sladkovka komentáře u knih

Je to síla jak někdo může o hluchých lidech smýšlet jak bylo popsáno v této knize.
Příběh Evy a Honzy je krásně popsaný od jejich narození, zjištění jejich hendikepu, líbil se mi i popsán rozdíl mezi narození Honzy v hluché rodině a Evy v slyšící rodině.

Měl by si přečíst každý a dozvědět se tak o hluché komunitě, protože to vás fakt vtáhne do děje od první stránky a otevře vám oči jak to tyhle lidé mají opravdu těžké. I když kdo bude chtít na lidi s tímto i jiným hendikepem nahlížet a smýšlet o nich záporně, tak bude na ně tak nahlížet nadále a nepomůže ani žádné přečtení, to by asi museli opravdu ohluchnout sami, aby pochopili co musí tyto lidé prožívat. Ostatně jak bylo popsáno v knize a byla jsem na ně hodně naštvaná i na tu dobu a zákony, které v té době tohle dovolili.
Věřím a doufám, že doba trochu pokročila a moc všem lidičkám s tímto a i jiným hendikepem fandím a držím jim pěstičky ať se mají líp a líp.

Život šlechtičny Alžběty Bořetínské. I když překonala první světovou válku, druhou světovou válku a řádění rudoarmějců tak po celou dobu si udržela postavení a majetek než přišli komunisti a o vše přišla i o to nejcennější o syna.
Jako jediná z historie předků díky komunistům nedokázala předat zámek svému nástupci.
Kniha inspirovaná skutečnými událostmi. Obdivuji tyto lidi, jejich sílu a odhodlání.

Příběh byl moc hezký. Přistihla jsem se, že si říkám jo to je dobrá kniha a pak najednou vše odplulo a do čtení jsem se musela nutit. Nevím, jestli mi nesedl styl psaní. Knihu jsem dočetla, ale asi už po ní nesáhnu.

Díky této knize jsem se zase něco dozvěděla z historie. Neměla jsem vůbec tušení o Karlovi Hussovi, který byl velice nadaný a chytrý člověk.
Jsem ráda, že jsem po knize šáhla a mé vědomosti se zase posunuly o kousíček dál.
Doporučuji!!!!

Tři dívky, které se potkaly na univerzitě, propletly se jim osudy, měly sny a dělali pro ně vše co se dá. Obětovali i své štěstí. Život je postavil a dovedl na místa svých snů.
Máme přátelé, s kterými se rozejdeme a přesto se zdá jako bychom začínaly znovu. Něco ztratíme a zase něco získáme.
Moc hezké čtení a doporučuji!!!

Vím, že se tyhle zvěrstva děli v padesátých letech, ale sedmdesátá a osmdesátá léta? To jsem netušila.
Co dokázal Čech udělat Čechovi? Kde se brala ta zloba po tom všem co lidé prožili a místo, aby to lidi sjednotilo tak tohle? A nakonec tyhle zvířata dostali medaile za zásluhy? Věčné téma o kterém se dá stále diskutovat. Tahle kniha mi bude dlouho ležet v hlavě.

Nejhorší je onemocnění duše, kterou trpěla matka dvou dcer. To jak se tato nemoc podepsala na jejich životech se dočtete v této knize a je mi smutno, že to vždy odnesou děti a dospělí? Ty od problému raději utíkají!!! Je mi líto těchto dětí, které si nesou následky celý život….

Moc hezky napsané. Knihu jsem přečetla během dopoledne. Dostala mě situace, kdy Petr vysvětloval Anežce jak se jim narodila a jakou lásku k ní chovají, to se autorce povedlo a mě to moc dojalo. Pro mě silný příběh.

Silný příběh podle skutečných událostí, ale bohužel tak málo se o odvaze této ženy a všech těch lidiček, kteří byly do této činnosti zapojeny ví. Kdybych nedostala tuto knihu do ruky, tak o žádné Betty Oudkerkové nevím. Jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla. Klaním se a smekám před statečností všech lidí, kteří měli takovéto úmysly.

Vydařená trilogie, bavily mě zápletky, bavila mě Sayer. Doporučuji všem kdo má rád napětí.

Rozhodla jsem se napsat komentář až k třetímu závěrečnému dílu trilogie a udělala jsem dobře, protože se mi líbil nejvíce. Z tohoto dílu jsem pochopila chování postav rodiny a jejich životní jednání. Měla jsem moc ráda rodinu Samuela a moc se mi líbila jeho výchova a postoj k rodině.
Jinak mi moc nesedělo, že každá kapitola byla o nikom jiném a z jiné časové doby, v tom jsem se ztrácela. Mám raději plynulé vyprávění příběhu, ale to je jen můj problém.

Hlavní hrdina, který má živnost, provozuje menší hospůdku, manželku, kterou miluje a je relativně spokojený. Najednou je všechno pryč. Práce, manželka a sám má zdravotní potíže. Vláda rozhoduje jako v Kocourkově a co mu ještě zbývá? Neschvaluji tento čin ani se tím nic nevyřeší, ale chápu že v této těžké době bylo hodně lidí na pokraji sil a udělali tak spoustu nepochopitelných rozhodnutí.

Tak tohle mě chytlo hned od začátku a strašně mě to bavilo. Sedl mi příběh a styl autorky, popisy přírody, emocí a doby. Je to ten tip knih jako “ Kde zpívají raci.”Tohle řadím mezi své oblíbené knihy. Jediné co mi na knize vadilo, že už je konec knihy. Tak se mi jí nechtělo dočíst, zavřít a odložit.

Tak tohle na mě bylo hodně těžký. Umíráni dvou malých zmizelých chlapců a vyprávěni z pohledu jednoho z nich a k tomu ještě víte, že vše je podle skutečné události. Tady nejsou slova co k tomu dodat. Při dočtení jsem se bála zavřít oči a vidět tmu, myslela jsem na ty chlapce, na rodiče co prožívali…. A co policie, páni na hoře? To snad ani není možný jak u tohoto případu všichni mlčeli a dělali, že nic neviděli. Je mi z toho zle.

Velká obětavost těchto žen, která je nedoceněná. Moc mě bavila tato kniha jak je napsaná a i jak je udělaná postupnost. Nejprve se dočtete o každé sestře co jí vedlo k takovému velkému kroku a to doprovázené dobovými fotografiemi a konec je něco o historii katolické církve. Moc smekám před těmito ženami, je to velká odvaha a velký životní krok.

Kniha se mi četla moc hezky. Dvě časové linie, propletené osudy hlavních hrdinů. A ten konec? Ten mě rozsekal. Mrazilo mě v zádech a tekly slzy: Nikdy ti nedám sbohem. Jen brzy na shledanou.

Začátek knihy mě moc nezaujal, asi v půlce jsem knihu chtěla odložit. Číst si o dospívajících slečnách, které si plnily svůj sen v New Yorku mě moc nebavilo, ale ten smutný konec jsem četla s napětím a čekala jsem, že vše byl jen zlý už sen. Ještě když víte, že to byl životní příběh samotné autorky. Za to ty tři a půl hvězdy.

Není co dodat, každý si musí přečíst sám a posoudit. Povídky není zrovna má parketa, ale tohle je čtivé a chytlavé, škoda jen, že jsou to krátké povídky. Četla bych každý příběh dál a dál.

Při čtení knihy si uvědomíte jak je život a zdraví vzácné. Ano, život je opravdu někdy těžký a rušný a musíme denně provést rozhodnutí ať jsou nudné či nepříjemné, ale je třeba žít, skutečně žít než náš čas vyprší a je pozdě. Mějte se rádi, užívejte si hezké chvíle a nenechte si je ukrást hloupostmi.

Nevím čím to bylo, ale druhý díl byl pro mě slabší než první. Asi mě nebavil řešený případ, bylo to pro mne moc vleklé.
Čekala jsem více rozluštění z minulosti Reyná. Konec druhé dílu vypadá slibně na ten třetí tak uvidíme.