uzivatel5137
komentáře u knih
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Dívka ve vlaku je skvělá. Od počátku se autorce (i díky literárnímu principu, kdy každou kapitolu vypráví jiná postava) podařilo navodit hodně dobrou atmosféru. Aspoň mě to sedlo. A to je důvod, proč je to tak dobré. Příběh samozřejmě není nijak extra originální, ale díky té atmosféře se daří pracovat s odhalováním pravdy celkem dost poutavě.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Jedna z mála knih (vlastně celá trilogie), u které jsem se opravdu nemohl odtrhnout a četl to, kde se jenom dalo. Což se mi nestává skoro nikdy :) Podat příběh tak poutavě, ale přitom uvěřitelně, přirozeně a bez blbostí, které jsou součástí některých thrillerů, kde autoři vymýšlí tak dlouho, až jim z toho vznikne (i když často čtivý a poutavý) mindfuck, je opravdu velmi úctyhodné. Je to dlouhé, ale naprosto v tom není nějaké natahování, zbytečné věci, atd. Klobouk dolů.
Do vody
Paula Hawkins
Autorka chtěla evidentně nějak navázat na úspěch a taky literární styl, který zvolila pro dívku ve vlaku. Tentokrát to ale překombinovala, ale co je důležitější: postavy jsou nezajímavé, je celkem jedno, co se tam děje, protože si k nikomu neuděláte žádný vztah. Četl jsem to už před lety, utkvělo mi jméno vraha, ale kdo to je a proč a co tam jinak bylo za postavy, to už si nepamatuju. Protože jsou vám totálně putna a to by tak nemělo být. A příběh je taky o ničem.
Krvavý květ
Louise Boije af Gennäs
Autorce nelze upřít snahu, že se hodně chtěla přiblížit Larsonovi (koneckonců i reklama na knihu byla takto podána a trochu mě zlákala). První kniha není špatná (četl jsem celou trilogii), ale narozdíl od přirozeného Larsona je zde servírován príběh tak nerealisticky a často dost přiblble, že to je (a v dalších částech ještě více) fakt jenom na efekt. A je to škoda. Stačilo by ubrat na předvídatelnosti a vyvražďování všech postav, co se tam jen mihnou. Já vím, že bylo asi nutno nějak ukázat, že ta mocná organizace je fakt mocná, ale postupem času to je neuvěřitelné a na konci trilogie má člověk pocit, že jsou to fakt dementi. To, co se Larsonovi podařilo, dodat do toho nějaký smysluplný boj, se tady zvrhlo v parodii. Například, když tři knížky hlavní hrdinka neví, co po ní kdo chce a jenom jí zabíjejí lidi kolem, tak to opravdu nedává smysl. Jedna věc je někoho zlomit a druhá věc je, že musí bejt důvod, proč to dělat.
Doktor Faustus
Thomas Mann
achjo... škoda, že teď budu trošku za blbce. Sám jsem skladatelem vážné hudby. Tomu, co se píše v románu samozřejmě rozumím. Těšil jsem se na knihu, že když je to z prostředí progresivně smýšlejícího skladatele, bude to pro mě přece strašně poutavé, ne? Ono to tak ale není. Hudební rozbory jsou sice odborné, ale kvůli tomu si nemusím, jako odborník, číst román. Podat modernistického skladatele jako někoho, kdo se zaprodal ďáblu je bullshit jak prase. Chápu, že se to leckomu líbí a vidí paralely, hodnotí kvalitu literatury (o tom se vůbec nepřu, takové to opravdu je). Mám prostě problém s tím, že místo toho, aby člověk četl ságu o nešťastném životě moderního skladatele, se akorát dozví, že takový umělec je zaprodanec. Děkuji nechci.
Tanec smrti
Louise Boije af Gennäs
Když si vzpomenu na Larsona a jeho uzavření trilogie Millenium, je tohle zklamáním. Nemluvím o nedotaženém konci, ale vlastně o nedotažené celé poslední knize. Už se tady méně vyvražďuje okolí Sary (to je pozitivum), Sara se konečně dozvídá, co po ní chtějí (proč až teď?), snaží se bojovat, což se jí začíná trošku dařit. Ale vůbec nic z toho nějak nevyplyne, z celé organizace BSV to dělá totální amatéry, kteří, kdyby neudělali nic na Saru od začátku nechali být, tak to pro ně dopadne lépe - Sara by nic nevěděla a nic by se nestalo. Místo toho, aby udělali od začátku něco pro to, aby dostali co chtěli, tak vyvolávali v Saře pocit, že je blázen, hledali jí práci (nebo to snad byl ten Vzdor, kterej tam je naznačenej, ale vůbec nic se o něm nedozvíme), terorizovali ji, zabíjeli její okolí, atd. To je prostě nedotažené a docela hodně nedotažené. To, že se nakonec vlastně nic nestane a kniha zničehonic končí, je také zklamání. Přitom nápady byly.
Přízraky
Louise Boije af Gennäs
Napsal jsem to k první části. Nebudu opakovat, co jsem psal, jenom přidám to, že jako prostřední díl to funguje stylem, že kdyby to tam nebylo, tak se nic nestane. Pokračuje vyvražďování okolí Sary, které nedává smysl a je tam jenom pro napětí. Už když si člověk řekne "doufám, že nezabijou i tuhle", tak samozřejmě zabijou. Ale kdyby nezabili, nic se nestane. Prostě tato megakonspirace je neuvěřitelná a nefunguje. Tři hvězdy jen za čtivost a že na jedno čtení to nenudí.