ThomasRuhe komentáře u knih
Vcelku solidní příběh, kde nejlepší pasáží je závěrečné bankovní přepadení.
Tady musím souhlasit s Testerem, u mne čtení probíhalo hodně podobně a mám z něho ty samé pocity.
Pasáže s Nicholasem Dyerem z počátku 18.století jsou napsané (asi kvůli atmosféře) jakousi formou staročeštiny, která je skoro k nepřečtení. Tvary slov i jejich spojení v souvětí, to je hotový jazykolam.U mnohých výrazů jsem ani nevěděl co vyjadřují.
Kapitoly s Hawksmoorem jsou již psané normálně, jenže on se v knize objeví až ve druhé polovině.
Přitom samotná idea zápletky není marná, protože působí trochu doyleovsky, jen z konce nejsem moc moudrý, stále mám pocit, že mi řešení zločinů v době Hawksmoora nějak uniklo.
Proto pouze 40 %.
Pamatuji si, že to byl velice pěkný atlas. Barevné mapy zemí podle hranic se střídali s mapami zobrazujícími oblasti nížin, pohoří, hor, řek, jezer atd. Na začátku atlasu bylo něco málo informací o vesmíru a planetách. Na konci pak velká mapa Československa.
Atlas nemá sice barevné mapy, pouze černobílé,ale ty jsou poměrně dost podrobné, překvapivě hlavně u menších zemí např. Tichomořských ostrovů.
Velice dobrý slovník,který hojně využívám.
I když jsem si tuhle knihu přečetl spíše náhodou, tak zklamaný nejsem. Příběh pěkně odsýpá, pátrání po sériovém vrahovi je zajímavé od začátku do konce. Detektivní parťáci Ryder a Nautilus jsou sympaťáci, a jejich rozhovory jsou vtipné a plné ironického humoru. Kromě případu, řeší i budoucnost své jednotky, která se u jejich nadřízených netěší velké oblibě. I závěr ujde, nechybí trocha překvapení a dramatický konec. Pokud Kerley napíše další knihu s tímhle párem detektivů, tak si jí určitě přečtu.
Hodně brutální popis divokého západu.Žádná romantická máyovka s kladnými hrdiny.Tady žádné kladné postavy nejsou, všichni jsou hrozní a zlí, nebo ještě hroznější a zlejší.
Bohužel se mi kniha moc dobře nečetla, a to kvůli McCarthyho vypravěčskému stylu.Celkem dlouho mi také trvalo, než jsem si zvykl, že McCarthy při rozhovorech postav nepoužívá úvozovky.
Původně jsem chtěl dát knize jen dvě hvězdy, ale myslím,že to si zase nezaslouží, takže tři.
Podle názvu jsem očekával, že Predátor dostane v příběhu hlavní roli, ale do půlky plní roli komparzisty. Myslel jsem, že ho Lebbon detailně představí a umožní čtenáři nahlédnout do jeho uvažování a pocitů, případně nastíní i jejich historii.
To se v druhé polovině knihy sice naplní, protože Predátoři dostanou mnohem vice prostoru,
přesto zůstává kniha za mým očekáváním.
Knihu jsem zvolil do čtenářské výzvy ( oblíbená kniha z dětství).Verneovky jsem měl rád, ale právě Ocelové město jsem nikdy nečetl. Knížka je poměrně útlá, což je trochu neobvyklé.
Samotný přiběh není špatný, ale popis mi přišel takový zrychlený a zjednodušený, takže výsledný dojem je spíše lehké zklamání.
Další Grishamův román z právního prostředí. Autor opět potvrzuje, že tohle téma má nastudované a dovede k němu vymyslet poutavý příběh, a ten pak převyprávět. Závěrečné rozuzlení se sice trochu táhne, ale i tak jsem s knihou spokojený.
Začátek knihy není nicmoc, zdá se být dost předvídatelný, ale po asi 50 ti stránkách tomu Grippando pořádně přitopí pod kotlem a ze zápletky vymáčkne maximum.Švih udrží až do závěru, takže jsem byl nakonec přijemně překvapený a mohu knihu vřele doporučit.
Vraždy podle abecedy jsem už četl dříve, a stále je to pro mě jedna z nejlepších detektivek od A. Christie.100%.
Naopak Deset malých černoušků jsem vůbec neznal.Hodně originální , ale místy až trochu neuvěřitelné.Pravdou je, že na konci logicky objasněné.80%.
Nakonec přijde smrt.Tak tohle mě vůbec nebavilo.Prostředí starověkého Egypta mi moc nesedí, a měl jsem co dělat, abych to celé dočetl.40%.
Velice solidní detektivka.Má trochu pomalejší tempo, a to v rámci britské detektivní tradice tzn. méně akce a více přemýšlení.
I když příběh není vysloveně ohromující, má svou kvalitu a čtivost, a tak mám silné tušení, že to pro mne nebyl poslední díl s Cormoranem Strikem.
Na obálce je napsáno detektivní román, ale o klasickou detektivku ve smyslu pátrání po pachateli se nejedná.Spíše jde prostě o příběh ženy, která se dostane do tíživé situace a musí si nějakým způsobem pomoci.
Po pravdě řečeno je zde spousta románových klišé a je to příliš předvídatelné.To co si myslíte, že se stane, se následně opravdu stane.
Souhrně tak knihu hodnotím jako lehký podprůměr.40%.
Hned na začátek musím říct, že mě kniha bavila.Různé časové linie autor zvolil dobře a chytře je promíchal.
O některých situacích, které tak v knize vznikli mám sice pochybnosti, ale to jsou detaily.Asi nejlepší pasáže jsou o putování Toňi, další výrazná postava je velitel římských legií Lucius ( tady mě autor vcelku naštval, jak s Luciem zatočil)
Tato kniha tak pro mne byla příjemným překvapením. Zasloužených 80%.
SPOILER:
Bod navíc pro autora,že v závěru nevrátil nějakým trikem všechny časové linie tam kam patří.
Námět této knihy mě zlákal k přečtení. Špionážní detektivka s historickým podtextem, pátrání po nacistických tajemstvích spojených s astrologií a předpovídáním budoucnosti.
To znělo dobře. A taky první třetina je bezva, příběh šlape, stále se něco děje, a já mám stálou chuť pokračovat ve čtení, abych už věděl co bude dál.
Nevím proč, ale v druhé polovině mé nadšení trochu chladne.Přitom autor udržuje příběh nadále v kondici....že by to bylo trochu dlouhé?
Přesto je mé konečné hodnocení knihy kladné.Příběh mě bavil a milovníkům tohoto žánru ji mohu doporučit.
V téhle knize šoupne Verdon svému detektivovi pod nos starý případ sériových vražd. No a prvních 350 stran je to takové seznamování s fakty, probírá se všechno možné, což působí trochu zdlouhavě.
Pročítání Gurneyho uvažování mi sice úplně nevadí, ale když se jde do finále, tak na mně vyskočilo jméno pachatele, a já si ani nedokázal vzpomenout jestli to na něho sedí.
Takže knihu nemohu hodnotit kvůli finálnímu rozuzlení, ale spíše jako studii Gurneyho uvažování a pátrání. Za mne spíše jen průměr.
Skoro vše co jsem od Lehanea četl bylo výborné.Tady zůstal svému vypravěčskému stylu hodně dlužen.Snad jako by to nepsal ani on.Působí to amatérsky jako by to spíchnul někde u piva.Téma je rozhodně atraktivní, život a vývoj bostonského gangstera ve 20-30 tých letech minulého století.
Stále jsem čekal, kdy příběh u mě zabere...a ono nic. Většinu toho co v knize je jsem už četl někde jinde a v lepším podání viz. zde už zmiňovaný Puzův Kmotr.
Závěrem můžu říct, že je mi líto, že touto knihou u mě Lehane nezabodoval, no a bohužel jí ani nemohu dalším čtenářům doporučit.
Na tuhle knihu padla moje ruka v knihovně spíše náhodou.Bez nějakých očekávání jsem to přečetl a musím říct,že je to slušný detektivní příběh.
Asi nejlepší části jsou Puskailerův život před zatčením a pak také jeho pobyt ve vězení.
Za mne solidní 3/5.