Sidonka3
komentáře u knih
Jak jsem se zbláznila
Ivanka Devátá
Už vím, proč mají Ivanku Devátou ostatní čtenářky tak rády.:) Čte se lehce, zasmějete se i při životní tragédii, nemoci, vše psáno s nadhledem a poměrně poutavě. Víceméně upřímná a otevřená zpověď ženy, která ač je veřejně známou osobností (mimochodem, skvěle o sebe dbá a vždy je dobře upravená), zůstává člověkem s obyčejnými starostmi a přizná nám i svoje občasné selhání. Což se o všech populárních lidech říci nedá.
Jablko Evino - dopisy mrtvé
A. Š.
Nesmírně působivé verše umírající dívky. Každému, komu jsem dala tuto poezii přečíst, byl nadšen. Škoda, že autorka zemřela tak mladá, mohla napsat více knih. Omlouvám se za nepřesnou citaci, kterou jsem napsala výše při přidávání nové knihy do databáze. Verše momentálně nemám u sebe, každopádně alespoň do komentáře je později upřesním a napíšu další krátkou ukázku dívčina díla. Bibliofilii jsem našla ve starém statku, jehož někteří obyvatelé též (jako autorka A.Š.) zemřeli na tuberkulózu.
Neználek ve Slunečním městě
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Neználek patřil k nejoblíbenějším knihám mého dětství. Přišlo mi ohromně dobrodružné a zajímavé, jak vycestoval s Knoflenkou a Strakáčkem do jiného města.:) Když mi máma příběh četla, ani jsem nedutala a vžívala se do příběhu tak silně, že jsem zapomněla zcela na okolní svět. Ilustrace jsem si mohla prohlížet donekonečna. - Neználek dokonce kdysi vyšel i na sovětské poštovní známce a politika nepolitika, z nostalgie bych si jí jako filatelistka klidně pořídila i dnes. Ať žije Neználek! :)
Hruškadóttir
Jana Šrámková
Nádherný jazyk. Po stylistické stránce - skvěle napsáno! Ovšem za mě slabší hodnocení kvůli "nenápadné" příběhové stránce. Každopádně podobně působivě, lehce bych se také chtěla umět vyjadřovat.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Hezky napsaný románek pro ženy, který na okamžik zazáří, ale může se stát, že na něj velice brzo zapomenete. Jako se to stalo mně.
Útek z tábora 14
Blaine Harden
Velice čtivé, je to "dobrodružná" kniha, kterou přečtete jedním dechem. Akorát člověk neví, čemu má vlastně přesně věřit. Údaje o Severní Korey se rozcházejí a mnohdy si v různých pramenech a zdrojích odporují. Ani tento příběh se nezakládá zcela na pravdě, něco si hlavní aktér vymyslel, či to jen někde zaslechl. Je také trochu s podivem, jak rychle se (byť s pomocí instituce) zapojil do života na jiném území, viděla jsem dokument o lidech, kterým se podařilo uprchnout ze Severní Korey, avšak ani v té Jižní se pak neměli dobře - většinou skončili na ulici buď jako žebráci, prostitutky apod. a tento mladík vyrůstal přitom v koncentračním táboře a ani o běžném světě za zdmi vlastního státu skoro nic nevěděl! Nicméně příběh působí jako celek soudržně, velice autenticky a doporučuji ho k přečtení. Četla jsem před lety, pamatuji si však mnohé doteď, z paměti příběh zcela nevymizí...