zp87 komentáře u knih

Tak tady jsem se nezklamala, souhlasím s dalšími čtenářkami, s tím, co bylo napsáno. Hlavní ženská hrdinka - super, oceňuju, že to nebyla žádná fiflena.
Hlavní záporná postava - výborně promyšlená, bavila mě... řečeno slovníkem dobrodruha "působivé mimikry" :)
Hlavní mužská postava - takového chlapa bych chtěla :D, super.
Jediná velká výtka - ovšem to spíš na českého vydavatele - je ten obrázek muže na obalu... Chápu, že ženský vkus je velmi široký a nevyzpytatelný. Někomu se tento kníráč s mastnýma, řídkýma vlasama a rachitickou postavou může líbit, ale mně připadá téměř asexuální. Nejdřív jsem si k Dareovi nemohla najít cestu - protože jsem jej viděla jako toho muže na přebalu... asi až po půlce jsem si zvykla a přiřadila mu podobu dle sebe... Pak se to četlo o 100% lépe :D
Přesto ale plný počet hvězdiček (no dobře, možná jsem lehce přidala, ale skutečně jsem se výborně bavila)... tuto knihu si ještě jednou určitě přečtu.

5 30.09.2015

Příjemné čtení ale silnější dojem nezanechá. Po pár týdnech už ani moc nevím o čem to bylo. Ocenila bych přiblížení onemocnění dívek - i když člověk tuší, rád by věděl přesně... obzvlášť, když to s nimi po letech bylo tak, jak to bylo...
A události kolem Oliviiny rodiny byly až zarážející, těžko uvěřitelné... pokud je někde něco takového reálné, tak potěš...
Romantická stránka byla fajn, ale jelikož je v tomto typu literatury všem jasné, jak to mezi hrdiny po této stránce dopadne, mohli se spolu dát dohromady klidně mnohem dříve, ne chodit tak dlouho kolem horké kaše...
Kniha uspokojující, ale znovu ji už asi číst nebudu.

1 30.09.2015

Z mého pohledu osvěžení - na poli historických romancí jde o poměrně originální námět. Je fakt, že o muži, pro kterého je jeho čest vším, se čte moc příjemně. Jen mě mrzelo, že ve chvíli, kdy se vztah mezi hrdiny konečně posunul z pocitu povinnosti konečně k lásce - příběh skončil. Sama za sebe bych preferovala konec delsí a sladší.
Rozhodně doporučuju pro ty, co hledají historickou romanci bez zbytečných cukrbliků, neustále se opakujících sladkých slovíček a nekonečné zamilovanosti hrdinů od samého začátku.
Naštěstí jsem si knihu vybrala podle autorky - vybírat podle obálky, v životě bych ji nevzala do ruky. Skoro by si za to kniha i zasloužila strhnout hvězdičku.
Baronet by se měl zamyslet nad prací svých zaměstnanců...

2 15.09.2015

Poměrně klasický příběh v této kategorii literatury. Četla jsem jej na dovolené před dvěma měsíci a už teď nedokážu pořádně říct o čem byl. Vím jen, že čtení mě bavilo. Jen ty dvojsmyslné narážky o leštění mečů mi už při druhé a třetí a další a další zmínce vtipné nepřišly... Buď jsem už příliš otupělá anebo - a to spíš - toho už bylo moc...
Přesto jsem si ale čtení užila. Možná, že kdybych hodnotila ihned po dočtení, dala bych 4 hvězdičky, protože ve mně ale příběh nezanechal žádnou významější stopu - sama se divím, že si z něj nemůžu nic vybavit - dávám jen 3.

1 14.09.2015

Po Ženichovi z Vysočiny jsem si docela spravila chuť. Dobyvatel - Sigimor je chlap na svém místě, nenechá se zviklat, oblbnout, jde si tvrdě za svým. Není to žádný romantik, ale to vůbec nevadí, to hoši z Vysočiny nebývají - a asi proto se mi tak líbí.
A Sigimor s malým Reynardem byla moc pěkná představa. :)

4 22.07.2015

Drsné hochy z Vysočiny a další skotské příběhy paní Howell mám ráda, ale tentokrát jsem nebyla až tak úplně spokojená. Mám radši, když on dobývá ji, tady to bylo opačně.
Ilsa si šla za svým a snažila se získat Diarmotovu lásku - a on jí neustále nevěřil, podezíral ji, snažil se ji držet od těla (no spíš od srdce, jelikož byly postelové radovánky jedna z mála možností, jak se zabavit, doslova od těla si ji nedržel ani náhodou)... až se prakticky vlastně nechal sbalit.
Mám ráda činorodější muže... takže jsem se moc těšila spíš na Sigimorův příběh, toho jsem si oblíbila.
Možná bych dala i 4 hvězdičky, ale strašně mě iritovala ta zaslepenost vůči hlavnímu padouchovi - a pomocníkovi. Obojí bylo poměrně brzy jasné, obzvlášť totožnost toho pomocníka, hradního zrádce... a jim to trvalo a trvalo a trvalo...

22.07.2015

Hmm... knížka má pěknou obálku, takže kdybych si ji koupila, aspoň by mi "zdobila" knihovničku, ale to je asi vše. Znovu už po ní nesáhnu. Měla jsem v plánu ji dočíst, než ji budu muset vrátit do knihovny - jelikož je kratičká - ale nakonec jsem poslední třetinu knížky jen přeskákala (protože čas se nachýlil) a dala k dispozici dalším čtenářům (či spíš čtenářkám)... Ačkoli bych si ji klidně mohla prodloužit - a to asi vypovídá i o kvalitě příběhu, že.
Řekněme si to upřímně - on tam ten děj ani moc není. A to málo, co tam je, je tak nezáživné, že jsem si to po týdnu pauzy stejně nepamatovala...
Erotické scény byly vskutku výživné, ale časem na jedno brdo - popis i neustálé vychvalování jednotlivých částí těla, které byly každou vteřinou ještě úchvatnější, ještě mocnější, ještě větší... Ovšem jednorázově pro naladění se do jistého stavu mysli i těla se toto čtení použít dá.
Samotný příběh je ale skutečně průser - jak již zmínila Bluelvy... Hvězdičku dávám za obálku a trochu za erotiku (nesmí se ale číst v kuse, vždy jen kousek! - jinak je to průser taky)

22.07.2015

Zábavné. Zajímavé pojetí upírství... ale klasiku mám radši. Klasiku anebo pojetí Ward a jejího Bratrstva černé dýky. Tady to byla ale hlavně historická romance s upírskými prvky. Čtení mě bavilo, nebylo to sice top ten, ale zábavné ano.
Od Medeiros znám ale lepší příběhy a tento už asi znovu číst nebudu.
Kdybych měla upřesnit hodnocení, řekla bych tak 3,7 hvězdičky...

05.07.2015

Nečekala jsem, že Neodolatelný bude pro mě skutečně TAK neodolatelný. +5 hvězdiček, aspoň 6 bych nejradši dala. Jack byl ... vrrrr - fakt kocour.
Od Ward jsem před nějakou dobou četla Bratrstvo a byla jsem z toho hodně hotová - ale asi "jen" po Butchův příběh.Ty čtyři knížky jsem četla několikrát, pak pro mě Bratrstvo (snad jen dočasně) ztratilo jiskru, takže z této knížky jsem měla trochu obavy - kterou podpořily všechny ty variace na 50 odstínů...
Ale Neodolatelný mě ani trochu nezklamal! Naopak nadchl tak, že se chystám k Ward zase po čase vrátit.
Callie by sice místy zasloužila (aspoň promluvit do duše - ale to by si stejně nenechala) - protože její tvrdohlavost a neskutečná hrdost byla skutečně hraničíčí s magorismem. Měla skutečně velké štěstí, že Jack neměl nejmenší problém se sebevědomím a nepotřeboval si svou hrdost a důstojnost dokazovat tvrdohlavostí a po její noční etudě, kdy odmítla Jacka vyslechnout, jí dal ještě šanci.
No a ten její problém - stigma z minulosti - nebo řekněme tajemství kolem jejího původu - myslím, že dělala z komára velblouda... takový problém kvůli nemanželskému původu - no nevím...
Zpočátku mi trochu vadily Jackovy politické ambice - ale to bude asi tím, že zde v naší zemi má pro většinu lidí "politika" a vše s ní související poněkud pejorativní zabarvení. Skutečně jsem si až doposud neuměla představit politika jako kladného, rozumného, názorově pevného, upřímného, sexy a hlavně skutečně poctivého člověka. :D Ovšem v Americe to mají zjevně jinak, tam je funkce guvernéra zjevně stále považována za úctyhodnou a takový člověk je vážený a mnohdy i obdivovaný.
Nestává se mi až tak často, že bych skutečně litovala, že mám knížku dočtenou a zde jsem skoro musela zatlačit slzu, že už si o Jackovi a Callie nic nepřečtu.

1 05.07.2015

Zpočátku mě knížka hodně bavila, za půlkou začala trochu ztrácet - ale pořád ještě to bylo zábavné a čtivé. Šlo o jinou lásku, než jakou většinou nacházíme v historických romancích - on není šlechtic - je zaměstnaný muž bez šlechtického titulu, ona není mladá nezkušená dívka čekající na/hledající toho pravého, prvního muže.
Plusové body pro mě tedy zpočátku získala originalita příběhu, mínusové naopak jemnost hlavního hrdiny, přece jen mám radši hrdiny drsnější, dominantnější a vášnivější... Vidím to tak na 3,5 hvězdičky.

19.06.2015

Enoch mám ráda, ale toto mi přišlo jako její slabší dílo. Na hlavním hrdinovi se mi nejvíc líbilo asi jeho jméno - Grey... :)
Emma byla taky taková nijaká - na jednu stranu přísně upnutá a mravně na výši, na druhou stranu se nechala Greyem svést při první ráznějším pokusu. Zápletka mi taky nepřipadala nějak moc zajímavá.
Nejzajímavější části byly rozhodně ty s dívkami - žačkami a pak ty s Tristanem - a Greyovo žárlení. Čekala jsem od knížky silnější zážitek...

14.06.2015

Samotnou mě velmi překvapilo, jak moc mě knížka pohltila, jak moc jsem ji hltala... páni, byla skvělá. A to jsem si po přečtení recenzí původně myslela, že knížce dám jen jednu šanci - a předpokládala jsem, že ji brzo odložím (právě kvůli zmiňovanému znásilňování - to mi nepřijde jako top téma)...
ALE! Ale ono to tak úplně přece není. O násilí tu nemůže být řeč - ano, nejdřív on, pak ona jsou přivázaní řetězy k posteli - ale tím všechno násilí končí. Nazvala bych to spíš "zneužitím" než znásilněním. Zneužitím moci nad tím druhým a zneužití slabosti lidského těla, kterému je působeno příjemno. :)
Nebyla to žádná sladká romantika, šlo zde o drsnější lásku a drsnější způsoby - ale právě to se mi líbilo. Člověk nemá pořád chuť na cukrovou vatu, občas si rád dá i kus pořádného masa s pikantní omáčkou. :)

4 10.06.2015

Moje první knížka od Sandry Brown - takže jsem nevěděla, co mám čekat - a byla jsem moc příjemně překvapená. Ideální knížka na jedno odpoledne (a to ještě stihnete i další věci). Romantika přesně toho typu, který se mi líbí a objevuje se i erotika - ve vkusné míře i podání. Humor jsem nějak nezaregistrovala - ale nemůže být všude, že?
Hlavní hrdinka Laura mě občas trochu štvala - ale tak to mám s většinou hrdinek... byla až příliš úzkoprsá a staropanenská. Naopak James byl hrdina jak se patří. Zmoudřelý kdysi "zlý hoch" - nyní chlap, který ví, co chce a jak toho dosáhnout. Velmi příjemné čtení!
Jsem zvědavá na další Sandřiny knížky...

10.06.2015

Dost jsem se na tuto knížku těšila, ale byla jsem lehce zklamaná. Nějak tomu "něco" chybělo. Hodně nápadů, ale málo dotaženého - některé myšlenky bych - být autorkou - vůbec v knize nenechávala.
Finn byl sexy hrdina - ale byl až moc dokonalý. Geniální plavec, geniání vyjednavač, geniální střelec, geniání téměř ve všem, na co sáhl - vlastně jediné, co neovládal, bylo vaření.
Překvapilo mě, že s Ivy jsme se téměř nesetkali, naopak zacláněla Debi... vpořádku, ale pak bych chtěla o Debi vědět víc - třeba jak skončila...
A ten název - to jako vážně?! Neznat Garwood, tak po knize skutečně nesáhnu. To už mohli nechat název v originále - anebo se trochu odklonit a vzhledem k povaze Finna a k jeho záchranářským pudům vůči Peyton se mohla kniha jmenovat spíš "ochránce" nebo "můj ochránce"... no nic... Mimochodem anotace je trochu zavádějící, ale to už je detail.

7 04.06.2015

Já si nemůžu pomoct, ale pro mě je Nečekaná láska ze série Bridgertonů nejméně lákavá pro další čtení. Špatně se mi hledají slova, protože jde o čistě subjektivní důvod, ale tento příběh je pro mě zkrátka příliš smutný. A Francesca příliš... upjatá/vyděšená/zvláštní až chladná...

Tento díl bych přirovnala k samotné hlavní hrdince - Francesce - která samu sebe přirovnala k jakoby podvrženému dítěti, jakoby nepatřila do rodiny, protože je jiná než její sourozenci. Tento příběh je skutečně jiný než ty ostatní (tedy alespoň předchozích pět). A moc doufám, že poslední dva se vrátí do původních kolejí.

SPOILER - Nejde jen o fakt, že Francesca dva roky po svatbě ovdověla a přihodily se jí ještě další zlé věci a Michael k ní celou tu dobu cítil, co cítil. Ale způsob, jakým si oba stavěli překážky tam, kde je jiní neviděli se mi nelíbil a zdál se mi zdlouhavý. Jediný rozumný zde byl Colin. A když už konečně Michael zmoudřil (i když zase tady mi vadilo jak na jedné stránce vztah s Francescou, kterou už šest let miluje, popíral a nedával mu šanci a po krátké rozmluvě se Colinem, na následující straně knihy se najednou o 180 stupňů otočil a úplně změnil názor... ale ještěže tak) v každém případě, když už konečně zmoudřil on, tak Francesca se chovala jak s prominutím husa. Nechápala jsem ji. Chtěla se vdát, ale odmítala jediného muže, kterého skutečně znala, měla ho ráda a byl jí přítelem...

Michael byl moc sympatický hrdina, měl hodně plusových bodů, ale Francesca byla tak trochu zabedněná trdla.

V každém případě chápu, že pokud někdo preferuje smutnější příběhy, hlubší a pohnuté osudy a rozervaná nitra, může se mu tento příběh hodně líbit.
A oceňuju, že nejsou všechny příběhy Bridgertonů stejné/podobné. Je určitě dobře, že Julie napsala i vážnější příběh, kde je místo humoru a vtipu smutek a slzy... Ale já takové příběhy nepreferuju, proto při dalším čtení série Bridgertonů tento Francescin už asi přeskočím.
Jsem ale ráda, že jsem ho četla a pustila jsem se do něj i když jsem předem tušila, že bude smutný, protože pro celkovou znalost rodiny Bridgertonů je potřeba znát příběhy všech.

4 hvězdičky proto, že kvalita příběhu je určitě na 5 hvězd, ale moje pocity při čtení a také po dočtení jsou pouhé 3 hvězdičky.

30.03.2015

Myslím, že by si tato kniha zasloužila vyšší hodnocení. :) Přečetla jsem knihu během dvou dnů a čtení si neskutečně užívala. Opravdu jsem se hodně bavila.
Olivia i Harry jsou oba velmi sympatiční, vtipní, zajímaví a moc se k sobě hodí. Skvělý pár. S chutí bych pokračovala ve čtení jejich příběhu - i kdyby to byly běžné denní záležitosti.
Harry by pilně překládal, zatímco by po domě běhala "kupa jejich multilingvních dětiček" (jak si sám plánoval) - opravdu se mi velmi líbilo, že zde je hrdina inteligentní, vzdělaný muž, který se neštítí práce a má zaměstnání - které je navíc takové... poetické. Málokdy mi u knihy vadí, že zde chybí sluchový vjem, ale chtěla bych jej slyšet mluvit plynně francouzsky a rusky - už jen ta představa působí... poněkud dost smyslně... A co kdyby to bylo naživo?
Julia Quinn je jedna z mála autorek historických romancí, která do příběhu vkládá humor. A to opravdu poměrně dost. Dost na situace, kdy knihu čtete v MHD.
Jsem zvědavá na Olivii o nějaký ten čas dříve - v Tajných denících slečny Mirandy... tentokrát jsme začala druhým dílem, ale jsem přesvědčená, že nebudu zklamaná.

3 28.03.2015

Já jsem po prvním díle čekala o trošku víc... Daniel mě hodně navnadil a ruku v ruce s nadšenými komentáři jsem čekala větší zážitek.
Líbilo se mi to, ale ne na pět hvězdiček. Kupodivu nakonec vzpomínám na první díl jako na ten lepší. No jo - co čtenář, to názor, ještěže je z čeho vybírat.
Chápu Helenin problém, ale přesto mi připadala dost zapšklá. Dost nevyrovnaná. Neokouzlila mě.
Daniel mě bavil, hodně. Ale to mě bavil - v těch pár dialozích kde se objevil - i Griff.
Jaksi moc se příběh odehrával ve stodolách, hostincích, pašeráckých doupatech...
Špatné to nebylo, ale neužila jsem si čtení naplno a skutečně jsem si spravila chuť až při dalším románu - Julie Quinn "Láska v nebezpečí" - který je zase hodnocený jako Juliin slabší, ale pro mě dokonalý. Zajímavé. :)

1 28.03.2015

Taková pohádka - jak se chudá dívka díky štěstí, kráse, inteligenci a vlastní urputnosti hraběnkou stala. Pochopitelně ve skutečnosti by jí nic z toho nepomohlo a bez rodokmenu by si ani neškrtla a společnost by ji nepřijala - obzvlášť po některých zážitcích, které prožila... Ale to je zde úplně vedlejší.
Oceňuju, že krize mezi hlavními hrdiny byla poměrně brzy zažehnuta.
Justin mi byl velmi, velmi sympatický. Takový muž na svém místě...

Moc pěkný román... chtěla jsem knize lehce přidat a dát jí 5 hvězd (i když to vidím tak na 4,5) - ale nakonec jsem zaokrouhlila dolů - proč? Zklamal mě konec.

SPOILER: Dopadlo to dobře, happyend se konal, ale skončilo to příliš rychle. Chybělo mi tam ještě pár stránek, autorka to příliš usekla. Co bude s Thomasem dál? A hlavní hrdinové? Osobně mám ráda, když je příběh zakončený dalším dědicem na cestě - ale tady to je takové useknuté... A nevíme nic. Na to, jak se mi příběh hezky četl, mě konec lehce zklamal.

3 18.03.2015

Asi jsem od toho čekala příliš... možná i díky nadšeným recenzím.
Nebylo to špatné, ale byl to průměr.
Nedá se říct, že by mě knížka zklamala nebo nebavila, ale četla jsem ji poměrně dlouho (narozdíl od knížek, které mě fakt chytnou a přečtu je během jednoho až tří dnů - podle volného času). Tuto knížku jsem dokonce na pár dní úplně odložila a četla ji pár týdnů.
Tak jako tak se chystám časem ještě přečíst i další ze série Smrtící... - protože špatné to nebylo... Ale do Nebe mé lásky nebo Pasti na dobrodruha to má dost daleko (i když pochopitelně - tady je to jiný žánr a vzhledem k pseudonymu si asi autorka přeje své romantické a sci-fi detektivky rozlišovat...)
Představa budoucnosti (navíc když byla kniha napsána před dvaceti lety) byla místy úsměvná (s tím se počítá) a bavila mě. Romantiky zde pro mě mohlo být víc - když už ta detektivní část byla taková light detektivka.

1 03.03.2015

Když to člověk čte s nadhledem (člověkem je zde míněna žena), tak se to (zčásti) dá.
Mužům to skutečně nedoporučuju - málokterý by udržel nadhled déle než tři strany. A já je chápu. Být to psáno stejným tónem "proti" ženám, mrštila bych s tím po dvou stranách o zeď.
Buď to psala žena, která chtěla za KAŽDOU CENU pobavit (a občas je to dost nasilu a skřípe to), nebo zhrzená, nešťastná paní, které muži dost ublížili.
Možná chápu, kde se vzali ti nevyrovnaní, proti ženským naježení šovinisti - někteří z nich možná četli knihy tohoto typu a došli k názoru, že to my ženské jsme mrchy, co nesnáší muže...

Ale když si člověk přečte pár glos, může se i pobavit. Některé jsou sice dost ubohé, ale některé jsou vtipné. A upřímně - bohužel jsou i některé pravdivé.

Když budu volně parafrázovat, zazní zde něco ve smyslu:
"Základní rozdíl mezi malou holčičkou a chlapečkem je ten, že holčička si zaleze s panenkou v tichosti pod stůl a tu panenku češe, obléká, povídá si s ní a připravuje se na svůj život v budoucnu... Chlapeček si dá na hlavu kastról a s křikem se rozběhne hlavou proti zdi..."

Nebo: "Bylo by něco, co by muže rozplakalo, stal-li by se přes noc ženou?
Ano, pohled na výplatní pásku, kde by měl za stejnou práci plat o třetinu nižší" (to zrovna považuju za situaci blížící se smutné pravdě) ...

1 03.03.2015