tomas2002

Příspěvky

Drákula NesmrtelnýDrákula NesmrtelnýDacre Stoker

Nemám rád, když se do klasiky nebo ke klasice něco přidává v domění "že to vytuníme". A tahle kniha je přesně ten důvod.
Autor očividně těží ze svého přijmení a z toho, že Drakula je "značka, která se prodává". Bez hlubší pointy a byť začátek vypadal zajímavě, poté se to celé proměnilo v jakousi hatmatilku, která se originálu ani na sto honů neblíží.

Rozhodně nedoporučuji.

dnes


Flossie, patnáctiletá VenušeFlossie, patnáctiletá VenušeAlgernon Charles Swinburne

Je velká škoda, že do češtiny je od tohoto anglického básníka přeložena jen utlá sbírka erotických povídek. Tyto povídky nejsou nijak výjimečné - spíš průměrné. Byť jsem propadl jeho poezii, tyhle povídky byly opravdu o ničem.

Uvítal bych spíš přeložení básní tohoto autora. Básní a děl v kterých se inspirovali velcí umělci - ať už to byl Daniel Keyes který svůj román pojmenoval řekněme...značnou aluzí (Růže pro Algernon) nebo H. P. Lovecraft kterému byla Algernonova báseň ,,By the North Sea" velkou inspirací ke stvoření povídky Dunwichská hrůza.

18.11.2019


DemonataDemonataD. Shan (pseudonym)

Velice čtivé a napínavé dílko. O'Shaughnessy opět využívá role "loutkaře za oponou" a pohrává si s čtenářem jako kočka s myší. Popravdě jsem měl obavy, zda-li po sáze Darrena Shana dokáže překonat už tak vysoko nastavenou laťku na literaturu pro mládež.
Jak vidno - mé obavy byly zbytečné. Kniha je dynamická, čtivá a je přesně tím, co bych označil jako horor pro mládež.
Dynamičnosti dodává hodně na důrazu nejen zvraty v knize ale také brutální scény, hlavně i "kýble krve" hned v prvních kapitolách.

O'Shaughnessy opět nezklamal, jsem zvědav na další díly.

31.10.2019


Atlas mrakůAtlas mrakůDavid Mitchell

Z mnoha míst jsem na tuhle knížku slyšel chválu. Právě proto jsem si dost možná sám čtenářský zážitek zkazil.
Netvrdím, že se kniha řadí do průměru, to rozhodně ne, nicméně mě ani "nevystřelila úžasem na Měsíc".

Souhlasím s uživatelem "Mantikocka", rozvržení kapitol je opravdu zmatečné, chvílemi se ztrácíte popřípadě hledáte spojení mezi kapitolami.
Ovšem závěr mi dojem z této knihy docela spravil. Přesto, byly knihy, které mě oslovily víc, proto mé hodnocení je na 3*.

Doporučuji trpělivým hloubavým čtenářům. Není to odpočinková četba.

24.10.2019


SopkySopkyPhilip Steele

Knížky Steela mám rád, protože umí opravdu poutavě psát o něčem, co úplně poutavé není. Ať už "uvádí do děje", jako v tomhle případě kdy popisuje triviální reálie, tak když jde do hloubky jako v knížce "Rytíři".

24.10.2019


Mysli! Holce přece nemůžeš říkat vole!Mysli! Holce přece nemůžeš říkat vole!Jean-Louis Fournier

Geniální, opravdu geniální a čtivá knížka která může ukázat náctiletým, že morálka není jen nudná snůška keců s křesťanským základem. :)
Poměrně trefný a hezký humor ocení především náctiletí knihomolové. Za humor a myšlenku 3*

24.10.2019


Havran a jiné básně (14 básní)Havran a jiné básně (14 básní)Edgar Allan Poe

Dlouho jsem přemýšlel, jak tuto sbírku hodnotit. Pravdou je, že jsem lepší poezii nečetl.
Havran mě uchvátil absencí typických básnických prostředků a přesto opravdu hutnou, chvílemi řekněme hororovou atmosféru, která dodávala značně temné podbarvení celé básně. Byť není má nejoblíbenější, doposud se naprosto ztotožňuji s tím, že Havran je určitým průlomem v poezii a jednou z nejlepších básní za poslední dvě staletí.
Další básně nebyly špatné – mě osobně nejvíce zaujalo Město v moři, kde vnímám značný vliv na Lovecrafta a Zvony (nádherně lyrická sprška). perfekcionismus dohnal jeho díla do naprosté dokonalosti – a hlavně v poezii je to znát.

Čtyřmi hvězdami hodnotím hlavně díky tomu, že jsme měli daleko lepší sbírky jeho básní bez závislosti na kvalitu díla jako takovou. Přesto - rozhodně doporučuji!

24.10.2019


Nový věk temnotyNový věk temnotyPetr Štěpán

Petra Štěpána si velice vážím jako hudebníka. Jeho přínos do české gotické scény na poli hudby je zajisté nesporný.

Nicméně, díky jeho literárním pokusům dost značně v mém kurzu „Hrdinů nové fronty“ klesá. Je opravdu těžké, oddělit tuhle rovinu žvástů od roviny hudební, kdy si chci opravdu užít koncert XIII.Století. Nechť každý dělá to, co umí…

Nicméně, teď trošku konstruktivně. Anotace bylo to první, co mě zarazilo. „Historie lidského druhu“ – kdybych se měl zaobírat faktickými chybami, tak by tenhle komentář možná předběhl délku samotné knížky. Dále prosím, pojem „filozofický“, který bych ani s notnou dávkou optimismu rozhodně NESPOJOVAL s tímhle pa-žvástem. (Už vůbec ne filozofická esej.) A celé to vrcholí typickým „Štěpánovským“ vhledem do tajných společností, které jsou ovládány černou magií, temnými rituály a celé ovlivňují chod světa. Štěpán se pak sám staví do role proroka a chová se jako náctiletá puberťačka na Facebooku. (Tím myslím, vytržené citáty od slavných filozofů a podobně.) které dosazuje do svých… no, teorie je asi silné slovo. Řekněme „úvah“.

Štěpán je skvělý hudebník a fajn textař. Ale probůh, tímhle sám sebe shazuje. Hrůza, děs.

14.10.2019odpad!


Severská mytologieSeverská mytologieNeil Gaiman

Dřív, než začnu s hodnocením téhle knížky, nutno říct, že každý čtenář musí mít na paměti, že Gaiman zde neměl prostor pro svou fantazii. Musel se držet určitých vymezených mantinelů, které mu hlavní probírané téma (severská mytologie) poskytovalo. Přesto však mé hodnocení ke knize nebude nijak valné, hned vysvětlím proč.
Začněme fakty - knížka je složena z několika příběhů provázaných hlavními postavami mytologie. Příběhy/kapitoly jdou za sebou a působí tedy jako "příběh v příběhu" avšak ne vždy zcela přesně. Samotné vyprávění není psáno nijak poutavě a výjíma snad tří příběhů/kapitol mi vše přišlo poměrně "šedě" zpracováno.

Podtrženo/sečteno:
a) Je-li člověk skalním fanouškem Gaimana, je povinností, mít ji v knihovně.

b) Je-li člověk začínajícím "Gaimaňákem", nedoporučuji. Nechte si tu knížku na chvíli, až Vaše víra v Gaimanovi bude neochvějná.

c) Zajímá-li člověka samotná severská mytologie, doporučuji raději revidované encyklopedie (například od Vlčkové, Page nebo Lindowa) nebo jiné převyprávěné formy (například Kadlečkové), které Vám řeknou víc a možná budou mít i nosnější hodnotu. (Encyklopedie tedy určitě). Z toho důvodu je mé hodnocení takové, jaké je...

12.11.2018


Kniha Nosferatu: vampýrská bibleKniha Nosferatu: vampýrská biblePetr Štěpán

Dlouho jsem nečetl takový nesmysl.
Z počátku knížka působí sympaticky, má hezkou vazbu a hezky graficky dělaná. Nicméně je výsledkem toho, co se mi na dnešní společnosti hnusí. Až na to, že místo puberťaček s vyšpulenou pusou a moudrými citáty, tady máme super-nesmysly a zvláštní guláš nepřesné historie, opředené citáty vytrhnutými z kontextu. Posuďte sami: Brát si do pusy Nietzscheho - zapřísáhlého odpůrce náboženství, či Howarda Phillipse Lovecrafta (jehož jméno ani v knize není napsáno dobře) je opravdu vrchol.
Nu a dále už jen takové ty perličky, hodné jako vstupenka a jednosměrná jízdenka do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Když to zjednoduším - Hitler vlastnil Necronomicon, Titanic se potopil, protože převážel upíry... (oukej, v téhle části knihy jsem už brečel - ale ne smíchy jako na začátku) a dál tajemné zakázané rituály. Tady jsem s knížkou končil, protože jsem neměl nervy pokračovat dál. Ale ... popravdě by mě nepřekvapilo, kdyby s 11. září začal autor spojovat nějaký tajný upírský řád, který prostě nechtěl, aby budovy stály... a kdo ví co ještě...

Podtrženo/Sečteno: Historicky je knížka nepřínosná. Byť se dozvídáme zajímavé informace o životě představitelů Drákuly, vše je na základě JPP ("jedna paní povídala"). A ten zbytek..., braní si do úst autory, vytrhávat je z kontextu ... a "moc moc" tajné rituály ... působí spíš jako spis aktivního pacienta Bohnic.

04.10.2018odpad!


PsychoblábolPsychoblábolRichard L. Ganz

Vždycky mě vytočí do běla podobné rady, jak odradit lidi od lékařské (v tomhle případě psychologické) pomoci a jak "to překonat s Bohem". Tyhle knihy bych zakazoval. (Byť jsem věřící...)

18.05.2017odpad!


Volání netvoraVolání netvoraPatrick Ness

Nu, co říci k úvodu? Sebelepší komentář a pochvala se nemůže přiblížit ani na sto honů ke kvalitám tohoto veledíla. Tahle knížka, je důkazem toho, že k silnému zážitku z četby nepotřebujete "bichle", které nám za jiných okolností podpírají skříně a prohýbají police. :-)
Velice, opravdu velice temný příběh, který v momentě, kdy začne, svažuje svou tendencí Vaši náladu stále hlouběji a hlouběji do propasti. V samém zoufalství dočítáte poslední stránky s hořčičným zrnkem ... jakési naděje. A přitom si neuvědomujete, že autor Vás po dobu čtení a snahy nesesypat se z toho naprosto rozebral.
A co říci nakonec? Nikdy jsem neplakal u žádné knihy, kterou jsem četl, ale protagonista v geniálním podání Patricka Nesse nenechal mé oči suché.

17.05.2017


Odpusť a zapomeňOdpusť a zapomeňLewis B. Smedes

Hledal jsem pomoc, domníval jsem se, že tato kniha mi bude nápomocná a naopak. Šroubované, mechanické jednání jako by lidé byli roboti, nesmyslné zpracování a ač pro křesťany možná dogmaticky povinné, pro lidi s citlivou duší dorážející. Někteří lidé by knihy opravdu psát neměly, tohle je ukázkový příklad.

19.03.2017odpad!


Thothův tarot & Velká kniha Crowleyho tarotuThothův tarot & Velká kniha Crowleyho tarotuAleister Crowley

K této knize jsem se dostal v podstatě náhodou. Nutno říct, že jsem člověk čistě materialisticky založený, který nevěří na věštění z karet apod. avšak v tomto případě ona zvědavost vyhrála. Knihu jsem si pořídil hlavně díky rozboru starověké symboliky, neboť historie mne velmi zajímá a z části můj zájem ukojila. Jak jsem tedy psal výše, nemohu soudit knihu po oné "duchovní" stránce, či jakékoli jiné..., ale pouze po stránce historické. Takový průměr - řekl bych.

15.03.2017


Padesát odstínů šediPadesát odstínů šediE. L. James (pseudonym)

V pornu je méně sexu než v tomhle odpadním čtivu. Děs a hrůza - vydržel jsem dvěstě stran a odložil. Autorka vůbec nepoužívá reálie - plantá nesmysly, nemluvě o tom, že celé tohle bylo původně psáno jako fanfiction na Twilight - celé to tomu dodává korunu debility. Když dám 0% pořád je to moc na tenhle brak. Dobré leda na topení.

19.06.2015odpad!


Zpověď: Z děcáku až na přehlídková molaZpověď: Z děcáku až na přehlídková molaVeronika Kašáková

Snůška sluníčkových keců o tom, jak je život těžký ale krásný. Velice podprůměrná biografie.

19.06.2015odpad!


Bezejmenné město a jiné povídkyBezejmenné město a jiné povídkyHoward Phillips Lovecraft

Než se vyjádřím ke svému klenotu v knihovničce, neboť jsem si vědom toho, že kniha vyšla v omezeném nákladu a díky problémy s autorskými právy je dnes již téměř k nesehnání, rád bych upozornil že recenzi knihy budu věnovat hlavně její druhé části a sice „Nadpřirozené hrůze v literatuře“. Pokud jde o recenzi na povídky – všechny mé recenze naleznete na cbdb.cz u Lovecraftových sešitových spisech, kde hodnotím každou povídku jednotlivě.
Nadpřirozená hrůza v literatuře a jiné texty –druhá část knihy.
Tato část knihy začíná chronologickou linií zvanou Historie Necronomiconu. Ta mne obzvláště zaujala, autor skutečnost své knihy korunoval daty s překlady a jmény a arabskými originálními názvy této smyšlené knihy. Troufám si říci, že tahle kratičká práce je jakýmsi hlavním pilířem žánru fantasy (specifičtěji si troufám říct – urban fantasy.)
Po „Historii Necronomiconu“ můžeme přečíst „Soupis hrůzostrašných motivů užívaných v literatuře“ v kterém můžeme (pokud jsme pisálci) najít ne jednu inspirativní myšlenku a ne jedno inspirativní téma, které nám Lovecraft pro příklad sepsal.
Po tomhle soupisu následuje osnova pro sepsání příběhu a velice užitečné rady při psaní příběhu. Nutno říci, že je to jistým pokladem pro začínající pisálky, neboť přesně určuje stanovy, kterých by se měl příběh držet a ačkoli jsou zde jisté pilíře do kterých autor „vpasovává příběh“ – sám nezapomíná připomenout, že nepatří mezi nejhlavnější pilíře a že pravé pilíře si člověk musí utvořit v hlavě sám. (Jsou-li vůbec zapotřebí).
A nyní již přichází na řadu samotná studie „Nadpřirozená hrůza v literatuře“.
Přečetl jsem již opravdu mnoho diplomových a bakalářských prací zbývající se rozvojem gotického románu v literatuře a rozvojem hororu ale doposud mne žádná nezaujala jako tahle, téměř sto let stará práce. Ačkoli jsem musel číst některé věty dvakrát, abych je pochopil (díky Lovecraftovu téměř básnickému slohu), je tohle dokonalý souhrn vývoje literárního hororu od minulosti po „současnost“ (chápejte jako současnost autorova období). Nejen že budeme uchváceni neuvěřitelnou autorovou sečtělostí, ale také budeme odkazování na mnohá kvalitní literární díla a projdeme „skrz chronologickou liniii hrůzy“. Autor celou tuhle studii započíná svým malým pojednáním o strachu a působením strachu a sám vynáší na povrch otázky, které nejednoho člověka donutí přemýšlet. Tahle studie se nedá číst bez papíru a tužky s odkazy na různé autory/příběhy a zvlášť dobře si dovoluji zhodnotit práci českých překladatelů, jež si dali záležet na tom, a vypsali česky přeložené díla zmíněná v „Nadpřirozené hrůze…“. Tohle je dokonalý návod nejen na to, jak sestavit hrůzostrašný příběh ale i velice originální studie zkoumající nejen literu ale i působení strachu na lidskou duši a spousty užitečných odkazů na umělecká díla. Nemohu hodnotit jinak než 100% - kdybych mohl, hodnotil bych 1000%. DOPORUČUJI – pokud se Vám ke knize podaří dostat…

10.05.2015


Stín nad Innsmouthem a jiné horrory (5 povídek)Stín nad Innsmouthem a jiné horrory (5 povídek)Howard Phillips Lovecraft

Mám dojem že Lovecraftova sešitová vydání se stupňují podle děsivosti. Čím "vyšší" vydání, tím více mě vyděsí. Ani "Stín nad Innsmouthem a jiné horory" nebyl vyjímkou. Celé bych to nazval jako "atmosférické vydání"... Ale vemme to popořádku.

Povídka první: Měsíční močál

Skvělá atmosféra. První věc, kterou bych vyzdvihl. Autor zde neopomněl vyzdvihnout atmosféru tajemna a atmosféru hrůz které obmotávají poeticky povídku a neoddělitelně k sobě patří. Ačkoli je zde typické vyvrcholení/ukončení povídky, které může působit chvílemi jako klišé, zvláště u Lovecraftových prací, zde tomu tak nebylo. Do tohohle příběhu se tenhle konec naprosto skvěle hodil a dohromady tvoří monumentální symfonii hrůzostrašného příběhu. Hodnotím 90% ne proto, že by povídka nebyla dobrá, ale proto, že má mnohem lepší a četl jsem od něj mnohem lepší práce. :) Rozhodně doporučuji.

Povídka druhá: Bezejmenné město
O téhle práci jsem hodně slyšel a hodně četl ještě dříve, než jsem se do ní zakousl. A zajímala mě právě tolik, že je na ní tolik rozdílných názorů a recenzí. Někomu příjde nudná, jinému zase zajímavá a samotnému Lovecraftovi příjde jako jedna z nejlepších, neboť je pyšný na to, jakou atmosféru dokázal v danné práci vylíčit. Nu, o to těžší pro mě bylo, najít si v tom své stanovisko a snažit se být nezaujatý, ale nakonec, snad, jsem to dokázal. Temná a depresivní. Takhle bych nazval povídku Bezejmenné město. Lovecraft opravdu volí slova tak, že Vám navodí i "temnou náladu" a při čtení se mírně mračíte. Popisy maleb na zdech byl dokonale vylíčeny - samozřejmě i s celým bezejmenným městem - až jsem se prošel sám ulicemi pomocí imaginace a skvělého autorova popisu. Práce má opravdu skvělou, temnou atmosféru a popisy maleb jsou opravdu úžasné - je to takový klenot pro představivost, která pracuje na plné obrátky při čtení. Hodnotím 100%. Doporučuji.

Povídka třetí: Pes

Upřímně řečeno, tahle povídka mi "učarovala". Není zde co vytknout - naprostá dokonalost. Závěr kupodivu překvapivý a opravdu děisvý, atmosféra je zde drastická - přímo vám drásá chlupy z rukou. Touhle povídku mne autor postrašil docela dost za bílého dne, stačilo jen slyšel štěkot psa na hřišti před domem - a to si nepřejte vidět, jak mě vyděsil, když pes zaštěkal večer. :-)))
Opravdu nemám slov - není co vytknout. Hodnocení : 100% - DOPORUČUJI!!!

Povídka čtvrtá: On

Přiznám se, jak moc mne nadchla předchozí povídka (Pes), tak moc mne tahle zklamala. Děj docela nesrozumitelný a ačkoli je v povídce hodně paralel na Lovecraftův xenofóbní rasismus a Lovecraftův postoj k tehdejšímu New Yorku, krom autorova životopisného kontextu mi tahle práce moc dobrá nepříjde. Nemohl jsem se za celou dobu cvůbec začíst, věty byly krkolomné a těžce srozumitelné a děj také těžce pochopitelný. Za paralely z autorova dětství přidávám nějaká procenta, ale jinak musím hodnotit 30%. Pro lidi, co nejsou až tak začteni do autorova "vnímání světa" a jeho prací, nedoporučuji.

Povídka pátá: Stín nad Innsmouthem

K téhle práci nemám popravdě řečeno mc co říci, protožeje opravdu mistrně zvládnutí. Stín nad Innsmouthem se mi zaryl pod kůži a při čtení mi stály chlupy jak na rukou tak na zádech. Mistrně zvládnutá atmosféra. Autor má mistrnou obrazotvornost, kterou svými skvělými vyjadřovacími prostředky promítne na plátno fantazie čtenáře a naprosto ho pohltí atmosféra Innsmouthu. Když je čtenář v kuži hlavního protagonisty, prochází se s ním ve špinavých ulicích Innsmouthu a zažívá s ním útěky z pokoje do pokoje před podivnými občany a nestvůrami, dochází k tak prudkému tlučení srdce, že mu chvílemi přečerpává vzduch místo krve. On "předkonec" povídky v podobě zhroucení dává celé situaci mnohem ráznější vážnost a úplné zakončení dodává celému příběhu pečeť hrůzy. Dokonalá atmosféra, dokonalá práce. Hodnotím: 100% - Nemám absolutně nic, co bych mohl vytknout. Rozhodně doporučuji.

06.05.2015


Hrůza v Dunwichi a jiné hororyHrůza v Dunwichi a jiné hororyHoward Phillips Lovecraft

Mám dojem že Lovecraftova sešitová vydání se stupňují podle děsivosti. Čím "vyšší" vydání, tím více mě vyděsí. Ani "Stín nad Innsmouthem a jiné horory" nebyl vyjímkou. Celé bych to nazval jako "atmosférické vydání"... Ale vemme to popořádku.

Povídka první: Měsíční močál

Skvělá atmosféra. První věc, kterou bych vyzdvihl. Autor zde neopomněl vyzdvihnout atmosféru tajemna a atmosféru hrůz které obmotávají poeticky povídku a neoddělitelně k sobě patří. Ačkoli je zde typické vyvrcholení/ukončení povídky, které může působit chvílemi jako klišé, zvláště u Lovecraftových prací, zde tomu tak nebylo. Do tohohle příběhu se tenhle konec naprosto skvěle hodil a dohromady tvoří monumentální symfonii hrůzostrašného příběhu. Hodnotím 90% ne proto, že by povídka nebyla dobrá, ale proto, že má mnohem lepší a četl jsem od něj mnohem lepší práce. :) Rozhodně doporučuji.

Povídka druhá: Bezejmenné město
O téhle práci jsem hodně slyšel a hodně četl ještě dříve, než jsem se do ní zakousl. A zajímala mě právě tolik, že je na ní tolik rozdílných názorů a recenzí. Někomu příjde nudná, jinému zase zajímavá a samotnému Lovecraftovi příjde jako jedna z nejlepších, neboť je pyšný na to, jakou atmosféru dokázal v danné práci vylíčit. Nu, o to těžší pro mě bylo, najít si v tom své stanovisko a snažit se být nezaujatý, ale nakonec, snad, jsem to dokázal. Temná a depresivní. Takhle bych nazval povídku Bezejmenné město. Lovecraft opravdu volí slova tak, že Vám navodí i "temnou náladu" a při čtení se mírně mračíte. Popisy maleb na zdech byl dokonale vylíčeny - samozřejmě i s celým bezejmenným městem - až jsem se prošel sám ulicemi pomocí imaginace a skvělého autorova popisu. Práce má opravdu skvělou, temnou atmosféru a popisy maleb jsou opravdu úžasné - je to takový klenot pro představivost, která pracuje na plné obrátky při čtení. Hodnotím 100%. Doporučuji.

Povídka třetí: Pes

Upřímně řečeno, tahle povídka mi "učarovala". Není zde co vytknout - naprostá dokonalost. Závěr kupodivu překvapivý a opravdu děisvý, atmosféra je zde drastická - přímo vám drásá chlupy z rukou. Touhle povídku mne autor postrašil docela dost za bílého dne, stačilo jen slyšel štěkot psa na hřišti před domem - a to si nepřejte vidět, jak mě vyděsil, když pes zaštěkal večer. :-)))
Opravdu nemám slov - není co vytknout. Hodnocení : 100% - DOPORUČUJI!!!

Povídka čtvrtá: On

Přiznám se, jak moc mne nadchla předchozí povídka (Pes), tak moc mne tahle zklamala. Děj docela nesrozumitelný a ačkoli je v povídce hodně paralel na Lovecraftův xenofóbní rasismus a Lovecraftův postoj k tehdejšímu New Yorku, krom autorova životopisného kontextu mi tahle práce moc dobrá nepříjde. Nemohl jsem se za celou dobu cvůbec začíst, věty byly krkolomné a těžce srozumitelné a děj také těžce pochopitelný. Za paralely z autorova dětství přidávám nějaká procenta, ale jinak musím hodnotit 30%. Pro lidi, co nejsou až tak začteni do autorova "vnímání světa" a jeho prací, nedoporučuji.

Povídka pátá: Stín nad Innsmouthem

K téhle práci nemám popravdě řečeno mc co říci, protožeje opravdu mistrně zvládnutí. Stín nad Innsmouthem se mi zaryl pod kůži a při čtení mi stály chlupy jak na rukou tak na zádech. Mistrně zvládnutá atmosféra. Autor má mistrnou obrazotvornost, kterou svými skvělými vyjadřovacími prostředky promítne na plátno fantazie čtenáře a naprosto ho pohltí atmosféra Innsmouthu. Když je čtenář v kuži hlavního protagonisty, prochází se s ním ve špinavých ulicích Innsmouthu a zažívá s ním útěky z pokoje do pokoje před podivnými občany a nestvůrami, dochází k tak prudkému tlučení srdce, že mu chvílemi přečerpává vzduch místo krve. On "předkonec" povídky v podobě zhroucení dává celé situaci mnohem ráznější vážnost a úplné zakončení dodává celému příběhu pečeť hrůzy. Dokonalá atmosféra, dokonalá práce. Hodnotím: 100% - Nemám absolutně nic, co bych mohl vytknout. Rozhodně doporučuji.

06.05.2015


Dům mrtvýchDům mrtvýchS. Erikson (pseudonym)

Hodnocení druhého dílu Malazské knihy padlých bylo opravdu těžké dát dohromady. Kniha je značně objemnější než její první díl, takže hodnocení vzít postupně je docela "záhul". Ale co, těžší to bude u třetího dílu... nu, ale teď už k tématu.
Hodně krve. Hodně utrpení. Proroctví a apokalypsa - těmihle hesly bych shrnul Malazskou knihu padlých 2. Erikson se zde ukázal nejen jako skvělý vypravěč ale také jako do jisté míry drsný naturalista. Není mu cizí popis utrpení dětí, znásilňování žen a dalších prasáren, které dělaly vzbouřenecké armády. Autor zde často popisuje utrpení takovým způsobem, že se mi buď to zvedá žaludek nebo je mi zle z lidských činů. Celá tahle kniha se vlastně točí okolo válek a okolo povstání bohyně Šaik. Kdo mi ale v knize trošku chyběl byl Whiskeyjack a jeho kompletní oddíl Paličů mostů, ale to samozřejmě není chyba knihy. Setkáte se se svatou poští Raraku a okusíte její "drsné písky", dále se také dozvíte podstatné informace o Stínupánovi a poodhalí se Vám tajemství magických chodeb. Zkrátka - dost dobré.
V knize opět nechybí všudy přítomná filozofie a poezie - celkově bych ale knihu hodnotil o stupeň horší než první díl.

Celkové hodnocení: 95% - hodnotím 4 hvězdičkama. Rozhodně doporučuju.

25.04.2015


První kniha krvePrvní kniha krveClive Barker

To, co napsal Stephen King o Barkerovi se ukazuje, jako naprostá pravda.
Hodnocení povídek:
Mrtví mají své dálnice *****
Půlnoční vlak smrti *****
Azrael a Jack ***
Blues prasečí krve ****
Sex, smrt a hvězdy zář **
Města v horách ****

Celkové hodnocení knihy: Kdybych mohl, rád dám 100%, protože tohle je opravdu umělecké dílo. Ale jedna povídka, a sice; Sex, smrt a hvězdy zář mi tam vůbec nesedla. Zbytečně dlouhé popisy nedůležitých věcí/osob. Ale, naproti tomu ostatní povídky; každý nápad, každá metafora, vše s tak mrazivou atmosférou plnou temnoty, krve, hrůzy a sexu... opravdu klobouk dolů. Barkerův styl psaní mne chytil a zaujal a proto, ač na vážkách, dávám 80%.(4 hvězdy) Rozhodně doporučuji přečíst.

16.04.2015


Hrůza v Dunwichi a jiné hororyHrůza v Dunwichi a jiné hororyHoward Phillips Lovecraft

Takže, předtím než začnu, nutno říct, že při čtení těhle povídek jsem si trošku připadal jako při čtení Edgara Allana Poa. Ne snad kvůli podobnosti děje (snad až na povídku "Ve zdech Eryxu") ale díky tíživé atmosféře, která, ač nevím proč, na mne v tomto vydání doléhala daleko víc, než při jiných vydání Lovecraftových povídek. Ale začněme hezky popořádku...

Povídka Hrobka: Tak tuhle povídku si pamatuji ze dvou důvodů. Ten první je, že to byla jedna z mých prvních povídek od Lovecrafta, co jsem kdy četl a ta druhá, díky té naprosto nezaměnitelné atmosféře, kterou cítím jen při čtení Howardových prací. Povídka dominuje naprosto skvělou atmosférou a jako vždy, "jakousi na půl záhadou/na půl hrůzou", která obmotává příběh. No, zkrátka skvělá práce. Rozhodně doporučuji, na to, jak je to krátká práce, tak obsahuje přesně to, co si představuji pod pojmem "mysteriózní horor". Za sebe hodnotím 95% a to jen proto, že Lovecraft má i povedenější práce. Patří ale rozhodně k těm nejlepším.

Povídka Ultharské kočky: Docela hezký, atmosférou dobře zvládnutý příběh o podivném páru a kočkách. Na to, jak kočky nemám rád se mi v tomhle příběhu znechutily ještě více. Ano, je to rozhodně zajímavý a originální nápad, to nemohu nikomu upřít, ale nutno říct, že tenhle příběh mě vyloženě "nedostal". I tak ovšem patří k povedenějším Lovecraftovým pracím - atmosférou k jedněm z těch opravdu lepších. :-) Každopádně, za sebe hodnotím : 80%.

Obrázek v domě: Jak už to bývá, po skvělém začátku se musí něco "podělat". Tahle povídkja mne zklamala a oslovila asi ze všech nejméně. Příběh je od začátku zajímavý ale při gradaci děje je jaksi nepřirozeně "uříznutý" - zahnaný do kouta. Jako kdyby autor nevěděl, co s tím dál a co nejrychleji to ukončil. Ten konec hodně srazil hodnotu celé povídky - za sebe musím hodnotit: 50%.

Pickamanův model: Po menším propadu se opět dostáváme do "výšin". Povídka Pickmanův model je prostě skvělá. Napětí šlo cítit celou dobu a gradace příběhu a vyústění také bylo skvělé. Autor opět nezapomenul opomenout, že celou hrůzu neukáže naplno a pouze naznačí právě proto, aby ve čtenářovi mysli mohla udělat jeho fantazie daleko větší paseku, než kdyby to "zlo" nebo tu "věc" pojemnoval a popsal. Rozhodně skvělá práce. Hodnotím: 100%

Hrůza v Dunwichi: Jedna z nejlepších povídek, co jsem od tohoto autora četl. Často jsem čítával, že do poloviny je Dunwich dobrý ale potom se to zvrhá v jakousi "prapodivnou fantasy" - zde ovšem, musím oponovat. Tahle povídka mne naprosto dostala, jak začátek tak i gradace děje a věřte, že se mi po tomhle dobře nespalo. :-) Hodnotím, zde není o čem se bavit, rozhodně 100%.

Ve zdech Eryxu: Povídka z prostředí Venuše, na mě působící velice tísnivě a depresivně. Svou atmosférou mi hodně připomínala Jámu a Kyvadlo od Edgara Allana Poa - proč? Protože takhle úzkostlivé popsání daných událostí jsem už dlouho nečetl. Po povídce jsem měl sevřenou hruť a srdce mi tlouklo nahlas. Jako by mi také docházel kyslík... povídka má, myslím si i poselství pro tzv. "nový svět" - nový svět ve kterém žijeme nyní. Hlavně díky deníku, tomu z čeho si vzala pozdější výprava "ponaučení" a na co dbala největší důraz. Je to hodně k zamyšlení a způsob, jakým je tato povídka vpálená do čtenářovi mysli je úchvatný. No prostě pecka, k téhle povídce se ještě jednou vrátím... ale v optimističtějším období, neboť je opravdu velice depresivní a tíživá. Nu, co k tomu ještě dodat? Povídka splnila svůj záměr, probudila ve mne emoce a to natolik silné, že se dost aktivně projevovaly fyzicky. Zde není o čem se bavit - 100%.

Shrnutí: Tohle sešitové vydání na mne zapůsobilo hlavně díky atmosféře. Tíživá, tísnivá atmosféra která ve mne zůstala po dočtení se prostě nedá zapomenout. Ačkoli zde byly slabší kousky, i tak je tohle velice povedené. Celkové hodnocení tohoto sešitového vydání: 95%. Rozhodně doporučuji.

09.04.2015


Dagon a jiné horroryDagon a jiné horroryHoward Phillips Lovecraft

Takže, co bych krátce řekl k tomuto sešitovému vydání?
Dostalo se mi možnosti, číst zde citované povídky ve více překladech a myslím si, že je obdivuhodné, že při každém čtení mne doprovázelo ono "jemné mrazení v podbřišku", nervozita a mráz po zádech. Ale přiznejme si, ne u všech povídek tomu tak bylo. Vemme si to tedy popořadě:

Povídka Dagon: A také původní povídka tvoříci (dá se říct) základ k Lovecraftovým mýtům mne zaujala asi nejméně, ačkoli, co si budeme povídat, i tak na mne působila trošku děsivě. Dle mého názoru, pro lidi, nezasvěcené do Howardovy mytologie, málo kdo dojde k pochopení. Málo kdo si uvědomí onu skutečnou hrůzu, co se za tím "zdáínlivě "černo-černým" záhadným příběhem skrývá. Obecně povídka Dagon na mne působila méně děsivě ale rozhodně ne špatně. Spíš záhadně. Hodnotím: 85%

Povídka Strom: Na téhle povídce se mi líbil jak originální nápad, tak i zpracování. I když tahle povídka nebyla z prvu moc děsivá, na konci jsme mohli dospět k závěru, který mrazil na zádech a zároveň dál nutil čtenáře, zajímat se, co se to vlastně dělo. Co vše je vlastně zatím. Troufám si říci, taková Urban/Dark/Fantasy/Horor. Mě se ale moc líbila. Hodnotím 95%

Nu a teď přecházíme na povídky, které jsou mými srdcovými: Hudba Ericha Zahna: Dokonalost. Jedním slovem dokonalost. Nedovedu to lépe popsat, zvědavost, jakou ve Vás autor z prvu vytvoří, se Vám stane "osudnou". Protože prostě nemůžete přestat a musíte pokračovat a i když to, co z počátku z hrůzou cítíte příjde, stejně to udeří. A silně. A potom se celá ta monumentnální hrůza, skrytá za noty hudby skryje, pod závojem tajemna a zmizí někde v mezihvězdných propastech. A ve Vás už navždy zůstane pocit, že je tu (na světě) něco nevyřešeného, zlého, nad čím prostě nemáme moc. Něco, co nás děsí. Něco, co je skryto v hudbě. Hudba Ericha Zahna. Hodnocení: Rozhodně 100%

Další povídka, Vyděděnec: Tahle povídka je trošku náročnější na pochopení, a rozhodně není (jak můj kamarád řekl: "Pro sluníčkové optimisty"). Jedná se o depresivní epos, který Lovecraft napsal po smrti jednoho ze svých blízkých. Docela dost se tam odráží autorova duše, to jak on vnímal svět a jak sám sebe vnímal ve světě. Je to hodně smutné ale velmi silné a emoční. Nevím, zda-li bych to nazval "hororem" v pravém slova smyslu ale minimálně dokonalým obrazem duše. Pochopí to převážně pouze lidé empatičtí, popřípadě trpějící depresí a podobně. (Ne, nechci srážet a omezovat Lovecraftův vliv, mluvím pouze o tom, jak vnímám, že to vnímá mé okolí.) Povídka Vyděděnec je opravdu těžká, ale zároveň tak neuvěřitelně melancholicky krásná. Rozhodně 100%

Povídka "V kryptě" ... Nu, co k tomu dodat? Troufám si říci, nejslabší povídka z celé sbírky opletená záhadou a smrtí v roušce hrůzy. Není špatné ale Lovecraft napsal rozhodně lepší. Hodnotím: 70%

Povídka: Šepot v temnotách: Tohle je horor pro pravé gurmány co se rádi bojí neznáma. :) Autor mi udělal neskutečnou radost tím, že děj "zhatil" tak, jak ho "zhatil", protože nevím,. jestli bych nevykřikl, stalo-li by se, něco více. Tahle povídka je skvělá, dokáže udělat z klidné kopcovité krajiny, hrůzy drásající atmosférickou smršť ostře vědeckých slov a z ticha udělat zvuk hrozivější, než nnejhorší křik. Rozhodně 100%

Povídka, Proměna Juana Romera: Spousty lidí tuhle povídku kritizuje a sám Lovecraft se ji zdráhal vydat a myslím, že i nevydal za svého života. Každopádně, dle mého, obrovská škoda. Povídka má potenciál, který dle mého názoru rozvíjí do velkých rozměrů, ačkoliv se jedná o pouhou desetistránkovou práci. Tohle byla povídka u které mi stály chlupy na rukou a u které jsem se opravdu bál, skvěle vymyšlený nápad a pomineme-li zdlouhavé popisy, měla dokonalou atmosféru. Za sebe se tvrdě stavím pro tuto povídku se 100%.

Takže, podrtženo sečteno - Celkové hodnocení knihy: 4*

09.04.2015


ÍliasÍlias Homér

Hlavním negativním faktorem celé této velkolepé poezie je ta délka. Měl jsem opravdu problém to dočíst a prokousával jsem se tím 14 dnů. Obecně vzato ale velkolepé dílo, na kterém povstala Řecká poezie, které mne ale tak moc nenedachlo, jak jsem sám čekal.

25.03.2014


HrobkaHrobkaHoward Phillips Lovecraft

Sebrané spisy H. P. Lovecrafta obsahují autorovy rané díla. Přesto mne však, ve víru složitosti a odbornosti vyjadřovacího intelektu, naprosto vtáhl do tornáda rozšklebených jeskyní autorovi mysli, plných temnoty, fantasy, science fiction a tajemna.
Lovecraft zvolil naprosto skvělou kombinaci, tajemna, strachu z neznáma a občasných krvavých vsuvek, u kterých jen "syknete". Rozhodně tuto knihu doporučuji, dlouho jsem nic tak skvělého nečetl.

Doporučuji: Bílá loď a Proměna Juana Romera - dle mého názoru nejlepší povídky. Oplývají úžasnou tajemností, snovou fantazií a u druhé povídky opravdu onou nepojmenovatelnou hrůzu. která mi zvedla chlupy na rukou.

25.03.2014