Jako zabít ptáčka

SUPER!
Moc pěkně napsaný příběh odehrávající se v malém městečku v Alabamě ve 30. letech, 20. století. Příběh o moudrém a laskavém otci Atikovi, povoláním právník, který obhajuje černocha, který je obviněný ze znásilnění bílé dívky.
Příběh vypráví Atikova osmiletá dcera Jana Luisa, zvaná Čipera a její dětský, nezkažený pohled na svět a silná témata ( rasismus, znásilnění), která se řeší, dávají příběhu úplně jiný rozměr.
Příběh, ale není rozhodně o rasismu a znásilnění, ale o pravdě, spravedlnosti, o statečnosti a morálních zásadách...
Doporučuji
Bubu byl pro mě taky jedna velká záhada.

Atikus měl pravdu. Kdysi říkal, že člověk druhé nikdy opravdu nepozná, dokud se aspoň na nějaký čas nevmyslí do jejich postavení...

Zacatek me prilis nenadchnul. Dokonce jsem si rikala, no jo klasika a tak nudna. Potom se to ale zmenilo a ja se nemohla od knihy odtrhnout. Vubec mi nevadil detsky vypravec. Cely pribeh ma sve kouzlo a i pres pocatecni krizi jsem rada, ze jsem si knihu konecne precetla.

“…ale pamatuj si, že je hřích zabít drozda mnohohláska…”

Silné téma. Příběh prožívaný a vyprávěný dětmi je plný hlubokých myšlenek, ale nechybí tu laskavost a dětská čistota, které děj příjemně vyvažují.
Dětskýma očima sledujeme střet naivního světa plného her se složitou realitou dospělých, předsudky a lidskou zlobou.
Od klidného začátku až po finální rozuzlení se kniha zařazuje mezi kvalitní literaturu nejen z hlediska stále aktuálního obsahu ale i formou psaní.

Poslechnuto jako audiokniha na Českém rozhlase. Příběh se odehrává v 30.létech minulého století ve státě Alabama. Vypráví ho malá černošská dívenka Čipera. V příběhu se prolíná život bílých a černých obyvatel, láska a nenávist k jiné rase. Stojí za poslech.

Audio ČRo: Upřímně, kdyby na zahradě nebylo tolik práce a neomrzel mě řev ptactva, tak bych to asi nedoposlouchal. Na druhou stranu jsem za to rád, protože to je velké a silné dílo, ale tady si skoro dokážu představit větší sílu ve filmovém jazyce.

Posloucháno na CRo - velmi pěkně zpracované. Zajímavý příběh.

Poslouchano audio z dily CRo. Zpracovani vynikajici jako vzdy.
A samotny pribeh? Skvely, probouzi emoce, vypraveni z pohledu male holky vynikajici. Dokaze poukazat na to, co by dospeli i prehledli. Rozhodne to stalo za poslech.

Knihu jsem poslouchala na ČRo v podání Beáty Kaňokové a moc se mi líbila. Vyprávění z pohledu malé holčičky o střetu s realitou, nenávistí a rasizmem bylo hodně silné téma. Děti zde přicházejí postupně o dětské iluze a pomalu vchází do světa, který není ideální, kde se střetává svět černých a bílých, dobro se zlem. Moc se mi líbil postoj otce Atikuse, který vždy dokázal působit rozvážně, čestně a s láskou ke svým dětem. Doporučuji.

Poslechnuto v aplikaci můjRozhlas. Moc pěkný příběh. Klidně bych dal šest hvězdiček. Je zajímavé, že někteří autoři se snaží vymyslet co nejzajímavější příběh, ve výsledku je ale neuvěřitelný, nebo o ničem. A jiní, což je v podstatě i tento případ, prostě jen píší příběh inspirovaný svým životem a lidmi v něm. I ve skutečném světě se přetahuje dobro se zlem. Když se zamyslím nad tím, co jsem prožil od dětství až po současnost, také by to dalo na tlustou knihu, pokud bych to byl tedy schopen poutavě na papír přenést. Poslech audioknihy přináší čtenáři minimálně jednu veličinu navíc, tou je doprovodná hudba. V tomto případě naprosto podtrhující atmosféru tohoto dramatického příběhu. Úžasný zážitek.

Klasika která mě naprosto vtáhla.
Vlídnost a moudrost Aticuse v dnešní době hodně schází. Dětský pohled dává lehkost těžkým tématům. Poslouchala jsem na ČRo kde jako vždy perfektní.

Knihu jsem četla už hodně dávno, ale teď jsem se k ní vrátila díky poslechu na ČRo. Moc mě to bavilo a víc než dřív jsem si uvědomila, jak je důležité být dobrý člověk a předávat to svým dětem. Atticus na mě svou moudrostí a tím, že vždy věděl, co dělat, působil jako stařec, který už si mnohé prožil, ale asi to bylo celkovými okolnostmi a životními zkušenostmi, a také iluzemi, o které ho lidé připravili kvůli své nenávisti k ostatním. Opravdu mě ale fascinovalo, jak dokázal být laskavý i k lidem, kteří všem ubližovali, jakou míru pochopení jim byl ochotný projevit. Sama takto chápavá ani oduševnělá prostě nejsem, z té nespravedlnosti všude kolem bych byla brzy zapšklá.
Jsou zde skvěle zpracované detaily, charaktery i dialogy. Čtenář si musí oblíbit i Kal, Čiperu a Jema, Dilla, paní Maudie ad.
Musela jsem také poupravit své hodnocení, protože teď se mě kniha dotýkala daleko více, než když jsem byla mladší. Cítím teď i potřebu ji zprostředkovat k četbě starším dětem, ale na sobě vidím, že dospělému může asi nabídnout více.
Díky poslechu jsem si ale uvědomila jednu věc, a to že audioknihy mají jednu velkou nevýhodu (pro někoho možná výhodu) v tom, že podsouvají i různé interpretace textu, to kniha nedělá, ta zde nechává volný prostor. Došlo mi to především ve chvíli, když „mluvila” paní učitelka Karolína a už jen tón jejího hlasu způsobil, že mi byla protivná a vůbec nezáleželo na tom, jaká by ve skutečnosti byla. Takže třeba právě v tomto případě doporučuji četbu (jako ostatně skoro vždy) před poslechem.

Už dlouho jsem si ji chtěla přečíst, protože byla zmiňována v hodně knihách a chápu pozdvižení kolem této knihy.
Velmi působivý román, při jehož čtení jsem místy pociťovala úzkost, jak mě to vtáhlo. Kromě rasismu řeší i další věci, které jsou rozhodně k zamyšlení.
Něktěré pasáže mi přišly zdlouhavější. Nejspíš to bude stylem psaní, protože kniha byla napsána před více než šedesáti lety.
Každopádně jsem za přečtení ráda a můžu si ji odškrtnout jako splněno.

Velice zajímavá kniha. Původně jsem očekávala asi něco jiné, ale líbil se mi styl příběhu z pohledu malé dívky, která díky okolnostem, kterým je přítomná, přichází o dětské iluze, určitou bezstarostnost a pomalu začíná nahlížet do tzv. dospěláckého světa. Také se zde dotýkáme určité kontroverze mezi demokracií a pohledem společnosti na černochy a jejích práva. Za mne velice povedené dílo, ke kterému jsem se dostala díky Čtenářské výzvě :)

Zajímavá knížka a snadno se čte. Je zajímavé vidět znaky rasismu, které byly běžné v minulém století v Americe. Zároveň jsem rád za zobrazení smýšlení Američanů ohledně Hitlera a antisemitismu před 2. světovou válkou. Naopak mě ale zaráží, že tato kniha je v některých státech USA pro rasismus kritizována či zakazována. Dle mého názoru by si to měl přečíst každý.

Příběh nabývá na své poutavosti díky hlavní vypravěčce - malé holčičce. Dítě není ovlivněné společenskými konvencemi a je schopné realisticky popsat věci přesně tak, jak je vidí či cítí.

Vysvětlení názvu knihy pochopí čtenář především v závěru knihy. Občas jedinec nevyřeší záležitosti racionálně, ale je potřeba zařídit správně.

Mám chuť si s odstupem času ještě ke knize vrátit.

Knihu jsem četla ještě kdysi na střední škole, jsem každopádně ráda, že jsem se k ní vrátila. Autorce se nesmírně dobře povedlo vykreslit atmosféru jižanské Ameriky v období 30. let se všemi rasovými problémy. Je až s podivem, že se něco takového dělo ani ne před sto lety. A možná ještě smutnější je fakt, že takto rozdělený svět tvořili dospělí, protože v dětském světě se vždy bavíme hlavně o lidech a nikoli rasách.

Když jsem četla Jako zabít ptáčka od Harper Lee, měla jsem pocit, že sedím na verandě v Maycombu a všechno pozoruji spolu s dětmi. Nejdřív jejich hry, pošťuchování, zvědavost kolem Radleyova domu... Jenže pak se nenápadně přitvrdí a člověk si uvědomí, že pod tím letním prázdninovým světem leží cosi hodně nepěkného. Nejsilnější pro mě nebyl samotný soud, i když z něj mrazí. Mnohem víc ve mně zůstalo, jak děti postupně ztrácejí jistotu, že dospělí jsou spravedliví a rozumní. Atticus se snaží dělat věci tak, jak se dělat mají, rovně a bez kliček, a právě proto naráží.
Kniha mě zasáhla hlavně uvědoměním, že potrestat nevinného je hrozně snadné, stačí se jen rozhodnout, že se nám to hodí.
Dočetla jsem a nebylo mi lehko. Ale upřímně - Kingova Zelená míle mě zasáhla víc.

Ke knize jsem se opět dostala díky seznamu v knížce Knihovna malých zázraků, kterou napsala Sara Nisha Adams. Nutno říci, že autorka knihy do seznamu vybrala opravdu dobře a ani v případě této jsem nebyla zklamaná.
Začátek je možná na dnešní dobu trochu pomalejší, ale končila jsem se slzami v očích, a to se mi často nestává.

Zajímavá kniha, zabývající se reálným problémem. Osobně mě ale moc neoslovila.

Kniha, na kterou se nezapomíná.