zkáze člověka, a jeho rozchod s tradicí, pokrok stojící za rostoucí změkčilostí člověka, stejně jako za jeho rostoucí poddajností vůči doktrínám. Současně generalizuje na základě nejkrajnějších vzorců, které z definice vyvolávají krajní, radikální reakce. Nutno taky mít na paměti, že autorovy vývody jsou poplatné své době, přičemž dobová propast se může mnohdy projevit až dnes (např. v úvaze o rychlosti aut aj.). Zajímavá je autorova analýza změn v chování / přizpůsobivosti člověka v průběhu evoluce, za příklad posloužil systém slasti a strasti a logické snahy homo sapiens strastem se vyhýbat (s rizikem změkčilosti vedoucí k samotnému pádu civilizace (sic!) a slasti si prodlužovat (divné :).
Osmým hříchem světa jsou jaderné zbraně. S tím lze souhlasit, už obtížně s tvrzením, že zbavit se tohoto hříchu je nejsnadnější. Já si totiž neumím představit, že by se kterákoliv vláda dobrovolně zbavila své jaderné potence, když jí z jejího pohledu dává bezpečnostní záruky, a především geo/politickou moc. V každém případě Lorenz vybízí k zamyšlení.
"Dneska udělám našemu psisku ohromnou radost: nejdřív jej pořádně ztluču a potom přestanu."“... celý text
— Rihatama
Knihy Konrad Lorenz
Žánry autora
Literatura světová Filozofie Ekologie, životní prostředí Literatura naučná Příroda, zvířata Věda
Štítky z knih
přelidnění globální problémy konzumní společnost životní prostředí psi živočichové, fauna agresivita, agrese chování živočichů, etologie lidské chování, etologie člověka husy
Lorenz je 31x v oblíbených.

