Rose-Mary komentáře u knih

Další z mých oblíbených knih Arthura Ransomea. Stejně jako ty předchozí, jsem ji přečetla už poněkolikáté. Tentokrát se v ní setkáme jen s Vlaštovkami, jejich maminkou, a poprvé s jejich čtyřletou sestřičkou Bridget. Všichni přijeli na východní pobřeží Anglie, kde se mají setkat s tatínkem, který se vrací z Číny.
John, Zuzana, Titty a Roger se náhodně seznámí s mladým Jimem, který se docela sám vrací na své lodi z noční plavby. Stanou se přáteli a Jim je pozve na jeho loď, a po setkání s jejich maminkou a jejím dovolením, se vydávají na dvoudenní plavbu po řece. Slíbí mamince, že za dva dny budou zpátky, aby nepromeškali příjezd tatínka.
Svůj slib nedokážou splnit. Stane se řada událostí a neočekávaných situací, kdy jsou sami, bez jejich přítele a kapitána Jima, v mlze odneseni na širé moře. Jak si s touto situací poradí?
Kniha je velmi napínavá, od samého začátku zajímavá až do konce.

4 19.02.2023

Co napsat do komentáře k této moderní slátanině? Knihu jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Dělala jsem si iluze, že se něco dozvím o odlišnosti obou pohlaví, jak každý z nás, mužů a žen, odlišně bere určité situace a jak na ně reaguje. Dozvěděla jsem se, bohužel ale tady byli zástupci dvou odlišných pohlaví, osoby mírně řečeno, dost ujeté. Jistěže, mladým čtenářům se kniha mohla líbit. Byla v ní řada zábavných, někdy až přemrštěně legračních situací. Musím uznat, že i já jsem se někdy zasmála. Celkově mi toho ale kniha moc nedala. Hodnotím dvěma hvězdičkami, jednu pro autora muže, a druhou pro spoluautorku ženu.

3 13.04.2024

Příjemně čtený dívčí román ze 70. let minulého století. Šestnáctiletá Kateřina se postupně smiřuje se svými dívčími problémy. S rodiči, kamarádkami, se kterými si nerozumí, se školou, kterou nechtěla studovat, na kterou ji přinutili rodiče. V neposlední řadě lépe poznává i svého přítele Dušana, kterého zpočátku měla za férového kluka.
Během prvního ročníku konzervatoře nachází zájem v tom, do čeho byla zpočátku tlačena. Je to citlivá a vnímavá dívka. Sbližuje se se svou maminkou, chápe i napohled přísného otce, poznává, že rodiče to s ní myslí dobře a mají ji rádi. Nakonec poznává, že Dušan nebyl ve skutečnosti natolik férový kluk, že rodiče měli i v tomto pravdu.
Kniha pro dnešní mladé dívky možná úsměvná, ale nás, dříve narozené, zanese do vzpomínek.

3 31.12.2023

Novela od ukrajinského autora. Začátek se četl celkem dobře. Bylo zajímavé vžít se do nitra opuštěného toulavého psa, který popisoval své pocity: hlad, špínu, nepohodlí, zimu, znechucení lidmi, kteří mu ubližovali
Ujal se ho soucitný člověk, který ho přivedl domů. Byl to lékař, který uzdravil jeho poranění, dal mu dostatek jídla a domov.
Čím dál jsem četla, tím méně mne to bavilo. Profesor lékař prováděl nechutné experimenty. Zabýval se výzkumy mozků a naplánoval operaci svého psa, aby ho změnil na člověka. Podařila se mu nějaká karikatura, kterou popisoval, jak se měnila od provedené operace po další týdny. Popis samotného operačního zákroku mne znechutil, nemohla jsem to ani číst.
Ze psa Baryka se stalo něco jako poloviční nedokonalý člověk Barykov. Novela je sice úžasně napsaná, ale není to můj žánr, který bych si ráda přečetla. Dostala jsem se k ní pouze z nutnosti najít něco z požadovaného tématu do Čtenářské výzvy.

3 22.09.2023

Tato kniha byla neméně zajímavá než ostatní Ransomovky, ale její místo, kde se příběh odehrával, bylo jinde než na jezeře v severní Anglii v kraji Lake District.
Děti dopluli s rodiči do kraje, kde se měnila krajina během dne s přílivem a odlivem. Loď je vysadila na ostrově uprostřed bažin, kde si postavili tábor. Rodiče museli odjet, neboť tatínek nedostal dovolenou po příjezdu z Číny, a jeho šéf z admirality ho potřeboval už brzy po jeho příjezdu.
Tatínek jim dal za úkol vypracovat mapu "Záhadných vod", území, které bylo obklopeno vodou a skládalo se z ostrovů a poloostrovů. Rodiče je překvapili, že na tuto výpravu pozvali i Nancy a Peggy Blackettovy, které za nimi druhého dne přijely.
Našli si tu kamaráda, později jich bylo v partě víc. Měli s sebou i nejmladší sestřičku Bridget. Prožili hodně dobrodružství, průzkumy, mapování, i válečný stav.
Kniha se mi také líbila, ale přesto mám nejraději příběhy Vlaštovek a Amazonek, které se odehrávají u nich doma na severu na jezeře, nebo při hledání zlata na Vysočině.

3 31.03.2023

Tato kniha od Arthura Ransomea byla první, která se mi dostala do ruky. Byl to vánoční dárek v dětství, když mi bylo zhruba 12 let. Líbila se mi natolik, že jsem začala shánět v knihovně všechny jeho knihy, které do té doby vyšly. V Holubí poště byly často popisovány vzpomínky na dobrodružství Vlaštovek a Amazonek z loňského léta, z prázdnin před dvěma léty, i z posledních zimních prázdnin, kdy do své party přijali dva sourozence, Dicka a Dorotku Callumovy.
Na rozdíl od předchozích knih, Holubí pošta se neodehrává při plachtění na jezeře a při táboření na Ostrově divokých koček, ale na Vysočině při hledání zlata. Najít zlato měl být dárek od nich pro kapitána Flinta, takto pojmenovali svého dospělého přítele a strýčka Nancy a Peggy Blackettových, který byl v tyto dny na cestě domů z Jižní Ameriky. Rodiče Dicka a Dorotky a maminka Vlaštovek s nejmladší dcerkou Bridget, měli přijet až během dvou týdnů. Maminka Amazonek měla všech osm dětí na starosti, včetně malířů a tapetářů, kteří se vrhli na opravy celého domu.
Nancy a Peggy už dříve cvičily své tři holuby, aby donášeli domů zprávy. Navíc očekávali nějaké zvířátko, které poslal strýček Jim dřívější lodí, aby ho uložily v jeho pracovně v Jezerce. Děti zpočátku tábořily na zahradě Jezerky, paní Blackettová je chtěla mít na očích, když tu nemohli být jejich rodiče. Sama jim navrhla, aby se pustili do hledání zlata, že plachtit nemohou dřív, než do Cesmínového háje dorazí maminka Vlaštovek a teprve potom dostanou svoji loď. Navíc tu byl nějaký podezřelý člověk, který obcházel kolem domu a nakukoval dovnitř.
Děti navštívily starého horníka Lomaře Boba, a od něho se dozvěděly, že zlato, které chtěly hledat, není blízko domu na vřesovišti, ale na vzdálené Vysočině. Navíc zjistili, že ten podezřelý člověk zřejmě také pase po zlatu, neboť ho viděli rovněž jít za starým horníkem.
Paní Blackettová je nechtěla pustit tábořit daleko na Vysočinu. Přišla velká vedra, nebylo vody v potocích a neměli kde vybudovat svůj tábor. Nakonec je zachránili jejich holubi, které Dick naučil zvonit při příletu do holubníku. Podařilo se jim najít tábořiště u jednoho statku, kde se o ně měla starat a vařit jim paní Tysonová. Po třech dnech měli její péče dost, neboť měli málo času na hledání zlata a zdálo se jim, že jejich soupeř má na to lepší podmínky a oni jsou s nedostatkem času v nevýhodě. Měli obrovské štěstí, že Titty našla na Vysočině vodu. Když se jim podařilo vykopat studnu, mohli se utábořit na Vysočině blízko starých dolů, které chtěli prozkoumat…
Tento díl se mi moc líbil, samozřejmě dávám pět hvězdiček.

3 08.02.2023

Další kniha ze tří, které vypráví o dobrodružství dvou sester dvojčat, které žijí na malém městě a do všeho strkají nos. Obě žijí samy, i když o přítele žádná z nich nemá nouze, jsou to však jen takoví, kterým se dá brzy po příjemných chvílích říci „adié“.
Do Vlčic přijíždí záhadná mladá žena, pohledná blondýna, a usadí se ve staré opuštěné chatě u rybníka. Sestrám je divné, co tady dělá taková hezká třicítka s tělem a tváří modelky. Vyjde na povrch, že se zajímá o muže, ale ne o ty mladé, ale až od určitého věku. Co asi hledá, nebo lépe řečeno, koho hledá?
To by nebylo ani možné, aby to Klára s Gábinou nevypátraly. Kamila, záhadná blondýna, hledá v městečku svého biologického otce. Po smrti matky našla dopis, kde jí nějaký muž z Vlčic psal a zapřísahal ji, aby na něho zapomněla, když je ženatý a nikdy nesmí před ženou přiznat nevěru. Kamila žila jen s matkou a nikdy neměly dost peněz. Nyní pátrá po svém otci s tím, že bude po něm požadovat peníze, které jí dluží za výživné za celý její život.
Do pátrání se se sestrami zapojí samozřejmě i detektiv David Holzman, který pokukuje po Kláře. Ta už má vztah s lékařem Milošem, který také pomáhá. Nad muži středního věku ve Vlčicích visí velká pohroma, zvláště pro některé z nich. Kamila už má jich pár vybraných a chystá se nechat udělat testy dna. Celý případ nakonec vyřeší Klára s Gábinou, za pomoci Miloše. Vyřešení případu se jich samotných dotkne, ale jelikož měly vždy blízko k humoru, ani nyní se ho nevzdávají.
Další humorná knížka, která patří do série tří, vyprávějící o dvou všetečných sestrách, dvojčatech, které si nedají pokoj, aby nefušovaly do řemesla známému detektivovi a nesnažily se ho porazit, že každou záhadu dokážou vyřešit samy.

3 21.12.2022

Další moje velmi oblíbená spisovatelka, Jana Císařová, je autorkou třinácti knih. Tato její kniha povídek "Po nás nezbude nic", je zatím její předposlední.
Soubor povídek je řazen do několika oddílů. Prvním z nich jsou povídky autobiografické ze soukromého života autorky. Píše své zážitky z doby mateřské dovolené, z doby, kdy měla své syny ještě malé, z pozdějšího života přidává povídky cestopisné, jednu z doby, kdy působila jako delegátka pro cestovní kancelář ve Španělsku, další pak cestování po Neapolském zálivu. Nakonec přidává svůj pohled na současný svět, jak ho vidí, kam spěje.
V dalším oddíle představuje dvě humorné povídky ze sousedských vztahů. Potom tři povídky historické z doby přelomu 19. a 20. století a jednu ze 60. let minulého století.
Úplně nakonec se pouští do něčeho, o čem nikdy dřív nepsala. Zabrousí do fantazie a v ní uvádí pohádku pro dospělé, kde se realita mísí s nadpřirozenými jevy a jako poslední, nám popisuje život na jiné obydlené planetě, jak lidé odtamtud vidí život na naší planetě Zemi.
Hodnotím zajímavé postřehy z reálného života a dobrý smysl pro fantazii spojenou s vírou v Boha.

3 19.12.2022

Eva Brabcová je další mojí oblíbenou spisovatelkou, jejíž knihy mám ráda. Nečetla jsem úplně všechny, ale doma ve své knihovně jich několik mám.
Obdivuji ji pro její humornou formu psaní většinou pravdivých příběhů ze života. Má ráda zvířata, zvláště psy, v každé její knize se nějaký zvířecí hrdina vyskytuje.
Papoušek v aspiku je další z humorných názvů jejích knih. Je volným pokračováním Papouška na smetaně. K této knize jsem se zatím nedostala, ale i tak mne tento další díl pobavil a rozesmál.
Vilma a její životní partner, veterinář Vladimír, se stěhují z města na venkov. Jejich novým bydlištěm je polorozpadlá chalupa, která nutně potřebuje rekonstrukci. Vilmě se staví do života hodně překážek a ta největší na ni čeká. Vladimír odjíždí na roční stáž do Anglie. Zůstává sama na všechny práce, které ji s rozpadající se chalupou čekají. Nakonec ale sama nezůstává. Má tady dobré přátele, a dočká se též příjezdu svého tatínka, který vidí povinnost své opuštěné dceři pomoci. To byl skutečně ten nejvhodnější pomocník, nejlepší ze všech, jakého potřebovala!
Hodně jsem se nasmála. V jakém stavu najde svoji chalupu a milovanou Vilmu Vladimír, který se předčasně vrací domů ze stáže v zahraničí?

3 09.12.2022

Další kniha od Aleny Jakoubkové, kterou mohu označit za velmi hezkou a čtivou, vhodnou pro odpočinek a odreagování se.
Antonie neprožila zrovna krásné dětství. Z domu odešla již v patnácti, aby se zbavila kurately své matky, pod níž hodně trpěla. Dostala se na jazykové gymnázium do Prahy, po něm vystudovala vysokou školu. Živila se přivýdělkem jako překladatelka, dokonce dostala nabídku k psaní knih. Nechtěla se vrátit domů a najít si pracovní uplatnění v rodném městě, proto s radostí přijala místo učitelky na gymnáziu v Telči, kde měla učit angličtinu a španělštinu.
Opouští Prahu a s ní i přítele, který to s ní myslel až moc vážně, čehož se děsila. Nechtěla se vázat, měla v paměti nešťastné manželství svých rodičů. V Telči si zařizuje svůj malý byt. Poznává mladou ženu Pavlu, stanou se z nich velké kamarádky. Antonie je doslova „adoptována“ do jejího domova a její rodiny. Zároveň v Telči již v prvních dnech poznává mladého hocha Roberta, který se do ní zamiluje a nabízí jí všelikou pomoc. Přichází den nového školního roku a Antonie zjišťuje, že Robert je její student v předmaturitním ročníku.
Začíná pro ni drama. Robert jí víc a víc projevuje lásku a doslova ji pronásleduje. Antonie se děsí vyzrazení, neboť byla by to ona, kdo by musel milované povolání opustit, kdyby ji podezírali, že má vztah se svým studentem. Její kamarádka a celá rodina ji přemlouvají, aby Roberta nahlásila řediteli nebo jeho otci za obtěžování. Antonie to nechce udělat. Je jí Roberta líto. Je synem bohatého a vlivného muže, ani on to nemá doma lehké. Chce mu dát šanci, aby odmaturoval a našel si svoji životní cestu.
Nepříjemnosti nedají na sebe čekat. Závistivá kolegyně ji udá řediteli. Antonie to zvládne a sám Robert jí pomůže dokázat, že jejich vztah je pouze přátelský a kamarádský. Podaří se mu zdárně odmaturovat, a po maturitě odlétá studovat do Ameriky. Uchytí se v show businessu, stává se seriálovým hercem. Ožení se s modelkou, která s ním čeká dítě.
Po mnoha letech se vrací domů do Česka jako vdovec s malým chlapcem. Znovu se setkává s Antonií. Jak asi nyní dopadne jejich další život? Jaká budoucnost oba čeká?

3 07.12.2022

Knihu jsem dočetla celou, i když musím přiznat, že tento žánr není zrovna pro mne snadno čitelný. Mám raději lehkou, oddechovou četbu. Přesto však obdivuji ženu, která toho ve svém mladém životě tolik dokázala.
Asi před dvěma léty mne upoutala na Facebooku její ukázka z této knihy. Zaujal mne úryvek hned ze začátku, kde popisuje scénu z hlavního autobusového nádraží v Káthmándú: „A vtom ho uvidím. Nejkrásnějšího chlapa na zemi. A to na zemi, myslím doslova. V podřepu sedí na udusané hlíně vedle zabláceného kola, a něco šteluje na pneumatice…“
Domyslela jsem si, že se bude zřejmě jednat o romantický příběh z exotického prostředí. Knihu jsem si objednala. I když se mi dost špatně četla a moc jsem se musela soustředit, přečetla jsem ji celou. Dokonce jsem si objednala i její pokračování s názvem „Mé nepálské trable.“ I tu jsem dočetla. Oběma knihám dávám tři hvězdičky. I když to není můj šálek kávy, přinejmenším tolik si zaslouží.

3 04.12.2022

Mistrně zpracované dějiny našeho státu a Evropy od roku 1984. Jde o fiktivní příběh sociologa Adama Wagnera a průběžně dalších členů jeho rodiny, i dvou přátel, se kterými později založil společnost České lesy. Děj se odehrává v rozmezí let od roku 1984 do roku 2054.
V první části jsou popisovány skutečné události z doby totalitního režimu v letech 1984 až 1989, následně pak doba po sametové revoluci a veškeré politické dění až do roku 2019, kde spisovatel skončil s obdobím skutečných událostí. Následuje pak druhá část knihy s názvem „Jak by to mohlo skončit“.
Když se mi dostala do rukou tato objemná a příliš těžká kniha o 776 stránkách, nevěřila jsem, že se do ní začtu, a dokonce budu ve čtení pokračovat. Velkým přínosem pro mne byly události od roku 1984, popis doby totalitního režimu, příchod roku 1989 a události, které byly důkladně popsány na zážitcích hlavních hrdinů, jak se všechno seběhlo, což jsem já dříve nikdy dobře nechápala. Další politické události, rozvíjející se problém ilegální migrace do Evropy, až po dobu její eskalace od roku 2015. To všechno byly události, které jsem zažila, ale jelikož jsem politice příliš neholdovala, moc věcí mi zůstávalo nesrozumitelných.
Sledovala jsem osudy hlavního hrdiny, sociologa Adama Wagnera a jeho rodiny. K nim přibyli dva další, František Hrouda, bývalý komunista a estébák, který po revoluci otočil, stal se podílníkem nově vybudované Společnosti České lesy, a třetí partner advokát Vojtěch Zýka. Vzájemnou důvěru mezi sebou upevnili rodinnými vazbami. František Hrouda dohodil Adamovi za ženu svoji příbuznou Miladu, a Adamova dcera Barborka se provdala za syna Vojtěcha Zýky, Kamila. Vytknout bych mohla jedině příliš ideální vztahy hlavních osob a jejich rodin, kdy každý se oženil s tou skutečně pravou, všichni byli neskutečně bohatí, měli se moc dobře a byli šťastní.
Už méně užitečné bylo čtení druhé části, kdy se jen spekulovalo, kam by se mohla Evropa po roce 2019 ubírat. Do dnešní doby to známe, jsme svědky, co se za poslední čtyři léta stalo. Co bude dál, je jen hypotéza. Věřila bych ale, že spisovatel s jeho popisem, jak do Evropy zasahovala „Německá islámská republika“, nebude zřejmě daleko od pravdy.

2 13.02.2024

Jestli jsem v komentáři ke předchozímu dílu Lisy Reganové „Nečekané přiznání“ napsala, že tato kniha mne zdaleka tak nenadchla, jako díl předchozí, u této, v pořadí páté knihy z cyklu o Josie Quinnové, to platí dvojnásob. Od samého začátku jsem se při čtení nudila. Byly tam sice vraždy, ne jenom jedna, a další násilné činy na více osobách. Jenže vyšetřování mělo strašně pomalý ráz. Nic se nedařilo. Noah, Josiin nejbližší přítel a kolega ve vyšetřování, zůstal úplně mimo, neboť šlo o vraždu jeho nejbližší osoby, matky.
Mezi oběťmi i podezřelými bylo tolik osob, že mi dalo zabrat, abych si všechna ta jména zapamatovala. Kdo měl to všechno na svědomí, mne nenapadlo ani náhodou. Proto jsem v poslední části knihy, kdy se všechno jako o překot začalo ukazovat a řešit, byla velmi překvapená. Neméně překvapená jsem byla z toho, kdo zavraždil Noahovu matku Colette. Za mne s bídou dávám tři hvězdičky.

2 21.12.2023

Velmi krásná a čtivá knížka od sympatické autorky. Příběh velké lásky, která si vzala svou oběť. Bylo mi líto Anny, která měla tak nechápavé rodiče, zvláště otce, kterého povaha už dosahovala nenormálních rozměrů. Přes svůj věk a náročné studium na lékařské fakultě, ji nebrali jako dospělou osobu s nárokem rozhodovat o sobě a o svém štěstí.
Vašek byl bohatý sympatický muž, neřekla bych do něho, že to od začátku myslel s Annou vážně. Kvůli němu se vzdala rodinného domu, od otce se nechala zavrhnout. Vašek ji zahrnul přepychem, poskytl jí zázemí. Zazlívám mu, že se s ní neoženil, když očekávali dítě. Ještě horší vinu měl, že nemyslel na to, aby jejich dcerku i Annu zabezpečil, pro případ, kdyby se s ním něco stalo. Přestože byl mladý, byl ale vyložený kaskadér, miloval vrcholný adrenalin
Anna byla nadmíru silná žena, která přežila tragédii, aniž by něco ze svých plánů, cílů a předsevzetí ztratila. Klobouk dolů před takovou povahou. Její konečné štěstí jsem jí moc přála.
Knížka poměrně útlá, ale velmi zajímavá a čtivá.

2 17.11.2023

Rodina Bachmanova měla v tuto dobu už pět dětí. Nedávno se jim narodil druhý syn Robert. Petr měl už studie za sebou a začal létat jako druhý pilot.
Jejich prostřední dcera, a také prostřední dítě, Laura, kterou nazývali Lori, byla od ostatních dětí dost odlišná. Nerozuměla si se staršími sourozenci s Petrem a Brigitou, ti dva byli nerozlučná dvojka. Ani si nerozuměla s o dva roky mladší Elisou, ta byla podle ní ještě dítě a maminčin a tatínkův mazánek. Cítila se ve svém dětském životě odstrčená a ušlápnutá.
Rodiče se ji snažili z toho dostat a přesvědčit ji, že je milovaná, jako všechny jejich děti, možná ještě o něco víc, neboť při maminčině porodu se těžko dostávala na svět a málem ji ztratili.
Celé roky s tím handicapem bojovala, stejně jako její rodiče. Až v době, kdy jí bylo čtrnáct, se pro ni naskytla velká možnost na změnu jejího neradostného života a dětství.
Kniha se mi líbila, stejně jako předcházející dva díly Osudová setkání a Rodina. Oblíbila jsem si všechny členy rodiny a ostatní příbuzenstvo a přátele. Přesto, že jsem tuto rodinnou ságu již jednou celou přečetla, těším se na čtvrtý díl, Životní cesty dětí Bachmanových.

2 14.11.2023

Romantický příběh se odehrává zčásti na lodi, která plula z Japonska, z části v Honolulu, kam se hlavní hrdinka se svým otcem museli uchýlit kvůli jeho operaci. Cestoval s nimi mladý doktor, spolupracovník dívčina otce, se kterým si s Rosemarií byli moc blízcí. On musel pokračovat v cestě domů do Berlína.
Jejich tajnou lásku a tajné tiché zasnoubení bylo ohroženo intrikami jiné ženy, Američanky, která chtěla mladého muže získat pro sebe. Domluvila se s dalším cestujícím, klenotníkem, že spolu zahrají roli, aby na nevinnost a čest Rosemarie padl stín podezření z nevěry.
Dále se děj odehrával v Berlíně. Jako v každém romantickém příběhu vše nakonec skončilo dobře. Kniha se četla dobře a poměrně rychle, měla jsem ji brzy přečtenou.

2 08.11.2023

Otřesné svědectví týrané ženy, psané formou deníku. Na téma domácího násilí jsem četla už hodně knih, zvláště románů pro ženy. Toto však bylo svědectví přímé, kdy týraná žena Gabriela, matka tří dětí, prožívala s mužem, uznávaným soudcem, do kterého by to nikdo neřekl, úplné peklo.
Neměla zastání u nikoho, ani u své matky, ani u sestry, jen její přítelkyně jí byla oporou. Nikdo z její rodiny nevěřil, že by její muž byl schopen něčeho špatného.
Příběh Gabriely skončil tragicky. Její pocity a setrvávání v manželském svazku, přes všechno, co musela vytrpět, dovedu pochopit. Co mne ale stejně tak vytočilo, nebo snad ještě více než její smutný osud bylo, jak na situaci týraných žen a domácí násilí reagovaly sociální služby, policie, advokáti, soudy. Jak otřesný byrokratismus panoval, když si bezdětní manželé chtěli vzít dítě do pěstounské péče. Jak nechutné dotazníky museli vyplňovat, podrobovat se nesmyslným psychologickým testům, jak těžké, téměř až nemožné bylo osvojit si dítě z kojeneckého ústavu nebo z dětského domova.
Knihu jsem měla brzy přečtenou i se všemi dodatky. Měl by si ji přečíst každý, nejen ženy, kterých se to většinou týká, ale každý, aby věděl, jak pomoci v případě, kdyby se o domácím násilí u někoho dozvěděl.

2 26.09.2023

Román pro dívky nám představuje Anetu, studentku 1. ročníku gymnázia. Hledá své místo v životě. Touží po přátelství a po kamarádce. Žije v rodině, kde má hlavní slovo babička, která se vměšuje do všeho, ale nejčastěji do Anety se svými staromódními názory.
Aneta obdivuje spolužačku Veroniku, která je velice krásná, prvotřídně se obléká a každá dívka si ji předchází, aby se s ní mohla kamarádit. Anetě je moc smutno, jejím jediným přítelem je jejich pes Lord.
To se jednoho dne změní, jako mávnutím kouzelného proutku. Získává za kamarádku tolik obdivovanou Veroniku. Na fotbalovém utkání pozná sympatického hezkého kluka, který se stane jejím přítelem. Zdá se, že má všechno, aby byla na výsost spokojena.
Do jejího života však náhle vstupuje Janek, všemi dívkami obdivovaný frajer, hezoun a děvkař, kterého Aneta nemůže ani vystát. Tím se její život zkomplikuje a nadělá si mnoho starostí a trápení.
Závěr byl trochu překvapivý. Kniha se mi líbila, dávám čtyři hvězdičky.

2 19.09.2023

Je mi líto, ale tato kniha mne vůbec nezaujala. Musím přiznat, že během čtení jsem ji chtěla několikrát odložit. Nakonec jsem se s mírným nebo větším přeskakováním prokousala až skoro ke konci. Ten jsem vzdala, takže jak se jmenovaly poslední dvě manželky krále Jindřicha VIII jsem už nezaznamenala.
Ještě trochu mne zaujal ten začátek o Kateřině Aragonské a jejím nevydařeném prvním manželstvím. Myslím, že o ní jsem už jednu knihu četla, jestli se nepletu, byl to román "Panenská vdova".
Ještě se dala číst část o jeho druhé manželce Anně Boleynové, ale ten její konec mi také k pohodové četbě nepřidal. Mnoho násilí, intrik, vražd, to skutečně není moje parketa. Nemohu ohodnotit na víc na dvě hvězdičky, a to s nadsázkou.

2 16.08.2023

Do přímořského městečka Sanditon přijíždí na pozvání manželů Parkerových mladá slečna, Charlotta Heywoodová. Od prvního dne svého prázdninového pobytu se jí naskýtá možnost seznamovat se s jeho obyvateli, většinou mladými lidmi, ale i staršími váženými osobami.
Román vypráví o povahových rysech mnoha lidí, kteří zde vystupují. Charlotta si drží odstup až do té doby, kdy přijede příbuzný jejích hostitelů. Mladý muž, který vyniká vtipem a smyslem pro organizaci, ji hned zaujme. Ani neví jak se to stalo, zjistí, že se zamilovala.
Jane Austinová popisuje podrobně povahy všech zúčastněných, jejich dobré, ale i špatné rysy. Bohužel zemřela dříve, než mohla svůj román dokončit. Po letech se ho ujala spisovatelka Marie Dobbsová. Těžko se dá vyhledat, kde román psaný Jane Austinovou končí, a kde pokračuje psaním druhé spisovatelky.
Pro mne byl více čtivý až před koncem. Začátky byly občas dost rozvláčné. Dávám čtyři hvězdičky.

2 06.08.2023