RyonMathrin komentáře u knih

Vynikající tematický modul pro Dračí Doupě. Pojednává o životě ve městě se vším, co k tomu patří: obchod, bankovnictví, soudy, zloději. Všechny tyto aspekty jsou podány buď jako suchý popis, většinou však jako zpověď fiktivní postavy nebo úryvek nějakého životního příběhu. Z těchto střípků se vám při čtení skládá bohatý a barvitý obrázek města, jeho obdivuhodných i temných stránek.
Osobně se mi nejvíc líbil popis podsvětních organizací. Možná je to i tím, že se mi v DrD zdála postava sicca (pro neznalé: rozšířené povolání zloděje, jednoduše by se dalo asi vystihnout jako městský intrikán nebo vládce podsvětí) poněkud slabá, nepraktická. Tento modul však velmi pomáhá uvědomit si všechny možnosti města a doplňuje neuvěřitelně podrobně věci, které by jinak Pán jeskyně musel vymýšlet zcela sám. Umožňuje tak přidat do hry velikou pestrost a umocnit zážitek.
Nelze nezmínit několikastránkový ceník všech možných věcí, které se ve fantasy světě mohou koupit – počínaje stavebním materiálem přes byliny, drahokamy, jídlo a pití, praktické náčiní jako kladivo a hřeben až po zbraně a zbroje.
Součástí modulu je opět hotové dobrodružství. Toto nese název Obří jeskyně a na 38 stránkách dává tušit mnohahodinovému zážitku u hry.
Jako u ostatních modulů zasloužených 5*.

4 05.04.2018

Tato kniha mne přilepila ke svým stránkám a nepustila, přečetl jsem ji na jeden zátah, i když mi přitom běhal mráz po zádech. Většina příběhů působí velice sugestivně a reálně a to je právě ta zajímavá věc.
Jsou zde zaznamenána všechna nezvyklá setkání na našem území, které se vymykají běžným zkušenostem, tedy jejichž podstatu neumíme vysvětlit (některé popisované bytosti se vzhledem blížily spíše duchovním bytostem nebo andělům, než mimozemšťanům; i když co my vlastně víme, kdo z nich je kdo a jak vypadá...)
Zpětně jsem se snažil o skeptický přístup, mnohá historická setkání jsou popsána velmi stručně, ale i tak...
I kdyby bylo pravdivých třeba jen 10% z uvedených příhod (myslím příhod skutečně nevysvětlitelných naší běžnou zkušeností), dává to hooodně zajímavá témata k přemýšlení. Indicií z jiných zdrojů či spíše nepřímých důkazů, že nejsme sami, je tolik, že toto je jen další ze střípků mozaiky, která o tom jednou hodně vypoví...

7 04.04.2018

Velmi zajímavá sbírka sci-fi povídek, zabývajících se cestováním v čase. Mám toto téma velice rád a kniha mne nezklamala.
Některé povídky si dodnes vybavuji. Například Neffovu Gladiator instant.
Všem fanouškům žánru vřele doporučuji.

3 04.04.2018

Jestli máte rádi tajemné, hluboké hvozdy, dobrodružství z horských krajů, kde se setkávají kultury elfů, trpaslíků a skřetů, tento geografický modul je určitě pro vás. Je zde také detailně zpracovaná nová rasa lesních skřítků se svébytnou, rozsáhlou tisíciletou kulturou (evidentně vycházející z čínské a japonské, ale citlivě zpracované do světa Dračího doupěte). Mě osobně nejvíce zasáhl popis cítění, magie a kultury lesních elfů. Po dočtení jsem si říkal: „No jasně, tak to přece je… Proč mi nenapadla tak výstižná slova, když jsem něco podobného popisoval své družině?“
Jako u předchozích modulů i zde jsou kromě popisu map i významné osobnosti a spolky či komanda, působící na uvedeném území, což opět dodává celku na barvitosti.
Hotové dobrodružství k tomuto modulu, nesoucí název „Skřítčí srdce“, je tradičně rozsáhlé a propracované. Částí z něj jsem se inspiroval pro finální dobrodružství naší družiny.
Jako u ostatních Asterionských modulů, které se mi dostaly do pařátů, musím ohodnotit 100%.

5 02.04.2018

Další z úžasně propracovaných modulů pro Dračí doupě. Tentokrát pojednává o severní části Tary, kterou pokrývá neprostupná džungle a o moři, které toto zalesněné pobřeží omývá. Já osobně jsem z tohoto díla, stejně jako u ostatních modulů z této řady (základní modul světa Asterion jsem nepoužíval), jen čerpal inspiraci pro svůj vlastní svět, kam jsem zapracoval ty pasáže, které se mi líbily. Informací a faktů je mnoho a svět je velmi propracovaný. Ti tvůrci dobrodružství, kteří chtějí obohatit své hráče o zážitek ze hry v prostředí na moři, si rozhodně přijdou na své. Stejně tak je zajímavý popis podmořské říše, kterou asi málokterý Pán jeskyně kdy řešil nebo vymýšlel a je to vítané zpestření, pokud by se pro podobné dobrodružství kdy rozhodl.
Jako u všech modulů v této řadě hodnotím propracovanost do detailu: nejen geografii, ale i ekonomiku, gildy či spolky, hrajících nějakou zásadnější roli v části popisovaného světa, noví záhadní tvorové... V tomto případě je to např. i popis místní drogy, která přidává mnoho možností pro zápletku... Jako obvykle autoři občas v textu vypíchnou kratičkým odstavcem tip na dobrodružství. Kromě těchto náznaků však stačí trochu se ponořit pod povrch a už vidíte další možnosti... Samozřejmostí je také jedno hotové dobrodružství s názvem "Kouzlo moci", které jsme bohužel neměli čas hrát. Nicméně jeho styl a promyšlenost stále drží laťku vysoko.
Prostě a ještě jednou - díky, pánové, úžasná práce.

2 01.04.2018

Znovu jsem otevřel ty desky s nádhernou ilustrací, které ukrývají několik tenkých, avšak našlapaných sešitů. Popis severozápadní Tary, zčásti hornatého a zčásti pouští pokrytého kraje, je jako u ostatních geografických modulů pro DrD neskutečně promakaný.
Písky proroctví mi posloužily jako zdroj inspirace pro mnou vytvářené tažení (pro ty, kdo neznají: tažení = sled navazujících dobrodružství,spojujících se v jeden monumentální příběh). Přesto, že jsem použil odhadem tak 10% z popisovaného obsahu, jen listování imaginárním světem pro mne byl zážitek. (Já vím, jsem tak trochu blázen. Říkali to už dva lidi.) Na druhou stranu, pocit z toho, že se kamarádi z družiny, pro kterou tvoříte dobrodružství, stále vracejí na hru (vydrželo jim to 3 roky) je prostě dokonalý. Tím spíš, že jsme to hraní museli ukončit hlavně proto, že jsem se stěhoval a setkávání přestalo být možné, jinak jsme to možná táhli ještě několik let...
Ale abych se ještě vrátil k hodnocení: Hodně se mi líbí u všech modulů v této řadě komplexnost. Sešity popisují jednak geografii, ale mají zmáknutou i základní politiku a ekonomiku, mytologii a zvláštní místa. Sem tam dokonce autoři v textu vypíchnou kratičkým odstavcem tip na zápletku, zajímavost... Kromě těchto náznaků stačí však jen trochu se ponořit pod povrch a už vidíte další podhoubí pro konflikty, zápletky...
Nakonec mne vždy inspiroval i seznam významných postav (detailně popsaných) a cechů či spolků, hrajících nějakou zásadnější roli v části popisovaného světa.
Součástí sady je také jedno kompletní, rozsáhlé a napínavé dobrodružství s názvem "Stínová dýka".
Sečteno a podtrženo, úžasná práce a zasloužených 5*.

3 01.04.2018

Moc hezká knížka pro děti. Originální, neotřelé pohádky a vtipná jména postav.

4 30.03.2018

Chytím se věty z anotace: Může být Pánovi jeskyně vůbec k něčemu dobré čtení takových vymyšlených světů?
Ano a ještě jednou ano. Vy, kdo jste vytvářeli dobrodružství pro hru, vymýšleli vlastní svět nebo třeba jen jeho část a lámali si hlavu nad mnoha a mnoha věcmi, které je třeba doladit, aby dobrodružství bylo poutavé atd. mi jistě dáte za pravdu. Pocit z vlastního vytvořeného dobrodružství je úžasný, ale sem tam doplnit hotovým dobrodružstvím v rámci úspory času nebo jen kvůli zpestření je fajn.

Modul Severní Taria obsahuje několik svébytných dobrodružství, zasaditelných poměrně jednoduše do skoro jakéhokoli světa Dračího Doupěte (tedy fantasy světa), možná s mírnými úpravami. Dobrodružství jsme odehráli téměř všechna a musím uznat, že se hráčům líbila. I já je musím ocenit, byl to takový Dračák, jaký mám rád. Hodně přemýšlení, hledání, trochu detektivka, boj jen když je nezbytný.
Úžasná záležitost pro ty, kteří ji jsou schopni ocenit, zasloužených 5*.
PS: stejně mi pořád fascinuje, že jsou tyto moduly zařazeny v této databázi. Vždyť se nejedná o knihy v pravém slova smyslu. Ale aspoň mohu využít této příležitosti a pět chválu na povedenou práci autorů.

8 29.03.2018

Těžko hodnotit psaní o spravedlivém boji za svobodu a boji proti útlaku jinak, než vysoce. Navíc je to perfektně napsáno. Povídky jsou výstižné a nesmírně silné. Zachycují atmosféru doby. (Jsem přesvědčen, že hodně z nich je inspirováno skutečnými událostmi.) Díky tomu není divu, že si některé povídky vybrali filmaři a natočili taktéž sugestivní filmová díla.
Všechny jsou dobré, musím ale vypíchnout tyto:
Hlídač dynamitu: "To nám pámbu přece nemůže mít za zlý, když ze světa sprovodíme takovýhle bestie." Ten tichý, ale sveřepý, nezlomný odpor...
Pancéřová pěst: dětský hrdina, který překoná strach a vykoná hrdinský čin
Vyšší princip: "... vražda na tyranu není zločinem." Naprosto nadčasová modroust.

Někdo tu zmiňuje "černobílost" postav, to je ale přece jednoznačně dané dobou. Samozřejmě, že většina Němců byla vnímána jako ti zlí, vzhledem k tomu, co všechno Hitler za těch šest let napáchal, není divu. Ovšem vždycky, v jakékoli době zůstane nějaká část lidí normálních a s válkou potažmo útlakem nesouhlasí, to je prostě statistika. Ale o těchto světlých výjimkách povídky nejsou. Zde se vypráví o boji proti nespravedlnosti, a ten je jednoznačně černobílý.
Takže vlastně kniha ovlivněná dobou, ale přitom nadčasová...

17 29.03.2018

Málo známý a přitom geniální autor vytvořil plno komických a satirických veršů. Knihu měli rodiče v knihovně a mne mnohokrát zlákalo číst si ty zvláštní krátké a přitom veskrze originální básně.
Autor také vytvořil některá nová slova, jejichž zvukomalebnost mne vždy fascinovala (např. "rourácení : bubly, klokty a všelijaké škrky, vycházející z potrubí" - no není to výstižné slovo?)

Na ukázku:

Prodávala květák.
Její muž byl světák.
Vzala na něj smeták.
Zde je o tom leták.

anebo:

Malíř čmertů Josef Váchal
nekřesťanskou knihu spáchal.
Text a stvůry satanské
dočista jsou křesťanské.
A ta nekřesťanská je na
knize té jen její cena.

9 28.03.2018

Dnes jsem doposlouchal audioknihu... úžasná záležitost. Mistři české fantastiky Vrbenská a Medek stvořili úžasný fiktivní příběh z rané historie české země.
Líbil se mi poněkud nestranný popis postav , který přímo neurčoval, kdo je hrdina a kdo vedlejší figurka, kdo je záporák a kdo kladný hrdina. Všechno tak postupně vyplyne... těch několik různých keltských kmenů, popisovaných téměř až do konce knihy, mělo každý své pohnutky, a svým způsobem se mi líbily téměř všechny. Postava Kraka, který se kvůli pomstě stal vyděděncem, má charakter hlavního hrdiny, ale provede takové skutky, že jsem jej chvílemi nenáviděl. Přesto jsem mu až do konce držel palce, protože je prostě úžasně napsaný.
Popisy jsou detailní, dlouhé a psané bohatou, květnatou češtinou. Akční scény vás strhnou a nebudou chtít pustit, a až dojde k zase dalšímu nečekanému dějovému zvratu, přiková vás to ke stránkám jako daksanemetský mistr kovář.
Mytologie se zde tolik přirozeně mísí s fantazií a kouzly, tak, jak to možná kdysi v neprostupných hvozdech bylo, nebo jak tomu možná stále je, jen jsme civilizací otupěli a už to nevidíme...
A naprosto mne dostal popis fiktivních kněžek jisté bohyně, které uctívají koně (chovají to nejsilnější a největší plemeno v tehdejší Evropě) a podle koní si od narození chirurgicky upravují uši tak, aby byly do špičky jako koňské. A k tomu jsou výborné lučištnice... Co mi to jenom připomíná? :-) Myslím to v dobrém, ten nápad se autorům opravdu povedl.
Kdo má rád historickou fantasy, neváhejte a přečtěte si to. Je to perfektní.
Jen ještě musím varovat, že některé řádky jsou velice drastické (a to si myslím, že v tomto snesu hodně).

11 28.03.2018

Pro mě je tohle snad nejoblíbenější Verneovka. Skupinka lidí na neobydleném ostrově, odkázaných jen sami na sebe a na svůj důvtip. To mě snad bavilo ze všeho nejvíc, jak si pomocí jednoduchých pomůcek jsou schopni trosečníci vyrobit složitější přístroj a díky tomu pak ještě složitější. Robinson by se divil. Samozřejmě jsou některé tyto úkony reálným pohledem a také pohledem z dnešní doby trochu přehnané (např. výroba nitroglycerinu v uvedených trosečnických podmínkách), ovšem v zásadě toreticky správně. Například postupné vytvoření obilného pole, vypěstovaného z jediného zrnka - úžasná záležitost.
Verne vždy začíná od nejjednoduššího základu, malými postupnými krůčky pak logicky dospěje ke konečnému výsledku. A co na tom, že se na ostrově vyskytují téměř všechny důležité suroviny pro průmysl? Vždyť je to kniha, fikce, tak proč by ne? Autorovi tato myšlenka posloužila právě k možnosti popisu vyrobení celé řady vynálezů. Kvůli tomu by se možná kniha kromě škatulky "dobrodružná" mohla docela dobře zařadit i do ranku "populárně naučná". No řekněte, v které ze současných titulů beletrie byste našli tolik znalostí, navíc docela polopatě servírovaných.
Postupné objevování ostrova je přitom krásně popsáno, je to napínavé. Výskyt některých postav z jiných knih je docela milé a pěkně spojuje jeho knihy v jeden velký celek.
Děj je okořeněn různými zvraty a příběh vrcholí dramatickým koncem (ten mi jediný přišel trochu moc přitažený za vlasy).
Celkově jednoznačně 5*.

33 28.03.2018

Jedna z mých nejoblíbenějších Verneovek. Četl jsem několikrát. Musím opět vzdát hold fantazii pana spisovatele, který v Africe nikdy nebyl (evidentně čerpal jen z tehdejších informací a knih) a přesto byl schopný napsat knihu, která se v ní odehrává a je to většinou uvěřitelné.
Fascinovala mne vždy část, kdy hrdinům dojde pitná voda, popis blouznění z žízně a horka je podle mě velmi povedený. Také se mi vždy líbil moment, kdy potřebují naplnit horkým vzduchem balon před posledním úsekem.
Celkově prostě jeden z Verneových majstrštyků.

24 27.03.2018

Asi se budu lišit od ostatních komentářů, ale tato kniha mne tolik nenadchla. Mezi ostatními Verneovkami je to sice slušný průměr, je to napínavé, pěkné... i hledání souřadnic podle rozmazané zprávy je vynikající nápad a dobře zpracovaný...
Přesto to na Pět neděl v balónu, Tajuplný ostrov nebo 20 000 mil pod mořem nemá.
Ale pořád je to Verne a tak si 4* s přehledem zaslouží.

14 27.03.2018

Fantasy přitažená za vlasy a vykoupaná ve vodce. Hrdina Jakub Vandrovec je tak nesympatický, až si ho paradoxně zamilujete. Je to fantasy a zároveň parodie na fantasy. Četl jsem před lety, už si to přesně nepamatuju; jen vím, že jsem se u toho báječně bavil.
A taky od té doby vím, že nejdůležitější věci ve špajzu jsou: vodka, špek a chleba.

10 27.03.2018

Ohromující dílo, spojující historická fakta s rozsáhlým příběhem fiktivních postav. Co na mě zpočátku zvláštně působilo byl fakt, jak autor popisuje odděleně několik životních příběhů. Funguje jako poněkud nezúčastněný, nezávislý (ovšem podrobný a pečlivý) pozorovatel osudů několika jedinců, vyskytujících se v určitém čase (polovina 12. století) na určitém místě (jižní Anglie). Až postupně začaly z příběhů vykrystalizovávat postavy, kterým jsem začal držet palce a naopak ti, kterým jsem přál brzký konec. Do posledních stránek jsem však zůstával v neskutečném napětí, protože životní linky popisovaných postav jsou tak spletité a poutavé a plné opravdu nečekaných zvratů („Umně utkáno!“ řekly by postavy z Fionavarské tapiserie G.G. Kaye).
Středověk je úžasně vykreslen: závislost na úrodě a počasí, když není obilí, přijde hladomor, lidé opustí zemědělské usedlosti a stanou se vyvrheli, kradou, jen aby měli sousto do úst. Zpupnost a zlovůle vrchnosti, která je schopna ukájet své rozmary na úkor nevinných poddaných. Hrůza dlouhotrvající války a tudíž další ožebračování prostých lidí. Lidská zkaženost, která prorůstá mezi lidmi a míří do mocenských kruhů. Provázanost církve s obyčejným životem a její důležitá úloha ve středověku. Zmíněná zkaženost, prorůstající i církví, oproti ušlechtilosti, pravé víře a službě lidem a Bohu v tom správném slova smyslu. Upřímná víra vůbec prostupuje celým dílem a neustále se znovu vynořuje a potvrzuje, přes nesčetné překážky, jimiž je zkoušena. (Víra a církev jsou dvě různé věci, ale v této knize se velmi pěkně potkávají, tak nějak, jak by to podle mě asi mělo být).
Když se všechny nitky osudů dozapletly a ukončily, ohromně se mi ulevilo. Chvíli jsem totiž autorovi měl za zlé, co všechno postavy potká a jejich příběh jsem silně prožíval.
Bylo to velké sousto, ale těch 900 stránek stojí za to.

25 17.03.2018

Neodpustím si srovnání s Egypťanem Sinuhetem, který je úžasným, mistrně zpracovaným výletem do starověkého Egypta. Tajemný Etrusk je oproti tomu dobrodružství. Dlouhé a strhující dobrodružství. I když jsem autorovi dlouho nemohl odpustit smrt těch pár vedlejších postav.
Oceňoval jsem autorův pohled na tehdejší kultury. Líbila se mi charakteristika kněžky, kterou hrdina „unesl“ z chrámu, aby se stala jeho ženou. Nemohl jsem se dočkat, jakou zápletku Turmsovi zase jeho životní cesta nachystá. A konec byl nádherným, královským završením.
Kdybych měl někomu doporučit jedinou knihu od Waltariho, byl by to Tajemný Etrusk.

20 16.03.2018

Poutavé vyprávění o legendárních pokladech a těch, kdo se je vydali hledat. Kniha se mi četla velmi dobře.
Pamatuji si zejména jednu pasáž, kdy se snažili vykopat poklad z jednoho místa na pobřeží severní Ameriky, o kterém věděli, že je tam 100% uložen. Poklad byl chráněn pomocí několika opatření a byl uložen velmi hluboko. Jeho vyzvednutí vždy zhatila nějaká komplikace. Museli v blízkosti hlavní šachty vykopat další, pomocnou. A pak ještě další. A poklad se stále nedařilo vyzvednout. Nakonec už nikdo nevěděl, která šachta je ta hlavní s pokladem, a tak museli snahu vzdát. Tomu říkám ironie.

5 16.03.2018

Tenhle poklad jsme měli od dětství v knihovně a četli tolikrát, až se roztrhala vazba a už drží jen na vrstvách izolepy. Byla to jedna z našich nejoblíbenějších knížek, zejména díky nádherným obrázkům, popisujícím náš známý svět od pravěku až po současnost. S překvapením jsem si v dnešní době uvědomil, že text k obrázkům psal pan Nepil a o to víc si knihy cením (tehdy jsem to nějak nevnímal).
Další úžasná vlastnost knihy je, že ke každému obrázku je vypsáno asi dvacet slov k zobrazenému období nebo tématu a jsou přeloženy do angličtiny, němčiny a ruštiny. Z toho jsem pak těžil při učení se cizím jazykům.
Je mi jasné, že podobných obrázkových knih s popisem světa je dnes na trhu plno a dnes by asi nebyla „bestseller“. Přesto je to vynikající dílo a pro mě je to srdcová záležitost. Kdo by ji náhodou viděl někde v antikvariátu, neváhejte a kupte ji svým dětem, nebudete litovat.

13 11.03.2018

Nádherná dobrodružná kniha pro všechny kluky. Četl jsem v mládí několikrát.
V knize jsem si oblíbil rčení, které používal jeden z chlapců, aby se nebál hrobů a duchů zemřelých. I dnes si na to někdy vzpomenu, když vidím třeba pomníček u silnice, a zašeptám si: "Pokoj jeho duši."

10 11.03.2018