tomas5557 komentáře u knih
Musím říct, že bývám skeptický vůči druhým dílům (pokud se nebavíme o Pánovi Prstenů nebo knihách jako je Hrabě Monte Christo atd., které jsou rozdělené jen proto, že by je člověk neudržel najednou v ruce). Ale tohle se docela povedlo, více: https://tomasstambera.cz/clanek/postav-hlidku-harper-leeova/35
Od Harryho Pottera k maloměstskému románu. Mnoho lidí je z této knihy rozpačitých, patrně kvůli znatelnému úbytku kouzel. Nicméně bylo by velkou chybou tento pokus o nastoupení do vlaku „normální“ literatury minout. https://tomasstambera.cz/clanek/prazdne-misto-%E2%80%94-j.-k.-rowlingova/21
Žítkovské bohyně jsou rozhodně kniha, co stojí za pozornost. Mám z ní nicméně trochu rozporuplné pocity, ačkoliv nakonec asi převažují ty pozitivní. V průběhu čtení jsem si ale udělal spoustu poznámek, které před vynikajícím koncem napovídali spíš opak.
Velký Thackerayho román, kterým udělal zářez v kánonu viktoriánské literatury a právem. Je to pořádná bichle a četl jsem ji docela dlouho, ale ne proto, že by mě nebavila. Naopak to byla kniha dokonale zábavná a barvitá. Thackeray má ve vyprávění skvělou rovinu podprahové ironie a na rozdíl třeba od Galsworthyho je mnohem odlehčenější.
https://tomasstambera.cz/clanek/jarmark-marnosti-%E2%80%94-william-makepeace-thackeray/18
Obraz Doriana Graye je útlá kniha, ale naprosto bravurní. Je plná vzájemně provázaných a na sebe navazujících myšlenek, jejíchž řetěz nekončí. Je to přesně ten text, který na skromném rozsahu poskytuje obrovskou škálu interpretací i potravy pro tu část mozku, která chce přemýšlet.
https://tomasstambera.cz/clanek/obraz-doriana-graye-oscar-wilde/17
Řekl bych, že to bylo celkem zklamání, ale to bych musel něco čekat. Záměr, který jsem pojal s touto knihou, bylo pochopit fenomén Třeštíková. Nakonec jsem to asi nepochopil, ale zase nechci na základě jedné knihy odsuzovat celou autorčinu tvorbu. Podle stylu psaní bych si troufal říct, že celistvý text s jednou zápletkou by asi autorce slušel víc. Pozitivní na Bábovkách je to, že Radka Třeštíková umí psát čtivě a jednoduše. To by bylo plus, i kdyby měla svými příběhy v Bábovkách co říct.
https://tomasstambera.cz/clanek/babovky-radka-trestikova/39
Mě se kniha velmi líbila. Je psána krásným jazykem v překladu Evy Kondrysové, plně se nadýchnete atmosféry počátku viktoriánské Anglie, a ačkoliv jde o společenský román, nebudete se nudit ani minutu. Při autorčině způsobu psaní to prostě není fyzicky možné :).
Jak se žije ženě, která má v srdci příliš vysoký ideál lásky, než aby ho mohl naplnit poněkud nešikovný vesnický lékař? Proč vůbec lidé mohou mít sny, které dalece přesahují skutečnost a jsou tudíž odsouzeni k neštěstí? Je paní Bovaryová oběť nebo spratkovitá panička, které akorát patří přistřihnout křídla, aby si hleděla toho malého štěstí, které doma má a které leckdo nemá? Více: https://tomasstambera.cz/clanek/pani-bovaryova-gustave-flaubert/19
Kdo by si myslel, že Tess z d'Urbervillů je nějaký sladkobolný románek plný nekončících sladkých řeči o nejvyšším citu, ať se připraví na syrovou brutální nálož všech lidských beznadějí, nemohoucnosti, bezvýchodnosti a tíživého smutku, které se mohou v životě člověka nakumulovat, a ať si dobře rozmyslí, jestli je ochoten tuto očistu podstoupit, protože po přečtení Tess z d'Urbervillů už nepůjde žít stejně :). Zásadní kniha! https://tomasstambera.cz/clanek/tess-z-d-urbervillu-thomas-hardy/33
Jako zabít ptáčka je neuvěřitelně milý příběh, za což je zodpovědná především osmiletá Čipera v roli vypravěčky. Malými slovy rozebíraná velká témata. Skvěle využitá perspektiva malého dítěte v kontrastu s pohledem dospělého člověka.
https://tomasstambera.cz/clanek/jako-zabit-ptacka-harper-leeova/16
Od poloviny to začíná být celkem nuda. Promítá se do toho způsob, jakým to Dumas psal - do časopisu. První část, kde je Dantes ve vězení, je úžasně popsaná. Druhá část zobrazuje Dantese v jeho nové roli, což je právě trochu nudnější, ale věřím, že to zase grády nabere.
Nemám příliš v lásce statická vyprávění, kde se něco načne na straně 40, 300 stran se o tom nemluví, aby se závěrečná pointa vyjevila na straně 450. Naštěstí si vkus dnešních čtenářů vydobyl o poznání dynamičtější způsoby vypravování. Ale celkově je můj dojem pozitivní. Zvláště obdivuji popisy, které působily svěže a ač jsem to nečekal, užíval jsem si je. Způsob vykreslení postav byl vynikající. Pasáže Phoeba a slečny Lilie jsem si vyloženě užíval, stejně jako dramatické a mistrovské minipříběhy typu kajícnice, které opravdu člověkem svou surovostí otřesou. Bohužel zbytek byl spíše nuda. Na podobný způsob vyprávění bych si představoval tak pětkrát hutnější a zamotanější děj.