sumcicka
komentáře u knih
Čtyřiatřicet
William Hastings Burke
V tomto případě mě více zaujalo téma knihy, než její samotné zpracování. Od tak již ne příliš zevrubného líčení činů Alberta Göringa mě rušily vsuvky popisující autorovy motivace pro napsání této knihy a jeho zážitky při shánění potřebných informací a materiálů. Naprotosto nadbytečná mi pak přišla kapitola 11, jež se z nějakého mě neznámého důvodu zabývala umístěním Německa na jednom z fotbalových mistrovství světa.
Dobrá škola
Richard Yates
Vzdala jsem to na straně 136 ze 158. Ne, opravdu mě nezajímá, jak "to" dopadne, protože jsem nezaznamenala nic, co by se podobalo příběhu. Buď je ta knížka opravdu úplně o ničem, nebo prostě nemám na Yatese dostatečnou mentální kapacitu...
Do posledního okamžiku
Traudl Junge
Asi jsem od knihy čekala něco jiného, ale nezaujala mě. Nějak se mi příčí snaha vylíčit Hitlera jako neškodného strejdu, který jen tak mimochodem poslal na smrt miliony lidí - židů, vojáků i civilistů a ještě prohlásil, že jim to patří (podle něj si Němci nezasloužili přežít válku, protože nebyli dost silní na to, aby ji vyhráli).
Padělatel. Neuvěřitelný příběh židovského grafika ve válečném Berlíně
Cioma Schönhaus
I přes to, že skrývat se jako žid v nacistickém Berlíně muselo být děsivé, vypráví autor o tomto období svého života tak neuvěřitelně krásným a poetickým stylem a s takovou lehkostí, až se čtenáři zdá, že to vlastně tak hrozné nebylo. Čtení jsem si musela "šetřit", aby mi kniha déle vydržela. Rozhodně mohu doporučit
Jacobova obhajoba
William Landay
Podobné téma jako u Musíme si promluvit o Kevinovi - děti a otázka vrozených násilnických sklonů vs. vliv výchovy- pro mě ale mnohem lépe zpracované, uvěřitelnější a se závěrem, díky kterému se mi kniha líbila ještě více. Doporučuju
Hostina pro vrány
George R. R. Martin
Hostinu pro vrány jsem začala číst hned po dočtení předchozího dílu - možná, že jsem byla příběhem už přesycená, možná měla kniha jenom pomalý rozjezd - ale po prvních 150 stranách jsem ji odložila, měsíc na ni nesáhla a souhlasila s názorem, že se jedná o nejslabší díl série. Pak však přišel zlom a já jsem ji dočetla na jeden zátah během několika dnů a považuji ji za jeden z nejlepších dílů série. Nejvíc mě bavila dějová linka Cersei, která se z prohnané hráčky o trůny pomalu ale jistě proměnila v ubohou a naivní hlupačku. Už se nemůžu dočkat, jak se bude vyvíjet jí rozpoutaná náboženská dimenze příběhu.
Berlín - Okamžiky zkázy 1945
Antony Beevor
Kniha popisující významné historické období - události jež utvářely konec druhé světové války v Německu, především pak v Berlíně. Je až děsivé, co vše se v Německu na konci války dělo, nicméně vzhledem k historickým okolnostem nějak nejsem schopná s Němci soucítit. Historická přesnost knihy je bohužel místy na obtíž - ač kniha popisuje zajímavé události, čtenář se ztrácí v podrobném popisu postupu všech sovětských a amerických armád.
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Jedním slovem brilantní! Kam se hrabou severské detektivky - žádné příliš morbidní nebo překombinované zápletky, za to ta stísněná atmosféra...
Šifra mistra Leonarda
Dan Brown
I když mě pan Brown štve svou snahou v úvodu namluvit čtenáři, že všechno v knize je pravda a nic než pravda, což rozhodně není, je kniha napsaná tak skvěle, že bych tomu v nějakém paralelním vesmíru možná i uvěřila, takže mi nezbývá, než dát plný počet hvězd.
Voják Říše a svědomí
Petr Gruber
Od této knihy jsem podle popisu rozhodně čekala víc. Slibuje osvětlit "skutečné příčiny, pohnutky i následky...služby občanů ČSR a Protektorátu v uniformě Wehrmachtu", nicméně ničeho z toho se čtenář nedočká. Naopak dostane pouze povrchní a vcelku nudný popis konce druhé světové války z pohledu jednoho vojáka, který je náhodou i občanem ČSR sloužícím v uniformě Wehrmachtu, nicméně tento fakt zde nehraje téměř žádnou roli. Čtenář se nedozví nic o jeho názorech na povinnost sloužit v německé armádě, sleduje pouze jeho touhu dostat se zpět k rodině, což určitě chtěli všichni vojáci bojující ve druhé světové válce a to bez ohledu na stranu, na níž bojovali.
Nouzový východ
Richard Yates
I přes to, že se kniha zabývá silným tématem, nezanechala ve mně téměř žádný dojem. Prostě přečteno bez toho, aby mě autor donutil více se zamyslet.
Plusové body za velmi výstižný popis Frankovy práce a za závěr knihy. Naopak mi vadily autorovy skoky do minulosti - vždycky mi chvíli trvalo si uvědomit, že se v příběhu přesunul zpět.
Útěk z Berlína - S židovskou hvězdou v kapse
Margot Friendlander
Nevím proč, ale vypravěčka mi nebyla příliš sympatická, nedokázala jsem se proto do ní vžít a litovat ji. Nesedl mi styl vyprávění - připadalo mi příliš povrchní, místy možná až neupřímné (jako kdyby autorka vlastně ani své zážitky vyprávět nechtěla a půlku si jich nechávala pro sebe). Chápu, že prožila hrozné věci, o kterých se těžko mluví, nicméně napsat o nich knihu ji určitě nikdo nenutil.
Co by kdyby
Jonathan Tropper
Zpočátku mě to fakt bavilo, v poslední třetině už mi ale Juddova rodinka šla trochu na nervy a její praštěné příhody mi přišly přehnané a nereálné. Nicméně se mi líbil autorův styl vyprávění, možná si od něj ještě něco přečtu.
Jestli zůstanu
Gayle Forman
Mě osobně kniha nezaujala. Potenciálně slibný námět autorka pohřbila velmi jednoduchým stylem vyprávění, díky kterému jsem o příběh naprosto ztratila zájem. Možná kdyby mi bylo dvanáct... Pokračování si rozhodně nepřečtu
Vzkaz v láhvi
Jussi Adler-Olsen
Vypadá to, že severští autoři detektivek se spikli a snaží se svým čtenářům vnutit představu, že všichni detektivové ve Skandinávii jsou psychycky narušení alkoholici... Spolu se zbytečnou brutalitou, překombinovaností a zdlouhavostí (nejen) tohoto příběhu musím konstatovat, že žánr severské krimi opravdu není nic pro mě.
Bouře mečů 2
George R. R. Martin
První část třetího dílu byla pouze předehrou - autor (občas trochu násilně a melodramaticky) posunoval figurky svých postav po šachovnici na místa, na kterých je potřeboval, aby se ve druhé části dílu mohlo už konečně něco dít. A že to teda bylo NĚCO...
Vypadá to, že Catelyn už své kapitoly mít nebude, což rozhodně vítám, a dokonce i dějová linka Sansy začíná vypadat nadějně. Takže za mě samá pozitiva :)
Na vandru s Reflexem V.
Jan Zvelebil
Vandr byl jednou z mála rubrik, jež jsem pravidelně čítávala v Reflexu, takže mě série knih Na vandru s Reflexem opravdu potěšila. Čtenář se dozví fakta, o nichž se v průvodcích nic nepíše a dostane možnost podívat se na jednotlivé země pohledem někoho, kdo v nich strávil více než jen pár dní. Zajímavé je mnohdy také srovnání zkušeností dvou různých lidí, jejichž pohled na věc se často liší - např. co se týče bezpečnosti v zemi apod.
Tichý dech
Jan Trachta
Opravdu otevřená zpověď lékaře, jehož touha pomáhat nezná hranic.
Na stylu psaní bylo poznat, že autor není spisovatel, což však v tomto případě není na škodu - dodává to vyprávění na autenticitě. Kniha mě opravdu donutila k zamyšlení (jaká by asi byla Afrika nepoznamenaná kolonizací, resp. jde vůbec kolonizovat citlivě?) a za jednu z mála jejích "vad" považuji to, že mohla být delší.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Nevím proč, ale vždycky jsem si myslela, že Harper Lee je muž :). Co se týče samotné knihy, nedá se říci, že bych všechny pasáže četla bez dechu, místy jsem se i nudila. Tato drobná zaváhání však vyvážily skvěle napsané postavy, stejně jako hluboká myšlenka celého příběhu. Poslední kapitola mě pak naprosto dostala.