Sidheag2 komentáře u knih

U mě dobrý.
Jasně, že přitažený za vlasy, ale to se u téhle literatury dalo čekat.
Pro mne to byla pohoda a relax. Hlavně změna žánru. Nenáročné pro paměť, jen oddechovka.
Nic jsem neočekávala a byla jsem mile překvapena. Četlo se to skvěle a hlavně jsem se u toho i zasmála. Což je u slaďárny bonus. Bylo tam i dějové “napětí, které autorka udržela v podstatě až do konce. A to jsem si chvílemi myslela, že už vím, jak to dopadne A k mojí radosti se to zase zamíchalo a dalo se číst dál.

1 02.10.2023

Kniha jemná, upřímná a čtivá. Krásným jazykem psaná o dobách dávno minulých.
O životě na zastrčených šumavských farách. O vnitřním boji mezi ďábelskými svody lásky a slibem čistoty (celibátu). O hříchu a jeho následcích, pokrytectví, slabosti, moci, lásce, zoufalství, politice a rovněž o krásách tajemné a často drsné Šumavy.

30.06.2023

Moudrá a poučná knížečka. Krásný úvod a doslov V. Cílka a rovněž musím pochválit parádní překlad. Kniha se čte lehce a není v ní žádná zbytečná omáčka, která by zvyšovala počet stran a cenu.
Pokud má naše školství tak v oblibě povinnou četbu, tak by v ní tato kniha neměla od nynějška chybět.

24.05.2023

Každý z nás se v životě již s některou formou citového vydírání setkal. Ne vždy se nám ji však podařilo včas odhalit a ubránit se jí.
Kniha je psaná srozumitelnou formou pro širokou veřejnost a měla by být součástí povinné četby již na základních školách. Možná by se tak předešlo mnohému lidskému trápení. Neboť, pokud jedinec zůstává pod tlakem citového vydírání dlouhodobě, mohou na jeho duševním a následně i fyzickém zdraví vzniknou leckdy již těžko napravitelné škody.
Rozhodně doporučuji jako prevenci všem.

1 19.05.2021

Moc hezká knížka se spoustou krásných postřehů a myšlenek.
Pokud budou teanegři ochotni číst a nebo naslouchat mohu jen doporučit.

4 20.04.2021

Tato upřímná a za mě křehká zpověď, zahalená do cestovatelského hávu, mě mile potěšila pod vánočním stromečkem. Upřímnost, se kterou mladý autor nešetří, je až dojemná. Kniha má zajímavý děj, rychlý spád a čtenář se u ní zamyslí, zasměje i popláče.

Zpověď mládí ... mládí, které v sobě má ten správný kus drzosti, vzdoru, odvahy, strachu i hravosti. Ale především iluze, o které musí teprve postupně přijít.

“Život je příliš krátký na to, abychom ho strávili uklízením.”

Jeho dobrodružná cesta je plná nástrah, překvapení, zajímavých setkání a vtipných až groteskních situací. Bezstarostnost, která naráží na novou realitu, však postupně slábne a na scénu pomalu nastupuje procitnutí ...

“...můžeme chtít sebevíc a sebevíc se snažit, někdy však v životě nebudeme schopni lidem vysvětlit, že my jsme ti praví ... a jindy zase o nás rozhodnou na základě kusu papíru.”

Jistou “dětinskost” si však náš cestovatel ponechá a s její pomocí a humorem sobě vlastním se mu daří zvládat všechny nové nástrahy životní plavby.
Růžové brýle mu však už spadly a postupně vidí svět v barvách, které mu jsou ne vždy příjemné a zároveň mění jeho žebříček hodnot.

“Začal jsem zkrátka svou budoucnost vidět naprosto jinak. Jinak než ostatní a jinak než já sám, když jsem se tehdy na svou cestu vydával. A zatímco jsem šel změnit svět, svět změnil mě ...”

Návrat domů ...

“Všechno bylo zalité sluncem a já jsem byl rád, že jsem konečně doma.”
“Cítil jsem se konečně šťastný a začal si užívat těch chvilek, které dělají život životem.”
“Čím více jsem o lodi vyprávěl, tím smutněji mi bylo, a v hlavě jsem začínal srovnávat Českou republiku s celým světem.”

Po nějaké době se stáhne do ústraní a zůstává sám, s knihami a v zajetí svých myšlenek.

“Bylo mi z lidí nějak špatně.”
“Někdy se člověk směje, i když svýma očima zoufale křičí o pomoc.”
“I já jsem se cítil sám mezi všemi těmi, kteří mě milovali.”

“Byl jsem rozhodnutý.”

Nikdo v té chvíli netuší, jak moc je jeho život v nebezpečí.

“Ne všechno v našem životě se odvíjí tak, jak bychom chtěli. Možná nás život jen připravuje na ty lepší časy. Někdy totiž musíme šlápnout do bobku, abychom si poté vážili čistých bot,” ozvalo se opodál.

“Pokud je pravda, že úsměv je odrazem naší duše, musel jsem mluvit s andělem.”

Jeden lidský život je v tu chvíli zachráněn!


Držím mu palce, ať udrží ten správný kurz a budu se těšit na další pokračování, jehož (možná nevědomý) příslib nám na konci své knihy dal ...

“Proto jsem se rozhodl zakončit své psaní v momentě, kdy jeden život skončil a druhý započal.”

24.02.2021

Život je boj o život ...
Nejoblíbenější kniha mého přítele, byla mou motivaci k jejímu přečtení.
Alespoň duše musí uniknout kruté realitě, aby přežila ... a je vlastně jedno jestli do snů nebo minulých životů. A jako červená nit spojuje všechny toulky jeho rudý hněv.
I my máme svá trápení, před kterými alespoň občas chceme uniknout. Ale před realitou neunikneme. Můžeme jen doufat, ze v příštím životě bude vše jinak ...

3 26.01.2020

Zbožňovala jsem autorčina Robina a tak šel Ježíšek najisto.
Počáteční nadšeni z její další knihy mi ale dlouho nevydrželo. Časem mě to šišlání začalo vadit. Knihu to brzdilo a mě časem otrávilo. Snažila jsem se knihu dočíst, ale snad někdy později.

1 26.01.2020

Moje první nahlédnutí za oponu tohoto žánru. Zajímavý a napínavý děj. Knihu jsem četla v elektronické podobě, což pro mne byla nová a zajímavá zkušenost. Celkový dojem z knihy to rozhodně zvedlo.
Takže za mne: klasika rozhodně i nadále na papíře a fantasy a sci-fi na tabletu :-)

19.02.2018

Dnes ráno v 00:15 jsem knihu dočetla. Stálo mě to půl krabice kapesníčků a následně opuchlé oči. Prostě děs :- ) Kniha měla úplně vše: příběh, napětí, gradaci a vyvrcholení, které mě dostalo.
Těším se na další knihy od této skvělé autorky. Musím si však dát teď pár dní pauzu a příběh nechat doznít, než se pustím do dalšího čtení :-Ď

6 31.10.2017

Tato kniha pro mne byla jistým zklamáním. Paní Eliška je především Američanka, prožila tam většinu svého života a je to patrné i na jejím myšlení. Že mají Američané sebevědomí na rozdávání i na této knize.
Zpočátku zajímavé autobiografické čtení se postupně mění v přehled lidí, kteří paní Elišku pochválili, podpořili, zklamali, atd.. Čtenář postupně nabude dojmu, že chudák Eliška, která v dětství přišla o svůj domov a částečně i rodinu, netouží po ničem jiném než po pochvale a uznání. Stránku od stránky je poté čtenář výčtem jejich pochval postupně přesycen. Při svém zdůrazňování českých kořenů a používání českých rčení, zřejmě na jedno zapomněla: "Sebechvála smrdí." Myslím, že by knize více prospělo, kdyby se prezentovala více svou prací a nekonečným omíláním, kdo a za co ji pochválil. Připomíná mi to malé dítě, škemrající o přízeň paní učitelky.
Ve druhé polovině knihy, kde se Eliška "vrací" do Čech se stránky změní v seznam osob, kterým paní Eliška pro změnu děkuje. Zlatým finále (a jsem ráda, že jsem knihu nakonec dočetla) je komentování našich politických představitelů. Je poněkud zarážející, že žena, která neustále opakuje, jak je důležité, aby byl politik čestný, nezkorumpovatelný a sama se prezentuje jako bývalá odbornice na jejich rozlišení, zde lituje ministra Babiše, který " bohužel utrpěl za své úspěchy ve vládě ošklivý a nepatřičný útok a podezření ze zneužití státu k osobnímu obohacení."..."Takových lidí je v našem rozhádaném světě a obzvlášť ve státní správě bohužel málo." O pár řádek níže nás, ale už zase poučuje, jak je nutné dobře vychovávat už malé děti, aby v dospělosti neměli potřebu švindlovat.
Zaslepena svou dokonalostí nám přišla do Čech ukázat, jak se to dělá. Jen zatím nikdo neví co!
No sečteno a podtrženo:
Kniha mohla být o polovinu tenčí a mohl to být zajímavý náhled do života oné ženy. žel bohužel.
Možná se s paní Eliškou setkáme znovu na kandidátce do senátu, jen tentokrát za stranu ANO, neb své ano již této straně nepřímo dala vytištěním druhého doplněného vydání této knihy.
Závěrem ještě jedna věta z knihy: "Peníze a moc bohužel hrají mnohem větší roli než čisté svědomí."

Stejně krásné jako 1. díl. Napětí, tajemno a láska. Nečekala jsem, že mne to tak nadchne. Moc se těším na další autorčinu knížku. A děkuji kamarádce Olince za zapůjčení. Ráda si od ní nechám doporučit další historické romány, které jsem dříve přehlížela s nezájmem.

3 17.07.2015

Pro mne něco nového. Napínavý děj s nádechem tajemna. Zhltla jsem oba díly a určitě si něco od autorky ještě přečtu.

3 17.07.2015

Knihu jsem měla půjčenou od kamarádky, která mne přivedla k historickým románům. Jsem za to moc ráda. Kniha se mi četla s lehkostí a úsměvem. Určitě mohu doporučit a ráda si přečtu i další autorčiny knihy.

17.07.2015

Zaujal mě vtipný název i přebal. Vnitřek tomu už neodpovídal. Po cca 30-ti stranách jsem to vzdala. Třeba se k ní jednou vrátím, až nebudu mít co číst

Neprokousala jsem se dál, než na stranu 17. Došla mi trpělivost

Pěkná. Děti se při ní hodně nasmály. Ale dětské "choroby" jsme s její pomocí "nevyléčily".

09.07.2015

Původně se mi do knihy moc nechtělo, protože byla ilustrovaná A. Bornem (čož ve mě vzbuzovalo pocit, že je kniha určená spíš dětem). Nakonec jsem ji otevřela a nelituji. Četla se sama. Často jsem se nahlas smála a ten malý čtyřnohý rošťák mi podezřele často připomínal moje dvě děti.

5 09.07.2015