werick komentáře u knih
Zajímavá knížka o životě dívky s poruchou příjmu potravy. Celkem dobře dopodrobna popsané, aby se čtenář, který s tímhle problém zkušenost nemá, mohl do problematiky více vcítit. Někdy byl příběh trochu zdlouhavý, ale i přesto mě knížka oslovila a určitě mi rozšířila obzory,
Stejně pěkné čtení jako u prvního dílu, u kterého se čtenář určitě nenudí. I když se může zdát, že ne vždy je na růžích ustláno, tak příběh zahřeje na duši a knížka se čte sama s úsměvem na tváři :-) Obzvlášť se mi líbil seznam postav na začátku knihy, bylo bezva si takhle hlavni hrdiny připomenout
Krásný životní příběh, vždy jsem se těšila, až budu mít chvíli ke čtení. Ačkoli měla Albína těžký život, tak mě chvílemi mrzelo, že byla tak nepřístupná a zahořklá.
Na knížku jsem se velmi těšila, ale trochu mě zklamala. Příběh nebyl špatný, ale časté přeskakování k životu v Americe mě trochu nudilo, humor mi nepřišel až tak vtipný
Knížka se moc hezky četla, trochu rychlé ukončení příběhu, ale už se těším na další autorčinu knížku.
Přečteno jen kvůli čtenářské výzvě a musím říct, že jsem tomu vůbec nepřišla na chuť. Nic vtipného jsem v knize neobjevila, ale musím uznat, že autor má obrovskou fantazii
Pěkný, čtivý příběh ze syrské rodiny. Vždy si představuji jak hlavní hrdinka vypadá, a tím, že u těchto příběhů jsou autorky zároveň hlavními postavami, tak si mohu pomocí internetu spojit reálnou tvář literární postavy, a tím více prožít její příběh
Pěkně zpracovaná knížka, pro mě přínosná, protože jsem o událostech v Životicích nikdy neslyšela. Přidané fotografie jsem ocenila, více jsem se dokázala vžít do děje každé rodiny.
První autorova kniha, která ve mě nezanechala velké emoce. Příběh je inspirovaný skutečnou události, ale trochu přibarvený..I tak je to psycho, když se zamyslím, kolik takových lidí kolem nás může být. Nezávidím jim, musí být těžké nevědět kam vlastně patřím a kdo jsem.
Knížka na jedno přečtení, ze začátku mě příběh trochu nudil, potom se z něj stala zajímavá zápletka s překvapivým koncem
Kdyby, kdyby...těžko říct, který příběh je lepší a který horší.. každopádně, co se má stát se stane a některé věci se prostě ovlivnit nedají. Příběh byl poutavý i když trochu depresivní.
Příjemná oddechovka pro ženy. Příběh se mi celkem líbil, určitě každého čtenáře zajímá, jak příběh Inéz, kterou manžel šikovně vymění za mladší milenku dopadne. Trochu mě rozčilovala přílišná apatie Inéz ke svému životu a věcí kolem, tahle postava mi přišla trochu hloupá. Naopak se mi líbila postava Alžběty, na jejich radách, že šampaňské a heřmánkový čaj je nejlepší pití něco bude :-) Otevřený konec mě zklamal
Tenhle příběh...to snad není ani možné! Sedíte a čtete s otevřenou pusou a hlava vám to prostě nebere. Tohle se opravdu děje? Jako obvykle kniha detailně popsaná...příšerná, sprostá a místy i nechutná a když si myslíte, že už vás nic nepřekvapí...omyl, zase jste v šoku. Skvěle napsaný pravdivý příběh o domácím týrání.
Knížka mě trochu zklamala, čekala jsem asi něco jiného ..než stále opakující se jak nadělal hromádky, jak všichni pejsci pořád zvrací ..těžko říct, jestli je to realita a nebo trochu nadnesené. Každopádně práce dočasářky je obdivuhodná a klobouk dolů před všemi, kteří se o opuštěná zvířátka starají.
Téma knihy je hrozné...šokující. Ze začátku jsem měla trochu problém vstřebávat detailně popsané činy, ale pak se člověk při čtení tak nějak otupí a pokračuje dál. Kniha se mi líbila tím, že to jsou fakta, nic víc kolem. V každé kapitole je pohled na věc od samotného vraha, což mi přišlo zajímavé a i proto jsem se vlastně do čtení pustila.
Jeden z mnoha smutných příběhů, o těžkém životě, bohužel v tomhle případě těch nejmenších. I když je kniha plná smutku a bídy, tak odhodlání malého chlapce a láska ke své sestře dodá čtenáři hřejivý a pěkný pocit.
Nemůžu říct, že by se mi knížka vyloženě nelíbila, určitě je zajímavá a chápu, že práce delegátky není jednoduchá a chce to pevné nervy. Nad určitými požadavky klientů zůstává rozum stát, a sem tam nějaké vulgární slovo prostě uletí. Jediné co mi v textu překáželo a trochu mě rozčilovalo byly často opakující se výroky jako jsou ,,Ty kráso klobáso´´ a ,,pro slepičí moč´´ a další podobné. Tyhle výrazy snad už používají jen pubertální děti, nějak se mi to k dospělé osobě nehodí.
Knihu jsem četla do čtenářské výzvy, a ze začátku mě příliš nenadchla. Až se Samanta dostala do domu Geigerových, tak mě příběh zaujal a nakonec to byla fajn oddechovka
Hodně krátký román, ale celkem se mi líbil. Konec je hodně uspěchaný, určitě mohl být rozpracovanější a detailnější.