zbuy
komentáře u knih

Podivný béčkový motiv, béčková zápletka, béčkové finále - těžko uvěřitelné. Pachatele jsem odhadl už před půlkou knihy. Více mě zaujala vedlejší zápletka vyšetřovací linie. Přes veškeré výhrady se to dobře čte, odpočinková detektivka, u které je lepší raději moc nepřemýšlet.


Nejedná se o klasické povídky známých autorů detektivek, ale o seznámení s tím, jak začali psát, nebo jak se zrodili jejich postavy. Zajímali mě hlavně mí oblíbení autoři a jako pomůcka pro hledání dalších spisovatelů tohoto žánru, od kterých jsem doposud nic nečetl. Těžko hodnotit, někomu tahle knížka nic nedá, protože autory a jejich hrdiny nezná, pro někoho je to drahocenný náhled pod pokličku oblíbeného spisovatele.

Šlechtova historická detektivka Italský gambit se odehrává ve stejné době na konci 16. století, jako detektivní případy kapitána Steina a notáře Barbariče od Juraje Červenáka. Navíc oba autoři vzešli z vod fantasy literatury a nabízí se tak vzájemné srovnání. Šlechta nás provází Prahou Rudolfa II. více popisně a trochu tím trpí plynulost děje, naštěstí jsou kapitoly krátké a čtení tak přesto odsýpá. Červeňák využívá víc tajemna a mystiky a má větší tah na bránu ve finále. Závěr Italského gambitu je poněkud suchopárnější. Málo akce, zanedbatelně napětí, spoustu vysvětlování. I když Červenákova série zatím vyhrává o prsa, nelze opomenout, že tohle je první Šlechtův pokus o historickou detektivku a snad se do budoucna jeho styl ještě víc vybrousí ze surové podoby do krásy diamantu. Těším se na další díl.


Do půlky knihy se přešlapuje na místě, opakování starých událostí z předchozích knih, hrabání v minulosti, spoustu vaty a dlouhá kapitola s návratem do časů Emmy Richter mě taky moc nezaujala. Druhá půlka už šlape o něco lépe a závěr se povedl. Na scéně se objevuje konečně i Oggerd, ale do akce se dostane až na samé finále.


Avery Ludlow není žádný John Wick, i když také přijde o svého psa přičiněním lidské agrese a nenávisti. Ludlow je jen starý muž, který se chce domoci spravedlnosti, satisfakce. Zajímavý příběh, který pozvolna graduje v dramatické finále.


Joe Pike bere spravedlnost do svých rukou poté, co je zavražděn jeho bývalý spolubojovník s celou svou rodinou. Napětí, akce, drsný černý humor.

Lebka černého démona navazuje na díl Agent JFK 40 (Konec projektu Gotteskämpfer) a příběh nás protáhne z Francie, přes fašistické Německo, prvorepublikovou Prahu, sovětskou Moskvu až do Afghánských hor. Nejprve jde o záchranu kněžny Anny, později o rozluštění záhady tajemné obřadní lebky. Básnický styl Františky Vrbenské plný duchovna i popisů prostředí a postav je mistrně prokládán akčními a napínavými scénami.


Ace Atkins převzal po Robertu B. Parkerovi to nejlepší co mohl. Styl, drsné hlášky drsných chlapů, přiměřenou porci akce a čtivost detektivních zápletek.


Nebezpečný muž (Robert Crais): případy, které má víc pod taktovkou Joe Pike jsou akčnější, aniž by utrpěla detektivní linka. Je možná tu trochu méně černého humoru. Tempo příběh ubíhá v příjemném tempu do poslední stránky.

Hledaný (Robert Crais): detektivky Roberta Craise se čtou sami, mají spád, napětí i akci a ani tento případ Elvise Colea a Joa Pika není výjimkou.

Parádní, rychlý rozjezd, který mi málem vyrazil dech, pak přišlo zpomalení při vyprávění špionážní linky. Intriky, agenti, konspirace a závěr opět profičí stránkami jako blesk. Kletba splnila mé očekávání.


Gowery pátrá v tajemné hře i v realitě postapoapokalyptického města Bornu. Od dob Lovců přízraků se hlavní hrdina výrazně zlepšil v dedukci i pátrání. Zpočátku příběh trochu drhne, když se Gowery seznamuje s hrou, naštěstí (zkušený) autor pomalejší pasáže prolíná zajímavějším dějem v Bornnu. Tajná historie Bornu se rozbíhá na stále větší obrátky, až je čtivost na maximu až do závěru knihu. Goweryho případ je uzavřen s nahozenou malou návnadou na další pokračování. Jdu na to!


Opět velmi těžké čtení, autor zahltil děj postavami a dějem, který s vyšetřováním nesouvisí, pokud ovšem začnete stránky přelétat očima, tak vám snadno může ujít nějaká podstatná věc, která je naopak pro případ klíčová. Závěr je tentokrát nezvykle akčnější než u předchozích knih s Jackem Irishem. Každopádně velmi skvělá detektivka, kořeněná osobitým humorem.


Osamělý bojovník s drsnými hláškami. kouřící cigarety Camel a pijícího Jacka, to je osvědčená značka Petra Heteši, která nezklame.


Lineární, krvavý příběh. Nesourodé partě uprchlíků je v patách kruté smrtící komando, plus další tajemná postava. Konec nepřekvapil, ale čtení mě bavilo, autor umí zaujmout.


Masakr, čtenář fičí akční jízdou při likvidaci Agentury EF, prožívá smrt jedné známé postavy za druhou. Dobře napsané, ale na konci stejně zůstane na patru taková podivná pachuť.


Někdy je dobré skončit v tom nejlepším, tenhle příběh nepatří k nejoriginálnějším, Larsovi ubylo hlášek, i když jsou některé údernější, přesto je to stále hodně čtivé a zábavné. Mez českou krimi je to každopádně perla. Autor možná uzavřel sérii, možná ne, protože si nechal malá vrátka otevřená pro další případné dobrodružství.


Klasická kotletovka, hlavní hrdina s hrstkou věrných bojuje proti démonským hordám, valících se z pekla na Prahu. Pro fanoušky akce, násilí, krve, drsných hlášek a sexu je Černá smečka ta správná volba. Co se teda týká hlášek, oproti jiným knihám bruntálského řezníka jich ubylo, nejsou mezi každým vystřeleným nábojem, ale pár vtipných glos zde najdete. V příběhu je trochu přesexováno, adolescenti si to užijí. Napětí nehledejte, když během jedné z kapitol je hlavní hrdina třikrát zajat a třikrát se mu podaří prchnout, pochopíte, že se o něj bát nemusíte. Když to shrnu, dobře se to četlo, ale na zadek jsem se z toho neposadil.


Lars provětral mimo svého miláčka Ford Mustang GT i svůj nabroušený jazyk a drsnými vtípky okořenil vyprávění dalšího svého případu, který vyřešil na hraně zákona, jak už ostatně u něho bývá zvykem.
